POHLED DO REGÁLŮ KNIHOVNY VÚLHM

Ing. Robert Klán, Ing. Jarmila Cikánová, Mgr. Eva Krupičková

Mezinárodní výměna publikací patří k nejvýznamnějším aktivitám knihovny VÚLHM. Tímto způsobem získává knihovna do svého fondu větší část zahraničních publikací, a to jak periodických, tak neperiodických. Výměnná spolupráce zahrnuje desítky partnerů z celého světa. Hlavním cílem všech aktivit v oblasti mezinárodní výměny je získat co nejkomplexnější přehled o rozvoji lesního hospodářství ve světě. V neposlední řadě slouží výměnná spolupráce také k propagaci výsledků českého lesnického výzkumu a lesnictví vůbec v zahraničí. Do dnešního přehledu jsme vybrali několik publikací, které se do knihovny VÚLHM dostaly výměnou.

State of World Forests 1999 je publikace, kterou vydalo FAO v Římě v r. 1999; přináší informace o stavu světových lesů a jejich rozvoje, využití a ochrany. Policies for Sustainable Forestry in Belarus, Russia and Ukraine je výzkumná zpráva, kterou zpracoval kolektiv pod vedení Maxe Krotta. Práce mapuje rozvoj lesnické politiky ve třech zemích bývalého Sovětského svazu s ohledem na potřebu trvale udržitelného rozvoje. Výzkum byl proveden pod hlavičkou EFI a publikace byla vydaná v roce 2000. Další publikací, kterou vydal EFI v r. 1999 je práce K. E. Rehfuesse a kol.: Relationships between Recent Changes of Growth and Nutrition of Norway Spruce, Scots Pine and European Beech Forests in Europe. Jedná se o studii vztahů výživy a změn růstu u evropských hospodářských dřevin zejména smrku ztepilého, borovice lesní a buku lesního. Evaluation of the Impact of Forest Management Practices on Biological Diversity in Central Europe: a Case Study on Polish Forest Act and Other Regulations je také studie vydaná s podporou EFI v roce 1999 ve Varšavě. Autoři: K. Rykowski, G. Matuszewski a E. Lenart zveřejnili výsledky svého studia vlivu způsobů hospodaření na biologickou diverzitu v lesích střední Evropy. Zajímavou studii zveřejnili J. Burrows a B. Sannes v Oslo ve vydavatelství Living Forests v r. 1998. The Competitive Climate for Wood Products and Paper Packaging: the Factor Causing Substitution with Emphasis on Environmental Promotions je studie, vypracovaná s podporou FAO a zabývající se nahrazováním výrobků ze dřeva a papírových obalů výrobky z jiných materiálů, především z plastů, se zřetelem na ekonomické i ekologické faktory. Evropská komise v rámci Programu Phare vydala v r. 1999 publikaci: Conservation and Sustainable Management of Forests in Central and Eastern European Countries. Je to zpráva o výsledcích programu zaměřeného na záchranu a trvale udržitelné hospodaření v lesích střední a východní Evropy. Rovněž jako oficiální publikace EU vyšla v r. 1999 v Lucembursku práce N. Bystriakové a A. Schucka: Forest Research Capacities in 18 European Countries. Jedná se o přehled výzkumných aktivit v oblasti lesnictví ve státech EU, Irska, Norska a Švýcarska. Kromě statistických přehledů zde najdete také profily jednotlivých zemí a rovněž adresář výzkumných pracovišť. Clearcutting and Visual Quality: a Public Perception Study je závěrečná zpráva výzkumu vlivu holosečné formy těžby na veřejné mínění, kterou presentoval Pacific Forestry Centre ve Victorii. Výsledky můžou být pro české lesníky zajímavé v souvislosti s diskusí o komunikaci a vztazích lesníků a veřejnosti.

The Role of National Forest Programmes in the Pan-European Context: Presentations and Outcomes of the NFP Workshop Organised by MCPFE je sborník příspěvků z ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (13.-14. 9. 1999, Tulln, Rakousko), sborník vyšel ve Vídni v r. 2000. Další sborník vydala EFI v r. 1999 ve Zvolenu na Slovensku pod názvem: Improving Working Conditions and Increasing Productivity in Forestry. Seminář o vlivu zlepšování pracovních podmínek na zvyšování produktivity práce v lesnictví organizoval Committee on Forest and Forest Technology, Management and Training. Na závěr přehledu jsme vybrali publikaci, která sice není lesnická, ale jistě stojí za zmínku. Vydala ji Světová zdravotnická organizace (WHO). Health Risk of Particulate Matter from Long Range Transboundary Air Pollution je práce, ve které WHO zveřejňuje odhady vlivu dlouhodobého působení znečištění ovzduší na zdraví evropské populace.

PUBLIKAČNÍ ČINNOST VÚLHM

VÚLHM, útvar VTEI, připravuje další čtyři čísla ediční řady Bulletin TEI - ochrana. Jejich náplní budou metodické pokyny a návody pro ochranu lesních dřevin před tracheomykózním onemocněním ve školkách a porostech.

- Jančařík, V.: Tracheomykózní onemocnění v lesních školkách. TEI - ochrana, 2000,č. 4: Práce reaguje na závažné choroby lesních dřevin, především na tracheomykózy. Publikace podává charakteristiku tracheomykózního onemocnění, seznamuje s jeho vnějšími příznaky jak u starších dřevin, tak u semenáčků a sazenic lesních dřevin, s vnitřními příčinami onemocnění, popisuje původce i průběh onemocnění, zabývá se i možnostmi ochrany a obrany. V závěru autor poukazuje na možnost zasílání vzorků oddělení lesnické fytopatologie útvaru ochrany lesa VÚLHM, které provádí rozbory chřadnoucích semenáčků a sazenic a doporučuje vhodná obranná opatření.

- Jančařík, V.: Tracheomykózní onemocnění lesních dřevin. TEI - ochrana, 2000, č. 5: Hlavním obsahem je podrobný popis vnějších i vnitřních příznaků tracheomykózního onemocnění. Rozlišují se podle průběhu onemocnění: na latentní, chronické a akutní. Jsou uváděny různé rody hub - původci tracheomykózního onemocnění. Obsáhle se rozebírají příčiny, průběh a odumírání napadených stromů. Autor zmiňuje ekostresovou hypotézu Manionovu, která vysvětluje chřadnutí dřevin jako následek zřetězení tří skupin stresu. Nejsou opomenuty ani antropogenní vlivy.

- Jančařík, V.: Ochrana před tracheomykózním onemocněním lesních dřevin. TEI - ochrana, 2000, č. 6: Publikace zahrnuje charakteristiku a rozdíly tracheomykózního onemocnění a chřadnutí dřevin s tracheomykózními příznaky, podíl fakultativně patogenních hub a saprogenů na tomto onemocnění, výběr lesních porostů k ochranným a ozdravným opatřením, tabulku s klasifikační stupnicí pro hodnocení zdravotního stavu (stupně poškození) jednotlivých stromů v porostu (upraveno pro listnáče), ochranu lesních porostů.

- Jančařík, V., Procházková, Z.: Pokyny pro odběr, balení a zasílání vzorků lesních dřevin pro zdravotní rozbor. TEI - ochrana, 2000, č, 7: Leták představuje oddělení Lesní ochranné služby (LOS), které bylo zřízeno v rámci útvaru ochrany lesa VÚLHM. Jeho pracovní náplní je mimo jiné sledování stavu lesních porostů terénním šetřením a zajišťování poradenské služby v rámci venkovních šetření i na základě rozborů zasílaných vzorků. Choroby lesních dřevin jsou rozděleny do 5 skupin podle stadií dřevin, která jsou napadena. Pro každou skupinu je doporučováno období a způsob odběru vzorků, velikost vzorků a způsob jejich balení a zasílání ke zdravotnímu rozboru. Leták obsahuje přílohu - vzor pro průvodní zprávu k odesílání vzorků ze školek, z výsadeb i pro porost nebo jednotlivý strom, jakož i kontaktní adresu pro zasílání vzorků a pro možnost konzultace.

- Výroční zpráva VÚLHM. Jíloviště-Strnady, VÚLHM 1999: Publikace vychází již čtvrtý rok, je dvojjazyčná, text je souběžně česky i anglicky a představuje činnost VÚLHM za uplynulý rok. Jednotlivé kapitoly obsahují: zaměření ústavu včetně jeho výsledků výzkumu za rok 1999, prezentaci jednotlivých útvarů, finanční hospodaření VÚLHM, projekty na základě požadavků ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, projekty získané od grantové agentury a mezinárodní projekty, řešené v loňském roce, přehled o trvalé výzkumné činnosti pro odvětví lesního hospodářství na základě pověření ministerstva zemědělství, vzdělávací a poradenskou činnost, práci v komisích, přehled o mezinárodních aktivitách VÚLHM, přehled publikační činnosti v minulém roce.

Robert Klán, Jarmila Cikánová,Eva Krupičková

ČASOPIS EKOLÓGIA 1/2000

První letošní číslo slovenského časopisu EKOLÓGIA je sestaveno z příspěvků pracovníků Lesnické a dřevařské fakulty MZLU Brno a věnuje se problematice určení zátěže a její odpovědi v ekosystémech smrkových monokultur. Uvedené příspěvky byly připraveny v rámci projektu VS 96077 nazvaném “Určení zátěže a její odpovědi v lesních ekosystémech”, který financuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt je součástí výzkumného programu MSM 434100005 “Trvale udržitelné hospodaření v lesích a krajině; od koncepcí k uplatňování”, jehož garantem je právě FLD MZLU Brno. Příspěvky jsou uvedeny v angličtině s českým souhrnem.

Kantor P., Tesař V., Knott R.: Ekologická stabilita a produkční potenciál alochtonního smrku (Picea abies) v chlumních oblastech České republiky;

Urban O., Marek M. V., Janouš D.: Dlouhodobý účinek zvýšeného atmosférického CO2 způsobuje zpětnovazebnou limitaci fotosyntézy u smrku ztepilého;

Šprtová M., Marek M. V., Janouš D.: Zvýšený příkon UV-B radiace: nový stresový faktor prostředí ovlivňující fotosyntézu smrku ztepilého;

Tatarinov F., Čermák J., Kučera J., Prax A.: Transpirace smrku ve vzrostlé monokultuře na Drahanské vrchovině na Moravě, I. Variabilita mezi jednotlivými stromy;

Maděra P., Martinková N., Štěpánová M.: Růstová odezva smrku na synergické působení stresových faktorů nižších vegetačních stupňů;

Grabařová S., Martinková M.: Změny růstových charakteristik smrku ztepilého pod vlivem sucha;

Bednářová E.: Změny u epikutikulárních vosků smrku ztepilého následkem imisního stresu;

Klimo E.: Stresové faktory v ekosystému smrkových monokultur vyvolané změnami půdních vlastností a koloběhu živin;

Kulhavý J., Formánek P., Betušová M.: Ekologické aspekty pěstování smrkových monokultur ve 2. generaci na stanovištích vyšších poloh Moravskoslezských Beskyd;

Mauer O., Palátová E.: Odezva kořenového systému na stres v uměle založených smrkových porostech;

Hadaš P.: Analýza klimatu jako stresového faktoru lesních ekosystémů;

Hauck O., Palát M.: Přírůst smrku a stres v souvislosti s typem větvení.

Redakce

RECENZE: DVOUDÍLNÁ PŘÍRUČKA PÉČE O CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vydala roku 1999 dvoudílnou příručku “Péče o chráněná území” (náklad 1200 výtisků, doporučená cena 500 Kč za oba díly). V ní široké kolektivy přírodovědců, ochránců přírody ekologicky orientovaných lesníků pod vedením Václava Petříčka a Igora Míchala shrnuly vše podstatné o ochraně velko- a maloplošných chráněných územích.

V 1. díle nazvaném Nelesní společenstva je na 452 stranách po všeobecné části, věnované problematice chráněných území, zpracován popis a zásady ochrany těchto společenstev: 1. Vodní a bažinná společenstva, 2. Společenstva pramenišť a rašelinišť, 3. Hygrofilní až mezofilní travní společenstva, 4. Společenstva skal, sutí písčin a primitivních půd, 5. Xerotermní až semixerotermní trávníky a lemy, 6. Acidofilní travinná a keříčková společenstva, 7. Křoviny, 8. Subalpinské a alpinské nivy a hole, 10. Plevelová (segetální) společenstva (polní kultury), 11. Rumištní (ruderální) společenstva. Každá kapitola má tuto náplň: Seznam podtypů, svazů a asociací z hlediska geobotaniky, Seznam chráněných druhů rostlin a živočichů, Vegetační a stanovištní charakteristika, Dynamika, Typy ohrožení, Zásady managementu. Mimo standardní náplň mají některé kapitoly přílohy, které účelně doplňují pojednávanou problematiku. Obecná část má tyto subkapitoly: Kategorie chráněných území přírody a krajiny, Vývoj teorie a praxe péče o chráněná území, Právní podklady péče o chráněná území, Metodika přípravy plánu péče, Typizace vegetace pro potřeby managementu, Vegetační stupně a Systém fyziotypů. Praktickým doplněním 1. i 2. dílu jsou ukázky plánů péče o chráněná území. Celý text komentované příručky vhodně přibližují doprovodné fotografie a obrázky. Nelesním společenstvům je tak věnováno asi 350 fotografií s 65 perokresbami, mapkami a obrázky. Nakonec je připojena literatura a rejstříky českých a latinských názvů rostlin, názvů rostlinných společenstev a rejstřík vybraných odborných termínů.

Druhý díl příručky Lesní společenstva je ještě rozsáhlejší. Nejnovější poznatky o ekologii lesa shrnuje na 714 stranách s 810 fotografiemi a 175 perokresbami a mapkami. Hlavnímu editorovi práce Igoru Míchalovi se zde podařilo sjednotit úsilí geobotaniků a lesnických typologů na společném díle, které je přínosem pro obě strany. Taktéž tento díl se dělí na tři části. První je věnována lesu, lesnímu hospodářství a ochraně přírody s těmito úseky: Přírodní les a jeho dynamika, Lesnické plánovací podklady, Požadavky ochrany přírody na provoz lesního hospodářství, Pěstební plánování jako základ péče o lesní přírodu, Technologie těžby a přibližování dřeva jako nástroj managementu lesních porostů, Zvěř jako přírodní bohatství, Plány péče - nástroj kvalifikovaného uplatňování zájmů ochrany přírody a krajiny v chráněných územích. Nejrozsáhlejší je druhá, speciální část - Zásady managementu, která zpracovává tato společenstva: 1. Mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, 2. Xerotermní doubravy, 3. Habrové a lipové doubravy, 4. Acidofilní doubravy, 5. Bory, 6. Suťové a roklinové lesy, 7. Bučiny a jedliny, 8. Smrčiny a 9. Lesní kulticenózy. Způsob zpracování jednotlivých společenstev je obdobný 1. dílu. Navíc je připojena srovnávací tabulka hospodářských souborů, souborů lesních typů a asociací a základní doporučení managementu v rámci hospodářských souborů používané v lesnické praxi hospodářské úpravy. V řadě kapitol jsou poznámky přílohy, kde je čtenář seznámen s nejnovějšími názory evropského a českého lesnictví na danou problematiku. Značně rozsáhlé jsou ukázky plánu péče podle zákona 114/1992 Sb., které tvoří třetí část Lesních společenstev. Následuje literatura a rejstříky podobné jako v prvním díle. Oba díly jsou věnovány průkopníkům péče o ochranu přírody a krajiny. První díl vzpomíná Ing. Věroslava Samka (1925-1991) a Dr. Karla Kopeckého (1933-1998), druhý díl Prof. Aloise Zlatníka (1903-1979).

Tolik tedy k obsahu dvoudílné příručky. Na závěr však několik kritických poznámek. Velmi malou pozornost věnovali autoři majitelům pozemků, kde byla vyhlášena ochrana. Především u maloplošně chráněných územích majitel pozemku tvoří třetí pilíř (pracovníky ochrany a zodpovědné hospodáře), který rozhoduje o trvalosti vyhlášené ochrany. Kapitola věnovaná této problematice by věci prospěla. Na ni by logicky navázala otázka úhrady ekonomických ztrát. V LP 7/2000 jsou vyčísleny vícenáklady na obnovu lesa v rámci tvorby ÚSES na 63 000 Kč/ha a důsledky prodloužení obmýtí znamenají ztráty 75-95 000 Kč/ha (str. 294-295). Zahrnutí ekonomiky do návrhů ochrany území by přispělo k reálnému pohledu ochránců přírody na navržená opatření.

Z hlediska ochrany přírody by v jednotlivých kapitolách o nelesních a lesních společenstvech neměl chybět přehled o vyhlášených územích a jejich reprezentativnosti. V minulosti byly vyhlašovány za rezervace plochy většinou s extrémními stanovištními podmínkami, zatímco rozhodující plochy, kde člověk hospodaří, nejsou dostatečně zastoupeny. Analýza v tomto směru by byla velmi na místě.

Z pohledu pěstování lesů chybí v zásadách managementu výchovné zásahy. Ty se uplatní při vytváření ÚSES v hospodářských lesích. Autoři se nevyhnuli na některých místech, tradovaným, avšak dostatečně nepodloženým pravdám. Ve stati o protisesuvných funkcích lesa je přeceněn význam dřevin. Dřevinný porost je jedním ze šesti faktorů, které se podílejí na půdních sesuvech. Sesuvy se najdou i v porostech hlubokokořenných dřevin, jako je dub, buk, jedle. Rozhodující pro omezení půdních sesuvů je zpomalení půdní eroze. To je ale již jiná otázka.

Vysoko je třeba ocenit doprovodné komentáře k připojeným fotografiím. Tam je ve zkratce vystižena podstata problému. Lesníci z Karpat zcela souhlasí s komentářem o vhodnosti modřínu v bukových porostech (str. 496, II. díl) a se závěrem, že vylučování modřínu z provozních cílů mimo I. zónu CHKO by bylo zbytečným ochranářským fundamentalismem. Ten však na příslušných instancích dosud vládne. Stálo by za úvahu shrnout podstatnou část fotografií s pěstební tematikou do populární učebnice pro drobné majitele lesů. Uvedené kritické poznámky se netýkají textu příručky, jen naznačují možné doplnění. Všichni zájemci o přírodu najdou v knize “Péče o chráněná území” mnoho nových poznatků. A proto autorům patří dík za vykonanou práci.

Ing. Zdeněk Prudič, CSc.