PŘIPOMÍNKY K ENERGETICKÉMU ZÁKONU

Společné připomínky Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR a Lesů České republiky, s. p., Hradec Králové, k návrhu vládního zákona o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), sněmovní tisk 535

Ing. Roman Šimek, člen výkonného výboru SVOL, ředitel Správy lesů města Olomouce

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) aktivně usiluje o novelizaci energetického zákona a zrušení jeho prováděcích vyhlášek od roku 1997. Považujeme tudíž za úspěch, že vláda ČR zpracovala a předložila sněmovně nový energetický zákon, kde oproti jeho předchůdci jsou vlastnická práva majitelů pozemků podstatně lépe ošetřena. Po podrobném posouzení vládního zákona jsme však společně se zástupci LČR nalezli několik ustanovení, která neodůvodněně prosazují zájmy provozovatelů produktovodů nad zájmy vlastníků pozemků, především lesních. Jedná se především o problematiku poskytování náhrad v případě omezení vlastníka v běžném užívání nemovitosti. Jiná ustanovení nerespektují požadavky vlastníků lesa na běžný způsob obhospodařování svých pozemků.

Na základě připomínek MZe ČR se podařilo některá nevhodně formulovaná znění zákona upravit ještě před předložením zákona do poslanecké sněmovny. Nyní zákon prošel prvním čtením a byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Naše připomínky tudíž hodláme uplatnit v rámci projednání zákona ve výboru, případně i v plénu v rámci druhého čtení zákona. Připomínky SVOLu se týkají navrženého znění §§ 24, 25, 46, 58, 59, 60, 76, 87 98 a 99, které upravují práva provozovatelů přenosové a distribuční soustavy elektřiny, přepravní a distribuční soustavy plynu, podzemních zásobníků plynu a držitelů licence na rozvod tepelné energie.

PRÁVA PROVOZOVATELE

Považujeme za nezbytné, aby právo provozovatele produktovodu na odstraňování stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy se vztahovalo pouze na ochranné pásmo zařízení, kde je rozhodnutím příslušného orgánu státní správy lesů omezeno využívání pozemků pro plnění funkcí lesa. Není přípustné, aby provozovatel produktovodu svévolně, bez souhlasu vlastníka pozemku, rozhodoval o provádění těžby mimo ochranné pásmo, pouze na základě svého tvrzení, že se jedná o porosty ohrožující bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy. Tento princip by citelně omezoval vlastnická práva majitelů pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Pokud by nastala situace, kdy by lesní porosty mimo ochranné pásmo ohrožovaly bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy a vlastník dotčených porostů by neuznal oprávněnost této argumentace, měl by provozovatel produktovodu postupovat podle znění § 22, zákona č. 289/95 Sb., o lesích, tj. požádat orgán státní správy lesů o vydání rozhodnutí o rozsahu nutných opatření. Vlastník pozemků je ze zákona povinen provedení těchto opatření strpět.

U zařízení přenosové a distribuční soustavy u nadzemního vedení o napětí do 1 kV, kde není vylišeno ochranné pásmo, připouštíme v případě ohrožení provozu provedení pouze oklešťování stromoví, pokud tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník pozemku, a to vždy na náklady provozovatele produktovodu. O případné těžbě stromů by měl v případě rozporů s vlastníkem pozemku opět rozhodnout příslušný orgán SSL.

MAJETKOVÁ ÚJMA VLASTNÍKA LESA

Majetková újma vzniklá v důsledku výkonu práv provozovatele produktovodu má mnoho podob. Uvedu nejčastější případy majetkové újmy, které nastávají v případě vedení trasy energovodu přes pozemky určení k plnění funkcí lesa:

- škoda z dočasného odnětí pro plnění funkce lesů v ochranném pásmu po dobu životnosti stavby,

- škoda z předčasného smýcení lesního porostu na celé ploše ochranného pásma (náhrada se nesmí omezovat pouze na volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení),

- škoda ze sníženého přírůstu lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku prosychání nebo korní spály,

- škoda ze snížené kvality lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku abnormálně silného jednostranného zavětvení nebo korní spály,

- škoda z předčasného smýcení lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku působení větru nebo v důsledku vrůstání větví okolních stromů do ochranného pásma,

- škoda z nákladově náročnějších opatření na okraji ochranného pásma v důsledku těžby jednostranně zavětvených a nakloněných stromů a v důsledku těžby v těsné blízkosti vedení.

Navržené časové omezení uplatnění náhrady škody v délce 6 měsíců je pro vlastníka pozemku určeného k plnění funkcí lesa krajně nevhodné. Dostatečně tuto problematiku řeší obecné předpisy (§ 106 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

VÝŠE NÁHRAD

Nesouhlasíme s navrženým zněním zákona, který stanoví výši náhrad za vzniklou škodu prováděcím právním předpisem. Po zkušenostech se zněním předchozí prováděcí vyhlášky č. 193/1995 Sb., kterou se stanoví způsob a výše náhrad za omezení vlastnických práv na lesních pozemcích a lesních porostech u venkovních vedení elektřiny a plynovodů požadujeme, aby tato vyhláška byla zrušena a výpočet náhrad u pozemků určených k plnění funkcí lesa byl stanoven na základě vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, která je speciální právní normou pro výpočet škod na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, mimo jiné i pro výpočet nákladově náročnějších opatření při těžbě podél elektrovodů aj.

POVINNOSTI VLASTNÍKA LESA

Vlastník lesa je v případě znění vládního zákona povinen provádět opatření, kterými by zabránil růstu náletových dřevin v ochranném pásmu. Tato opatření by však měl provádět na své náklady vlastník zařízení. Vlastník pozemku nesmí pouze svojí záměrnou činností (výsadbou) cíleně vypěstovat lesní porost nad 3 m výšky.

Vlastník pozemku by měl mít možnost používat pro přibližování dřevní hmoty běžný prostředek, tj. univerzální traktor. Traktor vybavený pro přibližování dřevní hmoty má hmotnost 5,5 tuny. Návrh zákona však uvažuje se zákazem přejezdu přes kabel u vozidla o hmotnosti nad 3 tuny. V případě, že by vlastník pozemku nesměl traktorem přejet trasu kabelu, znamenalo by to podstatné zvýšení přibližovací vzdálenosti a tím i nákladů. Jistě by se vyskytly i případy, kdy by nebylo vůbec reálné běžnými prostředky vyrobené sortimenty přiblížit.

V lesním provozu nelze zcela eliminovat možnost poškození rozvodného tepelného zařízení v případě, že vedle tohoto zařízení je vzrostlý lesní porost určený k těžbě. Těžební práce musí samozřejmě v tomto případě probíhat v součinnosti s vlastníkem rozvodného tepelného zařízení. Znění zákona by však s tímto případem mělo počítat a nestavit jej kategoricky mimo zákon. Ve vládním znění zákona je totiž zakázáno provádět v ochranném pásmu činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení.

ZÁVĚR

Připomínky SVOLu k výše uvedenému vládnímu zákonu vyplývají z usnesení IX. valné hromady SVOLu ze dne 21. 3. 2000, která ukládá výkonnému výboru prosazovat vlastnická práva majitelů lesů při přijímání nových, nebo úpravě stávajících právních norem. Oceňujeme, že na znění připomínek se aktivně podíleli i pracovníci LČR, s. p. Jen uvítáme, když budeme společné zájmy prosazovat společně i v případě připomínkování dalších právních předpisů, dotýkajících se lesního hospodářství.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.