PŘÍRODĚ BLÍZKÉ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI KŘIVOKLÁTSKO

Redakce

Konferenci na toto téma uspořádala 6.-7. června na Křivoklátu Česká lesnická společnost - pobočka při Oblastním inspektorátu Křivoklát, ve spolupráci s ministerstvem zemědělství - odvětvím lesního hospodářství, Správou CHKO Křivoklátsko a Lesy ČR, s. p. Jednání konference bylo zaměřeno na způsoby hospodaření v jednotlivých zónách CHKO a přírodních rezervacích, na spolupráci organizačních jednotek LČR se Správou CHKO Křivoklátsko a na realizaci Programu 2000 v podmínkách velkoplošných chráněných územích.

První den konference zazněly tyto referáty: Trvale udržitelné hospodaření - nová cesta, nebo návrat? (J. Oliva), Přírodě blízký les a význam Křivoklátska jako nadregionálního biocentra (I. Míchal), Přírodě blízký les z pohledu biologického a ekonomického (V. Podrázský, S. Vacek), Možnosti diferencovaného využívání velkoplošných chráněných území v jednotlivých zónách (Petr Moucha), Koncepce ochrany lesních ekosystémů v CHKO Křivoklátsko (P. Štěpánek), Péče o lesní porosty v maloplošných CHÚ CHKO Křivoklátsko (Pavel Moucha), Hospodaření s. p. LČR v lesích na území CHKO Křivoklátsko (M. Pecha), Program 2000 - součást přírodu sledujícího hospodaření v lesích spravovaných s. p. LČR (F. Morávek), Realizace Programu 2000 v praxi LS Křivoklát (V. Pátek), Vývoj hospodaření v lesích Křivoklátska a propagace zásad přírodě blízkého hospodaření u odborné i laické veřejnosti (F. Davídek), Sledování změn stavu květeny lesních ekosystémů na Křivoklátsku (J. Kolbek), Hospodaření v lužních lesích LZ Židlochovice, sladění zájmů ochrany přírody a zodpovědnosti lesního hospodáře (J. Vybíral), Péče o les a druhová rozmanitost v BR Severní Vogézy, Francie (Jean-Claud Génot). Na druhý den organizátoři připravili pro účastníky konference exkurzi do křivoklátských lesů. Již z názvu jednotlivých referátů je patrné, že záběr projednávaných témat byl velmi široký a že je nejde vměstnat do několika odstavců. Proto zájemci o podrobnější informace by se měli pokusit získat Sborník konference.

ZONACE LESŮ V CHKO KŘIVOKLÁTSKO

CHKO Křivoklátsko zahrnuje 39 tis. ha lesů. Přístup k využívání těchto lesů je diferencovaný na základě rozdělení do zón odstupňované ochrany přírody. V I. zóně je 18 % lesů. Zásahy v nich jsou zaměřeny na přeměnu nevhodné dřevinné skladby, podporu přirozené obnovy a obnovu normality přírodního lesa. Ve II. zóně je zařazeno 53 % lesů. Jde především o smíšené lesy hospodářského charakteru. Hlavním cílem v nich je zachování všech funkcí ve vyváženém stavu. Používání geograficky nepůvodních dřevin je omezeno pouze na určitá stanoviště v omezeném rozsahu. Do III. zóny je zařazeno 18 % lesů, které mají výrazně změněnou dřevinnou skladbu. Jsou to monokulturní porosty jehličnanů a porosty v okolí sídel a chatových osad. Necelé 1 % lesů v zastavěných územích obcí zahrnuje IV. zóna. Zonace byla v r. 1998 schválena na dobu 10 let.

Zvláštní pozornost je věnována maloplošným chráněným územím. Do kategorie národní přírodní rezervace jsou zařazeny čtyři území o celkové rozloze 778 ha, do kategorie přírodní rezervace je zařazeno 15 území s celkovou plochou 394 ha a v kategorii přírodní památka je pět objektů o celkové výměře 48 ha. Vlastnictví lesní půdy v maloplošných chráněných územích je z 95 % státní, 4 % jsou ve vlastnictví J. C. Mannsfelda a pouze 1 % je ve vlastnictví jiných fyzických osob. Všechna opatření v rezervacích jsou realizována na základě schválených plánů péče.

VÝVOJ HOSPODAŘENÍ

Lesy Křivoklátska byly významným loviš- těm náležejícím ke koruně české. Již od dob Přemyslovců, stejně jako později za vlády Václava I., Václava IV., nebo Karla IV., byly lovecké revíry pod ochranou knížat a králů. Tím byl zmírněn postup kolonizace křivoklátské krajiny ve středověku. Hlavním cílem instrukcí vydávaných v těchto dobách panovníky je zajištění dostatku zvěře v lovištích. Avšak již z r. 1396 pochází první zmínka o povolení těžby dřeva králem Václavem IV. Od poloviny 16. stol. je dokladována péče o obnovu lesa dochovanými písemnostmi, nařizujícími oplocování pasek a omezujícími pálení dřevěného uhlí a nadměrnou pastvu dobytka v lesích.

Obrat v přístupu k lesům přinesla změna komorní držby v soukromou, když v r. 1658 bylo panství zastaveno Adolfu ze Schwarzemberga a v r. 1685 je koupil Jan z Waldsteina. Pravý rozmach lesnictví nastal až po roce 1735, kdy křivoklátské lesy nabyli sňatkem Fürstenbergové. Především Karel Egon I. Fürstenberg (nar. 1729) začal s rozvojem lesnických a hospodářských věd, zaváděním nových metod v lesním hospodaření v praxi a zřizováním lesních úřadů. Na Křivoklátském panství se v té době soustředili nejlepší lesníci z Německa a Čech.

V 18. stol. se poprvé objevuje umělá obnova síjí. Většinou se seje smrk a borovice na holiny. Používá se také podsíje buku a jedle pod březové porosty, kterých je zde velká rozloha díky opuštěným holinám v okolí milířů. Výsadba lesních sazenic se zde provádí od r. 1783.

Nová epocha pro lesní hospodářství na Křivoklátsku nastává v r. 1804. Na jejím počátku stojí Jan Bohutínský, stavební a lesní inženýr, a Jan Gintl, v té době lesní rada, zakladatel jednoty lesnické a první soukromé lesnické školy v Křivoklátě v r. 1840. Na Křivoklátsku nastává prudký rozvoj výstavby školek a pěstování sazenic, vytváří se dopravní síť lesních svážnic a vnější prostorová úprava lesa a je také počato s úpravou hrazením bystřin. V letech 1813-1822 probíhá pod Bohutínského vedením první podrobné zařízení a inventarizace lesů. Jsou vytvořeny decennální plány a na základě výpočtu staťové soustavy a kamerální taxy je určen vývoj těžeb až do r. 1891.

V 2. pol. 19. stol. nastává prudký rozmach introdukce dřevin a zakládání monokultur. U listnatých porostů je však část obnov prováděna přirozeně, nebo převodem na pařeziny. Vývoj křivoklátských lesů koncem 19. stol. je zřejmý. V rozpětí let 1886-1906 bylo v lesních školkách vyzvednuto pro výsadbu 135,65 mil. sazenic smrku, 19,79 mil. modřínu, 1,66 mil. borovice černé, 0,33 mil. dubu a 0,006 mil. buku. Výsledkem tohoto hospodaření je rychlá změna dřevinné skladby se všemi důsledky pro další období. Byla snížena úživnost revírů a zvyšuje se zatížení loupáním a okusem zvěří, rozšiřuje se infekce hub a vznikají škody větrnou, sněhovou a hmyzí kalamitou. Z výměry 29 tis. ha lesa v r. 1794 bylo 65 % listnáčů a 35 % jehličnanů (převažovala jedle). V r. 1689 je stav posunut na 15 % listnatých, 18 % smíšených a 67 % jehličnatých porostů. V r. 1920 jsou již pouhá 4 % listnatých, 18 % smíšených a 78 % jehličnatých porostů. Takto vývoj pokračoval do poloviny 30. let 20. stol. V letech 1918-1925 se stupňuje žír bekyně mnišky, vznikají škody žírem bourovce borového, můry sosnokaze a podkorního hmyzu. Často jsou porosty rozvráceny sněhem a větrem. Postupně se do porostní skladby opět dostává vyšší podíl listnáčů, především jako melioračních, zpevňujících a půdoochranných dřevin.

V roce 1929 se křivoklátské panství stává majetkem československého státu. Hospodaření řídí v té době vzniklá státní taxační kancelář v Brandýse n. L. Přes veškerá lesotechnická opatření stoupá podíl nahodilých těžeb. V roce 1939-1940 padla dosud největší zdejší kalamita. Větrem a sněhem bylo poškozeno 11 tis. ha lesa. Zpracování dřeva a zalesňování vzniklých holin bylo nutno řešit ještě v poválečných letech souběžně s novými nahodilými těžbami po téměř každoročních kalamitních stavech.

CHARAKTERISTIKA LESNÍCH POROSTŮ

Organizačně jsou nyní lesy CHKO členěny takto: LČR LS Lužná 3052 ha, LČR LS Křivoklát 15 540 ha, LČR LS Nižbor 6362 ha, LRS J. C. Mannsfeld 6611 ha, LČR LS Plasy 834 ha, KPR Lány 5132 ha, VLS Nouzov 1631 ha, celkem 38 162 ha. Porosty v oblasti Křivoklátska se zachovaly převážně ve skupinovitém smíšení, i když listnaté skupinu jsou výjimečně stejnorodé. Soustavy porostů vytvářejí lesní oddělení, jejichž výměra se pohybuje od 40 do 150 ha a hranice jsou udržovány jako hospodárnice, často již od minulého století. Monokulturní porosty se nacházejí v orograficky příznivějších podmínkách. Podle současných hospodářských souborů jsou porosty hodnoceny jako smrkové 36 %, borové 30 %, dubové 22 %, bukové 11 %, ost. list. 1 %. Příměs vtroušených dřevin se jednotlivě objevuje téměř ve všech porostních skupinách. Nejexpanzivnější dřevinou území je habr, který má vyšší zastoupení, než určuje modelová skladba. Za příznivých podmínek se do kultur spontánně rozšiřuje BŘ, OS, OL, JV, JS, BK.

Většina porostů jsou stejnověké skupiny. Starší porosty slunných dřevin MD, BO, DB na živných stanovištích vytvářejí spodní etáž. Ta je tvořena HB, BK, JŘ, LP a méně DB a JV. Porosty různověké nebo dokonce porosty blížící se normálnímu rozložení věkových stupňů se vyskytují pouze ojediněle. V oblastech, kde byla v minulosti vyšší koncentrace zvěře, chybí i v lesích blížících se přirozenému modelu a v lesích ochranných posledních 20-30 let obnov pod porosty. V současné době, po podstatném snížení stavů zvěře, se situace zlepšuje. Převážná většina území má poměrně malé dešťové srážky. Dlouhodobý průměr se uvádí kolem 510 mm ročních srážek. Poslední roky se z tohoto průměru podstatně vychylují. Jednak klesají poměrně hluboko pod průměr jako např. v r. 1994 až na 380 mm, průměru se blížily v letech 1995 a 1996, ale v r. 1997 už zase spadly na 400-440 mm. Jednak v posledních letech dochází pro les k nevhodnému rozvrstvení srážek v průběhu vegetace - od ledna do května bývá velmi sucho. Celou oblast pravidelně ročně postihují pozdní mrazy, které na mnoha místech působí velké škody, např. v r. 1997 bylo 6. června naměřeno -8 °C.

Dalším faktorem, který významně ovlivňoval a stále ještě na některých lokalitách ovlivňuje lesnické hospodaření, jsou stavy zvěře, především jelení a mufloní. V některých částech nebylo možné provést obnovu ať umělou nebo přirozenou bez pevného oplocení. Proto od samého vzniku s. p. LČR byla přijata filozofie, že přiměřený stav zvěře je takový, kdy jak kultury, tak přirozené zmlazení odrůstá bez ochrany. Na základě tohoto přístupu došlo k podstatnému snížení stavů zvěře.

SOUČASNÉ HOSPODAŘENÍ

Hovoříme-li o přírodě blízkém hospodaření na Křivoklátsku, pak jde zejména o zastoupení jednotlivých dřevin v druhové skladbě porostů, jejich rozmístění a způsob obnovy. Přirozená obnova se zde v minulých desetiletích pohybovala kolem 1 % , ale dnes již činí téměř 22 %. Přitom jejími limitujícími faktory jsou nedostatek vláhy, nevhodná druhová skladba mýtních porostů, pozdní mrazy, tlak zvěře a pomalé odrůstání náletu pod matečním porostem z důvodu nedostatku vláhy. Zonace určuje cílové zastoupení listnáčů v I. zóně na 100 % a ve II. zóně na 70-100 %. Plošný podíl I. a II. zóny tvoří 81 % celkové rozlohy CHKO. Z toho je zřejmé, že náklady na obnovu porostů, jejich ochranu a výchovu jsou značné. K tomu přistupují problémy se zpeněžením některých listnatých sortimentů. V I. a II. zóně jsou také ze zákona omezeny některé racionální technologie, např. je zakázáno používání herbicidů proti buřeni. To opět komplikuje obnovu a zvyšuje náklady na hospodaření.

Realizace přírodě blízkého hospodaření znamená především práci s jednotlivými dřevinami a jejich směsemi. Vznik a vývoj směsí při přirozených obnovách už smíšených porostů probíhá ve zcela jiných dimenzích než vývoj směsí, které se teprve zakládají po porostech nevhodné druhové skladby. Jednotlivé dřeviny mají nejen různou rychlost růstu v jednotlivých věkových stadiích, ale vyžadují i jiný světelný režim, jiný způsob ochrany a výchovy. Otázky kolem postavení jednotlivých druhů dřevin v modelu přírodě blízkého hospodaření z hlediska biologického i ekonomického, možnosti jejich uplatnění v krátkém i dlouhém časovém horizontu s ohledem na požadavky lesnické i ochranářské naznačují problémy, které přímo volají po seriózním a objektivním zhodnocení.

ZÁVĚR

Konference i exkurze ukázala, že přírodě blízké hospodaření na Křivoklátsku není pouze proklamativní záležitostí. Jde o nastoupený trend, na jehož prosazování do praxe se podílejí jak s. p. LČR, tak Správa CHKO Křivoklátsko a společně hledají rozumné kompromisy tam, kde se jejich názory na další vývoj různí. Křivoklátsko dnes, díky odbornému úsilí mnoha lesnických generací, snese srovnání s územími zařazenými do evropské sítě NATURA 2000. A hospodaření s. p. LČR na Křivoklátsku je dostatečnou garancí toho, že vysoký standard zdejších lesů z minulosti zůstane zachován.

Podle Sborníku konference připravila redakce