SOUČINNOST HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY A PĚSTOVÁNÍ LESA
Ing. Jiří Fišera - Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.
Dne 18. 5. 2000 se konal na Správě lesního hospodářství Dr. Radoslava Kinského ve Žďáru nad Sázavou, u příležitosti pátého výročí založení pobočky České lesnické společnosti Pro Silva Bohemica, stejnojmenný celostátní seminář. Hlavním cílem semináře bylo ukázat vzájemnou spolupráci pěstování a hospodářské úpravy lesa na příkladných ukázkách nacházejících se na majetku pana Dr. Radoslava Kinského.
Odbornými garanty semináře byli Ing. Pavel Bednář - lesní rada Správy LH Dr. R. Kinský Žďár nad Sázavou a Ing. Jiří Fišera - jednatel Lesprojektu Hradec Králové, s. r. o. Vlastní seminář byl rozdělen na dvě části, a to část přednáškovou, kde zazněly odborné referáty z oblasti pěstování a hospodářské úpravy lesa přednesené Prof. Ing. Vladimírem Tesařem, CSc., Prof. Ing. Jaroslavem Simonem, CSc., Doc. Ing. Zachem, CSc. a Ing. Jiřím Fišerou, a část venkovní pochůzky vedené po lesních porostech polesí Cikháj.
Při tvorbě LHP a v procesu jeho projednávání a schvalování se objevila řada názorů na to, že by bylo vhodné prezentovat výsledky společné práce SLH Dr. Kinského a Lesprojektu Hradec Králové, s. r. o., odborné lesnické veřejnosti. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli po oslovení předsedou pobočky Pro Silva - Bohemica Prof. Ing. Vladimírem Tesařem CSc., že seminář, který bude prezentovat spolupráci obou lesnických disciplín, uspořádáme. Vhodnou příležitostí k uspořádání takové akce se stalo výše uvedené jednání pobočky ČLS Pro Silva - Bohemica. Cílem tohoto článku je prezentovat některé vyslovené myšlenky spojené s venkovní části jednání semináře.
Při přípravě venkovní pochůzky se zvažovaly dvě alternativní trasy. Po lesních porostech, ve kterých je dlouhodobě (více než 40 let) úspěšně uplatňován podrostní způsob obnovy vedoucí k bohatě strukturované vnitřní porostní výstavbě různorodých víceetážových porostů, nebo po rozsáhlých stejnověkých porostech, ve kterých budou prezentovány počátky přestavby těchto porostů. Po zvážení obou alternativ se organizátoři akce přiklonili k alternativě druhé. A to z toho důvodu, že na ukázkách počátku přestavby lesních porostů lze velmi dobře prezentovat praktický vztah obou lesnických disciplín v praxi. Tato praxe spočívala ve vyhotovení LHP, jako nástroje vlastníka lesa pro trvale udržitelný způsob obhospodařování lesních porostů, za úzké spolupráce taxační kanceláře a lesního personálu. A dále v uplatňování LHP v praxi spojeného se zpětnou vazbou lesního personálu na zpracovatele při konzultacích v naplňování hlavních cílů LHP.
TVORBA LESNÍHO HOSPODÁŘSKÉHO PLÁNU
LHP pro majetek pana Dr. R. Kinského byl vyhotoven v letech 1997-1998 na období platnosti 1999-2008. LHP byl vyhotoven induktivním způsobem s umístěním plánovaných hospodářských opatření do porostů, a to za úzké spolupráce lesního personálu SLH Dr. R. Kinský, Žďár nad Sázavou (cca 15 zaměstnanců všech organizačních úrovní od lesního rady po lesního) a taxační kanceláře Lesprojektu Hradec Králové, s. r. o. (5 zařizovatelů provádějících venkovní zařizovací práce). Úkolem odborného lesního hospodáře - lesního rady Ing. Pavla Bednáře a vedoucího zařizovatele Ing. Jiřího Fišery bylo vymezení základních cílů nového LHP, které byly rozpracovány do hlavních zásad tvorby LHP, s nimiž byly, v rámci základního šetření k obnově LHP, seznámeny dotčené orgány státní správy lesů a ochrany přírody ovlivňující tvorbu LHP. Na příkladech vzorových porostů byly prezentovány způsoby zjišťování stavu lesa a plánování hospodářských opatření. Vzorové porosty sloužily především pro ujednocení názorů a pohledů na tvorbu LHP všech hlavních účastníků, tj. zařizovatelů a lesního personálu.
Stěžejní problematikou řešenou při tvorbě LHP bylo rozčlenění rozsáhlých stejnověkých porostů 6. a 7. věkového stupně poškozených zvěří, vzniklých po rozsáhlém sněhovém polomu z října 1930, tvořících více než 40 % plochy lesních porostů na daném majetku, přechod od holosečného způsobu obnovy lesních porostů k hospodářskému způsobu podrostnímu, a to na území celého majetku a zařízení části lesních porostů s dlouhodobě uplatňovaným podrostním způsobem hospodaření tak, aby odpovídalo skutečnému stavu lesa.
ZPŮSOB ROZPRACOVÁNÍ POROSTŮ
K rozpracování a postupným obnovám rozsáhlých porostů mladších 80 let bylo přistoupeno z důvodu zajištění dlouhodobé bezpečnosti produkce a dosažení nebo lépe řečeno snahy o dílčí přiblížení se zastoupení věkových stupňů zastoupení normálnímu, i když normální zastoupení vzhledem k současné věkové struktuře porostu nelze dosáhnout. Zajištění bezpečnosti produkce spočívá v rozčlenění rozsáhlých stejnověkých porostů na obnovně samostatné mýtní články. Tohoto by se mělo dosáhnout systémem zpevňovacích sečí prováděných násečným nebo podrostním způsobem (odluka, rozluka, závora). Vzhledem k věku porostů totiž již nelze počítat s tím, že bychom mohli porosty významně stabilizovat výchovou. S výchovou porostů, spojenou s prováděním zdravotních a kvalitativních výběrů, se však počítá až do doby počátku obnovy stanoveného pro běžné porosty jednotlivých hospodářských souborů. Po době modelového počátku obnovy však i nadále, pokud to zdravotní stav porostů umožní, budou prováděny individuální výběry za účelem zkvalitnění porostní zásoby. Těmito zásahy by mělo dojít alespoň k dílčímu posílení stability porostu, které by nám umožnilo prodloužit obnovní dobu na co nejdelší období. Čím toto období bude delší, tím více se při obnovách porostů přiblížíme k normálnímu zastoupení věkových stupňů. Při oddalování započetí obnovy porostu se prohlubuje problém stability současných porostů a zvyšuje se stupeň jejich ohroženosti vedoucí k možnému následnému zhroucení a tím k možnému opětovnému vzniku rozsáhlých holosečných obnovních prvků.
K významnému posílení stability jak současných, tak zejména budoucích porostů může dojít pouze postupnou obnovou stávajících porostů. Hlavní obnovní způsoby násečný a podrostní byly při plánování hospodářských opatření přímo do porostů, podle jejich zdravotního stavu a možné rychlosti obnovního postupu, modifikovány do řady alternativních postupů, které vyplývají z různých možností kombinací těchto způsobů. Základní alternativy, od úzké rozluky bez zalesnění, clonné seče pro možnost přirozené obnovy, proclonění za účelem podsadby (JD, BK, KL,), krátkého náseku, nebo náseku s ponecháním části výstavků, byly dále rozváděny do alternativ specifických pro jednotlivé porosty vyplývající z kombinace alternativ základních. Nejčastějším způsobem je rozčlenění porostu s využitím pruhové clonné seče za účelem přirozené obnovy poměrně geneticky kvalitních smrkových porostů s předsunutím většinou opět alespoň částečně clonných skupinovitých prvků určených k podsadbám melioračními a zpevňujícími dřevinami. Všechny zásahy v porostech, zejména provádění clonných sečí, je spojeno s důsledným uplatňováním zdravotních výběrů, tj. výběrů natolik poškozených jedinců s rozvojem oddenkových hnilob, u kterých nelze předpokládat další kvalitativní přírůst. V clonných sečích jsou, pokud to zdravotní stav porostu umožní, ponecháváni méně poškození, případně zdraví jedinci, na kterých lze tento kvalitativní nebo světlostní (hmotový) přírůst očekávat. V mladších porostech jsou často uplatňovány úzké rozluky a závory, jako účinná opatření pro zvýšení stability porostu. Pro umísťování zpevňovacích sečí využívali spolutvůrci LHP bohatých poznatků z demonstračního objektu založeného v roce 1989 na bývalém LZ Přibyslav ve třech lokalitách (Zelný průsek, Žlábek a Kamenných vrch) na celkové ploše porostů cca 650 ha. Vytvořením východisek obnov vzniká velmi široký manipulační prostor pro obnovu těchto porostů. Rychlost obnovy bude diferencována podle vývoje zdravotního stavu jednotlivých porostů v průběhu následných decennií. Za účelem naplnění těchto záměrů byla pro obnovy porostů mladších 80 let udělena výjimka ze zákona.
PŘECHOD K PODROSTNÍMU ZPŮSOBU OBNOVY
Dalším hlavním cílem LHP bylo upuštění od provádění rozsáhlých holosečných sečí a přechod k podrostnímu způsobu obnovy lesních porostů. Z tohoto důvodu byla na majetku zrušena 30 letá obnovní doba a ve všech hlavních hospodářských souborech byla obnovní doba prodloužena na 40 let. Základními východisky umožňujícími přistoupení k tomuto kroku jsou genetická hodnota současných porostů, jejich druhové složení a alespoň částečně příznivé stanovištní a klimatické poměry umožňující uplatnění tohoto způsobu obnovy. Stanovené podmínky splňují porosty na zdejším majetku ve velké míře. Nelze však ze dne na den významně změnit dosavadní způsob obnovy. S tím je spojen fakt, že některé méně kvalitní porostní zbytky budou obnoveny holosečně. S přeměnou druhové skladby smrkových porostů bude též spojena možnost násečného způsobu obnovy pro vnášení dřevin, které nebudou obnoveny přirozenou obnovou. Ne vždy půjde vše řešit formou podsadeb. Stanovištní poměry sice na většině lokalit umožňují uplatnění podrostního způsobu, ale tento si mnohdy vyžaduje a bude vyžadovat provádění přípravy půdy (existence stanovišť s mocnou vrstvou surového humusu, nebo stanovišť silně buřenících, apod.).
S přechodem od holosečného způsobu hospodaření k hospodaření podrostnímu se významně mění charakter tvorby těžební mapy a umísťování obnovních prvků do porostů. Z velmi jednoduché holoseče najednou vzniká řada možných kombinací vyplývající z podrostního způsobu hospodaření. Jsou to výběr individuální či skupinovitý, proclonění skupinovité nebo plošné, více fází clonných sečí vedoucí až k domýcení porostu apod. Fakt domýcení porostu nevylučuje možnost ponechávání výstavků, zejména světlostních dřevin BO a MD, za účelem kvalitativního přírůstu s možností domýcení případně až s obnovou následného porostu. Podrostní způsob obnovy klade daleko větší nároky na odbornost, a to jak zařizovatelů taxačních kanceláří, tak zejména na odbornost venkovního lesního personálu. Uplatňování podrostního způsobu obnovy lesních porostů je věcí značně dlouhodobou a výsledky vlastní práce se projevují za řadu let či několik desítek let. Pro provozního lesníka je tedy velmi výhodné, pokud chce prezentovat výsledky své práce, aby s tímto přístupem k obnově porostu započal co nejdříve po svém nástupu do praxe, tj. po ukončení školní docházky. K prezentaci výsledků práce našich předchůdců a k předávání zkušeností s tímto způsobem hospodaření spojených by měly sloužit vzorové demonstrační objekty, mezi něž patří i objekt nacházející se na lesním úseku Babín.
VYHOTOVENÍ VZOROVÉHO LHP
A právě vyhotovení jakéhosi vzorového LHP pro tento vzorový lesnický objekt bylo dalším úkolem tvorby LHP pro majetek pana Dr. Radoslava Kinského. Bohatě strukturované lesní porosty s výskytem různověkých porostních etáží, které se vzájemně překrývají a prolínají byly zařízeny s využitím současných možností programového vybavení na tvorbu LHP. Jejich stav však musel být vyhodnocen způsobem odlišným zohledňujícím skutečný stav porostů, tj. byl opuštěn statut tzv. parciální plochy etáže používané pro vyhodnocení věkového a druhového složení lesních porostů na lesním majetku a věkové složení porostů bylo vyhodnoceno podle skutečných ploch etáží s vyjádřením tzv. zmlazovacích tříd pod jednotlivými věkovými stupni. Současné programové vybavení umožňuje při zařizování etážových porostů vylišení až čtyř etáží a pro každou etáž je možno stanovit zakmenění etáže vztažené k ploše celé porostní skupiny a určit tzv. skutečnou plochu etáže. S touto plochou program již dále nepracuje, je však, podle mého názoru, údajem nejdůležitějším vyjadřujícím skutečný překryv jednotlivých etáží. Ve vztahu ke skutečné ploše etáže jsou dále plánována veškerá hospodářská opatření uváděná v hospodářské knize. K vyjádření překryvu a umístění různověkých etáží v porostních skupinách je v porostních mapách užíváno různých kombinací tzv. pomístných šrafů. Prolnutím všech výše uvedených údajů o porostní skupině, respektive jejich jednotlivých etážích, dostáváme reálnou představu o stavu porostu. Od přesného zjištění skutečného stavu porostní skupiny se totiž odvíjí veškerá další rozhodnutí OLH spojená s hospodařením v konkrétním porostu (porostní skupině).
ZÁVĚR
S tvorbou LHP bylo spojeno daleko více dílčích cílů, které byly projednány a stanoveny před začátkem vlastních venkovních zařizovacích prací nebo následně na základě zjištění údajů o stavu lesních porostů. Jejich rozbor není předmětem tohoto článku. Jak již bylo dříve naznačeno LHP byl vyhotoven induktivním způsobem, tj. s plánováním hospodářských opatření. Tyto údaje LHP patří podle současné legislativy do oblasti doporučujících ustanovení LHP a nejsou tudíž závazná pro vlastníka lesa nebo jeho OLH. Induktivní způsob tvorby LHP klade vyšší nároky na odbornost zařizovatelů i lesního personálu. Z tohoto důvodu má smysl hlavně v případech, kdy tvorba LHP probíhá za úzké spolupráce zařizovatelů a venkovního lesního personálu. LHP zpracované tímto způsobem se pak stávají opravdovým nástrojem vlastníka pro kvalitní obhospodařování jeho majetku. Lesní personál, který se podílel na tvorbě LHP zcela jiným způsobem, přistupuje k jeho využívání a na větší odborné úrovni využívá údaje LHP pro vlastní práci.
O potvrzení a předvedení těchto závěrečných myšlenek se snažili organizátoři semináře na názorném příkladu lesního úseku Kocanda - lesní Jiří Bína, polesí Cikháj - polesný Ing. Ladislav Hromádko. Z přípravy a z průběhu semináře jsem se ubezpečil v názoru, že úzká spolupráce mezi pracovníky hospodářské úpravy a pěstování lesa vede ke zkvalitnění způsobu tvorby LHP a následně obhospodařování lesa.