STŘEDNÍ LESNICKÁ ŠKOLA V TRUTNOVĚ SLAVÍ VÝZNAMNÉ VÝROČÍ
Uplynulo 145 let od založení lesnické školy v Bělé pod Bezdězem (1855-1904) a v Zákupech (1904-1940), přeložené roku 1945 do Trutnova
PhDr. Jiří Uhlíř, emeritní profesor SLŠ Trutnov
Ke konci 18 stol. vzniklo v Čechách několik soukromých lesnických škol (Blatno, Zlatá Koruna, Nové Hrady, Lednice), které vždy brzo zanikly. O zřízení veřejných lesnických škol se začalo sice uvažovat již od začátku 19. stol., ale teprve po vzniku lesnických spolků byl vytvořen předpoklad k jejich otevření. O vybudování státní lesnické školy nebylo možno ještě v minulém století uvažovat, neboť převážná většina lesů byla v soukromém vlastnictví. Státní správa si proto zajišťovala potřebnou kvalifikaci lesníků pouze zavedením povinných státních zkoušek.
BĚLÁ POD BEZDĚZEM
Prvním oficiálním požadavkem na zřízení veřejné lesnické školy je výnos ministerstva zemědělství a hornictví ze dne 23. 6. 1850, v němž se navrhuje zřízení dvouleté lesnické školy se sídlem ve východních Čechách. Realizovat tento záměr se podařilo až České lesnické jednotě, prvnímu lesnickému spolku v celém Rakousku, ustavenému v r. 1848, která 3. srpna 1852 zvolila na svém zasedání sedmičlennou školskou komisi. Její jednání se státní správou nemělo však valný úspěch. Proto tehdejší předseda České lesnické jednoty šlechtic Christian Waldstein se rozhodl uvolnit pro účely školy svůj zámek v Bělé pod Bezdězem. Jednota zároveň vyzvala majitele lesů v Čechách, aby po dobu nejméně 6 let přispívali na zřízení a udržování lesnické školy příspěvkem 30 krejcarů na každých 100 jiter (tj. 28,37 ha) lesní půdy. Státní správa se konečně zavázala přispět pro první dva roky provozu školy částkou 1400 zlatých. Tím se podařilo opatřit nezbytné finanční prostředky a škola byla otevřena dne 1. května 1855.
Slavnostní otevření Böhmische Forstschule (České lesnické školy) v Bělé p. B. se uskutečnilo 6. 5. 1855 za účasti zástupců úřadů, majitelů lesů, mnoha lesníků a hostí. Jak už německý název napovídá, vyučovací jazyk byl německý, nezapomeňme, že je to za Bachova absolutismu. Rovněž na Moravě se od října 1852 vyučovalo německy na obdobné lesnické škole, z níž do Bělé přišel první ředitel bělské lesnické školy Robert Micklitz, vynikající učitel lesnických věd. Hned na začátku je třeba zdůraznit, že školu v Bělé vedli vynikající lesníci, např. český profesor Dr. Emanuel Purkyně, syn známého fyziologa; Bedřich Judeich, pozdější ředitel lesnické akademie v Tharandtu; dobříšský lesmistr Ferdinand Fiscali, upřímný Čech a vlastenec ad. Také mezi jejími absolventy nalezneme mnoho významných českých lesníků.
V prvním ročníku zasedlo 32 žáků a prvními jejich učiteli byli jmenováni vedle ředitele R. Micklitze, učitel přírodních věd Robert Kropp z Drážďan, učitel matematiky Prof. Dr. Franz Bauer z Darmstadtu, asistent pro lesnické vědy Julius Schuman, lesní kandidát z Eisenachu. Cíl nové školy byl zřejmý z § 1 jejího statutu: “Účelem zřizované lesnické školy je teoretickými přednáškami lesnických věd a doplňujícími přednáškami základních a pomocných věd, dále pak praktickým cvičením a vysvětlením vychovat žáky lesnické školy na kvalifikované lesní správce”. Jako základní předchozí vzdělání se požadovalo absolvování nižší reálky (3 třídy) nebo gymnázia (4 třídy). Dále byl požadován dvouletý, výjimečně jednoletý praktický výcvik u lesního úředníka (učebního pána). Škola byla dvouletá, školné činilo 40 zlatých ročně. Učební plán vypracoval lesní rada Veselý.
Žáci bydleli mimo ústav, pouze chudí mohli v zimě užívat jednu vytápěnou místnost v zámku. Nezámožným žákům, jejichž otcové byli členy ČLJ, byla poskytnuta stipendia. Během studia byli žáci povinni předkládat sbírky pupenů, květů, semen, rostlin, dřev, hmyzu a kamenů. Pro slavnostní účely byla zavedena lesnická uniforma. Zkoušky se konaly vždy na konci pololetí za přítomnosti zástupců školské komise.
Přes úspěšné výsledky školy nebyla její pozice nikterak pevná a musela se bránit ze všech stran. Těmito poměry znechucen dal první ředitel školy R. Micklitz na podzim r. 1858 výpověď a na jaře 1859 se vrátil do lesnické školy v Úsově. Tíživá byla i finanční situace, poněvadž prostředky byly zajištěny jen do roku 1862. V té době Prof. Josef Krejčí a Prof. J. Ev. Purkyně uvažovali o přeložení bělské školy do Písku. Nejistota dalšího osudu se vznášela jako stín nad školou a působila depresivně zejména na učitelský sbor. Škole hrozilo uzavření, a proto nebyli r. 1861 přijati žádní žáci do I. ročníku. Situace se zlepšila teprve ustavením školského lesnického spolku v Čechách na jaře 1862. Hlavním účelem tohoto spolku bylo udržovat a spravovat Lesnický ústav v Bělé p. B. Péčí školského spolku byl přepracován učební plán a statut ústavu, takže rok 1862 znamenal významnou kvalitativní změnu ve vývoji lesnického školství v Čechách.
Ředitelem znovu otevřeného ústavu byl jmenován Bedřich Judeich, dosavadní lesmistr ve Vrchlabí. Tento zkušený lesník se širokým rozhledem dal ústavu nový pevný základ. Učitelský sbor i žáci se zasloužili o doplnění sbírek a vybudování dalších školních zařízení. Sám Judeich věnoval škole sbírku 14 tis. brouků. V roce 1864 byla v ústavu zřízena meteorologická stanice a do správy byl převzat bývalý obecní les jako školní objekt. V témže roce byl Judeich vyzván, aby vypracoval návrh na novou úpravu lesnického školství. Jeho návrh, i pro dnešní dobu poučný, byl zveřejněn r. 1865 v časopise Verensschrift für Forst-, Jagd und Naturkunde (sešit 8, s. 20-45).
Ke škodě našeho školství byl Judeich v r. 1866 povolán do funkce ředitele Lesnické akademie v Tharandtu a na jeho místo nastoupil dobříšský lesmistr Ferdinand Fiscali, který již dříve vyučoval po tři roky na lesnické škole v Úsově. Jmenování Fiscaliho současně ředitelem všech lesů waldsteinského velkostatku (r. 1869) přispělo k úspěšnému spojení školy s lesnickou praxí. Mezitím jméno bělské lesnické školy pronikalo i na širší veřejnost. Ke konci století se škola podílela svou expozicí i na řadě významných výstav - na světové výstavě ve Vídni (1870), na zemědělskolesnické výstavě v Praze (1883) a ve Vídni (1890), na Zemědělské jubilejní výstavě v Praze (1891). V r. 1895 byla dvouletá škola přeměna na tříletý Vyšší lesnický ústav (Höhere Forstleranstalt). Přitom se změnila organizace, učební plán i zkušební řád, které byly znovu upraveny v r. 1901 za ředitele Stefana Schmida.
ZÁKUPY
Začátek století zastihl školu v přípravách na přestěhování do Zákup u České Lípy. Hlavním důvodem pro přeložení byly nedostatečné prostory v bělském zámku, poněvadž se několikanásobně zvýšil počet žáků i vyučujících a mnohonásobně rozšířily kabinetní sbírky. Také stále více pociťovaná nutnost zřídit žákovský domov hrála při opuštění Bělé p. B. nemalou roli. Po několikaletém jednání byla na jaře 1903 převzata z majetku císařské rodiny na 60 let do správy budova bývalého cukrovaru v Zákupech i s přilehlými pozemky (7,5 ha). Během téměř celého roku byly prováděny nezbytné přestavby a úpravy na náklad císařské pokladny.
V Bělé pod Bezdězem skončilo vyučování dne 23. června 1904 po 49 letech provozu. Činnost nové školy v Zákupech začala úředně 1. srpna 1904, vyučování pak 2. října 1904. Po vzniku samostatného československého státu se škola stává státní. Nadále je ponechán vyučovací jazyk německý a do výuky se zavádí nově český jazyk jako státní jazyk a v roce 1922 je škola reorganizována na čtyřletou vyšší lesnickou školu (Höhere Forstchule) a od r. 1925, kdy je zestátněna, nese oficiální název Staatliche deutsche höhere Forstschule in Reichstadt (Státní německá vyšší lesnická škola v Zákupech). V roce 1938 odtržením Sudet přešla do německé říše.
Zákupská lesnická škola byla na svou dobu moderně vybavena. Byla školou internátního typu. Měla ústřední vytápění i teplou vodu na internátě, samostatnou lékařskou péči, poštovní doručování, botanickou zahradu (3 ha), arboretum, lesní školku (1 ha), meteorologickou stanici atd. Bělskou a zákupskou lesnickou školu v letech 1855-1940 ukončilo 2435 absolventů (z Čech, Moravy, Slezska, Rakouska, Německa). I když šlo o lesnické školy s vyučovacím jazykem německým, významně zasáhly do našeho lesnictví, zejména za éry bělské.
TRUTNOV
V roce 1945 už lesnická škola nebyla v Zákupech obnovena, ale z podnětu čs. vlády a Ministerstva školství a osvěty byla lesnická škola přeložena ze Zákup do Trutnova, kde byla dne 15. října 1945 slavnostně otevřena Státní vyšší lesnická škola v Trutnově s vyučovacím jazykem českým, kde škola působí už 55. rokem.