VYŠŠÍ STUDIUM LESNICTVÍ na Vyšší odborné škole lesnické a střední lesnické škole Bedřicha Schwarzenb

Ing. Václav Kohout - Vyšší odborná a střední lesnická škola Písek

V jiném mém článku již byla čtenářům LP poskytnuta informace o podstatě vyššího studia a o obecných souvislostech jeho vzniku. Čtenáře LP ale nepochybně zajímá vyšší studium právě v souvislosti s jejich vlastním oborem, tedy vyšší studium lesnictví. Informací o něm je ale pramálo; a je přitom s podivem, že v různých dokumentech již byly publikovány názory a kritické soudy týkající se vyššího studia, ačkoliv věcné informace o něm publikovány vlastně dosud nebyly. Je načase nahradit “pověsti české” věcnou informací!

JAKÉ JE VYŠŠÍ STUDIUM LESNICTVÍ?

Na takto položenou otázku nelze odpovědět jednoznačně. To proto, že existují dvě “vyšší odborné školy lesnické”, každá z nich s jiným typem vyššího studia lesnictví. Počínaje školním rokem 1996/97 bylo zahájeno dvouleté vyšší studium lesnictví, které (cituji ze zákona) “...prohlubuje kvalifikaci již dosaženou studiem na střední škole...” (tím tedy určené výhradně pro absolventy středních lesnických škol), a to na Střední lesnické škole a vyšší odborné škole lesnické Trutnov. Prezentovat organizační a obsahovou stránku vyššího studia SLŠ a VOŠL Trutnov se necítím povolán, plným právem tak totiž náleží trutnovským kolegům, kteří zajisté lesnickou veřejnost se svým vyšším studiem také seznámí.

Věcné informace o vyšším studiu, které jsou dále uvedené, se proto týkají pouze vyššího studia lesnictví na Vyšší odborné škole lesnické a střední lesnické škole Bedřicha Schwarzenberga v Písku, které bylo zahájeno počínaje školním rokem 1997/98, jako studium tříleté, které (opět cituji ze zákona) “...poskytuje ucelenou kvalifikaci pro povolání...”. To znamená, že je určeno obecně pro absolventy středních škol (s maturitou), zejména ovšem gymnázií, tedy pro osoby s již dosaženým úplným všeobecným vzděláním; koncepce studia proto vychází z požadavku poskytnout absolventovi především vědomosti a dovednosti odborné, a pro ně nezbytný teoretický základ. Jedinými výjimkami z tohoto pravidla je vzdělání jazykové (podrobněji o tom dále) a tělesná výchova.

Uchazeči nejsou přijímáni na základě zkoušky “měřící” jejich výkon v některém vyučovacím předmětu (protože kde je psáno, že nejlepším lesníkem bude ten, kdo je výborný z matematiky?), ale na základě posouzení hloubky jejich zájmu o obor, provedeného psychologem. Obsah vyššího studia je zaměřen podobně jako obsah střední lesnické školy - na potřeby lesnické praxe. Teoretický základ proto není tak široký, ani vyučovací předměty nejsou tak úzce specializované, jako u studia vysokoškolského. V porovnání se střední školou (nebo s bývalým pomaturitním kvalifikačním studiem) ale dává tříleté vyšší studium celkově k dispozici více času použitelného pro výuku odbornosti.

Je nutné si uvědomit, že střední odborná škola nejen připravuje své žáky pro povolání, ale zároveň jim musí poskytnout standardní všeobecné vzdělání. Čas vyučování, věnovaný odbornému vzdělání, je přibližně roven času vyučování, věnovanému všeobecnému vzdělání. Takže, žák střední lesnické školy jakoby studoval dva roky všeobecně vzdělávací předměty a dva roky odborné vyučovací předměty; žák vyšší školy má na odbornost roky tři. Naproti tomu organizace a formy výuky, použité ve vyšším studiu, se - úměrně věku posluchačů - blíží spíše studiu vysokoškolskému než středoškolskému (z tohoto pohledu je tříleté vyšší studium lesnictví opravdu analogií “bakalářského” vysokoškolského studia).

VÝUKA V I. ROČNÍKU

Cílem výuky v 1. ročníku vyššího studia je uvést žáka do studia a do lesního hospodářství, naučit ho učit se samostatně a poskytnout mu nástroje k vyhledávání informací a práci s nimi, a konečně, poskytnout mu teoretický základ přírodovědný i technický. Vyučovací předmět “Práce v lese” je úvodem do vyššího studia a úvodem do lesního hospodářství. Žáci v něm mj. poznají lesnické odborné termíny, ale i základní ustanovení lesního zákona a zákona o ochraně přírody, a v průběhu vegetační sezóny si práci v lese vyzkouší vlastníma rukama. Obecný přírodovědný základ představuje vyučovací předmět “Ekologie” a jeho specifické prohloubení vyučovací předměty “Ekologie lesa”, “Lesnická botanika” a “Lesnická zoologie”. Základ technických věd představuje vyučovací předmět “Základy konstrukce strojů”. Vyučovací předmět “Technika administrativy” poskytuje žákům obecné nástroje pro práci s informacemi (dovednost psaní na stroji nebo PC) a vyrovnává znalosti a dovednosti žáků v používání výpočetní techniky (práce pod operačním systémem Windows, s textovým editorem, databází, tabulkovým procesorem a jednoduchým grafickým procesorem). Další nástroje pro práci s informacemi dává vyučovací předmět “Informatika”, v podobě dovednosti vyhledávat informační prameny ve standardní knihovnické databázi ISIS (MAKS), dovednosti využívat celou škálu možností INTERNETu a v poskytnutí základní orientace o možnostech použití lesnického geografického informačního systému TOPOL.

VÝUKA VE II. ROČNÍKU

Cílem výuky ve 2. ročníku je intenzivní výuka ucelené lesnické odbornosti. Vyučovací předměty “Pěstování lesů” a “Ochrana lesa a přírody” představují jádro lesnické odbornosti. Nástroje pro zasahování do lesních ekosystémů, tj. poznání techniky a technologie, poskytuje vyučovací předmět “Těžba a doprava dříví”. Poznání obecných ekonomických dějů i specifik lesního hospodářství poskytuje vyučovací předmět “Ekonomika lesního hospodářství”. Vyučovací předmět “Hospodářská úprava lesa” poskytuje základní poznání problematiky (absolvent není připravován jako zařizovatel, ale jako “uživatel” díla HÚL). Teoretický základ odbornosti doplňuje vyučovací předmět “Statistika”.

VÝUKA VE III. ROČNÍKU

Cílem výuky ve 3. ročníku je rozšíření některých specifických vědomostí žáků ve vyučovacích předmětech povinných i volitelných, a zejména spojení a upevnění poznatků z profilových odborných vyučovacích předmětů, poskytnutím příležitosti k “pokusu” o jejich metodickou aplikaci. Syntézu poznatků, vyučovaných v jednotlivých odborných vyučovacích předmětech, do hospodářské úpravy lesů představuje vyučovací předmět “Základy nauky o produkci”. Specifické vědomosti poskytují povinné vyučovací předměty “České právo” (jehož těžiště je v problematice správní) a “Jednání s lidmi” (normální i krizová komunikace). Další rozšíření specifických vědomostí umožňuje povinný výběr dvou z několika možných vyučovacích předmětů. Konečně, pokusit se souhrnně aplikovat poznatky z jednotlivých odborných vyučovacích předmětů budou mít žáci možnost ve dvou úrovních náročnosti - poprvé v zimním období (pozn.: “období” je na vyšší škole totéž, co na vysoké škole “semestr”) při zpracování projektů na modelových porostech ve školním lese a podruhé v letním období, v reálných podmínkách lesního hospodářství, při čtyřměsíční stáži v praxi.

JAZYKOVÁ VÝUKA

Zvláštností tříletého vyššího studia lesnictví je rozsah náročné jazykové výuky. Žáci povinně studují po dobu 1. a 2. ročníku dva cizí jazyky, a to jazyk anglický a jazyk německý. Při tom jako “první” si žák zapisuje ten cizí jazyk, který již ovládá (zpravidla z něho konal maturitní zkoušku), aby si jeho znalost rozšířil o odbornou terminologii; zkoušku z tohoto cizího jazyka bude konat při ukončení studia jako součást absolutoria. Jako “druhý” si žák zapisuje cizí jazyk, který ovládá méně (anebo který vůbec neovládá), aby se naučil jeho základům; studium druhého cizího jazyka ukončuje pouze předmětovou zkouškou.

ZAJIŠTĚNÍ KVALITY VÝUKY

Aby si výuka odborných vyučovacích předmětů udržela požadovanou praktickou orientaci, jsou mezi jejich vyučujícími vysoce kvalifikovaní odborníci z praxe - například “Pěstování lesů” přednáší Ing. K. Kovář, zástupce ředitele Lesní správy Karla Schwarzenberga v Orlíku, “Ekonomiku lesního hospodářství” přednáší Dr. Ing. M. Zevl, ředitel Lesního závodu LČR, s. p., “Boubín” ve Vimperku, i další kolegové z praxe přednášejí v dalších předmětech vybraná jednotlivá témata.

A aby i omezený teoretický základ měl vysokou úroveň, vyučuje předměty “Ekologie” a “Ekologie lesa” vysokoškolský učitel Doc. Ing. Šarman, CSc., a vysokoškolští specialisté jednotlivě přednáší teoreticky náročná témata v profilových odborných vyučovacích předmětech “Ochrana lesa a přírody” (Prof. Ing. J. Křístek, DrSc. a Prof. Ing. A. Černý, DrSc.) a “Těžba, doprava a zužitkování dříví” (Prof. Ing. V. Simanov, CSc.); další specialisté opět přednesou jednotlivá vybraná témata.

ZÁVĚR

Na závěr si dovolím uvést jednu “perličku”: nedávno jsem se dočetl v elaborátu, který jeho autor mínil zcela vážně, že “... absolventi vyššího studia jsou připraveni hůře než absolventi středních lesnických škol, zvláště pak ti, co byli ke studiu přijati z gymnázia...”. Autor nejspíše opomenul, že první absolventi vyššího studia, kteří

do něho byli přijati po absolvování gymnázia (tj. do tříletého studia), dostali absolutorium teprve v r. 2000. Nebo snad měl autor na mysli absolventy dvouletého vyššího studia v Trutnově, kteří v r. 1998 poprvé studium absolutoriem ukončovali? Ale ti všichni do jednoho jsou absolventi středních lesnických škol! A mně opravdu uniká, jak může absolvent střední lesnické školy po dalším dvouletém studiu být “připraven hůře”, než byl předtím?

Výše uvedenou podrobnou charakteristiku shrnu “okřídleným” sloganem: považujeme-li střední lesnickou školu za tradiční odbornou přípravu lesního hospodáře v Čechách, pak tříleté vyšší studium je odbornou přípravou lesního hospodáře pro sjednocující se Evropu.

Stejně jako všechny vyšší odborné školy v ČR byla v r. 1999 i vyšší odborná lesnická škola v Písku předmětem školní inspekce. Cituji její závěry doslovně: “Škola je vedena koncepčně, s návazností na lesnickou historii a s kontaktem na soudobou lesnickou praxi i výzkum, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Z atmosféry školy vyplývá, že s koncepcí rozvoje školy se ztotožňují všichni zaměstnanci. Výuka externími učiteli je jednoznačným přínosem, protože kontakt žáků s pracovníky praxe jim umožňuje bezprostředně vstřebávat problémy soudobé lesnické praxe i způsoby jejich řešení. Více než stoletá existence školy umožnila postupné vybavení pomůckami pro výuku, které je v současné době vynikající. Výuka probíhá na vysoké profesionální úrovni. Na chování a jednání žáků školy je zjevné, že vyučující uplatňují nejen svůj vliv vzdělávací, ale i výchovný.”