AKTUÁLNÍ OTÁZKY LESNICKÉ A MYSLIVECKÉ LEGISLATIVY
Ing. Jaromír Vašíček, CSc. - Ministerstvo zemědělství ČR
Cílem mého vystoupení je krátké zamyšlení nad současnými problémy a otázkami lesnické a myslivecké legislativy.
LESNÍ ZÁKON
Především bych rád uvedl, že v případě lesního zákona vznikl požadavek na jeho novelizaci z těchto neopominutelných důvodů:
- Prvním impulsem bylo usnesení vlády č. 724 ze 14. července 1999 přijaté na základě materiálu MŽP s názvem “Zpráva o výsledcích vrchního státního dozoru v lesích”. Na základě tohoto materiálu vláda uložila ministrům zemědělství a životního prostředí mj. předložit novelu lesního zákona.
- Druhým impulsem bylo usnesení Zemědělského výboru parlamentu v souvislosti s projednáváním novely lesního zákona č. 67/2000 Sb., kterým výbor požádal vládu o předložení “komplexní novely lesního zákona do 31. 12. 2000”. Tím byl původní navržený harmonogram zkrácen o jeden rok.
- Třetím impulsem byla nutnost implementace evropské legislativy do lesního zákona.
NÁZORY MZe A MŽP
To byly nejdůležitější důvody novely a jistě všichni chápete, že je Ministerstvo zemědělství nemohlo ponechat bez povšimnutí, a proto došlé názory odborné veřejnosti o nepotřebnosti novely lesního zákona nemohlo vyslyšet a připravilo její návrh. Nutno přiznat, že tento návrh byl velmi široký, neboť šlo v podstatě o komplexní novelu lesního zákona. Je potřebné uvést, že byl předložen návrh variantní, který vyjadřoval rozdílné názory MZe a MŽP na smysl a cíl novely.
Podstatou této neshody byly zásadní rozpory v kompetencích ústředního orgánu státní správy lesů. Další spory spočívaly v rozdílném pohledu státních úřadů na stupeň regulace hospodaření v lesích. MZe zastávalo názor, že míru zásahů státu do práv vlastníků lesů je potřebné v převážné většině zachovat a tam, kde je to účelné, některé principy změkčit. MŽP směřovalo ve většině případů ke zvýšení vlivu státu na hospodaření vlastníků lesů a navrhovalo přesun části kompetencí z MZe na MŽP.
ODLOŽENÍ NOVELY
Na základě jednání třetího Lesnické fóra, které proběhlo v Kostelci nad Černými lesy a na kterém byly zastoupeny všechny rozhodující subjekty působící v lesním hospodářství, zaslali podnikatelé a vlastníci lesů předsedovi ZV Parlamentu Ing. Jaroslavu Palasovi argumenty pro odložení novely lesního zákona. Na základě těchto dopisů, které byly vyjádřením názorů všech zástupců významných subjektů, zaslal ministr zemědělství dopis panu předsedovi vlády, ve kterém ho požádal o odložení novely lesního zákona. Argumenty pro odložení lesního zákona spočívaly především:
- Lesní hospodářství se vyznačuje dlouhou produkční dobou (v průměru více než 100 let). V roce 2004 bude dokončena celostátní inventarizace lesů vyhlášená vládou nařízením č. 559/2000. Inventarizace přinese objektivní informace o stavu lesů v České republice. Tyto údaje se stanou podkladem pro hlubokou analýzu, která vyústí v návrh nového lesního zákona.
- Návrh novely lesního zákona přichází v době, kdy není zcela stabilizováno nové uspořádání veřejné správy, a například skutečnost, že do roku 2005 by platily lesní hospodářské plány (platí 10 let) vyhotovené podle tří lesních zákonů, by státní správu lesů významně komplikovala.
- Je nesporné, že současný platný lesní zákon je jedním z nejpřísnějších v Evropě a plně zabezpečuje mezinárodní závazky o ochraně lesů v Evropě, ke kterým se Česká republika podpisem ministra zemědělství zavázala. Současná právní úprava v lesním hospodářství je považována vlastníky lesů, státní správou a podnikateli v lesním hospodářství za zdařilý kompromis.
- Implementaci Směrnice Rady 1999/105/ES do lesnické legislativy, která je v současnosti jediným problémem, by bylo možné po vzoru Rakouska a Německa řešit speciálním zákonem.
- Po zkušenostech s projednáváním vodního zákona by neprospělo, aby byl otevírán nový kompetenční spor mezi ministerstvy.
SHODA MINISTRŮ A VLÁDY
Na základě uvedených skutečností a přiloženého stanoviska všech významných vlastnických i podnikatelských sdružení navrhl ministr zemědělství odložit předložení novely lesního zákona na rok 2005. K této žádosti se posléze připojil dopisem i ministr životního prostředí. Na základě souhlasného stanoviska vlády byl úkol č. 13 v příloze č. 1 k Usnesení vlády č. 1350 ze dne 22. 12. 1999 (předložit novelu zákona č. 298/1995 Sb. do 31. 12. 2000) zrušen. Do plánu práce vlády na 2. pololetí 2001 byl zařazen návrh paragrafovaného znění zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, který zavádí do lesnické legislativy Směrnici Rady 1999/105/ES, čímž bude splněn požadavek na harmonizaci právních předpisů EU s předpisy České republiky v lesním hospodářství.
ZÁKON O MYSLIVOSTI
Jestliže byla situace v lesnické legislativě komplikovaná, o myslivecké legislativě lze konstatovat přinejmenším totéž. Nejdříve pohled do nedávné historie. O další změně zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, se začalo hovořit bezprostředně po přijetí jeho zásadní novely č. 270 v roce 1992. Novela byla předložena jako iniciativní návrh poslanců a reagovala na změny ve vývoji společenských, hospodářských a vlastnických vztahů, ke kterým docházelo po roce 1989.
Hlavními zásadami novely č. 270/1992 Sb. bylo:
1. Myslivost považovat za činnost využívající, ochraňující a zkvalitňující přírodní bohatství státu, za které je zvěř považována, a současně ji považovat za hospodářskou činnost, která je nedílnou součástí všech ostatních činností člověka prováděných na půdě.
2. Zvěř považovat za přírodní bohatství státu a dbát o to, aby v přírodě zůstaly zachovány veškeré druhy zvěře v početních stavech odpovídajících přírodním podmínkám prostředí.
3. Právo myslivosti spojit opětně s vlastnictvím pozemku.
4. Honitby uznávat na základě návrhu vlastníků pozemků.
5. Ponechat na dobrovolném rozhodnutí vlastníka honitby, zda honitbu bude obhospodařovat sám na své náklady, nebo zda honitbu pronajme a komu.
6. Odpovědnost za škody způsobené na zvěři uložit tomu, kdo zaviněně porušil povinnosti stanovené obecně závaznými právními předpisy.
7. Ponechat sdružování občanů do společenských organizací na dobrovolnosti.
Diskuse byly vedeny ze strany těch, jejichž názory nebyly tehdejší Českou národní radou přijaty. Jednalo se především o tehdejší Český myslivecký svaz (dnešní název Českomoravská myslivecká jednota), který tehdy prosazoval názor odpoutání práva myslivosti od půdní držby. Dalšími, komu novela nevyhovovala, byli vlastníci pozemků malých výměr, pro které byla nepřijatelná minimální výměra honitby stanovená zákonem na 500 ha a kteří požadovali její snížení až na historických 115 ha.
VYTVOŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINY
Ministerstvo zemědělství se pokusilo vyřešit neuspokojivý stav názorové hladiny subjektů podílejících se na myslivosti a vytvořilo bezprostředně po přijetí novely pracovní tým zainteresovaných zástupců jak myslivecké veřejnosti, tak i zástupců vlastníků pozemků (zemědělství, lesy, rybníky), Agrární komory a vysokých škol, k projednání jejich požadavků a návrhů. Bohužel, i po 8 letech od přijetí novely, se nepodařilo do dnešní doby ujednotit názor na základní otázky myslivosti, jako je zejména tvorba honiteb, minimální výměra honitby, pronájem honiteb ve vztahu k jeho délce a návaznosti na dosavadní nájemce, jmenování mysliveckého hospodáře.
Ministerstvo zemědělství i přesto, že se mu nepodařilo v rámci pracovní skupiny dohodnout konsensuální přístup k legislativnímu řešení, muselo přistoupit ke změně mysliveckého zákona především proto, aby se vyrovnalo s povinností implementovat zásady evropského práva do české myslivecké legislativy. Proto byl všem účastníkům pracovní skupiny zaslán dotazník, který obsahoval zásadní dotaz a to, zda považují zákon o myslivosti za tak nedokonalý, že je nutno jej zásadně změnit.
Všichni členové skupiny se vyjádřili v tom smyslu, že nový myslivecký zákon je potřebné vypracovat až po důkladné analýze a že jeho změna není nezbytně nutná před rokem 2003.
NOVÝ ZÁKON
Na poslední schůzce pracovní skupiny byl navržen postup, kterým se změna zákona o myslivosti uskuteční cestou úzké novely, která bude zahrnovat problematiku požadovanou implementací předpisů EU a případně dílčí problémy, na kterých se pracovní skupina shodne. Legislativní rada vlády nesouhlasila s novelou, ale požadovala vypracování nového zákona o myslivosti. Vydání nového zákona, byť přibližně stejného obsahu s vylepšením některých ustanovení by přispělo také k jeho větší přehlednosti, neboť za doby účinnosti současného zákona byl jeho text několikrát novelizován, což ztěžuje orientaci veřejnosti při jeho využívání. Ministerstvo zemědělství vycházelo ze
skutečnosti, že zákon č. 23/1962 Sb. je i přes kritický přístup některých stran více méně konsensuální. Na základě těchto skutečností byly Ministerstvem zemědělství vypracovány teze nového zákona, které potvrzovaly slíbený postup ministerstva. Tyto teze byly přijaty vlastnickými skupinami ze stran mysliveckých organizací. Přes jejich prezentaci v mysliveckých časopisech nebyl zaznamenám žádný zásadní negativní písemný či ústní ohlas. Ministr zemědělství jejich obsah uvedl i na sjezdu ČMMJ a vyzval všechny přítomné ke vstřícnému a věcnému postupu při řešení změny myslivecké legislativy.
PRÁCE NA VLÁDNÍ PŘEDLOZE
Tolik krátký pohled do historie, jaká je současnost je všem známé. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR jsou podány dva návrhy zákonů o myslivosti jako poslanecké iniciativy. Každý z těchto návrhů předkládá řešení problematiky zákona o myslivosti ze svého pohledu. Dalo by se říci, že se diskuse přenesla z pracovní skupiny do poslanecké sněmovny, a tím dostala politický podtext. Předložení vládní předlohy postupuje podle plánu práce vlády. Do 31. 3. 2001 byl vládě předložen věcný záměr zákona o myslivosti. Věcný záměr prošel několika koly připomínkového projednávání a představuje středovou pozici v přístupu k řešení myslivecké legislativy. Vychází se současně platného znění zákona a z tezí, které byly zpracovány. Věcný záměr je možné i přes některá negativní stanoviska považovat za přijatelný konsensus, který by po zpracování paragrafovaného znění nového zákona mohl získat poměrně širokou podporu. Při jednání ve vládě dne 9. 5. 2001 byl věcný záměr projednán a schválen a byl určen nejzazší termín předložení paragrafovaného znění zákona na 1. pololetí roku 2002. Názor odboru státní správy lesů a myslivosti MZe je takový, že jestliže mají být splněny všechny náležitosti předlohy paragrafovaného znění zákona dané legislativními pravidly vlády, tzn. paragrafované znění nového zákona spolu s návrhy vyhlášek, je nejbližší reálný termín jeho předložení do vlády konec listopadu 2001.
ZÁVĚR
Je ovšem možné, že MZe dnes pracuje na tomto úkolu zbytečně, neboť poslanci dříve přijmou znění zákona o myslivosti na základě jednání pracovní skupiny poslanců, která byla utvořena po postoupení obou poslaneckých návrhů do druhého čtení s úkolem připravit kompromisní nový zákon o myslivosti, který bude vycházet z obou poslaneckých předloh.