K NÁLEZU HOUBY ASCOCALYX ABIETINA V ORLICKÝCH HORÁCH

Ing. Václav Nárovec - VÚLHM Výzkumná stanice Opočno

Průkazný nález pyknid anamorfy Brunchorstia pinea (Karst.) Höhn. (konidiové stadium houby označované zpravidla jako Ascocalyx abietina) na větvičkách chřadnoucích smrků v Orlických horách, zaznamenaný poprvé 15. června loňského roku, patří bezesporu k významným poznatkům soudobé ochrany lesa v České republice. Oprávněně na sebe váže pozornost nejen odborné veřejnosti (např. LP 10/2000), ale dokonce i médií.

Problematika zdravotního stavu lesů v Orlických horách vyplňuje zejména v posledních dvou letech řadu rubrik regionálního i celostátního tisku. V souvislosti s nálezem pyknid B. pinea nesl jeden z otištěných příspěvků název “Vědci potvrdili, že Orlické hory likviduje houba” (Hradecké noviny, 5. 9. 2000). Jeho autor (Miroslav Dostálek) se zde pozastavoval nad tím, proč byla houba Ascocalyx abietina v Orlických horách determinována teprve v roce 2000, když údajně existují názory o její již minimálně 5leté přítomnosti na území České republiky.

Dokladem zvýšeného zájmu médií bylo i vysílání České televize ze dne 27. října 2000, které se problematice aktuálního rozšíření houby Ascocalyx abietina v Orlických horách věnovalo hned ve dvou zpravodajských relacích (“Večerníky” na programu ČT 1; “21” na ČT 2). V první z uvedených relací (moderátor: Adam Komers, název: “Lesy v Orlických horách ničí houba”) byl mimo jiné vysloven názor, že současný “problém Orlických hor poškodí jméno České republiky v Evropské unii”, neboť “vlastníci lesů považují rozsah škod za alarmující” a “už dnes je počítají na stovky miliónů korun”.

Z těchto příkladů mediálního zájmu o lesnickou fytopatologii vyplývá vzrůstající potřeba průběžně poskytovat laické i lesnické veřejnosti aktuální poznatky a informace, týkající se rozšíření a významu houby A. abietina, resp. B. pinea v našich horských smrčinách. Záměrem příspěvku je doplnit soubor informací o dosavadních poradenských aktivitách pracovníků útvaru pěstování lesa (Výzkumná stanice Opočno) a útvaru ochrany lesa VÚLHM Jíloviště-Strnady při hledání biotických příčin chřadnutí mladých smrkových porostů v Orlických horách, a to v úzce vymezeném období od října 1997 do prosince 2000. Podrobněji budou rozvedeny i některé informace, o vlastním nálezu pyknid anamorfy B. pinea na větvičkách poškozených smrků.

KONTROLA ZDRAVOTNÍHO STAVU MLADÝCH SMRKOVÝCH POROSTŮ V ORLICKÝCH HORÁCH

Odrůstání smrkových kultur, založených na rozsáhlých imisních holinách v Orlických horách, jejich zdravotní stav a předpoklady pro zajištění kultur se v první polovině 90. let jevily jako zcela bezproblémové. Až do roku 1996 nebyly v těchto porostech zaznamenány žádné vážnější příznaky poškození, které by mohly vyvolat obavu o budoucnost nově vznikajících porostů. Výjimkou byl pouze případ úzce lokálních problémů s vyzráváním (dřevnatěním) výhonů ve smrkových kulturách kolem Pěticestí (1004 m n. m.), zaznamenaný na podzim v roce 1993 a 1994.

Problémy se zdravotním stavem smrkových porostů, založených na hřebenu Orlických hor, vystoupily do popředí zájmu teprve v roce 1997. V polovině října 1997 byli pracovníci VÚLHM - VS Opočno požádáni o shlédnutí vytypovaných kultur a o vypracování stanoviska k možným příčinám aktuálního poškození smrkových porostů 1. věkové třídy. S ohledem na termín zadání (blížící se zimní období) mohla mít tato poradenská šetření pouze omezený rozsah, resp. měla informativní charakter. Zahrnovala jednorázové odběry vzorků půdy a jehličí k chemickým analýzám a dále odběry vzorníků (včetně kořenů) poškozených smrků k podrobným fytopatologickým a entomologickým vyšetřením. Pochůzka po hřebenu Orlických hor se uskutečnila dne 24. 10. 1997. Na třech posuzovaných lokalitách (Malá Deštná, Velká Deštná, Pěticestí) bylo možné konstatovat skupinkovité prořeďování mlazin vlivem narůstající mortality smrků a také prohlubující se defoliaci některých jednotlivých výhonů či větví. Uskutečněné fytopatologické a entomologické analýzy odebraných vzorníků nepotvrdily přítomnost žádného konkrétního biotického původce poškození.

Vyžádané stanovisko k možným příčinám aktuálního poškození smrkových porostů 1. věkové třídy bylo obsaženo v poradenském sdělení, předloženém zadavateli dne 27. února 1998. Tato zpráva zahrnovala doporučení, aby se v rámci nadcházejících obnov lesních hospodářských plánů uskutečnila účelově zaměřená šetření a terénní průzkumy. K neopomenutelným tématům těchto (navrhovaných) šetření měly patřit: a) analýza vlivu biotických škůdců na mortalitu smrku ztepilého v porostech první věkové třídy a na vznik nežádoucích poruch apikální dominance, b) abiotické a jiné příčiny poškozování apikálních výhonů smrku ztepilého na hřebenu Orlických hor, c) vývoj sadbového materiálu s různě deformovaným kořenovým systémem, d) analýza růstu smrku ztepilého různého původu na hřebenu Orlických hor a e) analýza souvislosti v minulosti uplatněných hnojivářských a melioračních opatření s četností výskytu poruch apikální dominance smrků v konkrétních kulturách včetně podrobného vyšetření stavu a podmínek výživy zájmových lesních kultur na hřebenu Orlických hor (meliorační průzkum) a průzkumu imisního zatížení. Předložená poradenská zpráva definovala celkem 12 hypotéz možných příčin aktuálně nevyhovujícího zdravotního stavu smrkových mlazin na hřebenu Orlických hor. Jednou z vyslovených hypotéz byl i předpoklad, že “koncové výhony smrku poškozuje houba Ascocalyx abietina”.

V následném 2letém období (červen 1998 až květen 2000) uskutečnili pracovníci Lesní ochranné služby VÚLHM Jíloviště-Strnady společně s pracovníky VÚLHM - Výzkumné stanice Opočno celou řadu výjezdů do terénu s cílem tuto pracovní hypotézu o přítomnosti houby A. abietina na území ČR potvrdit. [Pozn.: V ČR byla předchozí přítomnost této houby zaznamenána např. v květnu 1972, a to na tříletých sazenicích borovice lesní pěstovaných v lesní školce Březina bývalého Lesního závodu Nepomuk. Ojedinělá přítomnost houby A. abietina na lesních dřevinách byla následně potvrzena ještě v 80. letech (na kleči v Krkonoších), z období posledních nejméně 10 let (1990-1999) chyběly jakékoliv informace o jejím výskytu v České republice.]

Šetření, orientovaná výhradně na fytopatologický průzkum hřebenových partií centrální části Orlických hor, se uskutečnila především v těchto termínech: 23. června 1998, 2. a 8. června 1999, 20. a 30. července 1999, 12. září 1999, 18. a 19. května 2000. Při žádném z nich se však přítomnost houby A. abietina, resp.

B. pinea nepotvrdila. Dokonce i šetření, realizovaná ještě ve dnech 18. a 19. května 2000 ve smrkových mlazinách Orlických hor a Králického Sněžníku (tedy přesně 4 týdny před vlastním nálezem pyknid B. pinea na větvičkách poškozených smrků), bylo možné (nutné) uzavřít konstatováním, že uvedená houba nalezena nebyla, resp. její možnou přítomnost nebylo možné dokladovat konkrétní herbářovou položkou (průkazným nálezem). I nadále se proto usuzovalo (resp. usuzuje), že na aktuálním poškozování kultur smrku ztepilého a smrku pichlavého v Orlických horách mají rozhodující vliv spíše faktory abiotické povahy.

NÁLEZ PYKNID ANAMORFY
Brunchorstia pinea (Karst.) Höhn.

Zásadní zlom z hlediska verifikace hypotézy o přítomnosti houby Ascocalyx abietina v orlickohorských smrčinách nastal teprve o několik týdnů později. Stojí za zaznamenání, že prvotním nálezcem pyknid anamorfy Brunchorstia pinea (Karst.) Höhn. na smrku v ČR nebyl žádný z tuzemských lesníků, nýbrž odborník (botanik) ze zahraničí: pan Prof. Dr. Hardy Pfanz z Univerzity v Essenu. Dne 15. června 2000 spolu se svými studenty a s doprovodem pracovníků VÚLHM navštívil Orlické hory a poukázal přitom na počínající fruktifikaci anamorfního stadia houby A. abietina na větvičkách mladých smrků v kulturách kolem Malé Deštné (1090 m n. m.). Potvrdil tak platnost obecné zásady (potřeby) “být na správném místě ve správný okamžik”, v našem případě v poškozených smrčinách během tvorby plodnic. V dalším období realizovaná fytopatologická šetření (23. a 27. června 2000, 11. a 12. července 2000 aj.) pak již mohla pouze potvrdit správnost názoru německého profesora. Výskyt pyknid anamorfy Brunchorstia pinea byl přitom zjištěn nejen na Orlických horách, ale i v okolních pohraničních pohořích (Králický Sněžník, Jeseníky aj.). O průkazném nálezu houby A. abietina na území ČR byl bezodkladně informován odbor tvorby lesa MZe ČR Praha (30. června 2000) a následně i vlastníci lesa (17. 7. 2000). Široká lesnická veřejnost byla o nových poznatcích informována na odborném semináři “Lesnické hospodaření v imisní oblasti Orlických hor” (Opočno, 31. 8. - 1. 9. 2000) a zejména pak prostřednictvím cíleně zaměřeného příspěvku, otištěného v LP 10/2000 (s. 472 - 473). 

DALŠÍ FYTOPATOLOGICKÁ ŠETŘENÍ

V souvislosti s červnovým (15. 6. 2000) nálezem pyknid B. pinea na smrku v Orlických horách se nelze nezmínit o odezvě ze strany zahraničních odborníků v oboru ochrany lesa, resp. o jejich účasti při posuzování zdravotního stavu orlickohorských smrčin. Mimo VÚLHM Jíloviště-Strnady a jiných tuzemských pracovišť (např. LDF MZLU v Brně; vedoucí Ústavu ochrany lesa a myslivosti: Dr. Ing. Libor Jankovský; 27. června 2000) se na determinaci nalezených pyknid spolupodílel (na podkladě pozvání Správy Kolowratských lesů Rychnov nad Kněžnou) také Institut für Forstschutz rakouského Forstliche Bundesversuchsanstalt ve Vídni (FBVA; Dipl.-Ing. Dr. Christian Tomiczek; determinace přítomnosti houby B. pinea u 3 ks zaslaných vzorků chřadnoucích výhonů; 17. července 2000). Jeho dva pracovníci (entomolog Dipl.-Ing. Hannes Krehan a fytopatolog Dr. Thomas Cech) navštívili ve dnech 21. a 22. srpna 2000 Orlické hory a svá pozorování a makroskopické analýzy kompletovali ve dvou poradenských zprávách. Potvrdili v nich, že příčinou poškození porostů jak smrku ztepilého, tak smrku pichlavého, je onemocnění vyvolané anamorfou Brunchorstia pinea. Konstatovali, že aktuálně pozorované odumírání větví je důsledkem houbové infekce z let mezi rokem 1998 a 2000, a doplnili, že příčiny odumírání větví z předchozích let (tj. před rokem 1998) nebylo možné průkazně stanovit (identifikovat), neboť tyto výhony již nebyly na vzornících přítomny. Uvádějí nicméně, že pozorované abnormality ve větvení smrků, zjištěné zejména ve spodní části korun posuzovaných smrků, nepřímo poukazují na možnou předchozí přítomnost této houby. Pozvaní zahraniční odborníci při svých pozorováních (uskutečněných ovšem již v období tvorby plodnic!) také prokázali, jaké obtíže doprovázejí průkaznou determinaci houbových patogenů na odebíraných vzornících. Při šetřeních v porostu na stanovišti v 730 m n. m. byly totiž pyknidy Brunchorstia pinea nalezeny pouze na 3 vzornících z celkově 16 odebraných (tj. 19 %); ve druhém případě (vzorníky z hřebenových poloh Orlických hor) pak jen na 17 vzorcích z celkově 39 analyzovaných větviček (44 %). Žádný konkrétní nález, vysvětlující poškození, přitom nebyl identifikován u 6 kusů (38 %), resp. 15 kusů (38 %) odebraných vzorníků. Mimo hledané pyknidy B. pinea byly u 6 (38 %), resp. 7 (18 %) vzorníků identifikovány také pyknospory hub z rodu Phomopsis sp. Při terénních šetřeních rakouských specialistů se také potvrdily předchozí závěry Lesní ochranné služby (Liška 1998, Soukup 1999) o tom, že současné poškození smrků nemá přímou spojitost s napadením dřevin hmyzími škůdci. Na kmínku některých stromků bylo sice při terénním ohledání v srpnu 2000 nalezeno několik jedinců mšic Cinaria sp. a na starších jehlicích či na kůře také tzv. černě (povlaky na listech způsobené saprofytickými houbami, vyvíjejícími se na exkretech savého hmyzu), avšak bez vlivu na poškození stromků.

Dílčí výčet pozorování, terénních šetření a fytopatologických analýz, uskutečněných v období do konce roku 2000, je možné uzavřít odkazem na podzimní pochůzku (ze dne 5. října 2000), kterou na pozvání SKL Rychnov nad Kněžnou a ředitelství LČR, s. p., Hradec Králové uskutečnil Ing. Vlastislav Jančařík, CSc. (VÚLHM Jíloviště - Strnady). Ve svém poradenském sdělení mimo jiné upozorňuje na “pozoruhodnou a nápadnou skutečnost”, totiž “že příznaky odumření koncových smrkových větviček jsou na všech poškozených smrcích naprosto stejné, identické a uniformní, což už samo o sobě vytváří pochybnosti o biotických příčinách syndromu poškození”. Konkrétně (doslova) ve svém stanovisku uvádí: “V případě, že by příčinou poškození smrků byla houba Ascocalyx abietina jakožto hlavní a primární příčina a její patogenní napadení živých zdravých smrků, muselo by nutně dojít k diferenciaci příznaků vzhledem k postupnému napadání větví, poněvadž infekce touto houbou probíhá obvykle po dobu několika měsíců v letním období. Uniformita příznaků naopak signalizuje, že příčiny poškození jsou s největší pravděpodobností abiotického charakteru a houba osídluje teprve oslabené a chřadnoucí až odumírající smrkové větvičky. Tím ovšem není vůbec řečeno, že tato houba nemá žádný hospodářský význam. Naopak zjištění její přítomnosti jak v Orlických horách, tak i v jiných horských oblastech ČR, ukazuje na její zcela mimořádný hospodářský význam pro zdravotní stav horských smrkových porostů a signalizuje i nebezpečí, které by mohlo nastat při dalším šíření a aklimatizaci této houby, a zejména i zcela konkrétní nebezpečí vzniku a vývoje vysoce patogenních a agresivních ras či kmenů této houby.”

ZÁVĚR

Dosavadní studium a fytopatologické analýzy pracovníků VÚLHM Jíloviště-Strnady směřují k předběžnému závěru, že negativní úloha (potvrzená přítomnost) houby Ascocalyx abietina v chřadnoucích smrčinách Orlických hor (resp. Králického Sněžníku, Jeseníků či jiných pohoří ČR) není zanedbatelná. Přesto nelze zjištěnou přítomnost anamorfy B. pinea na větvičkách poškozených smrků pravděpodobně interpretovat jako primární a nejdůležitější příčinu zhoršování zdravotního stavu orlickohorských smrčin v předchozích letech (podrobněji viz Soukup a Pešková: LP č. 10/2000). Návrh z února 1998 na realizaci účelově zaměřených průzkumů stavu a vývoje lesa v zájmovém regionu proto zůstává i nadále aktuální a dosud nepozbyl svoji platnost. Je tomu tak i přesto, že na jaře letošního roku (květen 2001) se na hřebenu Orlických hor syndromy akutního poškození smrkových mlazin, známé z předchozích let 1999 - 2000, objevily v nesrovnatelně menším měřítku, resp. se objevily jen zcela výjimečně. Doufejme jen, že tato dílčí pozitivní zkušenost nebude mít krátkodobou či přechodnou platnost.