REGIONÁLNÍ SPOŘÁDÁNÍ SVOL

Příspěvek člena VV SVOL václava Kodeta z X. valné hromady SVOL v Kostelci nad Černými lesy

Důvody regionálního uspořádání

Nejdůležitější důvody, které vedly výkonný výbor k rozpracování a uskutečňování myšlenky regionálního uspořádání Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR:

- Již od poloviny 90. let vznikají neformální regionální struktury v různých částech republiky a již na minulé valné hromadě SVOL jsme se obecně zamýšleli, jak těmto oprávněným snahám části členské základny pomoci a vyřešit daný problém se všemi dopady včetně změny stanov, příspěvků, voleb orgánů, organizace činnosti a práce sdružení atd.

- Je dobré podívat se na zmíněný proces i v kontextu reformy veřejné správy tak, jak zatím probíhá, a to především z pohledu ustanovení a fungování nových krajů, které od 1. ledna letošního roku převzaly mnohé kompetence v samostatné i přenesené působnosti, v oblasti lesního a vodního hospodářství, myslivosti, životního prostředí, regionálního rozvoje i v dalších oblastech, které se více či méně dotýkají zájmů členů SVOL.

Je samozřejmé, že myšlenka určité restrukturalizace a její uskutečnění nesmí oslabit dnes již poměrně silné a respektované postavení našeho sdružení na republikové úrovni, především určitý vysoký kredit SVOL při naplňování hlavních cílů vyplývajících ze současných stanov. Např. zajišťování toku informací mezi ústředními orgány a členskou základnou, uplatňování vlivu na utváření a naplňování státní lesnické politiky, ovlivňování legislativního procesu v oblastech dotýkajících se zájmů našich členů.

SOUČASNÝ STAV VYTVÁŘENÍ REGIONÁLNÍCH STRUKTUR

K již dlouhodobě neformálně fungujícímu regionálnímu sdružení “Šumava” se v prvních měsících letošního roku připojilo sdružení regionu Severní Morava v Olomouci. Konaly se i přípravné schůzky regionu Karlovy Vary a Východní Čechy. V dohledné době se připravuje schůzka v Jižních Čechách a Jihlavském kraji. Na všech uskutečněných přípravných schůzkách i při přípravě těch, které se budou v nejbližších týdnech konat, je jednoznačně podpořena myšlenka regionálního uspořádání SVOL. V závěru loňského roku byla ustavena pracovní skupina ze členů i nečlenů výboru, aby vypracovala jakýsi scénář či teze reformy tak, aby po diskusi ve výkonném výboru mohly být zásady předneseny na dnešní valné hromadě pokud možno s věcným a časovým harmonogramem uskutečňování potřebných změn. Při rozpracovávání této myšlenky a po diskusi o jejích zásadách na přípravných schůzkách v regionech či na VV SVOL jsme došli k následujícím závěrům:

1. Do příští valné hromady je třeba zapracovat regionální reorganizaci SVOL do novely stanov, včetně změny příspěvkového řádu a volby orgánů tak, aby všechny připravované změny mohly být prodiskutovány v regionech a na příští valné hromadě pak mohou být přijaty jak nové stanovy, tak provedeny volby podle nových stanov.

2. Díky vzniku nových krajů je nutné, aby regionální složky SVOL fungovaly v rámci hranic krajů. Tyto organizační složky by neměly vlastní právní subjektivitu, která byla zachována pouze na republikové úrovni. Předpokládá se, že k již vzniklým regionům by během roku měly začít pracovat ještě další regiony jako např. Jihomoravský (Brno), Vysočina (Jihlava), Středočeský či Severočeský. Takže k datu konání příští valné hromady by mohly fungovat regionální složky SVOL v 8 - 10 oblastech, ale vždy v rámci hranic nových krajů (jednoho či více).

3. Soustava orgánů podle nového uspořádání by měla vypadat takto:

Členská základna regionálního sdružení by si volila svého předsedu, místopředsedu a pokud by to bylo vhodné, tak i širší výkonný orgán (předsednictvo, výbor) na 2 roky. Regionální organizace by vedla evidenci členů a tuto evidenci by předkládala ústředí. Scházela by se podle potřeby (lze stanovit minimální periodicitu), pořádala by samostatné regionální akce a zabývala se krajovou problematikou. Členské příspěvky by byly placeny do centra a regiony by pro svoji činnost mohly mít v rozpočtu sdružení vyčleněny zpětně určitou část příspěvků odvozenou třeba z procentického podílu vybraných příspěvků v regionu.

4. Republikové orgány a aparát sdružení by mohly vypadat následovně:

Výkonným orgánem SVOL bude i nadále výbor, který by byl tvořen po jednom zástupci z regionu, a tato část výboru by byla sestavena delegačním principem. Zároveň by bylo vhodné přímo na valné hromadě volit předsedu a místopředsedy sdružení, kteří by tvořili předsednictvo SVOL a spolu se zástupci regionů výkonný výbor. Lze si představit, že předsednictvo (P) by se scházelo častěji než celý výkonný výbor (VV) (příkladně P 1x za měsíc, VV 4x za rok). Valné hromady by bylo vhodné převést na konference delegátů z regionu (asi 80 delegátů) a celá členská základna by se scházela pouze v regionech. Aparát (tajemník, sekretářka, ekonom a další) by pracoval v sídle sdružení (do budoucna lze uvažovat i o Praze). Ve všech orgánech a organizačních složkách by bylo vhodné zachovat i přiměřené zastoupení podle vlastnictví lesů.

5. Vzhledem k tomu, že již několik let nebyly zvyšovány členské příspěvky, a vzhledem k tomu, že rozjezd nové struktury SVOL bude náročnější na výdaje (předpokládaná potřeba - 80 tis. Kč na region a 800 tis. na ústředí) je nutno vybrat v roce 2002 minimálně 1,5 mil. Kč na členských příspěvcích. Tuto potřebu by pokrylo zvýšení příspěvku o 10 - 20 %. Lze též předpokládat, že dobrou prací v regionech by mohla narůst i členská základna. Zároveň u nejdrobnějších vlastníků (do 20 ha) by se členské příspěvky mohly naopak i snížit přibližně na 100 Kč, aby se zvýšil jejich zájem o vstup do sdružení.

ZÁVĚR

Jsem přesvědčen, že desátý rok existence Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v České republice je třeba věnovat přípravě regionálního uspořádání a to tak, aby na příští valné hromadě, která otevře druhé decennium existence SVOL, byly učiněny správné kroky k naplnění této myšlenky.