SPECIFIKA OCEŇOVÁNÍ PODNIKU V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
Ing. Stanislav Pavlík - Oceňovací a taxační kancelář Foresting
Od počátku devadesátých let se v České republice začal velmi rychle vyvíjet v oboru ekonomiky specializovaný obor oceňování podniků. Na tento obor byl nejdříve kladen požadavek znát hodnotu podniku při privatizaci jako základ pro cenová jednání mezi státem a potencionálním investorem. Brzy se zjistilo, že hodnota podniku neodpovídá součtu jednotlivých úředních cen podle druhu majetku a i legislativa je pro tento požadovaný druh informace o reálné hodnotě podniku nevyhovující.
- Požadavek nového vlastníka na stanovení reálné hodnoty podniku jako celku nebo ocenění části majetku za účelem restruktualizace majetku na část výnosovou (dlouhodobě prosperující) a část určenou k dalšímu prodeji.
- Požadavek investičních skupin na stanovení investiční návratnosti při jednání o ceně v souvislosti s koupí/prodejem majetku.
- Požadavek státní správy na určení daňového základu.
- Požadavek bankovního sektoru na určení reálné a na trhu s nemovitostmi realizovatelné ceny při poskytování záruk na úvěr aj.
- Požadavek vlastníků i soudů na ocenění či přecenění vkladu do zakládaných podniků a vyčíslení zůstatkové likvidační hodnoty při zániku podniku.
Vlastní ocenění nemá v obecné rovině odlišnosti od jakéhokoliv průmyslového či obchodního podniku. Specifikou ocenění lesního podniku zůstává zdůrazněná nutnost definování účelu ocenění (konkurs a vyrovnání, likvidace majetku, převody majetkových podílů atd.) a především určení vztahu k vlastnímu lesnímu zdroji - lesu samému (vlastnický či nájemní vztah s délkou a perspektivou vztahu).
METODICKÉ POSTUPY
Různé důvody pro oceňování majetku vyvolávají potřebu používat různé metodické postupy. Nutno konstatovat, že metodické postupy pro oceňování lesních podniků, vzhledem k přerušenému vývoji rozvoje vědní disciplíny oceňování lesů, jsou jen málo rozpracovány a tak došlo při nastavení parametrů trhu k absenci zmapování nejdůležitějšího faktoru a to vlastního přírodního zdroje - lesa. Situace je komplikována především neodborností a neochotou vyčíslit v našem lesním hospodářství ekonomicko-ekologický potenciál dopadu každého zvláštního oceňovacího případu na vlastní přírodní zdroj - les. V důsledku toho je i praktické provádění znaleckých posudků na nízké úrovni.
Ne za vše může jen neznalost či zastaralost metodických postupů. Například určité exaktní postupy sice byly slovně zakotveny do praxe oceňování majetku zákonem č. 151/1997 Sb., ale podle § 24 odst. 3 měla následovat vyhláška Ministerstva financí o způsobu zjištění budoucích čistých výnosů podniků a jejich diskontování, tato vyhláška však do dnešního dne není a v dohledné době ani nebude.
Jako teoretický základ tržního oceňování podniků v LH je možno použít poznatky Vysoké školy ekonomické Praha (Institut pro oceňování majetku) a Vysokého učení technického Brno (Ústav soudního inženýrství). Na těchto základech je nutné vypracovat aplikační pokyny zohledňující zvláštnosti oceňování v LH. V dalším textu jsou jen rámcově nastíněny možné metodické postupy oceňování majetku lesních podniků. Navržené postupy vychází z předpokladu, že po formální stránce je oceňování lesního podniku zvláštním případem obecného postupu oceňování podniků. Po obsahové stránce je však nutné, aby znalec zohledňoval zvláštnosti lesního podniku, aby je znal a dokázal využít, aby dokázal určit v jaké majetkové kategorii se lesní podnik nachází, popřípadě jaká je fáze majetkové restruktualizace daného podniku a aby vycházel z platné legislativy.
TRŽNÍ OCENĚNÍ MAJETKU LESNÍHO PODNIKU
Každá výrobní jednotka v LH má dvě základní vzájemně se podmiňující části - les jako přírodní obnovitelný zdroj a lesní podnik, který zajišťuje využívání toho zdroje. Umístění lesa a lesního podniku v celospolečenském kontextu je znázorněno na schématu v závislosti na jedné metodě ocenění - kalkulaci ekonomicko-ekologického potenciálu (dále jen EPL), z kterého je patrné, že jde o poměrový ukazatel vycházející ze změřených finančních toků (peněžních i nepeněžních) z lesa (lesního podniku) směrem k veřejnosti (přímo k majetkově zainteresované veřejnosti a nepřímo přes ostatní složky životního prostředí k nám všem).
Při nezasvěceném pohledu se obě části - les i lesní podnik - jeví jako jeden celek. To však může být zdrojem chyb při jejich oceňovaní. Les nemusí být ve vlastnictví lesního podniku a přesto tvoří základnu jeho podnikatelských aktivit. Bez ekonomicky využitelných užitků z lesa je majetek lesního podniku znehodnocen, protože v dané lokalitě na daném majetku není proč podnikat bez subvencí státu, společnosti, atd.
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝNOSOVOST
Systém les - lesní podnik podléhá dynamickým změnám v čase. Například les, jenž byl v minulosti rentabilní, se může stát nerentabilním v důsledku cenového vývoje dříví na trhu, změnou legislativy nebo přírodní či společenskou katastrofou. Ale i naopak, majetek podniku může být významně zhodnocen po novém zařízení lesního hospodářského plánu (dále jen LHP), kdy dojde v průběhu 10 let k významné změně závazných ukazatelů LHP. Rovněž účelně vynaložené investice například do nových technologií těžby a dopravy dříví mohou les i lesní podnik výrazně zhodnotit.
Je proto nutné, aby znalec na počátku oceňování majetkové podstaty lesního podniku rozpoznal systém les - lesní podnik i etapu výrobního procesu, v níž se podnik nachází, a pak podle výsledků systémové analýzy přistoupil k hodnocení či ocenění lesního podniku i lesa. Základem je identifikace systému jako celku, jeho dvou podsystémů a jejich prvků. Je nutné popsat a analyzovat okolí systému, vstupní veličiny a výstupy ze systému. Kritériem efektivnosti systému je prodej užitků z lesa na regionálním či globálním trhu, proto je také důležitá strategická analýza postavení lesního podniku na tomto trhu.
Vzájemné působení obou podsystémů až paradoxně ovlivňuje postup ocenění lesního podniku. K tomu, abychom ocenili lesní podnik, potřebujeme znát stav a budoucí vývoj ekonomicky využitelných užitků z lesa. A naopak, abychom ocenili les musíme namodelovat ekonomické ukazatele výrobního i zpracovatelského lesního podniku, který v oblasti oceňované lokality podniká. Vycházíme většinou z empirické zkušenosti, údaje přebíráme ze skutečných podkladů a z nich odvozujeme prognózu budoucího vývoje. Přitom nelze předem vydefinovat všechny makro i mikroekonomicko-ekologické dopady. To je hlavní příčinou, proč je každý oceňovací případ expertní studií, která je zatížena subjektivním pohledem hodnotícího týmu, jehož složení a odborná erudice rozhoduje o vhodné kombinaci metod. Vzhledem k šíři záběru a měnícímu se prostředí není zatím na obzoru žádná obecná objektivní metodika hodnocení.
ZÁKLADNÍ POJMY
- Podnikem se podle obchodního zákoníku (dále jen OZ) v § 5 rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku.
- Obchodním majetkem podniku (§6, odst. 1 OZ) se rozumí souhrn majetkových hodnot, věcí, pohledávek a jiných práv, penězi ocenitelných jiných hodnot, které patří podnikateli a slouží k podnikání.
- Čistým obchodním jměním podniku (§ 6, odst. 3 OZ) je obchodní majetek podniku po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním.
- Brutto substanční hodnotou podniku se rozumí tržní hodnota obchodního majetku podniku. Oceňuje se jako souhrn hodnot jednotlivých druhů obchodního majetku podniku (aktiv) ke dni odhadu.
- Netto substanční hodnota podniku je dána tržní hodnotou čistého obchodního jmění podniku ke dni ocenění.
STANOVENÍ SUBSTANČNÍ HODNOTY LESNÍHO PODNIKU
Podle současného pojetí nejpřesněji charakterizuje majetkovou podstatu podniku netto substanční hodnota podniku jako celku. Oceňují se, kromě všech věcných složek jeho majetku a závazků, také složky nehmotné. Část nehmotného majetku je v účetnictví evidována jako nehmotný investiční majetek. Evidence obvykle podchycuje jen majetek pořízený za úplatu. Kromě něho podnik vlastní i další nehmotný majetek (know-how, licence a oprávnění k činnosti, LHP), který vznikl činností podniku a není nikde evidován. Přitom tvoří nezanedbatelnou část jeho majetku.
V odhadu netto substanční hodnoty podniku je nutné ocenit také veškerá jeho pasiva. Část závazků není velmi často v účetnictví podniku evidována. Jedná se především o závazky vyplývající z lesního zákona (odklad zalesnění a zajištění kultur atd.) nebo regrese pracovních úrazů a nemocí z povolání. Tyto závazky mohou mít povahu a formu vnitřního zadlužení a nejsou ve většině podniků kryty volným finančním majetkem.
Podle § 24 odst. 1 zákona o oceňování majetku : “Podnik nebo jeho část se oceňuje součtem cen jednotlivých druhů majetků sníženým o ceny závazků”. Popsaný způsob stanovení netto substanční hodnoty lesního podniku vychází z tohoto ustanovení citovaného zákona.
STANOVENÍ VÝNOSOVÉ HODNOTY LESNÍHO PODNIKU
Na rozdíl od substanční hodnoty podniku, která staticky vyjadřuje ocenění majetku nabytého ke dni odhadu, je výnosová hodnota podniku výsledkem dynamického ocenění očekávané budoucí výnosnosti tohoto majetku. Výnosová hodnota obvykle vychází z prognózy budoucích čistých příjmů a výdajů, očekávaných v jednotlivých letech provozu podniku. Je proto nezbytné zohlednit ve výpočtu působení faktoru času na výslednou hodnotu výpočtu výnosové hodnoty. K tomu, aby byly peněžní toky vznikající v různých letech hodnoceného období vzájemně sčítatelné, používáme odúročení (diskontaci) k počátku, tj. ke dni odhadu.
Mezi základní zvláštnosti lesního podniku patří všeobecně známá dlouhodobá návratnost vloženého kapitálu do lesního podniku ovlivněná etapovitostí procesu vývoje lesního majetku obnova - výchova. S tím je spojena značná nerovnoměrnost v čase na vynakládání výdajů, na vybudování výrobní jednotky a následnou realizaci budoucích příjmů za užitky z lesa. Proto je značně nepřesné stanovit výnosnost podniku na základě krátkodobé ziskovosti, např. na základě jednoho platného LHP bez vazeb do minulosti i výhledu na mezní horizont třiceti let, který je ještě matematicky i ekonomicky prognózovatelný.
Je nutné upozornit na důležitou vlastnost hledané výnosové hodnoty lesního podniku. Z hlediska matematického se jedná o náhodnou veličinu charakterizovanou její střední hodnotou a standardní chybou. Vyplývá to z pravděpodobnostní podstaty výpočtu výnosové hodnoty opírající se o prognózy budoucího vývoje podniku. Hodnocení budoucí využitelnosti majetku podniku je spojeno z přijetím řady odhadů, veličin vstupujících do výpočtu a tím zatížených chybami. Budoucí využití výsledků z lesa je vždy spojeno s riziky, ale vychází z předpokladů, že základní užitky z lesa budou vždy potřebné, i když jejich vzájemná váha se může měnit. Některé proměnné vstupující do výpočtu mají charakter náhodné veličiny, a proto i odhad výnosové hodnoty podniku má charakter náhodné veličiny.
ZÁVĚR
Stanovení tržní hodnoty lesního podniku
Různé situace, které mohou nastat po stanovení substanční a výnosové hodnoty lesního podniku tvoří samostatnou kapitolu závěrečného hodnocení a je na erudici znaleckého týmu, jak zhodnotí vzájemný poměr či rozdíl výsledků jednotlivých metod. Základním podkladem musí být ovšem k provedení závěrečného výroku:
- výsledek stanovení brutto a netto substanční hodnoty majetku podniku,
- výsledek propočtu jednotlivých reálných variant výnosové hodnoty a výsledky jejich zevšeobecnění do hodnoty nejvíce očekávané výnosové hodnoty podniku jako celku,
- střední hodnota a standardní odchylka výše uvedených metod,
- vážený aritmetický nebo geometrický průměr výše uvedených metod.
V samotném závěru každého znaleckého posudku čeká znalce rozhodnutí, jedná-li se o cenu lesního podniku nebo jde pouze o vyčíslení hodnoty podniku, neboť evropská legislativa a oceňovací standardy hovoří o tržní ceně pouze po srovnání nejméně se třemi obdobnými majetky s obdobnými podmínkami ve srovnatelném čase a místě.
Ing. Stanislav Pavlík
Foresting,
Sojkova 7, 785 01 Šternberk,
tel.: 0643/412 476, mobil: 0603/476 218,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.