SPOLEČENSKÝ VÝZNAM DŘEVOPRODUKČNÍ FUNKCE LESA

Doc. Ing. Luděk Šišák, CSc. - Lesnická fakulta ČZU v Praze

Při vyjadřování významu tržních (produkčních) a netržních (mimoprodukčních) funkcí lesa se dochází obvykle u nás i v zahraničí k tomu, že netržní funkce lesa mají mnohonásobně větší význam, než tržní funkce. Uvádí se, že mimoprodukční funkce environmentálních zdrojů - a tedy i lesa - jsou pro člověka životně důležité, bez nich nebude člověk žít - jsou životodárné. O produkčních funkcích se v této souvislosti hovoří jako o nepodstatných, dokonce až škodlivých, protože jejich využíváním lidstvo ničí životní prostředí, bez něhož žít nemůže.

ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÉ PRODUKČNÍ FUNKCE

Na druhé straně lze s naprostou jistotou říci, že rovněž bez produkčních funkcí environmentálních zdrojů člověk zcela bezpečně a prakticky okamžitě zahyne. Vše co jíme a pijeme, do čeho se oblékáme, v čem bydlíme, co pro život materiálně potřebujeme, pochází z produkčních funkcí environmentálních zdrojů. Tedy produkční funkce environmentálních zdrojů (oceány, půda, lesy, aj.) jsou životně důležité, jsou životodárné a obecně řečeno jsou na úrovni významu funkcí mimoprodukčních. V tomto směru je jejich trvale udržitelné poskytování veřejným zájmem nejvyššího stupně, tím spíše, jedná-li se o zdroje ekologické (jejichž suroviny zatěžují životní prostředí při produkci, zpracování, spotřebě a likvidaci podstatně méně než jiné) a navíc o zdroje trvale obnovitelné (v případě lesa). Často, a možná účelově záměrně se zapomíná na to, že produkční, tržní funkce mají rovněž nesmírně důležité významy mimoprodukční - sociální.

Při hodnocení a srovnávání úrovní hodnot (významu) produkčních a mimoprodukčních funkcí se často v rámci neobjektivního, “nadšeneckého” jednostranného přístupu pomíjí jeden obyčejný fakt, že totiž člověk, tedy lidská společnost, je svou existencí postaven na výrobě. Bez výroby přestane existovat - zahyne. Co to je výroba? Je to jednota přeměny látek a energií - tedy produkčních vztahů, produkce, produkčních služeb a internalit na jedné straně, a na druhé straně výměny látek a energií mezi člověkem a přírodou - tedy ekologických, v daném smyslu environmentálních, vztahů, ekologie a mimoprodukčních funkcí. V zásadě se tedy jedná o jednotu a střet dvou rovnocenných protikladů ve společnosti, dvou stránek: produkčních (tržních) a ekologických, ve smyslu tzv. environmentálních (netržních) funkcí. Přitom společenská významnost obou stránek je zřejmě v principu rovnocenná, obě by měly být racionálně vyvážené. Ani bez jedné lidská společnost nepřežije.

VÝZNAM DŘEVOPRODUKČNÍ FUNKCE LESA Z HLEDISKA EKONOMICKÉ STATISTIKY

Význam produkčních funkcí lesa v České republice, vyjádřený podílem na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP), není vysoký. Totéž se rovněž týká podílu zaměstnanosti a investic (viz tabulka 1). Proti tomu je les zásadní produkční a surovinovou základnou našeho domácího dřevozpracujícího průmyslu. Produkce v tomto odvětví a zaměstnanost by bez kvalitní domácí trvale obnovitelné a ekologické suroviny, produkované lesy v ČR, nebyla na stávající úrovni možná. Počet zaměstnanců v dřevozpracujícím průmyslu, který je u nás do značné míry umístěn ve venkovských oblastech a pomáhá tak podstatně tzv. “trvale udržitelnému životu a rozvoji venkovských oblastí”, kolísá mezi 117,7 tis. v roce 1995 a 112,3 tis. v roce 1999, podíl na zaměstnanosti v ČR pak již dosahuje nezanedbatelných 2,3 % v roce 1995 a 2,4 % v roce 1999.

Vlastní význam dřevoprodukční funkce lesa není z hlediska sociálně-ekonomického rozhodně malý v rámci venkovských oblastí. Ve srovnání se zemědělstvím dosahuje podíl HDP vytvořeného v lesnictví v průměru posledních pěti let kolem 25 %, podíl zaměstnanců 20 %, podíl investic 23 %. Kromě toho je lesní hospodářství, a tedy produkční funkce lesa v poměrech ČR, výrazně rentabilní - zisková oproti zemědělské výrobě, což má pro venkovské oblasti významný stabilizující účinek.

Navíc les a lesní hospodářství svou dřevoprodukční funkcí přispívají - na rozdíl od většiny ostatních sektorů - výrazně pozitivně k zahraničně obchodní bilanci. Přitom, pokud se podaří domácímu průmyslu adekvátně domácí obnovitelnou a ekologickou surovinu - dřevo - zhodnotit doma ve větší míře, pak les přispěje ještě výrazněji ke zlepšení zahraničně-obchodní bilance s výrobky ze dřeva a k sociálně-ekonomické stabilitě a rozvoji společnosti v ČR
(viz tabulka 2).

VÝZNAM DŘEVOPRODUKČNÍ FUNKCE LESA Z POHLEDU TEORIE

Z hlubší analýzy sociálně-ekonomického významu tržních funkcí lesa ve společnosti (Šišák a kol., 2000), řešené v rámci projektu NAZV č. EP9219/99, vyplývá, že tyto funkce mají obsahově jiný význam pro vlastníky, příp. správce a nájemce lesa a jiný pro společnost jako takovou. Tomu by měla odpovídat i diferenciace v hodnocení jejich sociálně-ekonomického významu. Tzv. soukromý význam lesa vycházející z jeho funkcí tržně využívaných je vyjadřován především na bázi výnosových, rentních přístupů. Avšak společenský sociálně-ekonomický význam těchto funkcí je daleko širší.

Důsledky snížení produkčního využívání

Dojde-li např. ke snížení či likvidaci produkčního využívání daného zdroje, nebo ke snížení hospodářské efektivnosti, pak bude nutno zabezpečit objem příslušných finančních prostředků jinak, tzn. zřízením stejného počtu ekonomicky adekvátních pracovních míst, zajištěním obdobného množství finančních prostředků na reprodukci infrastruktury v daném území jako dříve, a pokud se toto nepodaří zajistit, vyplatit odpovídající finanční náhradu, tj. odškodnění té části populace, která byla původcem (ať již soukromým nebo veřejným) takto postižena. Nejde tedy jen o odškodnění konkrétně postižených vlastníků environmentálních zdrojů, ale všech postižených včetně zaměstnanců a populace, která měla na daném území k dispozici finanční prostředky z produkční, tzn. výrobní činnosti.

Substituce výpadku

Pokud tedy snížíme - omezíme nebo poškodíme tržní produkci a tržní funkce lesa, nebo je dokonce zcela vyřadíme, bude muset tento výpadek někdo jiný substituovat. Někdo jiný bude muset na jiných místech na tuto rovněž vysoce užitečnou a životazáchovnou činnost vyprodukovat a získat tržně, tj. prostřednictvím trhu, rovněž životazáchovné finanční prostředky. Tyto prostředky lze získat především zvýšenou výrobou - zvýšenou produkcí procházející trhem, zvýšeným využitím jiných přírodních zdrojů, zvýšenou těžbou a spotřebou surovin a prvotních materiálů, a obvykle v současných podmínkách zvýšeným tlakem na přírodní a životní prostředí v jiných místech.

Navíc je třeba vzít v úvahu, že nebude-li nahrazena chybějící ekologická a trvale obnovitelná surovina (dřevo) jinou ekologickou a trvale obnovitelnou surovinou, pak bude bezesporu nahrazena v tomto smyslu neekologickou a neobnovitelnou surovinou. Pak je otázka, zdali to je objektivní řešení ze sociálně-ekonomického, ale i ekologického a environmentálního hlediska. V tomto kontextu je nutno do centra environmentálních přístupů začlenit rovněž environmentální zájem na podpoře dřevoprodukční funkce lesa jako ekologicky, environmentálně vysoce žádoucí veřejný zájem, jehož důsledkem je vyšší užívání ekologických a trvale obnovitelných surovin oproti surovinám neekologickým a neobnovitelným.

Nebezpečí pro navazující odvětví

Kromě výše uvedeného je ovšem lesní hospodářství v rámci využívání dřevoprodukční funkce lesa významným a solventním spotřebitelem výrobních prostředků a služeb produkovaných jinými odvětvími. Velký význam dřevoprodukční funkce lesa spočívá i v této skutečnosti. Kdyby byla tato funkce omezena, či likvidována, pak by přišlo o možnost obživy mnoho pracovníků v dalších odvětvích. Potom je nutno vidět společenský sociálně-ekonomický význam dřevoprodukční funkce lesa v produkovaném objemu, tj. v tržbách za dříví.

Při omezení či vyřazení produkčních služeb lesa dojde v rámci společnosti k několika druhům ztrát, z nichž je podstatné vylišit jednak ekonomické - finanční ztráty pro vlastníka, správce nebo nájemce lesa, a ztráty sociálně-ekonomické v rámci společnosti na území státu, nebo příslušné oblasti. Tyto ztráty souvisí s úrovní substituce práce, s úrovní možnosti a pružnosti náhrady likvidované či omezované produkce - výroby a služeb - v daném regionu a v celé národní ekonomice a společnosti jinou výrobou a službami na stejné úrovni. Snížením či likvidací produkční funkce lesa, pokud se ji nepodaří adekvátně substituovat jinde (což je zřejmě ve venkovských regionech nejčastější případ při stávající substituční nepružnosti v ekonomice ČR) dojde ke snížení životní úrovně v daném regionu a nebo v národní ekonomice ke zvýšení nezaměstnanosti, k úpadku produkce zboží a služeb, snížení HDP, snížení příjmu státního rozpočtu, avšak ke zvýšení výdajů ze státního rozpočtu.

Ukazatele společenské významnosti

Z toho vyplývá vysoká teoretická a zejména praktická složitost daného problému a příslušných kalkulací. Zřejmě nejobjektivnějším ukazatelem společenské významnosti dřevoprodukční funkce lesa je při určitém zjednodušení průměrný roční objem tržeb za dodávané dříví (snížený o příp. záporný hospodářský výsledek), který v podstatě představuje množství práce, která se v průměru každoročně živí danou produkcí potřebnou pro společnost (včetně společenské režijní práce hrazené z veřejných zdrojů, do nichž plynou daňové prostředky z dané produkce).

Pro vyjádření společenského sociálně-ekonomického významu dřevoprodukční funkce lesa nelze racionálně použít ukazatele stávajícího objemu zásob dříví na pni ani v cenách dříví na pni, ani v tržních cenách. Objem zásoby suroviny není cenou produkční funkce daného zdroje, který příslušnou surovinu poskytuje. Bylo by to totéž, jako kdybychom pro vyjádření významu produkční funkce orné půdy použili cenu stávajícího objemu např. obilí na stéble. Stejně, jako nelze použít pro vyjádření společenského sociálně-ekonomického významu nedřevoprodukční funkce lesa stávající peněžní objem lesních plodin v lese (např. bobulovin, léčivých rostlin, hub, apod.). Hodnota mimoprodukčních funkcí lesa pro společnost nekopíruje v žádném případě v daném místě a čase objem či hodnotu zásoby dřeva na pni. Pak na takovou hodnotu nelze vázat ani ocenění společenského sociálně-ekonomického významu netržních environmentálních funkcí lesa v expertních oceňovacích systémech.

VÝZNAM DŘEVOPRODUKČNÍ FUNKCE LESA Z POHLEDU PRAXE

Každý jeden ha porostní půdy věnované běžnému lesnímu hospodářství přinese na daních pro státní rozpočet podstatně vyšší finační hodnotu, než činí dotace ze státního rozpočtu. Avšak vyřazení lesa z produkčního využívání znamená rovněž ztrátu pracovních míst, což je pro ekonomiku ještě bolestnější - a lidé bohužel z ekonomiky hmotně, materiálně žijí. Počet pracovníků v lesním hospodářství klesá (44,6 tis. v roce 1995 - 33,3 tis. v roce 1999), což odpovídá podílu od 0,9 % do 0,7 % zaměstnanců v ČR (viz tabulka 1). Tedy každý jeden tisíc ha porostní půdy v letech 1995 - 1999 živil v ČR 17,3 - 12,9 pracovníka (od dělníků přes administrativní až po technickohospodářské pracovníky), v průměru ČR 14,7 pracovníka. Každý jeden tisíc ha ztráty produkční funkce způsobí vyřazení takového počtu lidí z práce. Zůstanou-li nezaměstnanými, musí je živit stát z platů a mezd jiných pracovníků ve výrobní, tržní sféře.

Dopady na nevýrobní sféru

Tito propuštění pracovníci přinášeli státu daně a poplatky v celkové výši zhruba 1/3 svého příjmu do státního rozpočtu a obdobných fondů (zdravotní a sociální pojištění), přitom 1/5 přímo do státního rozpočtu, z něhož pak jsou placeni pracovníci nevýrobní sféry. Lze tak říci, že tržně realizovaná dřevoprodukční funkce lesa živí prostřednictvím každých 5 pracovníků lesního hospodářství z jejich daní 1 pracovníka nevýrobní sféry (např. státní správu v lesním hospodářství, životním prostředím, ale samozřejmě i šířeji pojatou státní správu, školství, policii). Jestliže by tedy byla dřevoprodukční funkce lesa likvidována v průměrných produkčních poměrech na ploše jednoho tisíce ha lesa, přijdou o zdroj svého platu 3 pracovníci nevýrobní sféry. Obdobou je rovněž omezení produkce či zhoršení sociálně-ekonomické efektivnosti produkce.

Snížení objemu výroby a služeb

Kromě toho získávají obce daně z příjmů z dřevoprodukční činnosti v krajině, průmyslové podniky pro tuto činnost vyrábějí stroje - např. traktory a jiná zařízení, materiály a poskytují služby. Jestliže výrobní činnost skončí, budou muset i dotčené podniky redukovat výrobu a propouštět. Ekonomická úroveň poklesne. Poklesne o objem vyřazené produkce (nejen HDP), pokud se ji nepodaří vyrobit tržně jinde a s jinými, většinou méně ekologickými a neobnovitelnými surovinami.

Společenská produkční hodnota lesa

Objem HDP vytvořený v lesním hospodářství kolísá v posledních letech mezi hodnotami 7,9 mld. Kč a 11,3 mld. Kč, což odpovídá 0,6 - 0,7 % HDP vytvořeného v celé ekonomice ČR (viz tabulka 1). Pak tedy v období 1995 - 1999 1 ha lesa přinášel 3,1 tis. Kč - 4,4 tis. Kč HDP ročně, v průměru 3,8 tis. Kč ročně. Celkově každý 1 ha lesa v průměru ČR využívaný pro produkční účely po nepřetržitou dobu má pro ekonomiku ČR hodnotu 191 tis. Kč v HDP (kapitalizovaná hodnota při 2% úrokové míře).

Avšak objektivnějším ukazatelem je objem tržeb za realizovanou produkci (jak bylo uvedeno výše). Tyto tržby, odvozené pro jednotlivé roky podle dostupných údajů poskytnutých Ministerstvem zemědělství ČR, jsou uvedeny v tabulce 3. Podle toho 1 ha lesa v průměru ČR umožňoval realizovat v daném období průměrně ročně produkci na úrovni okolo 6,3 tis. Kč, na jeden tis. ha 6,3 mil. Kč každoročně. Společenská sociálně-ekonomická cena lesa z titulu dřevoprodukční funkce využíva-né nepřetržitě by pak dosahovala v průměru 313 tis. Kč/ha, na ploše jednoho tis. ha pak adekvátně 313 mil. Kč.

Soukromý význam dřevoprodukční funkce

Vlastní ekonomický, tj. tržní význam dřevoprodukční funkce lesa pro majitele - “soukromý význam” je podstatně nižší, než společenský (jak bylo uvedeno výše). Je zřejmé, že ztráta soukromá, která by při eliminaci či omezení efektivnosti produkční funkce měla být majiteli hrazena, se odvíjí od kalkulací na úrovni čistého důchodu, či renty. Vezmeme-li v úvahu statisticky vykazovaný hospodářský výsledek vlastníků lesa za poslední tři roky (1997 - 1999) činí v průměru 423 Kč/ha. Tzn., že hrazená ekonomická, finanční ztráta v tomto případě by při rozloze 1 tis. ha byla 423 tis. Kč každý rok a 21,15 mil. Kč celkově v případě, že by v této souvislosti nevznikla majiteli další škoda (např. z nevyužití dříve pořízených investičních kapacit, oběžného majetku).

ZÁVĚR

Společenský sociálně-ekonomický význam produkční funkce lesa je v podmínkách České republiky poměrně značný, výrazný ve venkovských oblastech. Nelze jej podceňovat. Při vyjadřování významu, tj. hodnoty této funkce, a srovnání s hodnotami jiných funkcí je nutno postupovat podle jednotlivých účelů racionálně a bez emocí. Les jako takový, jako environmentální zdroj, je v současné etapě vývoje společnosti reálně polyfunkčním objektem z pohledu produkčně - environmentálního a ne monofunkčním.

Při adekvátním hospodaření s lesem plní les systém funkcí podle potřeb a požadavků společnosti (za niž však mnohdy nelze považovat jen její část). Plnění funkcí musí být vyvážené, vycházet ze společenského konsensu. Je pravdou, že v některých oblastech v daném čase lze z vážných důvodů vyhradit les totálně jen jedné funkci, či jednomu bloku funkcí. Avšak z pohledu společenského, sociálně-ekonomického, je třeba pečlivě a reálně zvažovat takové totální vyhrazení včetně všech společenských důsledků (za něž nelze ovšem počítat likvidaci lesa a tedy konec funkce, pro kterou byl vyhrazen na daném místě a v daném čase) i s příslušnými kompenzacemi.