TECHNOLOGIE BCC V ČESKÉ REPUBLICE

Ing. David Vaca, Ph.D

O školkařské firmě Dendria z Nového Města pod Smrkem jsme na stránkách Lesnické práce již psali v souvislosti se zaváděním technologie pěstování krytokořenných semenáčků v rašelinových tabletách Jiffy. V letošním roce Dendria opět rázně vykročila směrem k další modernizaci svého provozu a zakoupila plnící a osévací linku z produkce švédské firmy BJOERKEMAR CONSTRUCTION & CONSULTING AB (BCC). Linka má za úkol nahradit v našich podmínkách velmi rozšířené, avšak časově a finančně náročné manuální plnění a osévání obalů. Díky zvládnutí dalších navazujících kroků a vůli inovovat tradiční školkařské postupy dnes Dendria disponuje zařízením pro pěstování kvalitního krytokořenného sadebního materiálu metodou tzv. vzduchového polštáře. O tom, co společnost vedlo k tak významné investici jsme hovořili s jejím jednatelem Ing. Ivo Machovičem. Do rozhovoru vstupoval rovněž Ing. Marek Limberk z firmy Silvaco, která je od letošního března výhradním zástupcem firmy BCC pro ČR.

Proč jste se rozhodli pro technologii firmy BCC?

Ing. Machovič: V minulých letech jsem absolvoval několik zahraničních cest po různých evropských školkách a tuto technologii jsem viděl ve Skandinávii a hlavně v sousedním Polsku. Od začátku mne velice zaujala a považuji ji za jednu z nejdokonalejších a nejkvalitnějších školkařských technologií na světě. Svědčí o tom i její široké využívání na všech světových kontinentech, mj. např. v Mexiku, Kanadě, Číně, Austrálii a samozřejmě především ve Skandinávii. Přesto jsme poměrně dlouho váhali a teprve po několika návštěvách v polských školkách v Kostřici a Rudach Raciborskich, kde mají stejnou linku, jsme se rozhodli pro tak významnou investici.

Ing. Limberk: Chtěl bych dodat, že zájem společnosti Dendria byl určitým impulsem pro Silvaco, které se zavázalo kontaktovat firmu BCC a zajistit vše potřebné k dovezení jejich technologie do ČR. V konečném důsledku tento zájem zjednodušeně řečeno přispěl i k tomu, že se Silvaco stalo od letošního března výhradním zástupcem firmy BCC pro ČR. Konkrétní projekt byl totiž pro jednání s BCC důležitým důkazem o vážném zájmu spolupráce z naší strany. V případě projektu v Dendrii jde navíc trošku o unikát, protože Dendria je jediná soukromá firma v bývalém východním bloku, která tuto technologii od BCC koupila.

Ing. Machovič: To je pravda, protože v Polsku, kde již fungují čtyři linky BCC, technologii koupily státní lesy. Tamní systém lesního hospodářství totiž odpovídá systému, který byl dříve u nás. V této souvislosti mají polští školkaři velkou výhodu: přesně vědí, co budou v rámci státního podniku potřebovat, takže vše pěstují na zakázku a mají předem zajištěný odbyt.

Mohl byste technologii stručně popsat?

Ing. Machovič: Jde o technologii pěstování krytokořenného sadebního materiálu metodou tzv. vzduchového polštáře. Sazenice v obalech neleží na zemi, ale stojí na nějakém podkladu, v ideálním případě na stojanech, pod kterými může volně proudit vzduch. My např. vedle stojanů využíváme i plechové přepravky a efekt je stejný. Princip spočívá v tom, že obal nemá dno nebo je dno silně perforované a kořeny, které prorůstají dnem ven, nevrůstají do podloží tak, jako by tomu bylo, pokud by sazenice v obalu ležela na zemi. V případě pěstování na vzduchovém polštáři se kořeny dostanou z obalu ven do volného prostoru kudy proudí vzduch a zasychají. Následně pak dochází ke zmnožení vnitřních kořenů v obalu a vytváří se tak hustý a bohatý kompaktní kořenový systém s velkým množstvím jemných vlasových kořínků. V obalu jsou navíc vodící lišty, případně další perforace na boku, které zabraňují vzniku kořenových deformací. Vodící lišty rovněž růst kořenů pozitivně geotropicky usměrňují.

Osévací linka u vás funguje zatím poměrně krátce. Jak je využita?

Ing. Machovič: Osévací a plnící linku jsme instalovali koncem března. Zatím jsme na začátku a linka dosud není využita tak, jako ve velkých provozech v zahraničí. V tomto směru je to především otázku odbytu. Linka i naše školka mají sice velkou kapacitu, avšak vstupní investice (kromě linky především do obalů) je poměrně vysoká a tudíž nemůžeme produkovat velké množství sazenic bez alespoň částečně zajištěného odbytu. Čeští lesníci jsou přitom poměrně konzervativní a zatím stále preferují klasické prostokořenné sazenice. Tato technologie je něco nového, a lidé si na nový typ sadebního materiálu budou muset zvyknout. Osobně jsem však přesvědčen, že má mnoho výhod, a že naši lesníci na to postupně přijdou také. Zatím tedy oséváme takové množství obalů, na které máme bezpečně odbyt. Ale např. největší polská školka v Rudach Raciborskich ročně vyprodukuje 5 - 7 mil. krytokořenných semenáčků a sazenic touto technologií, což snižuje výslednou cenu sadebního materiálu a samozřejmě zlepšuje ekonomiku technologie.

Jak vypadá ekonomické srovnání této technologie s technologií pěstování prostokořenných sazenic?

Ing. Machovič: Cena sadebního materiálu vypěstovaného touto technologií je dnes vyšší než cena prostokořenných sazenic. Přesto si myslím, že časem se budou ceny přibližovat a nemohu ani vyloučit, že se krytokořenné sazenice vypěstované touto technologií budou prodávat za stejnou cenu, možná i o něco levněji než prostokořenné sazenice. Touto technologií se totiž zkracuje doba pěstování sazenic našich hlavních dřevin s výjimkou jedle na jeden až dva roky, zatímco klasické prostokořenné semenáčky a sazenice se pěstují většinou dva až pět let. Vstupní náklady technologie BCC jsou samozřejmě vysoké. Je nutné investovat do linky, do obalů, náklady na substrát jsou také vyšší, ale na druhou stranu odpadají náklady na školkování, na vyzvedávání sazenic, na pletí, plečkování a na třídění. Především položka třídění se v poslední době stává z pohledu nákladovosti velice významnou, protože požadavky našeho největšího odběratele - LČR, s. p., - na kvalitu sadebního materiálu jsou velmi vysoké. Tím se dramaticky zvýšil podíl výmětu, což v konečném důsledku nutně povede ke zvýšení ceny standardního prostokořenného sadebního materiálu. Proto je velkou výhodou technologie fakt, že u sazenic nedochází ke kořenovým deformacím a lze říci, že naprostá většina vypěstovaných sazenic odpovídá standardu dle ČSN 482115. Tím se zvyšuje výpěstnost, a jak jsem již uvedl, snižují se náklady na třídění. Určitou nevýhodou jsou na druhou stranu vyšší náklady na dopravu. Krytokořenné semenáčky a sazenice se však mohou sázet v kterémkoli ročním období, zatímco prostokořenný sadební materiál lze použít v omezeném období na jaře, případně na podzim, a to pouze v případě listnáčů.

Firma BCC vyrábí veškeré komponenty pro školkařské provozy a údajně umožňuje svým zákazníkům sestavit si např. osévací linku dle vlastních potřeb. Nejde tedy o sériovou výrobu, ale o výrobu na zakázku. Měli jste vy nějaké zvláštní požadavky?

Ing. Machovič: Firma BCC skutečně vyrábí jednotlivé komponenty přesně podle požadavků zákazníka. Nejdříve pošlou návrh, zákazník nastíní svojí představu, následuje již přesnější návrh, který zákazník znovu potvrzuje. Poté dostanete rozpočet, diskutuje se o ceně a případných změnách v projektu a teprve po vzájemném odsouhlasení se začne s vlastní výrobou. Každý díl je tedy svým způsobem originál, protože se vyrábí podle specifických požadavků zákazníka a nic nezůstává na skladě. Našim hlavním požadavkem bylo, abychom na lince mohli osévat nejen sadbovače firmy BCC, ale také rašelinové tablety Jiffy a jsme tak nyní schopni produkovat krytokořennou sadbu oběma technologiemi.

Ing. Limberk: Linka v Dendrii je poměrně unikátní v tom, že umožňuje kombinaci dvou systémů, tzn. systému BCC jako základu a kromě toho i osévání tablet Jiffy. Přitom se nejedná jen o osévání tablet, ale rovněž o následné přesazování semenáčků vypěstovaných v tabletách Jiffy do obalů BCC. Konkrétním příkladem je přesazování předpěstovaných semenáčků buku. Jinak je samozřejmě potřeba si uvědomit, že linka tvoří jakýsi základ celé technologie, na který se musí navázat dalšími věcmi, tzn. skleníky, odpovídajícím zařízením pro závlahu a hnojení a hlavně propracovanou logistikou provozu, která umožní co největší efektivitu.

Které dřeviny hodláte popisovanou technologií pěstovat?

Ing. Machovič: Osévací linka není schopna pracovat s velkými semeny jako jsou žaludy nebo bukvice ani se semeny nepravidelného tvaru, mezi která patří např. jedle. U jedle jsou navíc problémy s klíčivostí a stratifikací. Z jehličnanů se proto hodláme zaměřit především na smrk, borovici a modřín, z listnáčů je možné na lince osévat břízu, jeřáb a olši.

Krytokořenné semenáčky však bude asi nutné přebalovat ...

Ing. Machovič: Ano. Linku je možné v tomto případě využít kromě osévání i k přesazování krytokořenných semenáčků z menších obalů do větších. Tuto výhodu samozřejmě budeme využívat. Nechali jsme si k tomu v BCC vyrobit několik různých hlavic pro různé typy sadbovačů, takže máme více možností. Tou další je naplnění obalů na lince substrátem a jejich následné ruční osetí např. naklíčenými bukvicemi. Je to mnohem efektivnější, než obaly plnit ručně. Rovněž míchání substrátu lze upravit podle různých požadavků a lze do něho přidávat jakékoliv další přísady, např. perlit, hnojivo nebo vápenec. Zjednodušeně lze říci, že linka má standardní vybavení, které požadují i jiné školky a navíc je přizpůsobena k využití více typů obalů. Zatím jsme neinvestovali do podavače a myčky sadbovačů, tuto práci dělají naši pracovníci manuálně.

Jaké sadbovače používáte?

Ing. Machovič: Výběr typu sadbovače záleží hlavně na požadavcích zákazníka. Sazenice vypěstovaná v menším obalu bude vždy levnější než ta, kterou vypěstujeme v obalu větším. Někomu stačí levnější krytokořenné semenáčky, jiný chce kvalitní silné sazenice a respektuje i jejich vyšší cenu. Důležité jsou rovněž biologické nároky jednotlivých druhů dřevin. Obal vhodný pro borovici samozřejmě nevyhovuje pro smrk apod. Máme proto vytypované sadbovače, které jsou použitelné pro jednotlivé druhy dřevin, i když z praktického hlediska by bylo ideální, kdyby se všechny dřeviny pěstovaly v jednom typu. Zatím tedy počítáme s tím, že pro krytokořenné semenáčky budeme používat jeden typ sadbovačů na smrk a další typ na borovici a modřín. Listnáče hodláme pěstovat buď jako jednoleté semenáčky technologií Jiffy nebo v hlubším sadbovači nebo jako krytokořenné sazenice předpěstované v menších sadbovačích a poté přesázené do sadbovačů větších dimenzí. Zjednodušeně lze tedy říci, že budeme využívat dva základní typy sadbovačů na krytokořenné jehličnaté semenáčky, jeden typ na krytokořenné semenáčky listnaté a další dva až tři typy obalů na krytokořenné jehličnaté i listnaté sazenice.

Ing. Limberk: Ještě bych doplnil, že BCC na českém trhu nabízí 13 základních typů sadbovačů, takže každý školkař si může podle svých potřeb a požadavků zákazníka vybrat ten nejvhodnější typ. Sadbovače BCC splňují požadavky na vhodný typ obalu pro pěstování kvalitního sadebního materiálu.