LESNICKÁ VÝROČÍ - LEDEN 2002
- 2. 1. 1902 - se narodil v Těšíně u Jičína Alois Blažek, Ing., lesnický taxátor, asistent LF VŠLI při ČVUT v Praze, kde vyučoval hospodářskou úpravu lesů a encyklopedii lesnictví. Po maturitě absolvoval Vysokou školu lesního inženýrství při ČVUT v Praze a vstoupil do taxační kanceláře, aby se záhy vrátil na LF, kde zaujal místo asistenta u prof. dr. Ing. Ševčíka, a zde setrval až do uzavření vysokých škol v listopadu 1939. Po válce působil jako vysokoškolský pedagog v kursech v Mladé Boleslavi, na Křivoklátě a v Kostelci n. Č. lesy. Zemřel 27. 1. 1955 v Praze (viz LP 1972, s. 92).
- Roku 1847 - v Opočně v Podorličí zemřel Vilém Věnceslav Havelka, český lesnický odborník, lesmistr, autor třetí lesnické knihy v češtině. Působil v Hlučicích na Bydžovsku, v letech 1809-1838 lesmistr ve Smidarech na Colloredo-Mansfeldském panství v Opočně, lesní examinátor na Královéhradecku. Napsal třetí českou knihu lesnickou: Umění lesní podle C. L. Hartiga ... a jiných nejvýbornějších spisovatelů složená, s lesnictvím vlastenským podle vlastních zkušeností srovnané a vlastním nákladem vydané (Praha 1819, 1820, 1823, 1849). Kniha vznikla na základě překladu Hartigovy knihy Lehrbuch für Forster (1802), který pořídil katolický kněz P. J. L. Ziegler v Hradci Králové. Narodil se r. 1780 v Hlušicích na Novobydžovsku.
- Roku 1847 - se narodil na Zelené Hoře Antonín Bohutinský, dvorní rada, zemský lesní inspektor a inspektor lesnického vyučování v Čechách, druhý příslušník lesnické dynastie Bohutinských, lesní geometr, od r. 1878 lesní rada na místodržitelství v Praze, od r. 1887 člen výzkumné lesní správy v Čechách, od 1894 jednatel České lesnické jednoty, od 1879 docent lesnické encyklopedie na Německé vysoké škole technické v Praze. Autor prací o zalesňování, pěstování lesa a vodních otázkách. Syn Prokopa Bohutinského (1782 - 1852). Doc. Antonín Bohutinský zemřel 30. 1. 1924 v Praze.
- Roku 1797 - zemřel v Salcburku ve věku 43 let Jan Jirásek, dávno zapomenutý český lesník a přírodovědec, státní inženýr na Poděbradsku a vrchní lesmistr na arcibiskupském panství v Salcburku (Rakousko). Narodil se r. 1754 v Libochovicích (viz LP 1999, s. 50).
- Roku 1847 - se narodil v Plasích u Plzně Julius Wiehl, vrchní lesní rada, profesor lesnické školy v Bělé pod Bezdězem (1879 - 1883), od r. 1895 úředník a správce liechtensteinských lesních velkostatků v Olomouci. Průkopník lesnické vědy a zvelebovacích snah v lesním hospodářství. V r. 1900 založil v Úsově Lesnicko-lovecké muzeum pro Moravu. Uznávaný organizátor, pozornost vzbudil jeho způsob převodu pařezin na střední a vysokokmenný les (popsán v časopise Háj, 1914). V roce 1897 sestrojil kontrolní průměrku (1897), secí strojek, dal podnět k Jansovu dutému rýči aj. Spolkově a literárně činný. Propagátorem jeho lesnických snah byl lesník F. Čadil (1877 - 1919). J. Wiehl zemřel v roce 1917 (viz L. Skala, Naši předchůdci, 2. díl, 1993, s. 640).
- 6. 1. 1907 - byla ustanovena první ryze česká lesnická organizace Jednota českých lesníků zemí Koruny české v Národním domě na Královských Vinohradech v Praze za přítomnosti 56 lesníků. Prvním předsedou byl zvolen Ing. A. Holub a jednatelem J. V. Rozmara. V roce 1914 měla již přes 1000 členů. V roce 1919 za účasti slovenských lesníků byla přeorganizována na Ústřední Jednotu československého lesnictva (dále jen ÚJČL) a v roce 1940 na Spolek českého lesnictva. V roce 1922, po zániku nejstarší česko-německé lesnické organizace, České lesnické jednoty (Böhmischer Forstverein, založena r. 1848), sdružovala ve 37 krajských odborech 3578 lesníků. Z podnětu ÚJČL byl založen ediční spolek Matice lesnická (14. 3. 1920) a Sociální sbor československého lesního úřednictva (1931). Jednota vydávala od r. 1917 vlastní časopis (nejprve Věstník, pak čtrnáctideník Československý les, 1921 - 1951). Jednota zpočátku sdružovala lesní úředníky, později od roku 1947 i 5000 lesních úředníků, zřízenců a lesníků. Starala se o úpravu sociálního zákonodárství, o zprostředkování míst, v třicátých letech v době hospodářské krize o udělování podpor v nezaměstnanosti, o úpravu služného a o rozhodování mzdových sporů. Organizovala nejen spolkové, ale i zahraniční sjezdy a kongresy, zřizovala pomníky a desky vynikajícím lesníkům (J. Doležalovi, J. Vrbatovi, J. Ev. Chadtovi). Starala se o doplnění a reorganizaci lesnického školství, zejména o zřízení vysokého lesnického školství a lesnického výzkumnictví. Podílela se na řešení pozemkové lesní reformy a lesního
zákonodárství. V době okupace byl název spolku změněn na Spolek českého lesnictva a omezen na území tzv. protektorátu Čechy a Morava a v roce 1950 byl přičleněn k Lesnickému ústředí při I. (lesnickém) odboru České akademie zemědělské až do roku 1952, kdy přešel k ÚRO (Ústřední radě odborů).
Literatura o Jednotě českých lesníků zemí Koruny české: Jan Frič: 20 let české lesnické organizace (1927); 25 let Ústřední jednoty čsl. lesnictva (1932); Antonín Holub: Z mých vzpomínek (1932); Naučný slovník lesnický. II. díl. Praha, ČSAV 1959, s. 1361.
- 11. 1. 1917 - se narodil v obci Řepiště u Frýdku-Místku Josef Kantor, prof. Ing. Dr., DrSc., vysokoškolský pedagog LF VŠZ v Brně, vedoucí katedry zakládání lesů a šlechtění lesních dřevin. Po maturitě na Reálném gymnáziu v Místku (1937) studoval na lesnickém odboru Vysoké školy zemědělské v Brně. Po uzavření vysokých škol pracoval jako dělník v zemědělství v rodné obci. LF VŠZ v Brně ukončil s vyznamenáním v roce 1946, v roce 1948 na základě rigorózních zkoušek získal doktorát. Docentem byl jmenován v roce 1951 a řádným profesorem pro obor zakládání lesů a šlechtění lesních dřevin v roce 1959. V r. 1978 na základě obhajoby získal doktorát zemědělsko-lesnických věd (DrSc.). Od r. 1963 do r. 1984 vedl katedru. Jeho vysokoškolským učitelem v oboru pěstování lesů byl univ. prof. Ing. Dr. Josef Konšel, katolický kněz. Napsal řadu vědeckých a odborných prací. Hlavním jeho dílem je vysokoškolská učebnice Zakládání lesů a šlechtění lesních dřevin (spoluautor). Publikace vychází a prohlubuje myšlenky biologického pojetí lesů prof. J. Konšela. Uplatnil se i jako akademický funkcionář, byl proděkanem a děkanem lesnické fakulty i rektorem VŠZ v Brně. Vychoval řadu vědeckých pracovníků. Zemřel ve věku 68 let 11. 3. 1985 (viz LP 1985, s. 284-285, nekrolog; LP 1997, s. 475).
- 12. 1. 1887 - se v Praze ustavila zemská výzkumná stanice lesnická pro Čechy.
- 16. 1. 1887 - se narodil v Dačicích na Moravě Antonín Nikenday, lesní inženýr, vynikající lesní hospodář, publicista a činovník lesnických organizací, člen ČSAZ. Od r. 1921 působil v lesní inspekci v Hluboké nad Vltavou, která spravovala schwarzenberský lesní majetek, od 1928 přednosta ředitelství velkostatku ve Vimperku, od 1933 v Horní Plané, od 1938 do r. 1949 v téže funkci na Hluboké n. Vlt. V oblastech působení se zasloužil o zvelebení lesního hospodářství, zejména o přirozenou obnovu, zdárnou výchovu smíšených porostů, zdokonalení dopravní sítě aj. Věnoval se též zvelebování malých obecních lesů, zalesňoval pusté pozemky, např. v okrese České Budějovice. Kdy zemřel, se nepodařilo zjistit. (viz L. Skala, Naši předchůdci. 2. díl, 1993, s. 376)
- 17. 1. 1932 - se v Trenčíně narodil Ivan Roček, prof. Ing., CSc. (viz LP 2/2002).
- 20. 1. 1872 - vyšlo první číslo prvního českého lesnického časopisu Háj (1872 - 1951). První číslo redigoval Jan Doležal (1847-1901) v myslivně Na kořenných kopcích u Krouné na Skutečsku a bylo vytištěno u J.J. Skrejšovského v Praze. Podtitul zněl “časopis pro lesníka, myslivce a přítele přírody”. Časopis v roce 1872 měl 610 odběratelů. Časopis během svého 79letého trvání (zanikl k 1. 7. 1950) získal neocenitelné zásluhy o povznesení českého lesnického vzdělání, neboť přinášel nejen pozoruhodné články od našich předních lesníků, teoretiků i praktiků, nýbrž i referáty o literatuře, zprávy o stavu lesů a lesnickém pokroku v cizině. Do časopisu přispívali čeští spisovatelé Adolf Heyduk, Alois Jirásek, Sofie Podlipská, Karel Kovařovic aj.
- 25. 1. 1842 - zemřel v Praze Michael Seidl, lesnický myslitel, významný český lesnický taxátor a odborný spisovatel. Narodil se 29. 9. 1767 v Libešicích na panství Dobříčany.
- 27. 1. 1862 - se narodil v Písku Karel Knapp, Ing., vrchní lesní rada, správce městských píseckých lesů, ze kterých učinil věhlasné hospodářství. Člen a funkcionář lesnických organizací a institucí, od r. 1924 člen ČSAZV. Zemřel 14. 12. 1928 (viz LP 1998, s. 442).