NĚKTERÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE CEN SUROVÉHO DŘÍVÍ
Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský, DrSc.
Zájem o ceny dříví mezi vlastníky lesa i lesnickou veřejností v poslední době stoupá. Není divu. Od úrovně zhodnocení dřevní produkce závisí v rozhodující míře dosahované hospodářské výsledky a v podstatě i možnosti investovat do lesní výroby, do reprodukce a rozvoje všech všeobecně prospěšných funkcí lesa.
V současné době je zájem o ceny dříví zvyšován jejich do jisté míry nečekaným vývojem. Po letech poměrně strmého růstu došlo v roce 2000 ke stagnaci a v roce 2001 dokonce lze počítat s poklesem. Ačkoliv působení faktorů, které ceny dříví v roce 2001 nepříznivě ovlivnily (doznívání důsledků orkánu Lothar, recese stavební výroby v některých evropských zemích, problémy tuzemského dřevařského průmyslu a další), nemusí být trvalé a s jistým oživením jejich růstu lze v nejbližší době a za jistých okolností počítat. Je jednoznačně zřejmé, že k zásadnímu zvyšování cen surového dříví na vnitřním trhu ČR v dohlednu nedojde. K takovému, téměř kategorickému, tvrzení opravňuje realistický pohled na cenový vývoj v předchozím desetiletí uplatňování tržních vztahů, po obnově volného působení principů nabídky a poptávky na dřevařském trhu (viz graf 1).
CENOVÝ VÝVOJ V PŘEDCHOZÍM DESETILETÍ
V devadesátých letech jsme zaznamenali dvě výrazné vlny zvýšení cenové hladiny surového dříví. K první došlo počátkem devadesátých let a pak, po prudkém poklesu v roce 1996, nastala nová, ještě výraznější, od podzimu 1996 do počátku roku 1999. Po razantním zvýšení, které bylo přímo i nepřímo podníceno vysokým exportem dřevařské suroviny a zejména dřevařských polotovarů - řeziva a celulózy, se tuzemské ceny surového dříví přiblížily k úrovni dosahované na evropském dřevařském trhu. V období posledních tří let (1999 - 2001) se ceny stabilizovaly, s mírnou tendencí k poklesu. Předpovídané “nůžky” mezi výnosy a náklady se stávají realitou. Názorně to potvrzuje dosavadní vývoj mezd, které představují stejně výraznou položku nákladů, jakou jsou tržby za realizované dříví mezi výnosovými položkami (viz graf 2).
V této souvislosti nezbývá než upozornit na poněkud omezenou vypovídací schopnost nákladové kategorie “mezd” v současném lesním hospodářství ČR. Statistika mezd bezprostředně navazuje na evidenci pracovníků. V odvětvovém výkaznictví lesního hospodářství se uvádí, že počet pracovníků zaměstnaných v lesnických činnostech se soustavně snižuje. Zatímco v roce 1991 bylo v lesnictví zaměstnáno 56 175 osob, v roce 2000 vykázala statistika jen 32 264 osob. Problém spočívá v tom, že současná statistika zahrnuje jen údaje o organizačních jednotkách, které s ohledem na svou velikost mají povinnost příslušné statistické hlášení předkládat. Ve skutečnosti je tedy v lesnických činnostech zaměstnáno podstatně více zaměstnanců, než statistika uvádí. Mimo to je ukazatel zaměstnanosti (a tudíž i ukazatel mzdové náročnosti výroby) zkreslen známou skutečností, že v lesním hospodářství zajišťují velkou část prací živnostensky podnikající subjekty. Soukromé a obecní lesy v těžební činnosti téměř žádné vlastní zaměstnance nezaměstnávají. Statistika ČSÚ za rok 2000 uvádí, že v tomto roce působilo v lesním hospodářství celkem 21795 podnikatelských subjektů. Mezi nimi převládají soukromí podnikatelé, podnikající podle živnostenského zákona. Tito podnikatelé, a z velké části ani jejich zaměstnanci, nejsou do statistických přehledů o zaměstnanosti a mzdovém vývoji zahrnuti. Můžeme tudíž konstatovat, že v současné době je v lesním hospodářství v České republice zaměstnáváno celkem více než 55 tisíc osob, tedy asi tolik, kolik zde pracovalo ve zmíněném roce 1991. Na podstatě rozdílných trendů vývoje příjmů a nákladů lesního hospodářství to ale v podstatě nic nemění.
RŮST MEZD V LH
Přes rozdílná meziroční tempa se průměrné roční mzdy v lesním hospodářství soustavně zvyšují a není pochyb o tom, že tento trend si udrží i v příštích letech. Výše jsme naznačili, že vzhledem k velké účasti živnostensky podnikajících pracovníků na těžebních pracích a neúplném přehledu o zaměstnanosti v menších lesních majetcích nelze prokázat výraznější nárůst produktivity práce v lesním hospodářství. Růst průměrných mezd vyjadřuje poměrně objektivně vývoj nákladovosti. Porovnání dosavadního i předpokládaného vývoje průměrných mezd a průměrného zpeněžení surového dříví (podmíněně kalkulovaného při konstantní sortimentní struktuře dodávek) s jednoznačnou názorností ukazuje na budoucí ekonomická rizika. Zatímco tempa růstu cen se postupně snižují a v některých letech mají dokonce zápornou hodnotu, průměrné mzdy se vcelku logicky nepřetržitě zvyšují, i když někdy klesajícím tempem. Není pochyb o tom, že po vstupu naší republiky do EU má dojít k jejich rychlejšímu růstu.
VÝVOJ CEN VYBRANÝCH SORTIMENTŮ A PRODUKTŮ
K pozoruhodným závěrům docházíme při porovnání vývoje cen některých sortimentů surového dříví a produktů z nich vyrobených. Pro lepší názornost jsme s určitou mírou zjednodušení poměřovali ceny jehličnatých výřezů III. A třídy s cenami řeziva a ceny jehličnatého vlákninového dříví V. třídě jakosti s cenami celulózy a papíru. V obou případech byly využity údaje cenové statistiky ČSÚ. Dlouhodobější pohled na vývojové trendy cen zmíněných komodit poněkud zkomplikovaly metodické změny cenové statistiky, k nimž došlo v roce 2001. Spolu s úpravou struktury a s použitím nových propočtových vah reprezentantů se zavádí jako základní období pro výpočet dlouhodobých indexů prosinec 1999, místo do té doby používaného prosince 1993 (viz grafy 3 a 4).
Za období XII/1993 - XII/1999 se ceny výše zmíněných komodit změnily takto: jehličnaté výřezy III. A ... + 50,2 %; řezivo ... + 42,4 %; jehličnaté vlákninové dříví V. tř.j. ... + 54,7 %; celulóza a papír ... + 53,2 %. V průběhu uvedených šesti let se ceny jehličnaté pilařské kulatiny zvyšovaly výrazněji a ceny jehličnatého vlákninového dříví pozvolněji než ceny z nich vyrobených polotovarů. Po roce 1999 se ceny pilařské kulatiny a řeziva, přes menší odchylky v jednotlivých měsících, snižují obdobným tempem. Průběh cen vlákninového dříví a papírenské produkce byl od roku 1999 jiný. Během celého roku 1999 se tuzemské ceny celulózy a papíru soustavně zvyšovaly, zatímco ceny vlákninového dříví zůstávaly na stejné úrovni. Rozdíly cenové úrovně dosáhly maxima v druhém pololetí 2000 a udržují se i v roce 2001, kdy u obou komodit dochází k poklesu cen.
Tuzemské ceny smrkové pilařské kulatiny se přes složité poměry na evropském dřevařském trhu udržely v průběhu čtyř předchozích let na téměř neměnné úrovni okolo 2000 Kč/m3 a až do závěru prvního čtvrtletí 2001 se postupně snižují. Ačkoliv je pokles cen smrkové pilařské kulatiny pro ekonomiku lesních podniků a vlastníků lesů nepříjemným jevem, jeho intenzita a strmost zatím nevyvolává vážnější obavy. Vážnější je situace v cenovém zhodnocení smrkové vlákniny. V roce 1999 se ceny tohoto sortimentu snížily o 100 Kč/m3. Průměrné ceny mírně přesahující 900 Kč/m3 se udržely v roce 2000. Rok 2001 znamená další prudký pokles k ekonomicky pro výrobce jen stěží akceptovatelné hranici 800 Kč/m3.
DŘEVAŘSKÝ TRH ČR A V ZAHRANIČÍ
Porovnání cenového vývoje na vnitřním dřevařském trhu v České republice se situací v okolních evropských zemích je poněkud překvapující. Ve většině případů totiž se podařilo v roce 2001 překonat cenový propad, k němuž došlo v předchozím roce v důsledku vysoké nabídky kalamitního dříví.
Cenová statistika bavorských státních lesů uvádí v říjnu 2001 u smrkové kulatiny průměrnou cenu 134 DM/m3 (kvalita H, HC, s.k., lok. OM, bez DPH), což je o 9 DM/m3 více než v říjnu 2000. Průběh cen v roce 2001 byl vesměs o 10 DM/m3 vyšší než v roce 2000, ale přesto zůstává na úrovni o 20 DM nižší než v roce 1999.
Rakouská agrární statistika přináší informaci o zářijových cenách některých sortimentů (OM, s.k., bez DPH, spolkový průměr): SM/JD kmenovina tř. B - 68,9 - 76,3 EUR/m3; SM/JD vláknina - 26,2 EUR/m3; BO vláknina - 26,1 EUR/m3.
Obdobné informace byly v závěru roku 2001 v odborném dřevařském tisku uveřejněny o zpeněžení dříví v Korutanech, o výsledcích prodejů na dřevařské burze v Rosenheimu a další.
Potvrzuje se, že evropský dřevařský trh se postupně zotavuje z obtížných problémů, s nimiž se setkával v letech na přelomu století. Doba ovšem přináší nové starosti. Největší frekvenci mají obavy z rizik, které pro poptávku po dříví a dřevovýrobcích přináší výkyvy normálního průběhu hospodářského cyklu. Obvykle se v této souvislosti uvádí především situace v námi již zmíněném stavebnictví. Export dříví a zejména dřevařských polotovarů v závěru roku 2001 ztížil také nezvykle vysoký kurz české koruny vůči zahraničním měnám. Trvalost vlivu snížených exportních cen řeziva a celulózy na tuzemské ceny suroviny musí zřejmě naši výrobci dobře uvážit. Problémy s odbytem dříví a s jeho zhodnocením se nevyhnou zřejmě ani lesnímu hospodářství a dřevozpracujícícm oborům v České republice. Zájem na jejich řešení máme - lesníci i dřevaři - společný.