ÚVODEM
Motto:
“Šťastný není ten, kdo má to, po čem touží,
ale ten, kdo netouží po tom, co nemá.”
(Walther 1952)
Vážení a milí čtenáři,
popsaná stránka knihy života, kterou právě obracíme, je dlouhá celý jeden rok. Je poznamenána našimi osobními prožitky, které sdílíme se svými nejbližšími, ale také událostmi, které nám jsou vzdálené o nichž se někdy mylně domníváme, že nás nezasahují, že se nás netýkají.
Řádky naší knihy vypovídají o přátelství, lásce, štěstí, laskavosti, odpuštění, toleranci, kráse, pilnosti, poctivosti, můžeme se v ní dočíst o našem tvořivém úsilí, otevřených diskusích, příkladných skutcích, hotové práci a dobrých výsledcích.
Kdo však poctivě čte všechny řádky, dozví se i o tom, čím se příliš nechlubíme, to co nás ne-šlechtí, to za co se stydíme, co nám tíží svědomí, prostě všechno to, co se skrývá za opačnými významy slov v předchozím odstavci.
Při bilancování nemůžeme zapomenout na ošklivé kaňky na stránce odcházejícího roku, kterými jsou smrt, hlad, zima, terorismus a válka. Ve světle těchto událostí si uvědomujeme, jak malicherné jsou některé naše problémy.
Náš obor byl v minulém roce zmítán vášnivými diskusemi o podobě zákona o myslivosti. Je skutečně zajímavé, jak velkou pozornost v médiích, u veřejnosti, mezi poslanci a senátory vyvolal. Mnohé zákony, které jsou z hlediska celé společnosti nesporně důležitější, nevyvolaly ani zlomek zájmu, který jsme mohli pozorovat. Nejsem si jist, zda toto zviditelnění zeleného cechu, myšleno lesníků i myslivců, bylo vždy pozitivní. Ministerstvo zemědělství nyní připravuje koncepci státní myslivecké politiky jako důsledek zmíněných diskusí.
Živé polemiky lze rovněž očekávat při schvalování zákona o veřejné stráži, který připravuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Návrh schválila vláda a zaslala jej k projednání Poslanecké sněmovně. V případě, že bude Parlamentem přijat, je vhodné si připomenout, že veřejnost bude lesníky a myslivce spojovat i s touto represivní složkou.
Ze strany zástupců některých krajů byla otevřena diskuse o možnosti převodu lesů ve vlastnictví státu do vlastnictví krajů. Tento požadavek je deklarován jako součást emancipace nově vzniklých krajských samospráv. Je třeba počítat s tím, že tato karta bude vždy vytažena, když se bude měnit politická reprezentace, když se bude diskutovat o rozpočtu, když se bude jevit regulační funkce státu příliš velká nebo když půjde o osobní nebo skupinové ambice. Věřím, že ve sjednocující se Evropě, v době, kdy sílí vliv integrovaných nadnárodních společností, nepůjdeme opačným směrem.
Dobře působily aktivity Ministerstva zemědělství a s. p. Lesy České republiky s cílem zlepšit obraz lesnictví v médiích a tím i u veřejnosti. Neustále vysvětlovat důležitost lesů pro život celé společnosti není úkolem pouze pro stát. Této práce není nikdy dost a lze jen litovat, že podnikatelé v lesním hospodářství se těchto aktivit zúčastňují jen v malé míře. Když vidíme jejich ekonomické výsledky v Zelené zprávě, nemyslím, že existuje objektivní důvod, proč tomu tak je.
Začátkem roku 2001 byly po mnoha letech příprav zahájeny konkrétní práce na celostátní inventarizaci lesů. Tímto čtyřletým projektem získá Česká republika široký soubor veličin, které bude moci využít při rozhodování o dalším směřování lesnické politiky a při porovnávání našeho lesního hospodářství se sousedy. Lze si jen přát, aby inventarizace byla dokončena v termínu a v nejvyšší možné kvalitě. Je to v současnosti nejdůležitější úkol Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem a celá lesnická veřejnost očekává, že se ho profesionálně zhostí.
Certifikace lesů poutá stále naši pozornost. České republice byl jako šestému státu Evropy uznán Radou PEFC národní systém certifikace, což signalizuje skutečnost, že v procesu certifikace nezůstáváme stranou. Do jaké míry jde při uplatňování různých certifikačních systémů o kvalitní a přírodě blízké obhospodařování lesů nebo o vytváření mimocelních bariér obchodu se dřívím, je věčná otázka k diskusi.
Nahlédneme-li do Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR za rok 2000, stojí za povšimnutí, že k nám příroda byla v posledních letech přívětivě nakloněna, neboť nás nezasáhly žádné mimořádné
povětrnostní situace. V minulém roce tedy mohlo pokračovat cílené lesnické obhospodařování bez rušivých kalamitních vlivů.
Rok nadcházející je rokem lesnicky významným mimo jiné i proto, že vzpomeneme 80. výročí založení časopisu Lesnická práce. Jen málo našich periodik má tak dlouhou tradici. Jen z tradice ovšem žít nelze a tak se redakce i redakční rada stále společně zamýšlejí a diskutují o podobě časopisu. Je naším společným cílem stát se co nejvěrnějším a zároveň poutavým odrazem skutečného vývoje v lesnictví.
Před osmdesáti lety byl rovněž založen Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Bude jistě publikováno mnoho informací a článků, které budou analyzovat silné a slabé stránky lesnického výzkumu. Výměra lesů v České republice jistě opodstatňuje existenci lesnického výzkumu. Daleko větší pozornost bychom měli věnovat zobecňování často velmi roztříštěných informací, které lesnický výzkum poskytuje, a následně jejich srozumitelnému zpřístupnění.
V roce 2002 nás čeká jistě mnoho práce, radostí, starostí, úspěchů, ale také překonávání neúspěchů, problémů a nezdarů. Bude to rok, který nás zase o krok přiblíží ke sjednocující se Evropě, ve které bude mnoho nových příležitostí, a bude záležet pouze na naší šikovnosti a připravenosti, jak jich využít. Bude to rok voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Motto tohoto úvodníku nás vybízí k zamyšlení nad kvalitou života, nad tím, co nás v životě těší, co nás činí šťastnými. Je věcí každého z nás, čemu v životě dáme přednost, zda půjdeme cestou materiálního zajištění za cenu tvrdé práce, stresů a nedostatku času, nebo zvolíme nižší životní standard s větší životní pohodou.
Nový rok přináší naději. Naději na změnu k lepšímu životu, naději na to, že popíšeme další stránku pomyslné knihy života dobrými skutky, štěstím, přátelstvím a optimismem. Přeji nám všem, milí čtenáři, aby naše společná naděje byla naplněna. Nic nepřichází samo, a tak všichni víme, že nás čeká mnoho práce, úsilí a starostí k tomu, abychom naši šanci k lepšímu životu nepromarnili. V knize knih se píše, že kdo skoupě rozsévá, skoupě bude také sklízet, kdo však bohatě rozsévá, bohatě bude také sklízet. Přeji nám všem, aby naše sklizeň při závěrečném bilancování příštího roku byla co možná nejbohatší.
Závěrem mi vážení čtenáři, dovolte, abych vám a vašim blízkým popřál na začátku roku 2002 pevné zdraví, optimismus, osobní štěstí, dobrou náladu a dostatek motivace k překonávání překážek na cestě životem. Lesnické práci přeji, abyste jí zachovali svou kritickou přízeň, neboť bez ní by nemohla existovat.