CENY DŘÍVÍ SE PŘIBLÍŽILY DNU
Zdeněk Bluďovský
Katastrofický scénář cenového vývoje surového dříví se v letních měsících naplnil vrchovatou měrou. Cenová hladina se v srpnu snížila proti stejnému období loňského roku o 8,5 %, proti úrovni z prosince 1999, kterou současná cenová statistika považuje za základní období, dokonce o 12,7 %.
Žádná z komodit sledovaných cenovou statistikou průmyslových výrobců takové tempo poklesu nevykazuje. Naprostou výjimkou jsou jen ceny hnědého uhlí a lignitu, které se za období od prosince 1999 snížily o 11,4 %. Pokles cen textilních vláken, řeziva, buničiny, koksu, ropných produktů, chemických vláken, elektrických svítidel apod. se za toto období pohybuje od 1 do 6 %.
Ceny nejvýznamnějších sortimentů surového dříví se v srpnu 2002 vrátily na výši, kterou dosahovaly již na podzim roku 1997. Snížené cenové zhodnocení rozhodující (lépe řečeno jediné komerčně realizované) produkce lesního hospodářství začíná ohrožovat ekonomickou rovnováhu značné části lesních majetků, bez rozdílu jejich vlastnické kategorie.
Srpnové výsledky navazují na tendence, které se na dřevařském trhu České republiky projevují již déle než rok, mimořádně silně pak od počátku letošního roku. Naši kolegové i partneři se opakovaně ptají na jejich příčiny. Všichni víme, že tuzemská poptávka po dřevařské produkci spojená s domácí spotřebou je z různých důvodů mimořádně nízká a tržní ceny ovlivňuje jen v menší míře. Rozhodující část poptávky po surovém dříví tvoří zájem o surovinu, použitelnou k produkci zboží (převážně polotovarů) určeného na export. Z různých pramenů se dozvídáme, že naprosto převážná část produkce nejvýznamnějších zpracovatelů dříví je směrována na zahraniční trhy. Je tedy současný cenový propad surového dříví ovlivňován především situací v mezinárodním dřevařském obchodu? Pokusme se na takto položenou otázku dát odpověď, jejíž podrobnost je limitována možnostmi tohoto časopisu.
Na poklesu cen se podílejí především pilařské výřezy jakostní třídy III. A. Strmost poklesu, k němuž dochází zejména od počátku letošního roku je zřejmá z přiložených grafů, takže uvádět doplňující komentář není nutné. Průměrná cena 1 m3 smrkových výřezů poklesla z 1951 Kč v lednu na 1746 Kč v srpnu, borových z 1460 Kč na 1306 Kč, dubových z 2047 Kč na 1874 Kč, bukových z 1818 Kč na 1569 Kč.
Při zdůvodňování nebývale razantního poklesu cen pilařské kulatiny v ČR se obvykle argumentuje situací na zahraničním trhu surovým dřívím a řezivem. Cena kulatiny prý neodpovídá současné úrovni cen řeziva. Skutečnost je poněkud jiná.
Ceny smrkové pilařské kulatiny na evropském dřevařském trhu (např. v Rakousku, v Bavorsku apod.) se po propadu v první polovině roku 2000 udržují na zhruba stejné úrovni a v průběhu letošního pololetí dokonce vykazují mírnou tendenci k růstu.
Obdobu strmého poklesu cen pilařské suroviny, k němuž dochází v ČR, jsme v jiné evropské zemi nenašli.
V absolutní úrovni cen jednotlivých sortimentů ovšem existují mezi státy rozdíly, vyvolávané rozdílnou kvalitativní i kvantitativní charakteristikou dodávaného dříví, měnovým kurzem, lokální úrovní nabídky a poptávky atd.
Ceny řeziva v České republice se průběhu období 2000 - 2001 postupně snižovaly. Pokles se zastavil počátkem letošního roku a souvislost cenového vývoje řeziva s vývojem cen pilařské suroviny téměř neexistuje.
Ceny řeziva v SRN a v Rakousku, kam směřuje převážná část exportu této komodity z ČR, se v průběhu letošního roku prakticky nezměnily. Ani v této oblasti nevzniká argument pro tlak na snížení cen surového dříví.
Je tedy zřejmé, že důvody k prudkému poklesu cen pilařské kulatiny v průběhu prvního pololetí 2002 nespočívají ani v poklesu cen tohoto sortimentu na zahraničních trzích sousedních zemí, ani v poklesu cen řeziva v Evropě. Vliv tzv. silné koruny není prokazatelně zdaleka tak výrazný, jak se v některých komentářích uvádí. Můžeme předpokládat, že silný cenový tlak vyvolává především snaha řešit touto cestou některé ekonomické problémy zpracovatelů, spojené vesměs s rentabilitou pilařské výroby. Tyto obtíže ale nejsou nikterak nové a jejich řešení měla umožnit zvýšená produktivita práce silně koncentrovaných a modernizovaných provozů.
Poněkud jiné jsou okolnosti, které vedou ke snižování ceny vlákninového dříví (dříví V. třídy jakosti). Pokles sice není zdaleka tak strmý jako u pilařské kulatiny, ale je rozložen do delšího časového období a jeho důsledky na ekonomiku lesního hospodářství jsou neméně vážné. Smrkové vlákninové dříví se prodávalo v srpnu v průměru za 752 Kč/m3 (ve středních Čechách dokonce za 672 Kč/m3 a ve střední Moravě za 691 Kč/m3), což je úroveň blížící se mínusové hodnotě výrobní rentability.
Důvody poklesu cen vlákninového dříví jsou ale snadno pochopitelné. Spočívají téměř výhradně v dlouhodobém a výrazném poklesu cen buničiny na tuzemském a evropském trhu. Grafické vyjádření vývoje cen buničiny v ČR a v SRN a jeho porovnání s vývojem cen vlákninového dříví toto konstatování názorně potvrzuje. Je vcelku logické, že celulózky v ČR na tento vývoj reagují přiměřeným způsobem.
Určitým paradoxem cenového vývoje surového dříví je stabilita cen odpadové produkce lesního hospodářství - palivového dříví. U listnatého paliva dokonce můžeme zaregistrovat mírnou tendenci k cenovému růstu. V některých oblastech se cena listnatého paliva již dokonce přibližuje k ceně dosahované při realizaci listnatého dříví V. třídy jakosti.
Adresa autora:
Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský, DrSc.
VÚLHM, Soukenická 2, 337 01 Rokycany