LESNICKÁ VÝROČÍ - říjen 2002
- 1. 10. 1907 - lesnické ústavy - školy v Písku počaly knihtiskem vydávat svůj odborný časopis čtrnáctideník Les a lov, který od 1. 10. 1911 převzal do svého nákladu Jaroslav Burian, knihkupec a nakladatel v Písku. Vyšlo celkem pět ročníků. Poslední číslo pak vyšlo 30. 9. 1912. V redakci se vystřídali Robert Bohutinský, František Matějka a František Salač, učitelé školy.
- 6. 10. 1787 - dvorním dekretem byly vyhlášeny všeobecné směrnice a hranice státního dozoru nad lesy v rakouské říši.
- Z 9. na 10. 10. 1857 - v Lublani ve Slovinsku zemřel ve věku 65 let Josef Ludvík František Ressel, český lesník a světový vynálezce lodního šroubu. Narodil se 29. 6. 1793 v Chrudimi. Jeho otec byl mýtný, Němec, a matka Češka, rozená Konvičková. V Chrudimi vychodil Ressel českou trojtřídní farní školu a po gymnasijních studiích v Linci studoval na dvouleté dělostřelecké škole v Českých Budějovicích. Jeho další vzdělávání bylo už německé: na vídeňské univerzitě poslouchal zemědělství, přírodní vědy a státní účetnictví a pak studoval na lesnické akademii v Mariabrunnu, kterou absolvoval s císařskou podporou. Studoval vždy s vyznamenáním. Od r. 1817 sloužil v Istrii, jižní části monarchie, a jako lesník sloužil v hodnosti lesmistra, lesního podtajemníka, místolesmistra, námořního agenta (podintendanta) a konečně intendanta, tj. vrchního dozorce a správce. Z hlediska národnostního byl rakouskouherským kosmopolitou, tj. světoobčanem. Byl dvakrát ženatý. J. Ressel vynikl především jako vynálezce. V r. 1826 zkoušel na moři v Terstu (dnes Itálie) malý člun poháněný Archimedovým lodním šroubem. V roce 1827 obdržel rakouské privilegium na lodní šroub umístěný na přídi lodi. Roku 1829 předváděl Ressel v Terstu zkušební jízdu se svým parníkem Civetta (Sova, Koketka) poháněný lodním šroubem na zádi lodi. Hlavní Resslův význam mezi průkopníky lodního šroubu je jeho správné umístění na zádi lodi mezi vazem a kormidlem. Teprve r. 1836 získává Angličan Francis Pettit Smith (1808-1874) patent na lodní šroub i jeho umístění, které užil již J. Ressel. Ressel je též autorem řady dalších vynálezů, projektů, např. na užívání železa při stavbě lodí, mostů, návrh na úpravu terstského přístavu, splavnění Nervy, plán úpravy Nilu a zavlažování Egypta, využití vrtule jako kormidla, návrh na zřízení pneumatické pošty mezi Terstem a Vídní atd.
J. Ressel byl i kreativní lesník, pěstitel, geodet a taxátor. V hornaté oblasti na Istrijském poloostrově při pobřeží Jaderského moře, kde žil, se zabýval projektem zalesňování těchto jižních území rakouské monarchie. V řadě německy psaných studií se zabýval otázkou vývozu dřeva v Rakousku, dějinami přímořských lesů, plány na rekultivaci obecních pozemků v Istrii ap. Zde také realizoval mnoho mapových a taxačních prací. Celý život ho vyčerpávaly vleklé boje o uznání priority autorství vynálezu lodního šroubu na zádi lodi. Podrobnosti uložil ve své práci Dějiny lodního šroubu ve vlasti. Zemřel roztrpčen. Jeho dramatický život se stal námětem Pluhařova biografického románu Bronzová spirála (1953), v němž zobrazil Resselovy osudy od studentských let (1814) až po smrt. Jeho osudy připomněl i několikadílný seriál České televize. (viz LP 1998, s. 202)
- 11. 10. 1882 - zemřel Bedřich Tšupík, c.k. vrchní lesmistr správy zbirožského statku, lesní taxátor a zařizovatel lesů, lesmistr v Drozdově, od roku 1870 jako vládní rada ve Vídni se snažil o hospodářskou úpravu státních lesů. Byl jako člen výboru České lesnické jednoty spoluzakladatelem lesnické školy v Bělé pod Bezdězem, autorem pojednání o zbirožských lesích (1854) a spisu Vysvětlení předpisů pro zařizování rakouských státních lesů se zvláštním zřetelem na poměry lesů českých (1857). Narodil se 6. 4. 1816 v Praze (viz LP 2001, s. 146).
- 17. 10. 1922 - byla v Domažlicích slavnostně otevřena Státní škola pro lesní hajné. Zrušena byla v roce 1951. Ve školním roce 1951/52 zde byl dočasně zřízen jeden ročník vyšší lesnické školy.
- Roku 1952 - byla Vysoká škola zemědělského a lesnického inženýrství vyčleněna z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze a zřízena samostatná Vysoká škola zemědělská v Praze, přičemž lesnická fakulta nadále zůstala organizačně v rámci ČVUT.
- Roku 1952 - byl lesnický odbor Vysoké školy zemědělské v Brně připojen jako zvláštní fakulta k Vysoké škole stavitelské v Brně, ale v r. 1956 byl opět spojen s Vysokou školou zemědělskou v Brně.
- Roku 1952 - byla lesnická fakulta Vysoké školy poĺnohospodárskeho a lesníckeho inžinierstva přeložena z Košic do Zvolena, kde se ustavila Vysoká škola lesnícka a drevárska se dvěma fakultami, lesníckou a drevárskou. V r. 1991 (prosinec) SNR schválila přeměnu názvu na Technická univerzita Zvolen se třemi fakultami: lesnická, dřevařská a ekologická.
- Roku 1952 - byly státní vyšší lesnické školy přejmenovány na lesnické technické školy a rozděleny na školy lesního hospodářství (pěstební) v Písku a Trutnově a na školu lesního průmyslu (těžební) v Hranicích, která od r. 1952 měla expozituru ve Varnsdorfu (okres Děčín), v r. 1954 byla přemístěna do Šluknova (okres Děčín). V r. 1955 opět oba typy (pěstební a těžební) lesnických technických škol byly sloučeny v jednotnou lesnickou školu technickou (LTŠ). Podobně na Slovensku v r. 1953 byly zřízeny LTŠ obor pestovateĺstvo v Banské Štiavnici (okres Žiar nad Hronom) a Remetských Hamrech (okres Michalovce), obor lesný priemysel v Liptovském Hrádku (okres Liptovský Mikuláš). Specializace na Slovensku byly zrušeny v r. 1955.
- Roku 1952 - byla v Čechách a na Moravě střediska pracujícího dorostu v lesnictví (SPD) specializována na 4 směry: 1. lesní těžař, 2. lesař - pěstitel, 3. lesní mechanizátor, 4. včelař a chovatel kožešinové zvěře. Specializace byly zrušeny v r. 1956. Podobně byly SPD organizovány i na Slovensku. (Viz Jiří Uhlíř, Chronologická tabulka lesnických škol na území Československa od r. 1770 do roku 1968, 43 stránek. Příloha Uhlířovy Bibliografie lesnického školství na území Československa v letech 1850 - 1968, 1. vyd., Hradec Králové, KPÚ 1970, 528 s., mapky.)
- 26. 10. 1882 - se v lesnické rodině v Masečíně na okrese Praha - jih narodil František Salač, profesor ochrany lesů, zoologie a myslivosti na lesnických školách v Písku (1906-1949), autor odborných učebnic, redaktor časopisu Les a lov, zasloužil se zde o školní botanickou zahradu, spoluzakladatel Zalesňovacího spolku pošumavského. Zemřel 30. 5. 1959 v Písku, kde je pochován na lesním hřbitově.
- 30. 10. 1853 - v Ostředku u Benešova se narodil Miloš Červinka, český lesník, básník, autor lyrickoepických veršovaných skladeb. Byl synem JUDr. Václava Červinky (1807-1870), statkáře, aktivního účastníka hnutí roku 1848, bratr spisovatelů Václava a Otakara Č. Pro pokrokovou vlasteneckou politickou činnost byl vězněn. Z touhy po venkově se stal lesníkem, v letech 1879-1881 absolvoval lesnickou akademii v Eisenachu (na lesnickou školu v Bělé p.B. nebyl pro svou politickou minulost přijat). Pak jako lesník působil v Tachově, Čisté na Rakovnicku a jako lesní inženýr v Slavutu na Volyňsku, působil díky pomoci probošta V. Štulce na statku vyšehradské kapituly. Psal vlasteneckou milostnou i reflexivní lyriku, např. Pomněnka z Českého lesa, Báje o Blaníku. Zemřel 28. 4. 1891 v Mariensee u Auspangu v Rakousku, kde je i pohřben. Jako lesník vydal samostatný spis O pěstování lesa (1891) a přispíval řadou článků do časopisu Háj a Lověna. Psal i prózu.
Adresa autora:
PhDr. Jiří Uhlíř
Bulharská 267, 551 02 Jaroměř – Josefov