POVODNĚ A PŘÍVALOVÉ DEŠTĚ - NEODOLALY HLAVNĚ LESNÍ CESTY
Jan Klíma, Michal Třeštík
Pro toho, kdo nebyl bezprostředně svědkem nedávných povodní, je obtížné se pocitově přiblížit těm, kterým se celá spoušť odehrála před očima a zasáhla jejich majetek či pracoviště. Ani my nedokážeme vykreslit dramatičnost skutečných událostí. Rozjeli jsme se navštívit některé poškozené lesní správy LČR, s. p., abychom alespoň strohým výčtem škod a letmým popisem událostí přiblížili sílu účinku přívalových a déletrvajících srážek.
LS VODŇANY
Stručná charakteristika
Lesní správa (LS) Vodňany hospodaří na 12 300 ha státního lesa a na dalších 6100 ha provádí výkon funkce OLH. Správa je rozčleněna do 13 revírů (12 kombinovaných, kdy revírníci zajišťují obhospodařování státního lesa spolu s výkonem OLH, a jeden revír s kumulaci funkcí revírníka a oborníka na Sedlické oboře). Rozkládá se ve středních polohách v nadmořské výšce 350 - 700 m. n. m. Na území LS zasahují tři přírodní lesní oblasti (PLO) - Středočeská pahorkatina (5750 ha), Předhoří Šumavy a Novohradských hor (4500 ha) a Jihočeské pánve - Budějovická pánev (2050 ha). Dlouhodobý roční úhrn srážek se pohybuje od 500 do 600 mm. V plošném zastoupení dřevin je převaha jehličnanů - zabírají cca 81% (SM 58, BO 17, MD 3), zbytek zaujímají listnáče (DB 8,5 %, BK 6,5 %, LP 1,5%).
Průběh povodní
V úterý (6. 8.) ve večerních hodinách kolem 17.00 hod. začalo pršet. Ve čtvrtek (8. 8.) v 10 hod. kulminovala Blanice poprvé. Potom došlo k pomalému poklesu hladiny. Opět začalo pršet v neděli (11. 8.) odpoledne, zpočátku mírně, večer však přišel přívalový déšť. Voda v řece rychle stoupala a překročila kulminaci z minulého týdne. Pracovníci LS museli v pondělí (12. 8.) kolem 10 hod. opustit budovu LS, protože policie ČR celou oblast uzavřela. Ještě předtím však stačili vystěhovat archiv ve spodní části budovy. Podruhé Blanice kulminovala 12. 8. mezi 15. - 17. hod., pak voda začala postupně opadávat. Při druhé povodňové vlně byla tedy kulminace od začátku deště zhruba o 17 hodin rychlejší než při první. Pracovníci LS se do objektu vrátili v úterý 13. 8. kolem 9 hod.
Škody
První schůzka pro kvantifikaci škod proběhla 19. srpna. Protože ústředí LČR chtělo kvantifikovat škody rychle, byla nahlášena předběžná škoda 20 mil. Kč. Dle metodického postupu při zjišťování mimořádných škod z MZe a pokynů LČR (viz rámeček) vyčíslili poté lesní správce Ing. V. Blaščák a referent HIM Josef Velát škody, které svým rozsahem přesahovaly 100 tis. Kč ne jednu akci. Ve většině případů vycházeli z cen za opravy 1 m2 konkrétní lesní cesty. Tyto škody jsou vyčísleny na zhruba 10 mil. Kč (tab. 2). Administrativní budova LS, která byla zkolaudována v roce 1998, není podsklepená, spodní voda tedy nezpůsobila velké škody. Před povodní z rozlité řeky budovu ochránil betonový val umístěný v zadní části. Vyplaveny byly garáže, archiv, který se však podařilo vystěhovat ještě před zatopením, a spodní část bytu nájemníka.
Největší škody byly způsobeny na lesních komunikacích. Dobře obstály cesty s asfaltovým povrchem. Jedinou poškozenou komunikací s tímto povrchem je cesta na hrázi rybníka U dvou dubů, kterou proud vody podemlel. Vyvráceným dubem byla poškozena zeď obory Sedlice u Blatné. Sesuvy půdy a vývraty zatarasily levý břeh Otavy. Tuto lokalitu, Svatováclavské skály, bude nutné sanovat za pomoci lanovky.
Velice zajímavé jsou jednotlivé vývraty modřínů ve smrkových porostech. Podle Ing. Blaščáka je to zřejmě způsobeno malou mocností (fyziologickou hloubkou) lesních půd, se kterou se vyrovnávají hůře dřeviny s hlubšími kořenovými systémy, protože nedokáží vytvořit plošnou (náhradní) architekturu kořenů. Dokazuje to i objemový nepoměr kořenových “koláčů” k nadzemní části vyvrácených stromů. Rozsah nahodilých těžeb však nevybočil z běžného normálu.
Zkušenosti
Po zkušenostech s povodněmi chtějí na LS změřit podélný sklon lesních cest a tam, kde bude přesahovat určitou hranici (ukazuje se cca 5 stupňů), budou doporučovat budování asfaltek. Zpevněný povrch (mineralbeton) na lesních cestách při sklonech přes 5 stupňů, i přes vybudovaný příčný střechovitý sklon (bombierung) a hustou síť svodnic, v místech soustředěného povrchového odtoku neodolal.
LS ČESKÝ KRUMLOV
Stručná charakteristika
LS Český Krumlov hospodaří na 12 290 ha státního lesa. Funkci odborného lesního hospodáře (OLH) vykonává na ploše 3100 ha lesů drobných vlastníků a obcí. Organizačně tvoří LS devět revírů pro správu státního lesa a dva revíry pro výkon OLH.
Nejvyšším terénním bodem LS je vrchol masívu Kletě (1084 m n.m), nejnižším pak Boršov nad Vltavou v místech, kde Vltava opouští hranice LS (410 m n.m).
Území LS zasahuje do čtyřech PLO: Předhoří Šumavy a Novohradských hor (95 % výměry), Šumava a Novohradské hory (2 %) a Jihočeské pánve - Budějovická pánev (12 %). Z hydrografického hlediska přísluší celá oblast LS k povodí Vltavy a pomoří Severního moře. Dlouhodobý roční úhrn srážek se pohybuje od 600 do 750 mm. Současná dřevinná skladba je oproti původní, klimaxové, značně pozměněna, a to především ve prospěch smrku a borovice na úkor listnáčů a jedle (smrk 54 %, jedle 3 %, borovice 21 %, modřín 3 %, buk 13 %, bříza 3 %, ostatní dřeviny 3%).
Průběh povodní
Na Krumlovsku škodily povodně a přívalové deště ve třech vlnách. První v termínu 7. - 8. srpna, druhá v termínu 12. - 13. srpna a třetí vlna způsobená přívalovým deštěm 31. srpna, kdy spadlo 97 mm srážek během 3 hodin na lokalitě Brloh. Místní obyvatel, který má vlastní srážkoměrnou stanici, naměřil 31. srpna dokonce 180 mm srážek, a přestože jeho dům stojí na svahu, byl vyplaven.
Škody
I zde jsou největší škody na lesních komunikacích a propustcích (hlavně tam, kde nebylo důsledně prováděné čištění, a na hospodářských sjezdech). Nejvíce poškozenou oblastí je revír Nový Dvůr a okolí Kleti. Celkové škody se odhadují na 5 mil. Kč. Škody se v menší míře objevily i na asfaltových cestách (zvodnění podkladu, zvlnění povrchu či protrhnutí). Došlo také k utržení svahu i s porostem a zaplavení kultury a zničení oplocenky. Po druhé povodňové vlně došlo působením silných větrů k polomům, paradoxně nejvíce padaly buky, duby, modříny (hlavně na podmáčených lokalitách) a borovice, smrk vydržel nejvíce (celkem 1290 m3 nahodilé těžby).
Zkušenosti
Osvědčila se technologie firmy Ekocesta na principu štěrkové cesty, která se naorá, nadrtí, vytvoří se příčný střechovitý sklon (bombierung) a následně udusá vibračními deskami. Potom není potřeba ani hluboký příkop.
Propustky v hospodářských sjezdech ve spádnicích ve většině případů nevydržely. Hospodářské sjezdy se většinou budou připravovat pouze před těžební činností bez umístění propustků. Odvodňovací příkop se dočasně zahrne a po skončení práce se znova pročistí. Tam, kde je to nezbytné, se bude dávat větší profil propustků. Bude se také důsledně dbát na údržbu cest a svážnic.
LS KAPLICE
Stručná charakteristika
LS je organizačně členěna na 8 revírů na ploše cca 12500 ha. Připravuje se nový lesní hospodářský plán (LHP), kde se výměra zpřesní. Nejnižším bodem je hladina Římovské přehrady (470 m.n.m), nejvyšším je Kamenec (1072 m n.m.) v revíru Pohoří. Nejvýznamnějším vodním tokem lesní správy je řeka Malše a částečně Vltava, která tvoří hranici se sousední LS Vyšší Brod. Průměrný roční úhrn srážek je 700 mm.
Lesní porosty jsou začleněny do PLO Předhoří Šumavy a Novohradských hor a Novohradské hory. V plošném zastoupení dřevin je převaha jehličnanů, které zabírají cca 89 % (SM 62, BO 25, MD 1), zbytek zaujímají listnáče (BR 4 %, BK 3 %).
Průběh povodní
Ve středu 7. srpna se Malše vylila z břehů do městského parku v Kaplici, v noci ze 7. - 8. srpna stoupla natolik, že LS byla v suterénu, kde jsou garáže, kanceláře, archiv, kotelna a zázemí, zatopena do 1,3 m výšky. Vzhledem k tomu, že na Malši je nad Kaplicí pouze jedna obec (Rychnov nad Malší), nebylo město na povodeň připraveno. Po opadnutí hladiny se podařilo LS vyčistit a uklidit, avšak v noci z 12. - 13. srpna voda opět zaplavila městský park a budovu LS. Hladina stoupla ještě o 30 cm výše než při první povodňové vlně.
Škody
Největší škody vznikly na mostech a propustcích. Škody na budově LS, jejíž rekonstrukce byla dokončena v červnu tohoto roku, se pohybují kolem 300 tis. Kč. Škody na porostech byly odhadnuty na 100 tis Kč, na cestách 6 mil. Kč (viz tab.). V lokalitě Čeřín u Rožmberka bylo strženo asi 25 arů mlaziny do koryta Čeřínského potoka (obr. 8).
METODICKÝ POSTUP PŘI ZJIŠŤOVÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH ŠKOD
Platí pro škody převyšující na jednu akci 100 tis. Kč a jsou odsouhlaseny Zemědělskou agenturou MZe a Okresním úřadem.
- Škody na zásobách v lesním hospodářství
Uvedou se pouze zcela zničené materiálové zásoby, polotovary a nedokončená výroba v technických jednotkách nebo v cenách dle účetní evidence.
- Škody na stavbách
V příloze k protokolu je nutné prokázat vlastnictví, u drobných nebo dočasných staveb ohlášení stavby, u rozestavěných staveb stavební povolení. Uvedou se stavby demolované nebo s vážným narušením statiky a funkce s nutností následné demolice, stavby vážně poškozené a vážné škody na technologických souborech. U staveb v lesním hospodářství se provede dále odhad předpokládaných nákladů na odstranění škody. V případě, že stavba již nebude obnovována, bude kolonka proškrtnuta.
- Škody na lesích
V tabulce se uvedou škody kulturních a mladých lesních porostů, kde následkem povodní vznikne zalesňovací povinnost, a dále sesuvy podle lokalit. Uvede se zasažená plocha a odhad předpokládaných nákladů na odstranění škody.