PŘEDBĚŽNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA O HYDROMETEOROLOGICKÉ SITUACI PŘI POVODNI V SRPNU 2002 - 1. VERZE
Český hydrometeaorologický ústav
PŘÍČINNÁ METEOROLOGICKÁ SITUACE
Dne 5. srpna 2002 se nad západním Středomořím vytvořila tlaková níže, která se svým frontálním systémem postupovala k severovýchodu a do 6. srpna postoupila nad východní Alpy a začala ovlivňovat vydatným trvalým deštěm a místy i přívalovými srážkami jižní Čechy. Ve středu 7. srpna začala tato tlaková níže postupovat k jihovýchodu a vydatné srážky na našem území skončily ve čtvrtek 8. srpna v ranních hodinách.
Další tlaková níže postupovala 9. srpna 2002 přes britské ostrovy k jihovýchodu. V sobotu 10. srpna večer regenerovala nad Itálií a začala postupovat se svým frontálním systémem k severu. Během 11. srpna postoupila nad území ČR a v průběhu 12. srpna zvolna postupovala nad Polsko. Vydatné trvalé srážky zasáhly postupně od jihu celé naše území. Srážky byly navíc orograficky zesíleny, takže největší intenzity srážek byly zaznamenány zejména v oblasti Šumavy, Krušných hor, Brd, Českomoravské vrchoviny, postupně i v Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách a v následných dnech i v Beskydech. Během pondělí 12. 8. 2002 se v oblasti frontálního rozhraní (v povodí Vltavy, Sázavy, Labe a Dyje) vyskytly v bouřkách i krátkodobější intenzivní srážky, které zapříčinily rychlý vzestup hladin na horních a středních tocích. V úterý 13. srpna začala srážková činnost nad naším územím zvolna od jihozápadu slábnout a během 14. srpna ustala.
MNOŽSTVÍ SPADLÝCH SRÁŽEK
První vlna srážek ve dnech 6. - 7. srpna zasáhla hlavně jižní Čechy, méně již západní Čechy, střední Čechy a jižní Moravu. Nejvyšší srážkové úhrny za tyto dva dny byly naměřeny v jižní části Šumavy a Novohradských hor 130 - 200 mm, avšak např. ve stanici Staré Hutě 254 mm, ve stanici Podhorská Ves 277 mm.
Druhá vlna srážek byla v této části území 11.-12. srpna, přičemž 12. srpna již byly zasaženy celé Čechy a 13. srpna významně východní Čechy včetně Orlických hor a část severní Moravy. Nejvyšší srážkové úhrny za tyto tři dny byly v Krušných horách, místy 200 - 300 mm, nejvíce bylo naměřeno na Cínovci 400 mm. V jižních Čechách spadlo převážně 130 - 190 mm, místy přes 200 mm100 mm (Jizerské hory, Orlické hory, Českomoravská vrchovina). (Prachatice, Slavkov), ale také srážky na jiných místech Čech významně přesahovaly
Zatím se zdá, že z hlediska naměřených hodnot v jednotlivých stanicích se během první vlny vyskytly 50 až 100leté úhrny na omezeném území jižních Čech (především povodí Malše). Během druhé vlny se jedná o kombinaci plošně velmi rozsáhlých srážek s dobou opakování kolem 50 let a místním výskytem extrémních srážek s více než stoletou dobou opakování. Vysoké srážky zasáhly plošně velké území, prakticky celé povodí řeky Vltavy včetně Berounky a Sázavy a povodí několika dalších řek.
HYDROLOGICKÁ SITUACE
V návaznosti na dvě vlny srážek došlo k výskytu povodní na všech tocích v zasaženém území. V průběhu první povodňové vlny kulminovaly toky v jižní a západní části Čech většinou na úrovni 2- až 10letých vod.
Při druhé vlně srážek, v důsledku předchozí nasycenosti povodí a stále ještě plným korytům toků, nastal velmi rychlý nový vzestup hladin. V porovnání s první vlnou byly kulminační stavy během druhé vlny značně vyšší, na většině toků v zasažené oblasti přesahující 50letou nebo 100letou vodu. V celé řadě profilů byly zaznamenány zatím historicky nejvyšší vodní stavy a průtoky. Nově vznikly povodně na tocích v severních Čechách, zejména na Ohři, Bílině a jejich přítocích a na Jizeře, rovněž ve větším rozsahu na Dyji a Jihlavě.
VÝVOJ POVODNĚ NA VLTAVĚ V PRAZE A NA LABI
Vývoj povodně na Vltavě v Praze byl výsledkem střetu povodňové vlny na odtoku z Vltavské kaskády a povodňové vlny na Berounce. Přítok ze Sázavy byl sice také velký, ale v tomto ohlednu nepodstatný.
Kulminace povodně na Berounce v Berouně nastala 13. 8. těsně před půlnocí na odhadnuté hodnotě 1800 m3/s. Tato kulminace určitě postoupila do Prahy v době maximálního odtoku z Vltavské kaskády. Manipulace na kaskádě byly řízeny vodohospodářským dispečinkem Povodí Vltavy s ohledem na situaci na dolním toku Vltavy a provádění mimořádných opatření. Kaskáda byla již v té době prakticky neovladatelná, neboť všechny přelivy byly otevřeny na maximální kapacitu a velikost odtoku byla závislá od pohybu hladiny vody v nádrži Orlík.
Dne 14. 8. ve 12 hodin kulminovala Vltava v Praze Chuchli na stavu 785 cm (odhad 5300 m3/s) a pak postupně stupňovitě klesala podle snižování odtoku z kaskády.
Průběh povodně na Labi v úseku Mělník - Děčín se v podstatě odvíjel od postupu povodňové vlny z Vltavy. Postup vlny byl ovlivněn velkými rozlivy, zejména v oblasti Litoměřicka. Labe v Mělníku kulminovalo dne 15. 8. ve 13 - 16 hodin na stavu 1035 cm, v Ústí n. L. 16. 8.ve 14 - 17 hodin na stavu 1185 cm a v Děčíně také 16. 8. v 19 - 24 hodin na stavu 1230 cm.
POSOUZENÍ EXTREMITY POVODNĚ
Pro některé vodoměrné stanice již byl předběžně proveden odhad doby opakování (N-letosti) této povodně. N-leté hodnoty vyjadřují průměrnou dobu opakování hydrologického jevu. V případě povodní se používají většinou pro hodnocení extrémnosti kulminačního průtoku. Vyjadřují největší hodnoty dosažené nebo překročené průměrně 1krát za N let a zjišťují se z funkce překročení maximálních ročních hodnot v dlouhodobé časové řadě pozorování. Reciproční hodnotou průměrné doby opakování je periodicita.
Neplatí, že v případě výskytu 100leté vody se další povodeň této velikosti či vyšší vyskytne až za 100 let. Naopak není vůbec jisté, že se 100letá voda během období dlouhého 100 let vůbec vyskytne. Z používané metodiky výpočtu vyplývá, že povodeň odpovídají 100leté vodě nebo vyšší se teoreticky vyskytne za období dlouhé 100 let s pravděpodobností 63,4 %, za období 200 let s pravděpodobností 86,6 % a až za období 500 let s pravděpodobností 99,3 %.
Neplatí také lineární úměra mezi jednotlivými hodnotami N-letých vod. Hodnota 100letého průtoku není dvojnásobkem 50letého průtoku apod. Pro orientaci uvádíme současně platné hodnoty N-letých průtoků na Vltavě ve stanici Praha-Chuchle: Q1 765 m3/s; Q51600 m3/s; Q102030 m3/s; Q503150 m3/s; Q1003700 m3/s.
Maximálnímu průtoku v Praze dne 14. 8. 2002 byla předběžně přiřazena doba opakování 500 let (s výhradou uvedených nejistot a potřeby dalšího upřesnění v rámci projektu vyhodnocení povodně).
Je nutno upozornit na značné nejistoty v odhadu N-letostí u extrémních průtoků nad hodnoty 100letých vod. Funkce překročení v oblasti vysokých hodnot má již velmi plochý průběh a odhady na úrovni 1000letých nebo vyšších hodnot na základě zhruba 100letých pozorování jsou nejisté.
Zpracoval Ing. Jan Kubát a kolektiv
Český hydrometeorologický ústav
Redakčně kráceno,
kompletní zprávu lze najít na www.chmi.cz