AKTUALITY

VŠECHNA DATA O NP ŠUMAVA NA INTERNETU

Po šestiletém provozování informačních stránek www.npsumava.cz zahájila Správa NP a CHKO Šumava od 1. října 2002 na stejné internetové adrese plný provoz zcela nově pojatého poskytování informací - kvalitativně i kvantitativně na podstatně vyšší úrovni. Dosavadní prezentaci nahrazuje nová podoba stránek s dynamickým pojetím komplexních informací a nabízených dat. Kromě už dříve dostupných širokých informací především pro návštěvníky parku obsahují nyní stránky i rozsáhlé ekonomické údaje, kompletní znění Plánu péče o NP Šumava, velmi podrobné lesní hospodářské plány včetně digitálních mapových a číselných podkladů, hospodářskou evidenci, přehled vydaných rozhodnutí státní správy v ochraně přírody na daném území, registr platných smluv o dílo, ročenky Správy, tématické vrstvy geografického informačního systému i rychlé odkazy na další organizace s ekologickým zaměřením.

Své připomínky k formě i obsahu může široká veřejnost uplatňovat na www.npsumava.cz už nyní. V příslušné kapitole budou nadále dostupné i všechny tiskové zprávy vydané Správou.

Zdeněk Kantořík, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava

CO JE NOVÉHO NA KOMODITNÍ BURZE?

Dne 12. 11.2002 proběhlo za účasti náměstka ministra zemědělství Ing. Pavla Rybníčka a burzovního komisaře Ing. Jiřího Baumrukera první zasedání Výboru pro přípravu obchodování s dřívím a dřevní hmotou na Komoditní burze Praha. Úlohou tohoto výboru, jehož členové jsou nominováni z řad obchodníků s touto komoditou a odborné veřejnosti, je vytvoření virtuálního parketu s dřívím a dřevní hmotou podle všeobecně uznávaných standardů na platformě elektronického obchodního a vypořádávacího systému Komoditní burzy Praha.

Téhož dne byla na webových stránkách Komoditní burzy Praha zprovozněna sekce “Víte, že .”. V této sekci najdete informace a zajímavosti z dění na komoditních trzích jak v naší republice, tak na komoditních trzích světových.

O den později byla na webových stránkách Komoditní burzy Praha zprovozněna sekce “Napsali o nás .”. Najdete zde články, komentáře a aktuality, které se týkají naší burzy.

Martin Šiler, předseda burzovní komory, Komoditní burza

LESNÍ ŠKOLA JEZÍRKO

Lidé žijící ve městech postupně ztrácejí reálný vztah k lesnímu prostředí a jejich reakce na lesnické aktivity pak bývají nepřiměřené. Dětem z některých evropských velkoměst proto lesníci nabízejí pobyt v lesních školách, což je netradiční a moderní způsob předávání informací o lese, které nemohou být klasickou výukou na učebnách dětem předány. U školáků ve věku 9 - 12 let se tak dosahuje hravou formou při bezprostředním seznamování s děním v lese. Trvalé uvědomění si hodnot a významu lesa vzbuzuje zájem o přírodu. Získané znalosti o lese jsou pak základem pro správné hodnocení problematiky životního prostředí a poznání nutnosti obhospodařování lesů v dospělosti. Potěšitelné je, že taková lesní škola vzniká i v dosahu městské hromadné dopravy, na severním okraji Brna. Dne 7. října 2002 zde byla slavnostním poklepem na základní kámen zahájena výstavba Lesní školy Jezírko. Ve spolupráci Města Brna (Městské části Brno - sever) a Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (Školního lesního podniku Masarykův les ve Křtinách) zde již do konce roku 2003 vyroste replika lesovny, ve které budou od dalšího roku profesionální lesníci a aktivisté z brněnského Domu ekologické výchovy Lipka seznamovat brněnské děti se životem lesa.

Vladimír Simanov

PROBLEMATIKA OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ V IMISNÍCH OBLASTECH V NOVÉM PROJEKTU VaV

Lesy v České republice dlouhodobě výrazně ovlivňuje acidifikace, nutriční degradace a vysoká depozice dusíku. Disponuje lesní hospodářství efektivními nástroji, aby se vyrovnalo s tímto tlakem prostředí? Do jaké míry se tyto nástroje používají v praxi? Odpovídají skutečné efekty lesopěstebních a melioračních opatření původním představám a předpokládanému časovém horizontu?

Řešení těchto otázek je náplní nového projektu VaV 620/1/02 “Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci, nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd”, jehož zadavatelem je MŽP. Projekt je zaměřen na modelovou oblast Jizerských hor, které jsou typickým příkladem trvale problematického stavu lesů a náročnosti restauračních opatření.

Inovativní přístup spočívá ve snaze zapojit do řešení projektu co nejširší spektrum odborníků, bez ohledu na “resortní příslušnost”. Toto je ambiciózní úkol, protože samotný námět - obhospodařování lesů v antropogenně silně narušených oblastech je v naší zemi stále poněkud politizován, což negativně ovlivňuje spolupráci zainteresovaných stran.

Koordinátor projektu, Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), spoluřešitelé projektu a přizvaní experti (dohromady reprezentující 12 institucí zahrnující: Lesnickou fakultu České zemědělské univerzity, Českou geologickou službu, Správu chráněné oblasti Jizerské hory, Ústav ekologie krajiny Akademie věd České republiky, Nadaci Face - Holandsko, firmu AGNOS Hořovice, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady a Opočno, Fakultu lesnickou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno, firmu Ing. Pavel Moravčík s.r.o., Jílové u Prahy, Správu chráněných krajinných oblastí České republiky Praha, Správu Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Vimperk, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. Labem; účast partnera Lesy ČR s. p. je v současné době v jednání) jsou navíc otevření široké lesnické obci. Je vytvářena internetová prezentace projektu, kterou najdete na lince: www.ifer.cz/cz/projects/detailed/1_2002/Jizerske_hory.html

Zde můžete najít podrobnější informace o námětu, filozofii, partnerech a postupu projektu. Prezentace vytváří otevřené fórum pro širokou odbornou veřejnost. Každý zájemce má možnost zapojit se do diskusního fóra projektu a přidávat vlastní náměty. Je také připraven anonymní dotazník, kde je možno se otevřeně vyjádřit k řešené problematice a tím výrazně přispět k jejímu porozumění z různých úhlů. Proto jste zváni i vy, čtenáři Lesnické práce, abyste se formou dotazníku podělili o své názory a vědomosti. Odpovědi všech respondentů vytvoří cenný odraz názorů lesnické obce k řešené problematice. O pokračování a výstupech projektu vás budeme informovat.

Za kolektiv řešitelů Emil Cienciala, koordinátor projektu

EVROPSKÁ CENA ZA INOVACE V OBLASTI LESNICTVÍ A DŘEVAŘSTVÍ

Firma Schweighofer hodlá podpořit myšlenky a projekty lidí zabývajících se dřevem a dřevařstvím, a proto vypsala novou Evropskou cenu s dotací 300 000 eur, která se týká okruhu inovací ve zmíněné oblasti.

Hlavní cena bude udělena za realizovaný projekt, tři vedlejší ceny budou uděleny mladým kreativním talentům z celé Evropy za doposud nerealizované slibné projekty.

Cena má být odrazovým můstkem a podporou pro další inovace v lesnictví a dřevařském průmyslu, a proto firma vyzývá k účasti v soutěži i zájemce ze střední a východní Evropy.

Další informace o projektu lze získat na www.schweighofer-prize.org.

Termín podání návrhů je od 1. listopadu 2002 do 28. února 2003.

Jan Klíma

SVĚTOVÝ LESNICKÝ KONGRES

Světový lesnický kongres, pořádaný jedenkrát za šest let, je hlavním fórem, při němž si lesníci a ti, kteří se zajímají o lesnický sektor, vyměňují informace a hovoří o svých zájmech. Kongresové téma “Lesy, zdroj života” reflektuje skutečnost, jak mnoho jsme na tomto strategickém zdroji závislí, a vysvětluje i další přínosy, které lesy poskytují všemu živému na planetě.

Většina kongresových aktivit proběhne v Québec City Convention Centre, které je moderním multifunkčním zařízením v samém středu města.

Kongres bude zahájen v neděli 21. září 2003 v 15:30, od pondělí do středy budou probíhat plenární a sub-plenární zasedání, ve čtvrtek 25. 9. nabídnou organizátoři celkem 30 různých exkurzí - “technických návštěv” (modelové hospodaření v javorových lesích, papírny, pila, mapování lesů, zařízení hasičské služby, výsledky integrovaného obhospodařování lesů místními komunitami, výzkumná pracoviště, chráněná území ap.).

Jednání budou pokračovat v pátek a sobotu, v neděli 8. září je věnována zprávám reportérů, všeobecným závěrům a závěrečnému ceremoniálu. Od úterý do pátku bude probíhat prezentace posterů a jako obvykle se bude v rámci kongresu konat výstava (7000 m2, více než 100 vystavovatelů), která bude zahájena v úterý 23. 9.

V průběhu kongresu samozřejmě budou probíhat i vedlejší jednání, kterých se mají zájem zúčastnit jak domácí, tak mezinárodní organizace (FAO, IUFRO, CIFOR, IUCN, WWF, ITTO). Zájemci se mohou přihlásit u sekretariátu kongresu prostřednictvím formuláře dostupného na www.wfc2003.org.

Ve snaze zajistit co nejširší účast organizátoři nabídnou sponzorský program ve spolupráci s různými mezinárodními agenciemi pro hlavní “minoritní” skupiny (výběr bude podle požadavků a možností proveden do 1. května 2003 - autoři vybraných příspěvků budou upřednostněni) i snížené poplatky pro studenty a důchodce.

Ubytování se může pohybovat v cenách od 80 do 235 CDN, od vybraných hotelů budou svážet účastníky ráno i večer autobusy. S ohledem na omezenou kapacitu se doporučuje si ubytování zajistit co nejdříve.

Důležité informace

- Odevzdání příspěvků (elektronickou cestou) 15. 11. 2002

- Odeslání přihlášek k účasti: 30. 4. 2003 (poplatek 700 CND)
Přihlášky po 1. 5. 2003 (poplatek 800 CND)

- Jednodenní účast 30. 4. 2003 (poplatek 300 CND)
Přihlášky po 1. 5. 2003 (poplatek 350 CND)

- Studenti/Důchodci 30. 4. 2003 (poplatek 150 CND)
Přihlášky po 1. 5. 2003 (poplatek 150 CND)

- Účastnický poplatek musí být uhrazen v kanadských dolarech (CND).

Informace a registrace on line - www.wfc2003.org

Karel Vančura

PLANTÁŽE A BIODIVERZITA

Plantáže dřevin bývají některými ekologickými aktivisty označovány za biologické pouště. To je však silně nadsazené tvrzení, i když je jisté, že mají úplně jinou biologickou diverzitu než přírodní lesy a že k nim přiléhající biota se rovněž odlišuje od bioty lesů. Ale na druhé straně je důležité, že plantáže nebývají zakládány namísto původních lesů, ale že jsou zpravidla vysazovány na půdách degradovaných extenzívním zemědělstvím či jinou lidskou aktivitou. Oproti pustým degradovaným půdám, ale i oproti zemědělským kulturám znamenají plantáže zvýšení biologické diverzity, a jsou tedy i při svých nevýhodách přínosem. Nikdy by však neměly nahrazovat přírodní lesy, ale měly by je jen doplňovat.

Vladimír Simanov - podle Unasylva 209

TRADIČNÍ LÉČIVKY

Horské lesy v odlehlých oblastech světa jsou v přeneseném slova smyslu lékárničkou místních obyvatel, kteří si znalosti léčivých vlastností rostlin předávají z generace na generaci. Soudobý vědecký výzkum pak vlastnosti tradičních léčivek ověřuje, mnohdy s překvapivými výsledky. Např. v Nepálu je popsáno nejméně 510 druhů léčivých rostlin a v čínském Yunanu přes 550. Tyto rostliny tedy mohou přinášet užitek nejen místním obyvatelům, ale celému lidstvu.

Vladimír Simanov - podle Unasylva 208

KRITIKA PROJEKTU NATURA 2000 V NĚMECKU

Pan R. Flies z Evropské komise kritizoval způsob realizace projektu Natura 2000 v Německu, když jej označil za příklad toho, jak by neměl být žádný projekt EU řízen, a to zejména ve vztahu k místním obyvatelům. Zásadní rozhodnutí jsou přijímána uspěchaně, jen na politické úrovni, aniž by se finanční dopady rozhodnutí alespoň vysvětlily vlastníkům dotčených pozemků, když už s nimi nejsou dohodnuty možnosti kompenzací. Kritik však doufá, že tento projekt bude ponaučením pro projekty další.

Vladimír Simanov - podle Joint FAO/ILO Committee June 2002

NEDŘEVNÍ KOMODITY LESA

Kromě tržeb za dříví přinášejí lesy i tržby za “nedřevní produkty”, označované v mezinárodních statistikách NTFP (non-timber forest products). Za rok 2001 byly zveřejněny hodnoty celosvětových dovozů 10 nejvýznamnějších komodit NTFP.

Vladimír Simanov podle CIFOR annual report 2001

PLÁNY POLSKÉ NÁRODNÍ LESNICKÉ POLITIKY

Polská Národní lesnická politika (přijatá v roce 1997) si klade za cíl zvýšit do roku 2020 lesnatost státu ze současných 28 % na 30 % a do roku 2050 na 33 %. Rovněž do roku 2050 je záměr zvýšit zastoupení listnatých dřevin na 33 % ze současných 22 % a dosáhnout listnatých podrostů na 1 milionu ha borových porostů.

Vladimír Simanov - podle Unasylva 209

ZÁPLAVY VYŘADILY TISKÁRNU LESNICKÉHO ČASOPISU

Letošní záplavy se nevyhnuly ani Německu. Voda způsobila milionové škody a zcela ochromila také tiskárnu známého odborného časopisu Forstmaschinen-Profi v Rotenburgu. Voda zaplavila všechny tiskařské stroje, sklad tiskařského materiálu a z velké části i kancelářské prostory. Vlastník tiskárny stojí před ruinami svého podniku, pojišťovny při “vysoké vodě” nehradí nic a odvolávají se na zásah “vyšší moci”. Banky se však chovají vůči spolehlivému klientovi vstřícně. Očekává se úspěšné překlenutí této krize. Časopis se tiskne nouzově ve zkráceném rozsahu v jiné tiskárně.

Podle Forstmaschinen-Profi č.7/2002, Švenda

STAV HARVESTOROVÝCH TĚŽEB V DOLNÍM SASKU

Podle průzkumu, organizovaného vysokou školou v Göttingenu (Prof. Denninger), zaujímá Dolní Sasko v rozvoji harvestorových technologií v Německu vedoucí postavení. Již v roce 1987 bylo poprve iniciováno uplatnění harvestorů v mladých vychovávaných porostech, které, s ohledem na jejich velkou plochu, nebyly motomanuálně zvládnutelné v optimálních pěstebně-výnosových lhůtách. V rámci Německa pak došlo k průlomu harvestorových technologií po vichřicích v roce 1990/91 (Wiebke a Vivian), kdy poznatky Dolního Saska hrály pozitivní úlohu. Nešlo však jen o zvládnutí polomových těžeb v mladých jehličnatých porostech, ale také o snížení těžebních nákladů a zlepšení bezpečnosti a ergonomie práce lesních dělníků.

V současné době vlastní v Dolním Sasku 86 podnikatelů 165 harvestorů, které v této zemi zpracovávají u Státních lesů přes 40 % a u vlastníků nestátních lesů 35 - 70 % těžebního etátu. Podle průzkumu jsou harvestory využívány 800-3200 strojových hodin v roce, přičemž největší podíl harvestorů (56,4 %) se využívá v rozmezí 1500-1999 strojových hodin.

Přestože prognózy počítají s dalším nárůstem harvestorových těžeb, nepovažuje se za nutné zvyšovat početní stav strojů. Přes zvyšující se těžební etát Dolního Saska je dnes cca 15 - 20 % těžebních kapacit nasazeno v jiných, zejména v nových spolkových zemích. Naproti tomu je v Dolním Sasku nasazeno cca 15 strojů, patřících podnikatelům jiných zemí (Holandsko, Skandinávie). Pravděpodobně bude vhodnější při početním snížení strojů usilovat o zvýšení časového využití strojů a při jejich obnově se orientovat na výkonnější harvestory.

Podle Forst & Technik č.7/2002, Švenda.

NA KONI SE BUDE V DURYNSKU PO LESE JEZDIT OBTÍŽNĚJI

Durynská zemská vláda (Thüringer Landesregierung) připravila zákon, který má od 1. ledna 2004 nově upravit síť jezdeckých cest ve zdejších lesích a také její využití. Lesní správy mají k tomuto datu vybrat a vyznačit vhodné cesty. Dosavadní pravidla, platná od roku 1993, umožňují jízdu na koni na všech tvrdých cestách, bez ohledu na zájmy majitelů lesů. Ukázalo se, že to není optimální řešení.

Předložený návrh stanoví zásady, které využití lesa tímto způsobem vyžadují souhlas jeho majitele. Na dodatečném povolení lesního úřadu se v těchto případech nebude trvat. Zákon stanovuje povinnost označení koně poznávací značkou. To umožní, aby lesní správy sankcionovaly nedisciplinované jezdce. Za získání poznávací značky se bude platit 15 eur.

AFZ/Der Wald 15/02, Proch

CO DLOUHO TRVÁ, NIKDY NENÍ DOBRÉ?

Pod tímto titulkem uveřejňuje 37. číslo rakouského časopisu Holzkurier diskusi z lesnického a dřevařského sympozia na Klagenfurtském veletrhu k problematice tlustého dříví. Z této diskuse jsme vybrali několik základních myšlenek a úvah.

Prof. Teischinger zdůrazňuje nezbytnost dokonalé znalosti vnitřní struktury dřeva, aby se kmen mohl potřebným způsobem řezat. Obdobnou myšlenku formuluje prof. Becker: “Tlusté dřevo ještě neznamená hodnotné dřevo!” Dále pak se zmiňuje o tom, že inovaci techniky pořezu najdeme pouze u tenkého dříví. V tomto směru byli producenti strojů úspěšní. Teď se od nich požaduje, aby byli stejně úspěšní u tlustších sortimentů a aby tlustá hmota byla stejně rentabilní jako tenká. S obdobnou myšlenkou přichází M. Funk (obchodní vedení fy Rettenmeier (D)) s uvedením konkrétních údajů o nákladech. Kritickým bodem rovnováhy je požadavek na vyvážené náklady na kulatinu a na výrobní náklady. Příklad: cena kulatiny 70 eur/m3, výrobní náklady na m3 jsou u sekačky 27 eur, u rámové pily 43 eur, u pásové pily 54 eur. Podle Funka toto vyvážení je velmi těžké. Při pořezu na pásové pile musí být možnost produkovat řezivo vyšší kvality, což jinou technologií nelze!

V současné době se v Německu staví 3 pily na tlusté dříví s celkovou kapacitou 500 tis. m3/rok. Funk je přesvědčen o tom, že to je s riziky. Švýcarský velkopilař J.-F. Rime je toho názoru, že pro tlusté dříví je s ohledem na požadavky trhu nezbytné perfektní opracování a zušlechtění, což u tenké hmoty není často potřeba. J. Schaffer (Rakousko) informoval o situaci v Rakousku, kde nedostatečné kapacity na pořez tlustého dříví vedly k tomu, že se letos importovalo 8 mil. m3 tohoto řeziva, a země je tak na 2. místě ve světě. Citoval pak prof. Spörka, že by trvalo 80 let, než by se obmýtní doba prodloužila z 80 let na 120 let (pozn. u nás jsme již nyní na 115 letech obmýtí).

V závěru diskutující konstatovali, že v uplynulých letech se cena tenkého dříví zvýšila a tlustého dříví mírně snížila, takže lesní hospodářství získalo. Zásoby tlusté hmoty budou růst i v tom případě, když se specifické těžby o 30 % zvýší.

Holzkurier 37/02, Proch

RAKOUSKÝM A ITALSKÝM DŘEVAŘŮM DĚLÁ STAROST ROK 2003

Na letošním Klagenfurtském veletrhu se jako již tradičně setkaly delegace zástupců dřevařského průmyslu dvou uvedených zemí, aby udělaly tržní analýzu svého oboru. Veskrze pozitivně hodnotily vývoj oboru až do konce letošního roku. Určité starosti jim ale dělají již první měsíce roku 2003. Rakouští zástupci posuzují vývoj tržní dynamiky jehličnatého řeziva od dubna a května pro celý svět kladně, s výjimkou Německa. Krátce před polovinou letošního roku ožila zejména japonská poptávka po jehličnatém řezivu a následujících výrobcích. Ještě pro čtvrté čtvrtletí se očekávala možnost zvýšení cen ve IV. čtvrtletí do USA. Evropané jsou přesvědčeni o tom, že mohou trvale vytlačovat Kanaďany ze soutěže. Přednosti pro evropské dodavatele: okamžitý odběr, zajímavě vysoké výnosy, rychlá platba. Pro Italy je nevýhodou, že americká poptávka je v sortimentech totožná s jejich. Trh USA je tak dynamický, že roční objem dodávky z Evropy může dosáhnout 3 mil. m3 (do začátku června odešlo z Rakouska do USA 150 tis. m3 a do začátku června z Německa 380 tis. m3). Samotný největší světový dřevařský podnik Weyerhaeuser více než polovinu svého řeziva přikupuje jako obchodní zboží. Konstatuje se, že oživlá japonská a americká poptávka může odčerpat zboží z Evropy. Velmi zajímavě se vyvíjí také trh východní části Středomoří (Egypt, Sýrie, Malá Asie), a to zejména pro velké pilařské závody s orientací na méně kvalitní zboží.

Předpokládá se, že italský odbytový trend se do konce roku nezmění a také rakouští zpracovatelé jsou dostatečně zaměstnáni. Zdůrazňuje se, že sklady řeziva nejsou přeplněny - část řeziva poškodily záplavy, a tak nabídka nevyvíjí tlak a pro většinu sortimentů jsou delší dodávkové lhůty.

Také pro pilařskou kulatinu není větší nabídka. Zdůvodňuje se to několika příčinami. Očekávané množství kůrovcové hmoty se nedostavilo a katastrofální srpnové záplavy v celé Evropě poničily lesní cesty, ztížily dopravu a také těžbu. Zemědělci začnou vždy těžit až po skončení žní. Obdobná situace je i ve skandinávských zemích. Rovněž vysoké ceny jejich dříví omezují jejich konkurenceschopnost vůči Středoevropanům.

V článku se pak uvádějí očekávané problémy roku 2003. Především rok 2003 přinese zrušení daňových výhod záchranných řemeslných prací s koncem letošního roku. Daň z přidané hodnoty se opět zvýší na 20 % z nynějších 10 %. V červenci se dosáhlo absolutního rekordu zvýhodnění záchovných prací. Italští znalci proto varují před zvyšováním cen, aby se na jaře nemuselo zase snižovat. Musí se počítat také s tím, že stále dosud chybí německá lokomotiva ve spotřebě zboží - především nábytku. Varují rovněž před krizí Fiatu a před stálým revidováním prognóz ekonomického vývoje. Pro letošek je to 0,6 - 0,9 % téměř pro všechny obory, s výjimkou stavebnictví, ačkoliv se na začátku roku kalkulovalo s 2,2 %. Obě skupiny zástupců došly k závěru, že krátkodobé výhledy jsou pozitivní a trh bude vyvážen: - není přebytek nabídky, - sklady řeziva nejsou v obou státech přeplněny, - ceny se stabilizovaly na úrovni před větrnou kalamitou (Lothar).

Holzkurier 37/02, Proch

STRANY SE LIŠÍ V NÁZORECH NA LH

V listopadovém čísle LP jsme informovali o požadavcích Německé rady pro lesní hospodářství (DFWR, což je nejvyšší společný orgán majitelů lesů a oborových pracovníků) vůči politickým představitelům. Před volbami si Rada vyžádala stanovisko předsedů politických stran zastoupených ve spolkovém sněmu. Všichni vyslovili s menšími odchylkami a doplňky podporu oprávněným požadavkům; to se vztahuje především na intenzivnější využívání existujících dřevních zásob lesních porostů, na zlepšení rámcových podmínek lesního hospodářství a na stanovisko k certifikaci lesů. PDS (Strana demokratického socialismu) ovšem přišla s vlastní koncepcí dalšího rozvoje, zahrnující - na rozdíl od ostatních - důslednější státní řízení ochrany přírody (včetně vlivu na certifikaci lesů) a odstupňovanou reformu ekologické daně, kterou naopak pravicové strany navrhují zrušit a nahradit předpisem dohodnutým a platným pro celou Evropskou unii. Požadavek organizace péče o přírodní zdroje na smluvním základě oproti státní reglementaci podpořila SDP společně se sociálními demokraty jen v určité části.

Požadavek DFWR na náležité ocenění klimatické úlohy lesa pravicové strany podpořily s doporučením dalšího výzkumu, levicové strany a zelení se s rozdílnými výhradami odvolávají na závěry světové konference v japonském Kjótó.

AFZ - Der Wald 19/2002, Čk

CERTIFIKACE ZAČÍNÁ U OSIVA

Po čtyřletém pracovním úsilí skupiny odborníků představila 4. 9. 2002 Správa státních lesů v Bavorsku a Správa zemských lesů v Bádensku-Württembersku lesnické veřejnosti nový postup sklizně uznaného lesního osiva (od příštího roku již certifikovaného) pro hlavní lesní dřeviny, který má lépe zaručit jeho technickou a genetickou hodnotu. Novinkou samozřejmě není obvyklá kontrola technických vlastností (čistoty, klíčivosti atd.), nýbrž kontrola předpokládaných dědičných vlastností osiva, dosažitelná kdykoli porovnáním výsledků biochemické genetické analýzy (isoenzymů) nahodile nebo záměrně vybraných vzorků s referenčním vzorkem, zajištěným pod přísnou kontrolou. Právě pro záruku objektivnosti takového postupu bylo nutno vydat poměrně podrobné předpisy formou brožury. Je také zřejmé, že bude certifikované osivo dražší. Semenářské a školkařské závody proto musí mít možnost uzavírat dohodu o trvalém odběru určitého množství certifikovaného osiva nebo sazenic - jinak by jim hrozil obchodní neúspěch. Praxe ukáže víc.

AFZ - Der Wald 20/2002, Čk

POVODEŇ 2002 V SASKU

Letošní povodeň se považuje za nejhorší přírodní katastrofu, která kdy Sasko postihla, a odborný tisk si všímá jednak vzniklých škod na majetku Zemské správy lesů, jednak účasti lesního personálu na jejich nápravě. Předběžná analýza získaných zkušeností umožnila formulovat hlavní zásady prevence, k níž může výhledově přispět i lesní hospodářství.

Zčásti jde o známá opatření, jejichž účinnost se ovšem může projevit až za poměrně dlouhou dobu (což laická veřejnost často přehlíží). K těm patří celkový program restrukturalizace a stabilizace lesů, důsledné zalesnění pramenných a sběrných oblastí přítoků řek, zalesnění srážkově bohatých, ale dosud bezlesých horských poloh a budování systému zasakovacích pásů na zemědělsky využívaných svazích. Za dosud nedostatečně využitou možnost ochrany zátopových oblastí při dolním toku řek lze naopak považovat tvorbu a údržbu systému tzv. suchých nádrží (poldrů) ve střední části toků, jejichž dno se zalesní dřevinami snášejícími dočasné zaplavení po vzoru lužních lesů. Poldry jsou s to zadržet značné množství vody a zmírnit dynamiku jejího odtoku, což dokládají příklady z jiných spolkových zemí.

AFZ - Der Wald 20/2002, Čk

RAKOUSKÉ ŽENY V LESNICKÉ PRAXI

V různých “zelených” oborech (biologie, ekologie) již pracuje mnoho odborných pracovnic, ale v lesnickém a dřevařském sektoru jsou plně kvalifikovavé ženy stále nepatrnou menšinou. V říjnu 2002 však v Rakousku vznikla organizace s názvem “Ženy v lesnictví” (Forstfrauen, zatím neoficiální platforma, výhledově pravděpodobně se statutem spolku), jejímž cílem je vzájemná pomoc pracovnicím a zejména novým adeptkám - studentkám tohoto oboru.

Redakce časopisu F se snaží ve třech článcích listopadového čísla přiblížit čtenářům současný způsob uplatnění žen v lesním hospodářství. Jedním z pozitivních příkladů je soukromý lesní majetek Eberstein o rozloze 1800 ha v nad-mořské výšce mezi 600 až 1800 m, s roční výtěží 8000 plm. Práce polesného i vedoucího závodu (hlavně plán zalesnění, vyznačování těžeb, organizační činnost, měření a prodej dřeva, provoz myslivosti) zastává dcera majitele a současně spolumajitelka A. NEUPER. Zaměstnávají tu dva kvalifikované lesní dělníky, těžbu ovšem zadávají těžebním firmám. K sezonním a občasným úkolům patří jednání o optimizaci společného prodeje dříví s dalšími šesti majiteli lesů, spolupráce na evidencích a obnovách lesního hospodářského plánu, zakládání výzkumných ploch a organizace vedlejší výtěže (vánoční stromky, těžba dolomitu, pomocná pila). Veškerou činnost vykonává tato diplomovaná lesní inženýrka velmi úspěšně a ještě si nachází čas pro veřejnou činnost. Nyní se angažuje především v organizaci Forstfrauen, ale již dávno se věnuje ekologické výchově školních dětí. Při jednání se svými mužskými kolegy je známá svou schopností přijímat věcnou kritiku, ale také s ní nešetřit.

Österreichische Forstzeitung 11/2000, Čk