HOSPODAŘENÍ A BUDOUCNOST VOJENSKÝCH LESŮ A STATKŮ
Michal Třeštík, Jan Klíma
Rozhovor s Ing. Radkem Placandou, ředitelem VLS
- Začneme osobní otázkou. Nejste vystudovaný lesník. Je to ve Vaší funkci výhoda, nebo naopak?
Lesnická odbornost by samozřejmě byla přínosem. Na druhé straně v rámci každého výrobního podniku nebo obchodní organizace jsou spíše platné obecné manažerské přístupy a odborná stránka je víceméně na lidech, kteří přímo řídí např. výrobu. Pociťuji určitý handicap, ale ne takový, který by mi znemožňoval výkon této funkce. Všechno je dneska o penězích a povědomí o ekonomice je samozřejmě základním předpokladem každého manažera, ať už řídí jakýkoliv podnik.
- Jak vidíte budoucnost VLS s připravovanou profesionalizací Armády ČR?
Pro budoucnost VLS má zásadní význam dokument “Koncepce výstavby profesionální Armády ČR a mobilizace ozbrojených sil ČR”, který byl schválen českou vládou 29. dubna tohoto roku. Tato koncepce komplexně analyzuje současné ozbrojené síly a konkrétně navrhuje jejich cílovou podobu z hlediska velikosti, plnění úkolů, dislokace a využívání finančních a věcných zdrojů. Základem dislokace je snaha o přiblížení útvarů a jednotek k výcvikovým prostorům a do míst, kde jsou kvalitní a moderně vybavená výcviková zařízení. Popsaná koncepce byla přijata za širokého konsensu politických stran, takže nepředpokládám, že by v budoucnosti došlo k omezení počtu nebo velikosti jednotlivých vojenských újezdů. Jako další argument pro zachování současného stavu je i fakt, že využívání těchto prostorů ze strany členských států NATO neustále roste.
- Co se stane s vojenskými lesy v prostorech, kde již nejsou vojenské újezdy (např. u divize Mimoň)?
To je pouze představa civilní veřejnosti, že v prostorech, kde není výcvikový prostor, nemá armáda žádný zájem. Já tady samozřejmě nechci konkretizovat některé úkoly, které máme ve vztahu k obraně a v rámci hospodářské mobilizace státu, ale co se týká lesních pozemků, hospodaříme na nich plnohodnotně jako každý jiný vlastník lesa, takže nám vůbec nic nebrání pokračovat v této činnosti. Území, která dnes neslouží k aktivnímu výcviku vojsk, jsou zamořena municí a jejími zbytky a naše technologie jsou uzpůsobeny tak, abychom dokázali hospodařit v lese i přes tato omezení.
- Jsou slyšet i hlasy, které volají po zrušení VLS. Správu těchto lesů by mohl vykonávat s.p. LČR.
Registruji tlaky na změny hranic vojenských újezdů nebo na státní majetek v právu hospodaření VLS obecně. Společným jmenovatelem těchto aktivit jsou samozřejmě ryze ekonomické důvody, které jsou obratně zastírány “veřejným zájmem”. Státní podnik je zakládán za účelem uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. Podle kompetenčního zákona jsou nastaveny pravomoci ministerstev a z toho vyplývající úkoly státních podniků nebo právnických osob, které jsou založené za účelem vykonávat nebo realizovat úkoly konkrétního resortu.
- Vidíte možnost převedení VLS ze správy Ministerstva obrany (MO) na Ministerstvo zemědělství (MZe)?
Současná legislativa to v podstatě neumožňuje a o něčem takovém se ani neuvažuje.
- Jaký je vztah mezi VLS a MO? Kdo jmenuje ředitele VLS?
Státní podnik je zakládán a jeho činnost se řídí zákonem o státním podniku. Mezi MO a VLS jde o vztah dvou právnických osob. MO je zakladatelem VLS a v zakládací listině určuje specifické úkoly, které požaduje po zakládané právnické osobě. Ředitel VLS je jmenován ministrem obrany.
- Z jakého důvodu se ruší váš olomoucký Projektový ústav a jaká je budoucnost vojenské taxace?
Důvodem ke zrušení Projektového ústavu VLS k 1. 1. 2003 je útlum té části, která se zabývala v minulosti projekčními pracemi ve prospěch zemědělské výroby v rámci VLS. Tato část se bez valného úspěchu snažila přejít na zpracování zakázek ve prospěch zadavatelů z vojenského i civilního prostředí. Proto jsem rozhodl o zachování pouze části, která zpracovává LHP, a to na dvou pracovištích (divize Hořovice a Lipník n. Bečvou), organizačně podřízených ředitelství VLS v Praze. Taxace je strategickou činností se zásadními důsledky na hospodaření každého subjektu činného v lesnictví. Určuje ve své podstatě základní parametry finančního plánu takového subjektu.
- Neuvažujete o úplném zrušení či privatizaci vojenské taxace a přechodu k systému výběrových řízení na vyhotovení LHP?
V našich podmínkách se nám osvědčuje, že máme vlastní taxaci. Do jisté míry citlivé údaje z hlediska vlastních hospodářských zájmů i zájmů zakladatele tak máme ve své moci se zárukou, že nám neunikají.
- Takže si myslíte, že LČR a velké vlastníky lesů poškozuje únik informací, protože nemají vlastní taxaci?
K tomu se nechci vyjadřovat.
- Posuzujete tento problém i z ekonomického hlediska, nebo ho nepovažujete za důležitý?
Ekonomická hlediska známe, známe ceny předmětných prací i některé kvalitativní výstupy, které tyto najímané taxační kanceláře produkují, a na základě těchto znalostí jsme rozhodli zachovat taxační službu u nás jako vlastní kapacitu.
- Jak vidíte budoucnost školkařských provozů u vás?
Máme v současné době asi 70 ha školek, pokrýváme naši potřebu sazenic a sadebního materiálu a přebytky prodáváme. O nějaké zásadní změně koncepce neuvažujeme.
- VLS hospodaří s režijními zaměstnanci, většinu prací si děláte sami. Jak hodnotíte tento systém v porovnání se systémem LČR a uvažujete o změnách?
LČR a naše organizace pracují v rozdílných podmínkách. Naše specifika jsou faktorem, který významně ovlivňuje rozhodnutí o nákupu externích služeb. Snažíme se vyvážit poměr mezi nakupovanou službou a vlastní prací i s důrazem na zachování zaměstnanosti v regionu. To neznamená, že bychom se tímto problémem nezabývali, naopak tržní prostředí a ceny dřeva na nás rovněž působí, a proto se snažíme dosáhnout pro nás nejvýhodnějších podmínek. V oblasti nákladů se v současné době zaměřujeme na nový postup v nákupu majetku a služeb, hlavně o akcentování principu hospodářské soutěže při výběru dodavatelů. Podstatné navyšování nakupovaných výrobních kapacit nebo prodej dříví “nastojato” však nepřipravujeme.
- Uvažujete o nákupu harvestorové technologie, kterou zatím VLS najímají?
My jsme se samozřejmě také zamýšleli nad otázkou harvestorů. Po našich zkušenostech však mám určité výhrady pro nasazení v podmínkách ČR. Je rozdíl mezi použitím harvestorové technologie třeba v severských zemích, kde harvestor pracuje na stohektarové holině v rovinatém terénu a v českých lesích. V našich podmínkách u VLS je výhodnější harvestorové technologie využívat ve slabých hmotách. O nákupu vlastního harvestorového uzlu neuvažujeme s tím, že určitou část těžby zadáváme externím firmám jako službu.
- Vyhovuje vám současná organizační struktura? Neuvažujete o větší samostatnosti divizí nebo naopak o posílení ředitelství?
Toto nastavení v podstatě zachováme, půjde jen o přesnější vymezení jednotlivých pravomocí a odpovědností v rámci jednotlivých stupňů, ale nehodlám nabourat tento stávající systém. Každá struktura je spíš závislá na výkonnosti jednotlivých lidí, žádné organizační schéma není samospasitelné.
- Vy máte takto kvalitní a výkonné zaměstnance?
Jsem přesvědčený, že ano.
- Objevují se názory, že VLS po roce 1989 oproti jiným lesnickým subjektům neprošly potřebnou transformací. Uvažujete o nějakých zásadnějších změnách?
Setkal jsem se s takovými názory, ale domnívám se, že transformovat potřebují organizace, které neplní stanovené cíle a úkoly, a především ty, které nejsou schopny pokrývat své náklady a generovat zisk. I VLS samozřejmě od roku 1989 prošly změnami a nikoli zanedbatelnými. O zásadních změnách ovšem v současné době neuvažujeme.
- Máte problémy se získáváním pracovníků? Jak se snažíte přitáhnout lidi k VLS?
Máme dostatek lidí. Poptávka stále je a řekl bych, že i za mého krátkého působení roste. Máme sociální program, který je srovnatelný s jakoukoliv velkou společností v republice, ale nepodbízíme se. Myslím si, že máme co nabídnout a lesnictví má u nás vysokou úroveň, která právě odborníky láká.
- Ve výroční zprávě je patrný trend snižování počtu zaměstnanců. Budete v něm pokračovat, a pokud ano, dotkne se více THP, nebo dělnických profesí?
Všechno se odvíjí od trhu se dřevem, ale i od rentability ostatních našich provozů a činností. Vývoj zaměstnanosti se u nás v roce 2002 zvrátil, evidujeme zhruba o 100 zaměstnanců více než minulý rok. Je to hlavně způsobeno rozvojem aktivit ve vojenském prostoru Libavá, kde jsme ve prospěch armády rozšířili naše služby, ať už ve stavební výrobě, jejíž celkové výkony u VLS dnes činí přes 100 milionů Kč, tak i v dalších službách - při údržbě nebo ostraze vojenských objektů v rámci těchto prostorů apod.
- Zaměstnanci VLS dělají ostrahu vojenských objektů?
Ano. Se svými zaměstnanci udržujeme některé výcvikové objekty, např. různé obslužné objekty ke střelnicím. Provádíme údržbu a střežíme tyto objekty tak, aby nedocházelo k majetkové trestné činnosti. Máme správu služeb, která tyto a podobné činnosti zajišťuje.
- Jedním ze specifik VLS je problém kovu ve dřevě. Jak ho řešíte a jsou vaši odběratelé pro tyto případy technologicky vybaveni?
Naši odběratelé počítají s tím, že v dodávkách dřeva může být kov. Máme to smluvně ošetřeno, já a hlavně naši odběratelé v tom nevidíme nějaký zásadní problém.
- Je snížená cena u těchto dodávek?
Ne, ale je možnost reklamace.
- Jak vidíte v současné situaci poklesu cen dříví rentabilitu vašich dřevařských provozů?
Pokles cen dříví, nevýhodný směnný kurs, který i v příštím roce bude patrně pokračovat, a další vlivy se promítají do rentability i našich dřevařských provozů. Zatím v tom ale nevidím nic, co bychom museli řešit nějakou zásadní reformou, privatizací nebo jinými postupy. Domnívám se, že v lesnictví a dřevařství je recese a přijde doba, kdy se trh oživí. Věřím, že s rostoucí životní úrovní v republice dojde i ke zvýšení spotřeby dřeva a tím i ke konjunktuře v tomto oboru.
- Mysleli jsme spíše slučování do velkých provozů. Dřevařské provozy VLS jsou spíše menší až střední velikosti. Jak vidíte jejich další konkurenceschopnost?
VLS už v minulosti prošly určitou transformací, řada pilařských provozů byla zprivatizována, takže nám v podstatě zbyla kapacita, jejíž produkci lze na trhu umístit bez větších problémů. Samozřejmě sledujeme rentabilitu těchto provozů a čísla, která nám vycházejí, nás zatím nijak výrazně nezneklidňují. Každý vidí, že se budují obrovské pilařské provozy, vnímám určité zděšení z lesnických kruhů i určitý pesimismus z budoucího vývoje, jsou i informace o krachujících drobných pilách apod. Domnívám se, že nakonec zde budou jak silné, tak řada drobných provozů, které budou vyplňovat mezery na trhu tam, kam se nevyplatí jít velkým společnostem. Takže já to úplně černě nevidím.
- Vzhledem k tomu, že se na trhu dřívím tvoří silné subjekty, uvažujete o koordinaci své obchodní politiky s LČR, abyste posílili svou pozici?
Nejenom s podnikem LČR, ale i s ostatními silnými subjekty v této republice, protože cesta obchodování se dřevem a prosazení lepších pozic u odběratelů je právě cestou silnějších subjektů. Samozřejmě o tom uvažujeme a budeme se asi snažit hledat cestu nějaké užší spolupráce.
- A něco konkrétního?
Zatím jsme nepodnikli žádné kroky.
- Má lesní správa v rámci divize nějaké motivační nástroje pro tvorbu zisku?
Těch motivačních faktorů je samozřejmě řada. Výkonnost podniku určuje výkonnost zaměstnanců a v této oblasti bych se rád zaměřil na preferenci především pozitivního systému motivace lidí s největším podílem na tvorbě zisku. Zatím, bohužel, tady byly spíš praktikovány negativní formy motivace.
- Připravujete nějaké větší investiční akce?
V investování se pohybujeme v rámci prostředků, které sami tvoříme. Máme řadu projektů, nejenom v lesním hospodaření, ale i v našich dalších odvětvích (rybářství, zemědělství nebo dřevovýrobě). Detaily bychom si nechali raději pro sebe.
- Hospodaření podniku je závislé na prodeji dříví. Dostáváte dotace od MO s ohledem na zmíněná specifika hospodaření?
Nejsou to dotace na specifika hospodaření, ale běžné dotační tituly jako u každého jiného subjektu podnikajícího v zemědělské a lesnické výrobě, které vypisuje MZe. Nečerpáme dotaci přímo z MZe, ale cestou přes MO.
- LČR s. p. se vzdal dotací. Jak je to u VLS?
My jsme se dotací nevzdali a zatím o tom ani neuvažujeme, protože tyto prostředky jsou věnovány zpět ve prospěch lesa. Jestliže ostatní subjekty v ČR pobírají tyto dotace, nevidím důvod, proč bychom se jich vzdávali.
- Vytváříte zisk? Jak s ním nakládáte?
Hospodaření VLS je rentabilní, dlouhodobě vytváříme zisk a plníme veškeré naše závazky. Se ziskem je nakládáno v souladu se zákonem o státním podniku, tam se dočtete bližší podrobnosti. Ne-chtěl bych to dále rozvádět. Je to běžná procedura jako v každé jiné společnosti.
- Vzhledem k zachovalému stavu přírody na území VLS se objevují snahy o vyhlašování nových zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jak se díváte na tyto snahy?
ZCHÚ ve vojenských újezdech již existují. Většinou vznikla před platností zákona č.114/1992, kdy jejich ochrana nebyla nadřazena potřebám obrany státu. Po r. 1992 byla tato území zlegalizována zmíněným zákonem, ovšem s pravidly ochrany, která nepočítala s prioritou vojenského využití. Tím je založen potenciální konflikt dvou veřejných zájmů. MO se z těchto důvodů již řadu let snaží odstranit tento rozpor jak změnou hranic velkoplošných ZCHÚ mimo území vojenského újezdu (Boletice), tak negací snah zřizovat na těchto územích nová ZCHÚ. Existenci a vznik nových chráněných území vnímám z pozice ředitele VLS ve třech rovinách. První je fakt, že ve světle některých podnikatelských projektů s čistě komerčními zájmy chápu obecnou snahu o chránění unikátních přírodních lokalit. Za druhé je to určitá zátěž pro vlastníka lesa, který se pohybuje v tržním prostředí, a tato zátěž není ničím kompenzována. Za třetí je to zmíněný konflikt dvou veřejných zájmů, obrany státu a ochrany přírody.
- Jak budou VLS a MO tedy postupovat?
Nejenom VLS, ale hlavně MO prosazuje v navrhovaných legislativních normách určité rozhodovací právo ve vztahu k ochraně přírody v oblastech, kde působí. V novém znění zákona č. 114 uplatnilo MO v rámci připomínkového řízení některé své zájmy.
- Takže bez souhlasu MO by žádné ZCHÚ, případně chráněná území NATURY 2000 nemělo být vyhlášeno?
Takhle bych to asi nedefinoval, vyhlášeno po patřičném projednání být může, ale výkon státní správy v oblasti ochrany přírody by měl být v rukou MO.
- Spolupracujete při vymezování oblastí v rámci NATURY 2000?
Spolupráce tu je, dostáváme dostatek informací o mapování prostorů, ale zase je tu střet zájmů, který je třeba na jednáních vyladit, protože pravidla ochrany podle těchto směrnic nepočítají s prioritou vojenského využití.
- Jak vypořádáváte restituční nároky na území VLS?
VLS není ten správný adresát pro tuto otázku. Nestátní vlastnictví nemovitostí na území vojenských újezdů je v rozporu s ustanovením § 31 zákona č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany ČR. Tento zákon současně ukládá vyvlastnění soukromého nemovitého majetku, pokud se na území újezdu nachází.
- Jestli to dobře chápeme, tak restituce na území vojenských újezdů nejsou možné?
Restituce jako právní akt uplatněn být může, nicméně jeho vypořádání musí být provedeno výkupem majetku nebo směnou za majetek mimo vojenský prostor. Výkupy takovýchto majetků provádí MO postupně tak, jak se daří v rozpočtové kapitole resortu vyčleňovat finanční prostředky.
- A mimo území vojenských újezdů?
Tam restituce probíhají, zbývá asi 20 případů z tisícovky. Je to asi 300 hektarů lesa.
- Dnes je aktuální otázka honiteb. Vy držíte honitby ve své režii, uvažujete o možnosti pronájmu?
Myslivost je nedílná a významná součást naší hospodářské činnosti a i s ohledem na charakter našeho poslání neuvažujeme o pronájmu honebních pozemků.
- Ani mimo vojenské újezdy?
Tam spolupracujeme s místními mysliveckými sdruženími, ale chceme i tam zachovat současný stav.
- Vojenské prostory jsou podle mnoha odborníků přezvěřené a škody zvěří se občas údajně vykazují jako škody způsobené vojenskou či jinou činností. Snažíte se o snížení stavu zvěře?
Snažíme se jako každý vlastník lesa udržet rovnováhu mezi stavy zvěře a potřebami lesního hospodaření. Škody zvěří analyzujeme, dokonce děláme speciální šetření a v těch porostech, kde škody přesáhnou únosnou mez, přijímáme příslušná opatření. Nedomníváme se ale, že by u nás zvěř byla přemnožena a škody byly nepřiměřené. Je třeba si uvědomit, že škody zvěří jsou součástí prověrek státní správy, která u nás samozřejmě probíhá cestou Vojenského lesního úřadu, a pokud vím, tak tento úřad nekonstatoval, že by byly někde tak vysoké škody, abychom museli nějakým způsobem výrazně snížit stavy zvěře. Neznám případ, že by se škoda způsobená zvěří vykazovala (a vymáhala) jako škoda způsobená vojskem, jak tvrdíte.
- Takže současný stav zvěře na území VLS je odpovídající zmíněné rovnováze s pěstováním lesa?
Domnívám se, že ano. Jsou lokality, kde musíme tomuto problému věnovat větší pozornost, ale o drastické snižování stavů zvěře nejde.
- Je možné někde získat přesná čísla o ulovených kusech v průběhu roku?
Ta čísla jsou u nás i na MZe, ale já nevidím důvod, proč je zveřejňovat.
- Již několikrát se tu objevila ve Vaší odpovědi nevhodnost zveřejnění. Neměly by být VLS jako státní podnik otevřenější v poskytování informací?
Data, která zveřejňujeme, vyplývají ze zákona o státním podniku. To jsou údaje, které uvádíme ve výroční zprávě. Ostatní údaje samozřejmě nezveřejňujeme.
- Z jakého důvodu nezveřejňujete počty odlovené zvěře?
A proč bychom měli? To jsou čísla, která jsou k dispozici na MZe. Jsou obchodní údaje, které nepovažujeme za vhodné zveřejňovat a chrání to naše hospodářské zájmy. Obecně každá podnikající společnost si chrání svá data. Já na tom nevidím nic zvláštního.
- Zveřejnění počtů ulovené zvěře může narušit hospodaření VLS?
Zásadně ne, ale nechceme tyto údaje zveřejnit.
- Máte vyčíslené škody zvěří, které jsou na vašich majetcích, a naopak zisk z myslivosti? Jaký je hospodářský výsledek myslivosti u VLS?
Samozřejmě víme, kolik nám myslivost přináší v rámci hospodaření podniku, ale zase nevidím důvod, proč bych Vám to sdělil.
- Závěrem bychom položili dvě obecnější otázky. Jaký vidíte hlavní důvod existence VLS?
To je otázka, která asi zase není dobře adresována na mě jako na ředitele VLS. Já budu samozřejmě vždycky obhajovat naši existenci. Spíše je třeba se podívat do historie. Důvody jsou ve správě lesa na státním území, které je provozováno v režimu činnosti MO, a právě díky těmto specifikům byl státní podnik založen a bude existovat, dokud otázky obrany budou v této společnosti brány vážně.
- Jaký je Váš pohled na české lesnictví a na jeho budoucí vývoj?
Hlavním cílem lesnictví je dosažení stavu, kde jsou optimalizovány všechny funkce lesa. Domnívám se, že současné české lesnictví je v naprosté většině schopné naplnit tento cíl. Základním předpokladem k realizaci je ovšem dostatek finančních zdrojů vyprodukovaných z lesa, uplatněných poté v té části lesů, kde je to v dané chvíli třeba. Velcí vlastníci lesů jsou bezesporu schopnější plnit výše uvedené cíle lesnictví a budoucí vývoj velikosti lesních majetků by měl mít z těchto důvodů trend k jejich zvětšování, nebo alespoň zachování. Z tohoto hlediska se také jeví některé snahy o dělení současných lesních majetků (např. převod státních lesů LČR na kraje) jako nežádoucí a lesům neprospívající.
Děkujeme za rozhovor
Michal Třeštík, Jan Klíma
Ing. Radek Placanda
- narozen 18.11.1965 v Prachaticích
- v roce 1989 absolvoval Vysokou vojenskou školu ve Vyškově, poté následovala postgraduální studia v Praze, SRN a Kanadě
- do září roku 2001 vojákem z povolání
- 20. 9. 2001 jmenován ředitelem VLS, s.p.