KAREL KAŇÁK OSLAVIL OSMDESÁT LET
Jan Řezáč, Oldřich Hrdlička
“Na této planetě je pouze změna stálá!” říká Ing. Karel Kaňák, CSc., který v září oslavil osmdesátku. Jubilea si nikdo téměř nepovšimnul. Vybavuje se tak asociace zeleného lesa, ve kterém vitálního jedince přejdeme bez povšimnutí a hledáme ho, až se vytratí.
Narodil se 3. září 1922 v Doubravce u Plzně. Do vínku dostal cit a lásku ke všemu živému, odvahu k prosazování názorů, neústupnost, neobyčejnou pracovitost a vitalitu. Vystudoval pražskou Vysokou školu lesního inženýrství ČVUT a po absolvování pracoval jako asistent u prof. Kliky a později u prof. Svobody na Ústavu dendrologie a geobotaniky.
Spolupráce s našimi i zahraničními vědci výrazně formulovala jeho pozdější názory a postoje např. na populační genetiku, hybridizaci, genetickou klasifikaci, přirozenou obnovu nebo vazby v ekosystémech. Vědět, objevovat a poznávat souvislosti, to jsou jeho životní cíle.
V roce 1948 se zúčastnil přírodovědecké expedice na Island, pomáhal zakládat Ústav pro pěstování lesů, semenářství a školkařství v Opočně a v r. 1956 se vrátil do Plzně, kde založil vědecké pracoviště zaměřené na rod Pinus. Osobními kontakty, houževnatostí a nadšením K. Kaňák soustředil v Bolevci u Plzně jednu z největších sbírek druhů a populací borovic na euroasijském kontinentu zařazenou do mezinárodního seznamu nejvýznamnějších botanických zahrad a arboret v centrálním registru v Readingu v Anglii. Arboretum Sofronka, které je každý rok cílem návštěv mnoha našich i zahraničních odborníků, ale i školní mládeže a studentů, je pro něho nevyčerpatelným zdrojem stále nových informací, např. o růstových dynamikách, adaptačních schopnostech nebo evoluci druhů.
K. Kaňák měl vždy touhu podělit se o své vědomosti s okolím. Vystupoval na mnoha tuzemských i zahraničních seminářích a konferencích s referáty tak originálními a tolik vzdálenými technokratickému myšlení, zaběhnutému stereotypu nebo oficiálním trendům, že vždy vyvolával velmi protichůdné reakce posluchačů. Jeho články jsou často tvrdým oříškem pro redakční rady odborných lesnických časopisů a nejednou zůstaly neotištěny. S mnoha jeho myšlenkami se tak mohlo seznámit pouze jeho nejbližší okolí, čtenáři regionálních novin nebo jiných, např. na botaniku zaměřených časopisů. Nutno dodat, že později čas jeho závěry potvrdil a zlegalizoval.
Vědec K. Kaňák je neustále v kontaktu s lesnickým provozem. Je ochoten trpělivě sdělit názor, napovědět, vyprovokovat k přemýšlení, odmítá ale “psát podrobnou kuchařku”. Pomáhal zakládat semenné sady, vyhledávat a reprodukovat odolné smrky v Krušných horách, vypracoval koncepci ekologické obnovy imisně poškozeného území, definoval hybridní původ náhorní borovice a doporučil možnosti její obnovy, ale především dává impulsy k přemýšlení, pozorování a k důvěře ve schopnosti přírody.
K. Kaňák je velkým stoupencem ekologického lesnictví a přirozených procesů v lese. Zdůrazňuje úlohu a nezastupitelné místo každého jedince v ekosystému, poukazuje na možnosti snadného přetrhání, po staletí vytvářených, křehkých pout neuváženým zásahem člověka, i na reakce přírody po katastrofách, kdy dojde k redukci populace až na několik jedinců. Nesouhlasí s přebíráním některých v zemědělství používaných metod do lesnictví (např. vápnění, hnojení), považuje je za neekonomické nebo až škodlivé. Proto se tak nadchl a vedl téměř deset exkurzí na soukromém majetku barona Sebastiana von Rotenhan, aby mohl co největšímu počtu lesníků ukázat fungující, ekonomicky výhodný a přírodě blízký model hospodaření. Pro své myšlenky neustále hledá důkazy, studuje historický vývoj dřevin, migrační cesty, refugia, vlivy klimatu na změny druhové skladby a je neustále v kontaktu s lesním prostředím. Zajišťuje odběry vzorků na terpenové analýzy (jako jediný v naší republice), které trpělivě vyhodnocuje ve skromných laboratorních podmínkách, aby pomocí genetických markerů lépe pochopil souvislosti mezi populacemi, jejich vývojem a vazbami.
Jeho život je dobrodružstvím, asi se takový už narodil. Přejeme K. Kaňákovi i nám, co se od něho chceme učit, aby ještě dlouho šířil svůj optimismus, rozdával energii, nakažlivou sílu, nápady a odvahu k jejich prosazování.