LESNICKÁ VÝROČÍ -PROSINEC 2002
- 1. 12. 1947 - v Bělé pod Bezdězem ve valdštejnském zámku, kde bylo sídlo prvního veřejného českého lesnického vyššího ústavu, slavnostně otevřeli Státní školu pro lesní hajné. Hájenská škola zde zanikla v r. 1951. Ve školním roce 1951/52 zde zřídili pobočku vyšší lesnické školy. Zařízení školy pocházelo z hájenské školy v Nasavrkách na Chrudimsku. Škola pak byla v roce 1952 přemístěna do Varnsdorfu a posléze do Šluknova, kde je SLŠ dodnes.
- 7. 12. 1962 - v Praze zemřel akademik Bohuslav Mařan, prof. Ing., Dr., DrSc., český lesnický a zemědělský vědec, pracoval v oblasti lesnického půdoznalství, biochemie a zemědělsko-lesnických meliorací. Od r. 1929 pracoval ve Výzkumných ústavech lesnických v Praze, zabýval se lesním prostředím a základními problémy lesní výroby. Od r. 1945 působil v čele Výzkumných ústavů lesnických, v r. 1946 zvolen členem Čs. akademie zemědělské, od r. 1950 prorektorem ČVUT. Od 1953 dopisující člen, od 1954 akademik Čs. akademie zemědělských věd, 1954-1956 předseda jejího lesnického odboru, od 1956 vědecký sekretář ČSAZV, od 1957 člen korespondent Všesvazové akademie zemědělských věd v Moskvě. Zasloužil se o vznik (1954) Výzkumného ústavu zemědělsko-lesnických meliorací v Praze a byl jeho prvním ředitelem (do 1957). Autor více než 200 vědeckých prací z lesnické pedologie a mikrobiologie, výživy a hnojení lesních dřevin, boje proti erozi, z ochrany půdy včetně ochrany před průmyslovými exhalacemi, ochranných lesních pásů z hydrologického hlediska aj. Hlavní díla: Půda, základ lesní výroby (1944), Biologie lesa I - Pedologie (1948), Sovětské lesnictví (spoluautor, 1948). Laureát státní ceny (1953) za využití výzkumu ochranných lesních pásů a hydrologie lesa v praxi. Narodil se 2. 12. 1898 v Českém Dubu na Liberecku.
- 7. 12. 1967 - v Písku zemřel ve věku 77 let Ing. Rudolf Friese, Dr., zasloužilý lesnický pedagog v Písku (1920 - 1949) a ředitel Státní vyšší lesnické školy v Písku (1939 - 1945) a šéfredaktor časopisů Lesnická práce (1922 -1944) a Háj (1924 - 1944) a činovník a vydavatel Čs. Matice lesnické v Písku, od r. 1933 vydával Dobové spisky Matice lesnické. Narodil se 23. února 1890 v rodině přednosty stanice v Brakovicích u Bučovic na Moravě. V roce 1910 maturoval s vyznamenáním na klasickém gymnáziu v nedalekém královském městě Kyjově a v létě 1914, těsně před vypuknutím první světové války, ukončil studium na Lesnické fakultě Hoch-schule für Bodenkultur ve Vídni. Jako tamní student se čile zúčastnil vídeňského slovanského spolkového ruchu a hodně času věnoval sportovnímu vyžití. Během první světové války bojoval R. Friese u císařských myslivců a jako velitel kulometné roty na italské frontě, pokračoval jako dobrovolník jihoslovanských bezpečnostních sborů a vojenskou službu opustil v dubnu 1919 na Slovensku. V samostatném Československu sloužil R. Friese v letech 1919 - 20 jako lesní adjunkt či asistent na nadačním velkostatku v Ronově nad Doubravou. Od roku 1920 - 1949 působil jako profesor na Státní vyšší lesnické škole v Písku, kde vyučoval postupně předmět, národní hospodářství, občanská nauka, lesnické zákonodárství, úvod do studia lesnictví, oceňování lesů a zejména hospodářskou úpravu lesů. Rozvíjel i tělesnou výchovu žáků, konal rozsáhlou poradenskou a přednáškovou činnost. K padesátému výročí školy sestavil a redigoval stále ceněný rozsáhlý Památník českých lesnických škol v Písku (1934). V letech 1939 - 1945 byl správcem školy. Snažil se čestně překlenout jako skutečný vlastenec tuto tragickou dobu a za války byl na návrh českého lesnictva jmenován do výboru Národního souručenství (tj. profašistické a kolaborantské organizace) jako odborný expert a ustaven předsedou lesnické organizace. Avšak později jej pro jeho nesmlouvavost a okázalé češství radši odvolali. Jak už to bývá, po válce se ho nezastali ani ti, kteří jej do této funkce vyslali. Podle dr. G. Novotného se tím Friese po zbytek života velmi trápil a pociťoval to jako velkou osobní křivdu. Přesto svůj život tento pozoruhodný muž naplnil enormní prací. Vydáváním časopisů Lesnická práce a Háj po dobu 22 let, kdy je redigoval, si vytvořil nehynoucí pomník. Jenom Háj ve 24 ročnících (1924 - 50) měl celkem 8 190 stran a zanikl dvojčíslem 5 - 6 v polovině roku 1950. S K. Šimanem a J. Fričem připravil a redigoval první vydání Malé encyklopedie lesnictví (1947, 1 - 2), vhodné příručky pro výkonný a pomocný lesní personál a pro majitele menších lesních komplexů. Spolupracoval při tvorbě hesel pro Konšelův Naučný slovník lesnický. Dále je spoluautorem souborných prací: Česká čítanka (1922), Lesnická čítanka (1930), Úkoly pozemkových úprav (1933) aj. Byl jmenován řádným členem Československé akademie zemědělské a jejím tajemníkem. Členem zahraniční delegace na mezinárodním lesnickém kongresu v Římě (1926), v Budapešti (1936) a na mezinárodní dřevařské konferenci v Bratislavě (1934). Od roku 1927 byl dopisujícím členem finské vědecké společnosti lesnické v Helsinkách. V upomínku půlstoletí od absolutoria na Hochschule für Bodenkultur ve Vídni obdržel v roce 1964 zlatý doktorský diplom. Nedocenitelnou úmornou a organizační práci vykonal jako redaktor matičního časopisu Lesnická práce (1922), z něhož vytvořil ihned po založení periodikum důstojně reprezentující naši lesnickou vědu a praxi i na mezinárodním poli, dále časopis Háj (1924), Knihovny Čs. Matice lesnické a čtvrtletní Dobové spisky (1933 - 1939, sedm ročníků). Tím vším si profesor Ing. Dr. Rudolf Friese zaslouží naši úctu (viz LP 1996, příloha 75 let Lesnické práce, str. 17).
- 17. 12. 1957 - v nemocnici v Písku zemřel Ing. Dr. Karel Šiman, významný český lesnický odborník, organizátor lesnického školství a výzkumnictví, odborný spisovatel a průkopník lesnické terminologie, redaktor časopisu Lesnická práce. Narodil se 23. 2. 1882 v rodině velkostatkového zahradníka u knížete Schwarzenberga v Bavorově u Prachatic. (viz LP 2002, str. 88)
- 18. 12. 1947 - byl vydán zákon o myslivosti č. 225, který platnost nabyl dnem 1. 1. 1948. Zákon sjednotil honební právo pro celé území Československa a umožnil pracujícím co největší účast na výkonu myslivosti.
- 31. 12. 1897 - rakouské ministerstvo orby se rozhodlo založit v Banské Štiavnici ústřední výzkumnou lesnickou stanici pro celé Uhry.
Vážení čtenáři, dovoluji si Vás požádat, abyste mne sami laskavě upozorňovali na jubilea významných žijících lesnických osobností, protože všechna nejsou zastoupena v biografických encyklopediích. Moje adresa je uvedena v závěru rubriky. Děkuji předem za vstřícnost a těším se na spolupráci.
Adresa autora:
PhDr. Jiří Uhlíř
Bulharská 267, 551 02 Jaroměř-Josefov