ORLICKÉ HORY - JAK DÁL?
Petr Zahradník
Dne 18. září 2002 se v pobočce Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL) v Hradci Králové konala prezentace zprávy o zdravotním stavu lesů v Orlických horách, vypracované Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště - Strnady (VÚLHM) a ÚHÚL.
Dílčí zpráva byla zpracována na základě úkolů, které vyplynuly z terénní pochůzky, jíž se zúčastnili vlastníci lesa, náměstek ministra zemědělství Ing. Pavel Rybníček a náměstek ministra životního prostředí Ing. Josef Běle, CSc. a další odborníci obou ministerstev. Na řešení problematiky se i nadále pracuje. Při prezentaci zprávy vystoupili kromě odborníků obou lesnických ústavů rovněž zástupci pověření Ministerstvem životního prostředí. V minulé Lesnické práci se ke zmíněné prezentaci vázaly celkem tři články - úvodník, rozhovor s Janem Kolowratem Krakowským a jeho zaměstnanci a redakční informace o výše zmíněné prezentaci. Z uvedených tří článků vyplývá, že zdaleka ne vše bylo na správných místech slyšeno a ne všemu bylo zcela správně pochopeno.
Analýza příčin
V prvé řadě je nutné se vrátit k příčinám současného zdravotního stavu lesních porostů v Orlických horách. V předložené zprávě i v její prezentaci bylo řečeno, že stávající stav je vyvolán komplexem příčin a že se sestává z několika typů poškození. Jednoznačné celoplošné stanovení příčiny není možné. I voda v poháru přeteče vždy po poslední kapce, ale jestliže by chyběly některé předcházející kapky, k naplnění poháru by nedošlo.
Zcela určitě zde není rozhodující vliv houby Ascocalyx abietina, jak byl dříve některými lidmi interpretován, ačkoliv ze strany výzkumu na to bylo vždy upozorňováno. Hlavní roli v poškozování porostů v Orlických horách hraje zcela jednoznačně dlouhodobé imisní zatížení oxidy síry a dusíku ve svých různých důsledcích (přímé účinky, acidifikace půd, změny výživy apod.). Přitom je zřetelné, že charakter poškození mladých smrkových porostů v Orlických horách je zcela ojedinělý a nelze ho jednoduše přiřadit k situaci v jiných imisních oblastech. Z tohoto pohledu se vymyká běžnému chřadnutí porostů, řešeného v rámci prezentovaného výstupu MŽP, který je obecně zaměřen na problematiku acidifikace lesních půd. Nelze tedy, a v tom jsou zmiňované pochybnosti, vyloučit i další imisní příčiny, jako např. krátkodobé epizody působení specifického polutantu po jeho úniku z neidentifikovatelného zdroje. Toto zcela jednoznačně z vypracované zprávy vyplývá.
Problematika hledání dalších typů škodlivin a otázka měření imisí je v kompetenci MŽP. Předpokládáme, že v průběhu dalšího řešení budou vlastníci o této problematice kompetentními orgány informováni.
Význam zdroje imisí může mít rozhodující vliv, zejména z pohledu možných náhrad. Rozptylovou studii zpracovává MŽP, resp. její organizace (Český hydrometeorologický ústav). Problém však pravděpodobně spočívá v tom, že jsou vzaty v úvahu pouze tradiční polutanty, přičemž se vychází ze známých zdrojů a objemů emisí, které mohou ovlivnit Orlické hory. Republikové průměry spíše naznačují určité vývojové trendy.
Výsledky výzkumu
Nespokojenost s výzkumem a nedostatečná spolupráce se zahraničím byla diskutována již dříve. Je třeba si však uvědomit, že výzkum již předal řadu výsledků, týkajících se zdravotního stavu Orlických hor (jsou uvedeny ve zprávě). Ne vždy jsou však vlastníkům lesa známy a ne vždy je podle nich postupováno. Je pochopitelné, že takovéto postupy jsou nákladnější a pracnější v porovnání se standardními postupy ve zdravém lese a ne vždy stejně zcela naplní očekávání. Dále je nutné si uvědomit, že prověřené návody, reagující na okamžité problémy, je možné získat až po několika letech (někdy i několika desítkách let), což je pochopitelně pro vlastníky lesa, vyžadující okamžitá řešení, neakceptovatelné. Proto dochází k určitému zjednodušení, které opět znamená ne zcela optimální naplnění očekávání.
Výzkum je rovněž velmi závislý (jako vše) na financích, které přímo na řešení daného problému byly v přecházejícím období poskytnuty pouze v menší míře. Od roku 2001 MZe podporuje intenzivněji výzkum vzniklých problémů v této oblasti. Finanční prostředky limitují i mezinárodní spolupráci - v zahraničí těžko poskytnou finance na řešení našeho lokálního problému a naše prostředky není možné přímo pro zahraniční týmy uvolnit, cestou mohou být pouze kooperace v rámci našich projektů. V neposlední řadě je třeba akceptovat i to, že i po několika letech usilovného výzkumu nemusí výsledky jednoznačně odpovědět na daný problém. I to je někdy výsledek. Příkladů nejen z lesnictví, ale např. i z medicíny známe mnoho.
Výsledky výzkumu hovoří o tom, jak hospodařit. Byly nabídnuty i semináře, kde by bylo možné se s těmito postupy podrobněji seznámit. Hospodaření sice bude asi finančně náročnější (je ale možné využít některé dotační tituly) a ve výsledku s většími riziky, ale určitě to bude lepší, než když tam poroste “jen tráva”. To se týká např. vysazování dalších dřevin (buk a jeřáb). Na vhodných stanovištích a při vhodné ochraně proti zvěři určitě jeho zastoupení stoupne, jak dokládají i naše výzkumné plochy. Při nedostatečné péči však odumřou i tyto dřeviny.
Legislativa
Jednalo se rovněž o změně legislativy (lesního zákona). Ta je sice možná, ale zdlouhavá, navíc z pohledu jednoho regionu je otázkou, zda ji měnit, aby se řešily lokální problémy. Návrhy na výjimky byly zmíněny, státní správa s nimi počítá, takže nyní je již jen na vlastníkovi, jak jich využije. Součástí vlastní studie byla i nabídka pomoci vlastníkovi při zpracování žádostí o výjimky v rámci poradenské činnosti zadané MZe. Zákon o lesích sice má své nedostatky, jako asi každý zákon, avšak nezdá se mi absurdní, že zákon je postaven tak, aby vyhovoval státu a ne vlastníkovi. Je zcela nutné, aby si stát prostřednictvím zákona zachoval určitý vliv na dění v lesích, a to i na úkor vlastníka, neboť lesy mají značný vliv na celou lidskou populaci a ne každý je vlastník. Je jen otázkou míry, jak bude vlastník omezen a jaké za tato omezení obdrží kompenzace.
Co se týče výše škod, je třeba si uvědomit, že byly zpracovány na základě platné legislativy (vyhláška MZe č. 55/1999 Sb., § 8 - Škoda za zničení lesního porostu), a to po předchozím důsledném terénním šetření. Předpokládáme, že součástí studie bude i opakování zjišťování rozsahu škod (i ve finančním vyjádření) na jaře 2003, aby byla zřejmá dynamika poškození.
Závěrem
Je zřejmé, že velká role při řešení problémů Orlických hor, zvláště v oblasti stanovení zdrojů znečištění a depozice polutantů, leží na ČHMÚ. Tyto i další úkoly vyplynuly z již zmiňované porady náměstků ministrů konané 18. 6. 2002. O to víc překvapí účastníka jednání fakt, že se v informativním článku o prezentaci této zprávy, týkající se zdravotního stavu lesních porostů Orlických hor (minulé číslo LP), neobjeví žádná informace o provedených a prováděných aktivitách ČHMÚ (pracoviště v Praze a Hradci Králové), které byly při jednání ze strany ČHMÚ prezentovány. Ale jako hlavní výstup MŽP je opakovaně prezentována již několikrát publikovaná informace o acidifikaci a degradaci půd (byť jen její kratší výtah).
Společným zájmem vlastníků i státu je v prvé řadě snaha o záchranu stávajících porostů (nebo alespoň co nejdelší prodloužení jejich existence) a dále založení nových porostů, které budou co nejlépe odpovídat změněným podmínkám, a minimalizují tak možná rizika následného rozpadu. Je nutné si uvědomit, že nejdůležitější je prevence, to znamená odstranění zdrojů znečištění. Lesnická opatření pouze řeší důsledky a ne příčiny.
Adresa autora:
Ing. Petr Zahradník, CSc.;
VÚLHM Jíloviště-Strnady, 156 04 Praha 15