PORUŠOVÁNÍ LESNÍHO ZÁKONA NA ČESKODUBSKU
Pavel Bradáč
Chtěl bych reagovat na diskusi týkající se novely trestního zákona, konkrétně na příspěvek pana Ing. Pavla Rensy v LP 9/2002. V minulých číslech LP (4/1999, 12/1999, 4/2000, 6/2001) jsem podrobně popisoval způsoby, jaké někteří podnikatelé na Českodubsku používají ve snaze získat od drobných vlastníků lesů dřevní surovinu za účelem výhodného prodeje. Ačkoliv zaměstnanci referátu životního prostředí Okresního úřadu (OÚ) v Liberci vyvíjejí maximální úsilí, aby škody na lesích drobných vlastníků v důsledku nevhodných či zakázaných těžeb minimalizovali, pokračuje drancování dřevní hmoty v dalších lesních porostech.
Stále přibývá osob, které přicházejí s novinkami, které jim mohou dopomoci k tučným ziskům. Své počínání ospravedlňují tím, že si prý se svým majetkem mohou nakládat tak, jak oni uznají za vhodné. Tento názor se totiž často objevuje na stránkách různých časopisů a podporují ho i někteří odborníci v lesnictví.
PŘÍKLADY NEZÁKONNÝCH TĚŽEB
V LP 6/2001 jsem uvedl způsoby, jakých použili podnikatelé v lesních porostech, kde byly stromy “poškozeny” náseky údajně cizím pachatelem. Tyto porosty o ploše asi 17 ha mají dnes v pořadí již pátého majitele. K tomu lze přičíst tři majitele, kteří měli dočasně pouze kupní smlouvu. Protože zbyl již pouze jediný porost (4,95 ha) s významnější zásobou dříví, dochází ke střídání majitelů pouze zde. Ostatní porosty jsou vytěženy úplně, nebo jsou zde zbytky slabých stromů, o které nemá nikdo zájem. Někteří majitelé nejsou k dosažení ani na výzvu orgánů státní správy lesů (SSL). Nesplnili totiž povinnost zalesnění do dvou let od vzniku holiny. Jeden z těchto tzv. majitelů vtrhl do zmíněného porostu a během několika hodin stačili dělníci pokácet asi 40 m3 smrkového dříví. V pokračování těžby jim zabránil OLH a pracovníci SSL. Při sepisování protokolu o přestupku dotyčný podnikatel projevil zklamání tím, že prohlásil: “Myslel jsem, že dokážeme shodit na zem aspoň 100 m3, aby to stálo za to. Přišli jste na to brzo. Tady budu končit, mám ještě lesy jinde. Například u Náchoda”.
Další novinkou, jak zde vytěžit dříví a obejít tak zákaz mýtní úmyslné (MÚT) i nahodilé (TN) těžby, jsou lapáky na kůrovce. Na ploše asi 2 ha kdosi položil lapáky na kůrovce. Ačkoliv zde nikdy předtím nedošlo ke zvýšenému stavu kůrovců, byly zde položeny lapáky v množství 2l kusů. K těžbě a položení lapáků došlo samozřejmě bez vědomí OLH. V příštím roce v dubnu to může být již 42 kusů a v 2. sérii třeba 84 smrkových lapáků. V současné době je v tomto porostu asi tříhektarová holina (souvisle 2 ha). Ve zbytku porostu (1,95 ha) jsou pouze slabé smrky. Silnější stromy předchozí majitelé nezákonnou těžbou vytěžili. Z toho asi 0,30 ha zalesnil jeden podnikatel bukem. Od té doby holina zarostla buření, keři a plevelnými dřevinami. Bukové sazenice téměř všechny uhynuly. Poslední majitel si vybral jiného OLH.
PROBLÉMY S EVIDENCÍ, POTRESTÁNÍM A VYMÁHÁNÍM POKUT
Od roku l998 do současné doby bylo o těchto skutečnostech sepsáno mnoho protokolů ze strany org. SSL a policie. Jako OLH jsem spotřeboval touto “spoluprácí” s majiteli lesa mnoho času. Podal jsem mnohá svědectví a vypracoval odborné posudky. Najezdil jsem hodně kilometrů jenom proto, aby nedošlo k úplnému zdevastování lesního porostu ve věku do 80 let. Setkal jsem se i s názorem, že “se mělo” nechat volný průběh těžbám, až by došlo k naplnění trestného činu - pak by mohlo dojít k příkladnému potrestání pachatelů. Orgán SSL udělil pokuty, které jsou však většinou nedobytné. Střídáním OLH jsou vytvořeny podmínky pro špatný přehled o množství vytěžené hmoty. Ne každý OLH odevzdává na SSL evidenci o těžbách a zalesnění. To je vlastně povinností majitele lesa. Nikdo však žádné údaje nehlásí.
ROZŠÍŘENÍ POVOLENÝCH TĚŽEB
V září 2002 došlo k obdobnému případu “poškození” porostů na jiném místě revíru. Původní majitel prodal asi 9 ha lesa osobě, která zřejmě zaplatila více, než nabídli místní podnikatelé. Org. SSL povolily výjimku z LHP a nový majitel vytěžil OLH vyznačený porost. Asi 70 m3 získal tím, že si jeden těžební pruh rozšířil přibližně o 18 m. Po udělení pokuty od SSL ihned zažádal o povolení další MÚT. Z důvodu velkého množství nezalesněných holin mu nebylo vyhověno v plné míře. Navíc tento porost byl velmi přirůstavý a vitální. OLH zde doporučil kvalitativní probírku s uvolněním nadějných jedinců. Asi proto majitel les prodal.
ČASTÉ ZMĚNY MAJITELŮ
Jelikož OLH a SSL se dozvídá o prodeji pozdě, oznámila mi jistá osoba během září, že mu neznámý pachatel pokácel a znehodnotil koupený les. Asi 80 m3 dřeva bylo “neznámým pachatelem” pokáceno, rozmanipulováno podle sortimentů a změřeno. V několika porostech byly “poškozeny” stromy dvěma řezy. A to řezem násekovým a hlavním. Jelikož tyto stromy stojí pouze díky nedořezu a chybějícímu šikmému násekovému řezu, asi 30 % jich již spadlo vlivem silnějšího větru. Značná část dřevní hmoty je znehodnocena tím, že dochází k rozštěpení oddenkové, nejkvalitnější části kmene.
Na snímku v LP 6/2001 je holina, kde bylo nezákonně vytěženo asi 7 ha lesa (většina porostu ve věku 60 let) a legálně asi 2 ha. Během vyšetřování přestupku či trestného činu došlo k přepisu majetku na osobu, která údajně nemá potomky ani dědice. To znamená, že povinnosti vyplývající ze zákona (zalesnění, ochrana kultur apod.) bude muset převzít stát, který finanční prostředky na tyto výdaje získá od daňových poplatníků.
V současné době je problémem, koho postihnout za nezalesněné holiny nebo nezajištěné kultury v případech stálých změn majitelů. Jak máme přistupovat např. k osobě, která má podepsanou kupní smlouvu s majitelem a v katastru nemovitostí nedošlo k vkladu? Znám i případy, kdy majitel dá písemný souhlas k provádění těžby dřeva kupujícímu na dobu, než dojde k vkladu. Kupující provede nezákonnou těžbu a zmizí. Pak se zjistí, že ke vkladu nedošlo (často úmyslně) a skutečný majitel se zříká odpovědnosti za přestupek nebo trestný čin. Org. SSL musí většinu času věnovat zjišťování skutečného majitele a adres pachatelů přestupků.
Pokud se nenajdou co nejdříve prostředky, jak zamezit zbavování se povinností k vytěženým nebo vydrancovaným porostům neustálým přepisem na nové majitele, pak to zmíněné malé procento (Ing. Rensa v LP 9/2002) bude stále narůstat. Takto vzniklé škody však nebude snadné napravit.
DODRŽOVÁNÍ LESNÍHO ZÁKONA
Na Českodubsku je v současné době přes 15 ha nezalesněných holin v zákonné lhůtě. Na holinách rostou převážně černý a červený bez, ostružiník, maliník, krušina, jeřáb a bříza. Pozdější zalesnění neznamená druhovou pestrost. To by se mohlo podařit jen za soustavné péče o určitý druh dřevin. To však dotyční “pozemkoví přepisovači” nedělají. Reaguji tak opět na článek Ing. Rensy, který dále uvádí: “V drtivé většině devastačních těžeb dochází pouze ke spotřebě majetku vlastního. ... K ní dochází běžně a každoročně na cca 1 % výměry všech lesů.” Pokud budeme brát v úvahu statistiku celorepublikovou, pak to nevypadá tak tragicky. Na Českodubsku je to však ročně asi 20 % z celkové těžby a toto procento může dále růst. Bude záležet na množství pozemků, které budou nabídnuty k prodeji. Tyto nabídky stále přibývají.
Kdyby org. SSL a OLH přistupoval k problému s náhledem Ing. Rensy, bylo by na Českodubsku nejméně o 50 % více velkých nezalesněných holin. Hodně podnikavců, kteří zde kupují lesy za účelem prodeje “svého majetku”, se řídí heslem “co není zakázáno, je povoleno”. Proto je nutné dodržovat lesní zákon. Zvláště pak v zásadních odstavcích, které se týkají těžeb zakázaných a nutnosti zalesnění a zajištění porostu. Nemůžeme svévolně vytvářet lesy náhodně smíšené, protože jde o hospodářské lesy. Má-li někdo jiný záměr, musí požádat o zařazení svého lesa do kategorie lesů zvláštního určení. Odborníci pak posoudí, zda je žádost oprávněná nebo se jedná o spekulaci majitele.
STÁTNÍ DOZOR
Podle mého názoru je nezbytně nutné uzákonit státní dozor nad lesy, kde dochází k hrubému porušování lesního zákona. Vždyť v případech výše popsaných dochází přinejmenším ke zhoršování stavu lesa. Všem by mělo jít o to, aby tomu bylo naopak. Zaměstnanci SSL jsou často nazýváni byrokratickými úředníky, kteří nemají pochopení pro potřeby vlastníka lesa. Podle mých zkušeností se zaměstnanci SSL v Liberci tomu tak není. Nebýt jich, pak by vydrancovaných, nezalesněných a nezajištěných porostů na Liberecku bylo daleko víc. Rozumným majitelům - hospodářům - vycházejí v rámci lesního zákona vstříc.
ZÁVĚR
Stále zastávám názor, že je třeba zpřísnit postih osob nebo podnikatelů (právnických osob), kteří hrubě porušují lesní zákon. Dobrým hospodářům, kteří nevidí les pouze jako majetek, ale jako nezbytnou součást přírody prospěšnou celé společnosti, přísnější pravidla pro hospodaření v lesích nevadí.
Naopak, jde o ochranu jejich majetku proti osobám, které nedodržují zákony, příslušné vyhlášky a nařízení. Majitelé lesů sousedících s vydrancovanými či zdevastovanými porosty nemohou mnohdy řádně hospodařit. Nestabilní porosty a rozsáhlé holiny skýtají podmínky pro vznik polomů i v sousedních porostech. Je zde nebezpečí rozšiřování hmyzích škůdců. Na větších holinách na svazích může dojít k půdní erozi apod. Nelze proto chápat špatné hospodaření několika jedinců za výlučně jejich problém. Les je zcela výjimečný majetek.
Pokud má někdo jiný názor, pak to není v souladu s lesním zákonem, který má sloužit ke zlepšení stavu všech lesů. To je prospěšné i pro každého majitele. V tomto by měli být majitelé, OLH, SSL a ostatní odborníci v lesnictví jednotní.Tento můj názor se nemusí shodovat s názory mých nadřízených - zaměstnanců LČR s.p.
Pavel Bradáč
revírník LČR s.p., výkon OLH
Český Dub - Husa