VYUŽITÍ OPRL
připravil Michal Třeštík
Česká lesnická společnost (ČLS) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství (MZe) uspořádala v konferenčním centru SILVA s.p. LČR celostátní seminář na téma Využití oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL).
Seminář, nad kterým převzal odbornou garanci Ing. Miroslav Sloup (ředitel Odboru tvorby lesa MZe), zahájil a poté i moderoval ředitel ÚHÚL Ing. Richard Slabý. Hlavní referáty přednesli Ing. Martin Veselý z MZe (společný referát s Ing. M. Sloupem), Dr. Ing. Jaromír Macků, vedoucí oddělení typologie a OPRL ÚHÚL, Ing. Josef Fryml, náměstek ředitele ÚHÚL pro Informační a datové centrum (podrobnější příspěvek o IDC jako nástroje využití OPRL přineseme v některém z příštích číslech LP) a Ing. Kamil Vyslyšel, náměstek ředitele ÚHÚL pro hospodářskou úpravu a ekologii lesů. Osobní zamyšlení připojil Ing. M. Sloup (různá pozice státní správy v Evropě - doporučující v Skandinávii, direktivní přístup v severní Itálii; dobrá dotační politika je účinnější než zákonná opatření). Následoval blok koreferátu o zkušenostech s praktickým využitím OPRL. Příspěvky přednesli prof. Ing. Jaroslav Herynek, CSc., z LDF MZLU v Brně (součástí návrhů OPRL by měla být problematika posilování retenčních schopností a retardačních předpokladů zemědělských a lesních půd v podobě preventivních zásahů s následným promítnutím do LHP a LHO; OPRL by měly být alespoň periodicky aktualizovány a konfrontovány s dalšími územními a krajinnými dokumenty a posléze povinně promítnuty do LHP resp. LHO, příp. plánů péče), Ing. Karel Pop za SSL Krajského úřadu v Liberci, Ing. Libor Šešulka z LESINFO a. s. a Ing. Bohumil Háj z firmy SHOCart Zlín (vyjádřil zájem o využití informací z OPRL pro tvorbu turistických map). Seminář potom pokračoval blokem diskusních příspěvků.
Stručné výtahy z některých referátů:
OPRL (Veselý, Sloup)
Impulsy ke vzniku OPRL
- Schválení Zásad lesnické politiky v r. 1994.
- LHP se více přiblížily k požadavkům vlastníka než potřebám státní lesnické politiky (navíc jeho využití je podmíněno souhlasem vlastníka zajišťovaným dotační politikou).
- Možnost zpracování LHP na jiné časové období než deset let, velká rychlost změn vlastnictví, přiblížení stavu ve státech EU.
Právní rámec - OPRL jsou upraveny § 23 odst. 4
a § 31 odst.7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) a vyhláškou č. 83/1996 Sb. MZe o zpracování OPRL a o vymezení hospodářských souborů (HS).
Účel
- Nástroj státní lesnické politiky.
- Nabídka všech soustředěných hospodářsky a ekosystémově využitelných informací o lesích ČR, doplněných prioritami v odvětví LH.
- Nepovinný podklad (kromě typologie a závazného stanoviska ústř. org. státní správy ochrany přírody k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin - k tomu se ale potom stejně ještě vyjadřuje příslušný orgán SSL v samostatném řízení o schválení LHP) pro zpracovatele LHP a LHO.
- Využití např. v územně plánovací činnosti, plánech péče o ZCHÚ a projektech EIA atd.
Závaznost hospodářských plánů obecně klesá na úrovni našich LHP a roste význam rámcových směrnic, což je i cesta, kterou prosazuje MZe. Snižováním zásahů státních úředníků zvyšovat odpovědnost vlastníků za svůj majetek, při cílené podpoře hospodaření a propracované poradenské a službové činnosti státu.
Francie - existují Oblastní produkční směrnice orientované na soukromé lesy (podrobná analýza ekologických, technických, a ekonomických podmínek při zohlednění omezujících faktorů, návrh souborů a cílů metod hospodaření). Zpracovává je státní rozpočtová organizace a schvaluje Ministerstvo zemědělství. Jejich akceptování je podmínkou schválení LHP. “Oblastní lesní směrnice” řeší soukromé i veřejné lesy, zahrnují i sektor lesní výroby.
Španělsko - pořizují Oblastní lesní plán pro každou administrativně správní oblast s výhledem na 20 let (zásady státní lesnické politiky, cíle a zdroje pro vyčíslení realizačních nákladů, nezbytný předpoklad pro poskytnutí finančních prostředků pro realizaci plánovaných opatření).
Rakousko - pořizují Plány rozvoje lesa (“Forstliche Raumplanung”) podle lesního zákona z roku 1975 a vyhlášky z roku 1977. Společné zásady a cíle s našimi OPRL. Liší se rozpracováním do konkrétních opatření a činností vztaženým ke konkrétnímu lesu či jeho části. Stanovuje termíny realizace a zabývá se i financováním. Realizace je podmínkou získání státní dotace.
Budoucnost OPRL - nové potřeby v oblasti sledování a prognózování vývoje klimatu, sledování monitoringu a vytváření modelů vývoje zdravotního stavu lesů, ohodnocení jednotlivých mimoprodukčních složek lesů, alternativní formy HÚL. Odvětví LH MZe přijalo interní rezoluci o prověření nové podoby OPRL formou pilotního projektu (spuštění v průběhu roku 2003).
Zásadní pro udržení významu OPRL je jeho dlouhodobá platnost a s tím spojená potřeba doplňování a obměňování stárnoucích dat.
KONCEPCE SPRÁVY DAT OPRL (J. Macků)
OPRL ve svých výstupech dokázal uspořádat data a archiv ÚHÚL do srovnatelných témat, digitálním pojetím udržel krok v nastoleném trendu IT, uplatnil ekosystémové pojetí zpracování dat ve vazbě na posouzení stavu lesa a jeho funkčních potenciálů a uplatnil metody optimalizace LDS.
Správa - údržba OPRL je tedy permanentní aktualizací a správou dat poskytovaných IDC, typologií lesů a vlastním šetřením (ochrany a funkcí lesů včetně dat poskytovaných orgány státní správy). Zásadní motivací pro správu dat OPRL je formulování společenské objednávky ve smyslu § 1 zákona č.289/1995 Sb. na základě principu deklarovaného veřejného zájmu.
Územní a časový přístup aktualizace lze konkretizovat podle harmonogramu obnov LHP a LHO. Předpokládají se následující kroky:
- aktualizovat území, kde má další rok dojít k obnově LHP (LHO),
- v databázi vrstev doplnit pole - “rok aktualizace”,
- každý rok distribuovat aktuální PLO s označením roku poslední aktualizace a zpřístupnit průběžně aktualizované OPRL na internetu.
PŘÍKLADY VYUŽITÍ OPRL (K. Vyslyšel)
- Využívání OPRL dle vyhl. č.83/96 Sb.:
Podklad pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcové doporučení pro zpracování LHP a LHO).
- Využívání OPRL dle potencionálních uživatelů:
Pracovníci MZe, SSL, ÚHÚL, vlastníci a uživatelé (správci) lesů, zpracovatelé LHP, LHO a ostatní (MŽP, MMR, věda, výzkum, znalci, laická veřejnost).
- Využívání OPRL dle obsahu:
Organizačně správní údaje (vymezení působnosti orgánů SS), přírodní podmínky (geologie, pedologie, lesnická typologie), údaje o stavu lesa, historickém vývoji, dosavadním hospodaření a majetkových poměrech, funkce lesů (střety, kategorizace), ochrana lesa (prevence, kostra ekologické stability), dopravní zpřístupnění lesa (dopravní segmenty, hustota LDS, limitující TDT), HS, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření (LHP, LHO), základní cíle a specifika hospodaření v oblasti (plány rozvoje krajů).
- Využívání OPRL dle okruhů:
Operativní využívání dat při nadstavbových aplikacích (podpora rozvoje regionu, rámcová doporučení a podklady pro zpracování LHP a LHO, podklady pro posuzování a tvorbu územních plánů, podklady pro harmonizaci požadavků na plnění funkcí lesů - např. posouzení možnosti zalesnění nelesních půd, aktuální šetření pro MZe - např. letecká hasičská služba, monitoring vápnění, poškození lesů v Orlických horách), využívání dat při formulování a realizaci příslušných rezortních a nadrezortních politik a programů (zásady státní lesnické politiky, Národní lesnický program, Státní politika životního prostředí apod.), využívání dat pro podporu záměrů státní lesnické politiky (dotace), jednotná lesnická databáze všech lesů v ČR (podklady pro sestavení zpráv o stavu lesů a LH, oceňování pozemků, využití typologických podkladů při mapování Natury 2000, v procesu EIA, pro hydrologické výpočty v povodích, zonální lesní vegetační stupně pro přenos osiva a sazenic lesních dřevin, kategorie lesů, podklady pro výzkumné úkoly apod.) a podklady pro rozhodování orgánů státní správy (vyhlašování kategorií lesů ochranných a lesů zvláštního určení, schvalování LHP a LHO, využití při kontrolní, rozhodovací a plánovací činnosti)
OPRL a podkladová data jsou veřejně přístupné a dle “Pravidel MZe” se poskytují v analogové i digitální podobě. Budoucnost OPRL je nutné vidět i v souvislosti s inventarizací lesů (IL) ČR, s možnou návazností na LHO a s praktickou spoluprací zpracovatelů LHP (LHO) a větších vlastníků a správců lesů (LČR, SVOL...).
VYUŽITÍ DAT OPRL ORGÁNY SSL (K. POP)
Využití OPRL orgány SSL je značně rozdílné.
Software - pochvala výkonnému GIS produktu Topol, který dostaly orgány SSL bezplatně, výhrady k prohlížečce Mapop (značně nestabilní; nedostatečná kvalita přehledové mapy; pomalé zobrazení mapového listu; není možno plynule navázat na sousední mapový list v posledním použitém měřítku; absence vyhledávacích instrumentů).
Využitelnost dat OPRL se velmi liší. Časté je využití velice dobré typologické mapy (možnost výpočtu daně z nemovitosti, systém státních příspěvků na hospodaření v lesích apod.), rámcových směrnic hospodaření (při schvalování LHP) a rastrů obrysových map (při současné rozdrobenosti majetku - důležitost souvislé lesnické mapy, chybí aktualizace s obnovou nových LHP). Měly by se hledat cesty co největšího využití typologické mapy (projekt přenosu typologie do KN, vazba na poskytování dotací). Vzhledem ke státním dotacím na zhotovení LHP by si stát měl zajistit pozici až na hranici neomezeného nakládání s těmito daty, zvláště u LČR. Použití ostatních dat je vzácnější - deklarované funkce a funkční potenciály při jednáních o LHP (problém důvěryhodnosti těchto dat a jejich časté změny).
Předávání disponibilních dat je nevyhovující (neochota či komplikace při předávání, což vede k nízkému zhodnocení pořizovacích prostředků a často souběžnou tvorbu identických dat). Data vytvořená z veřejných financí by měla být předávána všem za náklady na pořízení kopií (větší průhlednost a lepší využití dat).
Pro potřeby SSL by data OPRL byla lépe využitelná, kdyby byla členěna podle správních hranic a ne hranic PLO. Důležité je zejména neustálá obnova a zpřesňování typologické mapy. Součástí OPRL by mohly být ještě např. mapa lesních hospodářských celků, kategorizace lesů, archiv sond, měření, významných zásahů (např. velkoplošných aplikací vápence či insekticidů) či mapa zdrojů sadebního materiálu.
VYUŽITÍ DĚL OPRL PRO OBNOVU LHP A LHO (L. ŠEŠULKA)
Metodika OPRL byla vytvářena bez jasně definované koncepce a potřeb. Očekávání taxačních firem, že OPRL nahradí tzv. první rok přípravných prací z dvouletého cyklu obnov LHP se nenaplnilo.
OPRL jsou pouze rámcovým doporučením. Při základním šetření na LHP jsou OPRL odsunuty a znovu se přebírají podklady přímo od odpovědných orgánů státní správy (zejména ochrany přírody). OPRL jsou tedy často degradovány do role sumarizace podkladů a jejich převedení do digitální podoby nebo upozornění na určité skutečnosti, které je nutné znovu ověřit u odpovědných orgánů. K tomu přispívá i absence konkrétních závěrů a návrhů opatření. Chybí i podpora navržených opatření státními finančními pobídkami jako nástroje státní lesnické politiky.
Zhodnocení využití výstupů OPRL při obnově LHP a LHO
Přírodní poměry - Typologie lesů je stěžejním podkladem pro obnovu LHP. Problémy působí, zejména u LHO, rozdílný podklad pro digitalizaci (OPRL nad rastrem HM, LHP a LHO nad mapou SMO nebo KN). Měla by se zlepšit komunikace při odstraňování nesouladů v typologických mapách. Schází větší pozornost pedologii a geologii. Při řešení genetiky porostů by bylo vhodné konkrétněji vymezit území, kde se nacházejí fenotypicky cenné či nevhodné porosty. U geograficky nepůvodních dřevin by neměly být šablonovitě přebírány doporučení vydané MŽP. Ochrana lesů - OPRL by měly obsahovat všechny aktuální změny v pro LHP důležitých pásmech ohrožení. Chybí řešení problematiky finančních ztrát způsobených škodami zvěří. Funkce lesů - Jsou využity při řešení kategorizace. Velice důležitá je aktualizace. Chybí více pozornosti optimalizacím zásad hospodaření v oblastech střetávání různých funkcí lesa a vyjádření újmy, případně zvýšených nákladů vzniklých vlivem upřednostňování určitých mimoprodukčních funkcí. Dopravní zpřístupnění - Malé využití v LHP. Chybí konkrétnější vymezení území s nižší hustotou cestní sítě než by odpovídalo navrženým zásadám hospodaření a vazba na finanční příspěvky při realizaci cestní sítě pro jednotlivé vlastníky. Návrhy zásad hospodaření, HS - Potřeba větší konkrétnosti (např. doporučení reálných podílů MZD a způsoby jejich obnov dle konkrétních porostních typů, projednání zásad hospodaření v lesích se zájmy ochrany přírody). Není řešeno jasné vymezení pozemků určených k plnění funkcí lesů. Odstranění nesouladů by významně ulehčilo vyhotovení LHP. Chybí posouzení ekonomiky hospodaření. Využití výstupů z OPRL se zlepšuje s velikostí LHP.
DISKUSE
V diskusi vystoupili mj.: Ing. Chlud z MŽP, který připomněl nedostatečnou úlohu MŽP v procesu tvorby a schvalování OPRL, které by měly formovat strategii péče o lesy. Zmínil také potíže v oblasti informatiky. Ing. Zezula z LČR informoval o budování informačního systému u LČR, jehož základem jsou data LHP průběžně inovovaná LHE. LČR mají zájem i o inovovaná data OPRL a další zdrojová data. Důležitá je aktuálnost, vzájemná propojenost a jednoduchost přístupu k datům. Ing. Kaluža ze Sdružení taxačních kanceláří (STK) zmínil nevhodnost zpřísnění závaznosti OPRL vůči LHP. OPRL je třeba využít ke zlepšení postavení lesního hosp. v rámci územního plánování (oficiální územně-technické podklady) a efektivní dotační politice. Základní kategorie by měly být regulovány pouze zákonem. Dále se zabýval dvojím režimem autorského zákona jednotlivých dat LHP a LHO (v momentě, kdy je privátní subjekt vyrobí, tak nepodléhají tomuto režimu, v okamžiku převzetí z IDC se však sepisuje smlouva se závazkem respektování autorského zákona). Pokud budou OPRL komerčně využívány, měly by z toho profitovat i taxační kanceláře, zvlášť v jejich současné těžké situaci. Ing. Rensa bude vyžadovat náhrady za omezení nakládání s majetkem, pakliže bude OPRL jakýmkoliv způsobem závazné pro vlastníka. Položil 3 otázky - “Z čeho se odvíjí závaznost typologické mapy?”,“Jaký právní předpis byl podkladem pro to, že OPRL vyhotovuje ÚHÚL?” a “Jaký právní podklad existuje pro využití dat LHP pro OPRL?”.
Ing. Pexiedr z MZe přiznal, že závaznost typologických map není v zákoně výslovně uvedena. Závaznost dovozuje MZe z kombinace ustanovení vyhlášky 83 a 84 (nejnižší prostorová jednotka lesa). Státní správa má pravomoc data převzít, ale tím se nezakládá právo s těmito daty pracovat a dále je využívat (ani dotační politika ji nezakládá). Ing. Slabý připomněl, že ÚHUL při vydávání dat žádá o dobrovolné poskytnutí dat LHP pro další využití (nespadají do zákona o osobních informacích). Do roku 2005 (dokončení 1. etapy zpracování LHP po restitucích) je nakládání s daty tímto vyřešeno. Vyhláška o OPRL uvádí, že součástí podkladových dat pro zpracování OPRL jsou dostupná data LHP.
Ing. Sloup si nedovede představit jiného zpracovatele OPRL než ÚHÚL. Ocenil širokou diskusi o OPRL a její potřebnost k jejich zlepšení a doplnění. Vyjádřil potěšení nad tím, že nikdo nezpochybnil smysl a samotnou existenci OPRL.
S využitím sborníku
připravil Michal Třeštík