ŠKOLKAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Republikový výbor České lesnické společnosti
Lesního školkařství se v současné době dotýká několik problémů, které jsou provázané a vzájemně se ovlivňují. Od fruktifikačního potenciálu dřevin přes schopnosti lesního hospodáře produkci sklidit, zpracovat a skladovat až po kvalitně vypěstovanou sazenici uplatnitelnou na trhu sadebním materiálem.
Časový interval semenných roků a velikost úrody jednotlivých dřevin jsou výchozím parametrem pro expedici kvalitního sadebního materiálu. Díky transformaci osivo putuje od vlastníka lesa do Semenářského závodu v Týništi nad Orlicí, který jediný zajišťuje zpracování suroviny a následné uskladnění osiva. U malých vlastníků panuje nedůvěra, zda je tento závod schopen zpracovávat a skladovat malé množství suroviny a zajistit jeho identitu při expedici a prodeji. Ze semenářského závodu se osivo dostává do převážně soukromých školkařských provozů. Zde se ze zakoupeného osiva vypěstuje sadební materiál, který se nabízí vlastníkům lesa. Tím by se kruh uzavřel, kdyby počáteční vstupy byly v souladu s výstupy.
Burza sadebního materiálu v roce 2001 (viz Lesnická práce 3/2001), zpracovaná Sdružením lesních školkařů, ukazuje velký nadbytek smrku a každoročně plodících listnáčů javoru a jasanu. Příčiny jsou obdobné - u smrku velké zásoby osiva v Týništi a přechod od pasečného způsobu hospodaření na podrostní - u listnáčů každoroční poměrně stabilní úroda, předpoklad vysoké poptávky po MZD. V obou případech pak dostatečná kapacita produkčních ploch ve školkách. U buku, který se využívá hlavně jako MZD, jsme si zvykli na to, že za poslední desetiletí je ho relativně dost (byly nezvykle četné úrody), přesto by se dalších MZD (jedle a ost. listnáče) mělo využívat více.
ČSN 482115
Ačkoliv tato norma je z roku 1998, její uplatnění na trhu se sadebním materiálem bylo odloženo až na rok 2001. Všeobecně se očekávalo, že je to dostatečně dlouhá doba, aby obě strany byly schopny tuto normu akceptovat. Ve výhodě je odběratel, který své požadavky pouze zformuluje podle již zmíněného předpisu. Ve složitějším postavení je dodavatel, jenž musí sadební materiál vytřídit a nabídnout pouze ty sazenice, které odpovídají standardu. Situaci v některých případech ještě komplikuje “dodavatel pěstebních prací”, který se stává prostředníkem mezi vlastníkem lesa a výrobcem sadebního materiálu. Norma je v některých ukazatelích v rozporu s vyhláškou č. 82/97 Sb. V nové legislativě bude ČR nucena naplnit směrnici EU v tom, že musí také stanovit standardy sadebního materiálu, a to buď “evropské” nebo “národní”. Se zpracovateli normy je dohodnuto, že budeme prosazovat tzv. národní standard (bude muset být součástí zákona), který zohledňuje podmínky a tradici školkařství v ČR. Národním standardem pochopitelně nemůže být norma v plném rozsahu - měla by z ní být převzata základní tabulka 1A + tabulka, popisující doplňující znaky u jednotlivých dřevin.
Důsledné zavedení nové normy s sebou přinese:
- Vyšší požadavky na tloušťku kořenového krčku znamenají řidší spony (síje i školkování), tedy nižší produkci z jednotky plochy.
- Vyšší nároky na kvalitu znamenají vyšší pracnost při třídění, a tedy nižší pracovní výkony; výmět bude opravdu výmětem, nikoliv jak bylo dosud zvykem, že se “nějak” použil. Nestandard a výmět by měl z nabídky úplně zmizet.
- Školkaři netuší, jak se změní průměrná výpěstnost z 1 kg osiva.
- Zvýšené nároky na kvalitu kořenového systému znamenají neodkladnou nutnost investic do půdy (bez patřičného podílu humusu se podíl jemných kořenů a celkový poměr kořenů nedosáhne!).
- Zvýšené požadavky na kvalitu především u listnáčů (BK) urychlí rozhodnutí větších firem o investicích do moderních intenzivních technologií (obalovaná sadba - tzv. phlugy).
- Z tohoto přehledu vyplývá, že sazenice po-dle nové normy by měly být kvalitativně lepší, ale zřejmě i dražší. Řada firem školky drží jen kvůli velkým vlastníkům lesa - při výběrových řízeních by bez vlastních sazenic byly v horší pozici n proto i ceny sazenic jsou často deformovány obchodním vztahem.
VÝHLEDY A POTŘEBY
Celková potřeba sazenic i druhová struktura se za poslední desetiletí výrazně změnila. Do budoucna by se měla zlepšit práce na zpracování výhledů potřeb sadebního materiálu. Uplynulé desetileté období bylo dostatečně dlouhé na to, aby lesní hospodář dokázal zjistit potřebu sadebního materiálu, a do školek se dostávalo pouze tolik osiva, kolik výsadby schopných sazenic bude potřeba. Otázkou zůstává kvalita sadebního materiálu - tj. zda dokáže odběratelem vybraný školkařský provoz za dva až čtyři roky dodat to, co zákazník žádá. I tady se domníváme, že uplynulé desetileté období dokázalo vytřídit životachopné provozy od těch, které by raději měly změnit svůj podnikatelský záměr.
Pracuje se na tom, aby se výhledově část produkce realizovala systémem objednávek - tedy s garantovaným odběrem.
PRODUKČNÍ PLOCHY A VYBAVENOST ŠKOLEK
Produkční plochy v České republice v současné době převyšují poptávku vzhledem ke klesající potřebě sadebního materiálu. Není jasné, zda tyto plochy “zakonzervovat”, anebo zcela opustit. Ze současného pohledu se potřeba sadebního materiálu zvyšovat nebude. Otazníky vyvolává vstup ČR do Evropské unie, zalesnění neprodukčních zemědělských ploch anebo kalamita velkého rozsahu, což může zvýšit potřebu sadebního materiálu. V rámci LČR, s.p. se u zásob osiva hlavních dřevin počítalo s rezervou na tento případ, ale co ostatní vlastníci?
Vybavení školkařských provozů moderními technologiemi je různé, některé provozy disponují zázemím, které ani nemohou plně využít, jinde se investovalo do těžebních technologií a především malé školky zanikají. Zkušenosti některých významnějších vlastníků lesa s produkcí vlastního sadebního materiálu ukazují na potřebu pěstování sadebního materiálu pro podsadeb (jedle bělokoré) v malých podokapových školkách.
NÁVRH VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O OBCHODOVÁNÍ S REPRODUKČNÍM MATERIÁLEM LESNÍCH DŘEVIN
Chybí důkladný plošný kontrolní systém, který by obecně dohlížel na dodržování zásady identity pěstovaného sadebního materiálu (tj. zachování pravdivého původu sběrem osiva počínaje přes veškerou manipulaci včetně obchodních transakcí až po konečného spotřebitele - vlastníka lesa). LČR, s.p. tento problém řeší po vlastní linii systémem pověřených pěstitelů, je nutno zavést jej v ČR plošně, o to naléhavěji, že školkařské provozy jsou již téměř 10 let po privatizaci.
Poté, co nedošlo k tzv. velké novele lesního zákona, byl zpracován a předložen návrh věcného záměru zákona “o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin” (spolupředkladatelé MZe a MŽP), který by měl zajistit slučitelnost českého práva s právními předpisy Evropského společenství (směrnice č. 1999/105/ES). Návrh hodnotí současný legislativní stav a navrhuje dvě koncepční řešení. Novelizaci nynějších právních předpisů nebo přijetí samostatného zákona s prováděcí vyhláškou. Společně se Sdružením lesních školkařů a LČR, s.p. se domníváme, že výhodnější je varianta samostatného zákona. Jednak legislativně-technicky a systematicky, jednak umožňuje oddělení právní úpravy použití reprodukčního materiálu na stanovišti od obchodování s reprodukčním materiálem.
Republikový výbor
České lesnické společnosti
Novotného lávka 5
116 68 Praha 1