AKTUALITY

ZÁSOBY DŘEVA V LESÍCH MOHOU STOUPNOUT O PĚTINU

Zásoby dřeva v tuzemských lesích by podle odhadu ÚHÚL mohly do roku 2045 stoupnout zhruba o pětinu, a to na 732 mil. m3 proti 595 mil. m3 v roce 1995. V roce 2000 činila zásoba dřeva v domácích lesích 630 mil. m3. Prognóza ÚHÚL vychází z předpokladu, že skutečná těžba dřeva se bude i nadále pohybovat na úrovni kolem 80 % celkového běžného přírůstu za rok.

ÚHÚL dále odhaduje, že plocha lesů v ČR se mezi lety 1995 až 2015 zvýší z 2,584 na 2,704 mil. hektarů. Prognóza přitom respektuje záměr zalesnit během dvaceti let 120 tis. hektarů vyčleněných zemědělských pozemků. Do roku 2045 by pak měla plocha lesů nepatrně klesnout na 2,684 mil. hektarů v důsledku tlaků na vyjmutí lesní půdy kvůli plánované investiční výstavbě.

Roční přírůstek dřeva v lesích po mírném zvýšení v letech 1995 až 2005 z 18 na 18,5 mil. m3 by měl podle prognózy ústavu do roku 2045 postupně klesnout na 16,7 mil. m3. Důvodem je jak předpokládané dlouhodobé zvýšení podílu listnatých dřevin, u nichž je průměrná produkce dříví proti dnes převládajícím smrkovým porostům nižší, tak zejména pokles výměry porostů nacházejících se v období nejvyššího přírůstu.

Dlouhodobě vyrovnané těžební možnosti by mohly podle ÚHÚL od roku 1995 do roku 2015 lehce vzrůst z 15,17 na 15,4 mil. m3 a poté pozvolna klesat až na asi 13,6 mil. m3 v roce 2045. Předpokladem je rostoucí důraz na zajišťování mimoprodukčních funkcí lesů.

Podle Ekolistu, redakce

SPOLUPRÁCE LČR A ČSOP POKRAČUJE

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) uzavřel 6. 3. smlouvu o spolupráci s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) na rok 2002. Dokument podepsali generální ředitel LČR Jiří Oliva, předseda ČSOP Libor Ambrozek a mís-topředseda Pavel Pešout. Systematická spolupráce LČR a ČSOP začala uzavřením smlouvy o spolupráci v dubnu 1999. Od té doby se podařilo realizovat např. programy: Ochrana biodiverzity, Národní síť stanic pro zraněné a handicapované živočichy a Environmentální osvěta, výchova a vzdělávání. Jednotlivé projekty ČSOP byly za toto období podpořeny ze strany LČR celkovou částkou 3,952 mil. Kč. Společná činnost se zaměřila na témata spojená se zachováním a posilováním biologické rozmanitosti lesních ekosystémů. Byly to především o projekty na podporu a ochranu ohrožených druhů dřevin a bylin v lesích, lesních mokřadech a ochranu biodiverzity lesních vodních toků. Zvláště významné jsou také projekty týkající se zvyšování hnízdních možností pěvců, dravců, sov a netopýrů vyvěšováním, čištěním a údržbou budek a ochranou doupných stromů. Tradiční je již projekt Formica, jehož náplní je inventarizace a ochrana mravenišť mravenců rodu Formica. Smlouva na rok 2002 navyšuje finanční podporu všech zmiňovaných programů pro letošní rok na 1,8 mil. Kč. Společným cílem obou smluvních stran je kvalitní plnění jednotlivých programů, které přispívá k uchování našeho národního přírodního bohatství.

Podle tiskové zprávy, reakce

ODBOR STÁTNÍ SPRÁVY LESŮ A MYSLIVOSTI MZE MÁ NOVÉHO ŘEDITELE

V únoru došlo k výměně na místě ředitele Odboru státní správy lesů a myslivosti Ministerstva zemědělství ČR. Dosavadního ředitele Ing. Františka Morávka vystřídal Ing. Miroslav Filip. Miroslav Filip (1946) nastoupil po absolvování Lesnické fakulty VŠZ v Brně do českobudějovické pobočky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, kde pracoval až do roku 1992. V roce 1992 odešel na Územní odbor MŽP v Českých Budějovicích, kde měl na starost státní správu lesů. V roce 1993 se stal ředitelem Správy NP a CHKO Šumava. Za rok se vrátil na ÚO MŽP a od roku 1996 pracoval ve státní správě lesů Územního odboru MZe v Českých Budějovicích. Do svého příchodu na místo ředitele Odboru státní správy lesů a myslivosti MZe v únoru letošního roku zastával funkci vedoucího oddělení státní správy lesů, myslivosti, rybářství a zemědělství na úřadu Českobudějovického kraje.

Redakce

SDRUŽENÍ ODBORNÝCH LESNÍCH HOSPODÁŘŮ

Česká jednota lesnická se zabývá již delší dobu názory a podněty, které požadují vytvoření instituce, jež by hájila zájmy odborných lesních hospodářů a jejich odbornou úroveň. Seznamujeme proto lesnickou veřejnost se záměrem vytvořit “Sdružení odborných lesních hospodářů”. Členy sdružení by byly fyzické osoby, které splňují podmínky pro přiznání licence odborného lesního hospodáře podle § 26 a § 37 lesního zákona 289/1995Sb. v platném znění. Vyzýváme proto všechny zájemce o členství ve “Sdružení” i sympatizanty, aby se obraceli se svými přihláškami a podněty na kontaktní osobu: Vojtěch Kopkáně, Mlýnská 96, 379 01 Třeboň, Tel.: 0333-722220, 0603-764285

Výbor České jednoty lesnické

NEJVYŠŠÍ SOUD ČR K URČOVÁNÍ VÝŠE TZV. EKOLOGICKÉ ÚJMY

Při probíhajících diskusích o metodě oceňování tzv. celospolečenských funkcí lesa vypracované kolektivem vedeným prof. Ing. Iljou Vyskotem, CSc. stojí za zmínku, že koncem loňského roku zaujal kladné stanovisko k použitelnosti této metody v trestním řízení Nejvyšší soud České republiky (NS ČR), a to ve svém usnesení č.j. 5 Tz 274/2001 ze dne 28. 11. 2001. Zmíněným usnesením NS ČR zamítl stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ČR ve prospěch dvou obviněných, uznaných nejprve Okresním soudem ve Vsetíně a následně i Krajským osudem v Ostravě vinnými trestným činem ohrožení životního prostředí podle § 181a, odst. 1 a 3 trestního zákona za provádění těžby v rozporu s platným lesním hospodářským plánem a v rozporu s § 31, odst. 2 lesního zákona. S úplným textem uvedeného usnesení a zejména s jeho velmi zajímavým odůvodněním se lze seznámit na WWW stránkách Nejvyššího soudu ČR (http://www.nsoud.cz).

Martin Flora

SVAZKOVÁNÍ TĚŽEBNÍCH ZBYTKŮ PRO ENERGETICKÉ ÚČELY

Na veletrhu Elmia-Wood 2001 byl demonstrován další stupeň technologie energetického využití těžebních zbytků (větví a vršků) postavené na tom, že těžební zbytky se neštěpkují v lese, ale až v závodě před zužitkováním. Aby se však netvárný a neskladný materiál dopravil do závodu hospodárně, je v lese na pasece lisován a vázán do tvaru “doutníků” a dále přibližován a odvážen standardními prostředky.

Tradiční výrobci Timberjack a Rottne předvedli své systémy pro těžbu, svazkování a transport těžebních zbytků. Timberjack uvedl svazkovač Fiberpac 370B, který pracuje v Evropě již v počtu 12 kusů. Je určen pro zpracování těžebních zbytků mýtních těžeb. Z větví a vršků 2-3 stromů vyrobí pevný, motouzem svázaný balík. Pracovní agregát je umístěn na podvozku forwarderu, je otočný v rozmezí 180°, nemá vlastní motor, ale využívá hydraulický systém bázového stroje. Agregát je plněn pomocí upraveného drapáku hydraulické ruky forwarderu. Přední vtahovací válce posunují materiál do agregátu, v něm je kontinuálně komprimován a vázán do válcového tvaru. Když je vysunovaný válec dlouhý cca 3,2 m, je zkracovací pilou odříznut a odhozen.

Fa Rottne ukázala srovnatelné zařízení - Wood Pac 800, vyvinuté firmou Wood Pac. Je rovněž umístěné na podvozku forwarderu a naháněné od jeho hydrauliky. Agregát je plněn shora hydraulickou rukou. Svazek je vytvářen komprimací pomocí válců v děleném nekontinuálním procesu. Hotový balík je odhozen do strany. Při práci odpadá značná část slabých větviček a jehličí z agregátu a zůstává v porostu.

Svazky jsou následně přibližovány standardními forwardery a odváženy do závodu automobily pro odvoz kulatiny. V závodě jsou svazky seštěpkovány a spáleny. V některých kotlech jsou svazky spalovány vcelku s použitím principu hoření cigarety. Tím odpadá technologický mezistupeň štěpkování. Tímto směrem se ve Švédsku a Finsku ubírá výzkum již delší dobu.

Svazky těžebních zbytků obou systémů mají délku 3-3,5 m, průměr 60-80 cm a hmotnost 500-700 kg podle vlhkosti. Každý svazek obsahuje zhruba 1-1,5 MWh tepelné energie, což odpovídá ekvivalentu 80-100 l topného oleje. Až do odvozu z lesa mohou být svazky bez problémů skladovány. Díky vysoké komprimaci se materiál nerozkládá tak lehce jako ve volných hromadách. Není citlivý na déšť, nevyžaduje zakrytí. Vysoká komprimace umožňuje relativně hospodárný transport.

Aby byl svazkovač trvale plně vytížen, musí mu předcházet stálá práce 3-4 harvestorů. Při práci svazkovačů zůstává v porostu cca 1/3 těžebních zbytků - vratné živiny. Svazkovač pracuje hospodárně zejména v porostech s vysokým podílem smrku, zatímco v borových porostech, s nižším podílem zbytků, je efekt nižší. Vyšší hospodárnost přinášejí tyto systémy na větších a koncentrovaných pracovištích. Mohou však být aplikovány i při těžbě na energetických plantážích s krátkou dobou obmýtí. V období jaro, léto a podzim je vhodné ponechat těžební odpad před svazkováním několik týdnů volně na ploše vysychat. V zimě však musí být těžební zbytky zpracovány co nejrychleji, než zapadnou sněhem.

Elektrárna Alholmens Kraft v Pietarsaari (Finsko), která byla na podzim 2001 připojena k veřejné rozvodné síti, má být v této chvíli největším závodem ve světě, který používá pro produkci energie hlavně biomasu. V okruhu 100 km pracují pro elektrárnu 3 podnikatelé s jejich Fiberpac 370. Elektrárna potřebuje v roce produkci od 3-4 svazkovačů, což představuje práci 15-20 harvestorů.

Timberjack obdržel od EU-komise 1,74 mil EUR na rozvoj bioenergie s důrazem na výzkum a vývoj nové technologie komerčního využití energie ze dřeva. Finanční prostředky jsou orientovány na tříletý projekt, který bude realizován ve spolupráci s partnery jiných evropských zemí.

Podle Energie-Pflanzen 6/2001, Šve

DŘEVORUBECKÝ ZVEDÁK “MAMMUT C”

Těžba dříví v mýtních porostech se stromy přesahujícími technické možnosti harvestorů, je stále doménou motomanuální práce s motorovou pilou. Šetrnost vůči zmlazení, vůči zůstávajícímu a sousednímu porostu a také požadavek racionálního a efektivního vyklizování dříví vyžaduje dodržovat směrové kácení stromů, kterého se dociluje zejména klasickým klínováním v sečném řezu za pilou. Tato práce, stejně jako používání lana traktorového navijáku k přetažení stromu do žádaného směru pádu, se považuje zejména v silných dimenzích za profesně náročnou, málo bezpečnou a ve svém výsledku ne zcela jistou.

Čas od času se objeví informace o nových pomůckách, které tuto práci zjednoduší, zvýší její bezpečnost a jistotu. V oblasti dolnosaského Lesního úřadu Dassel byl téměř 3 roky ověřován pod dohledem KWF dřevorubecký hydraulický zvedák “Mammut C”. Jde o produkt USA, který je ve své zemi rozšířen jako standardní vybavení dřevorubců. “Mammut C” pracuje na principu ručního hydraulického automobilového zvedáku, zvaného mezi řidiči “panenka”. Jeho rozměr je 17x17x22 cm a váží 12,6 kg. Hydraulický zvedací válec se vysouvá až o 10 cm a vyvodí tlak až 28 t. Masivní hliníková tlačná deska je na pracovním válci uložena kloubově a přizpůsobuje se v průběhu zvedání měnícímu se sklonu sečného řezu. Zvedák je vkládán pod sečný řez do rozměrem odpovídající spáry, vytvořené motorovou pilou. Je důležité vyříznout pro zvedák dostatečně hlubokou spáru a dodržet dostatečně silnou lomovou lištu (nedořez), aby nedošlo k nekontrolovanému pádu stromu. Při určení výšky sečného řezu a vytváření spáry pro zvedák je zejména ve zvlněném terénu třeba pamatovat na potřebný prostor pro práci s pákou hydraulické pumpy.

Za dolní hranici použití zvedáku se považují stromy o výčetním průměru 55 cm. Maximální výška zdvihu 10 cm umožňuje přetlačit do požadovaného směru pádu listnaté stromy se zpětným převisem až 1,5 m a jehličnaté s převisem až 2 m. Práce se zvedákem “Mammut C” klade na dřevorubce velké profesní nároky a vyžaduje zkušenost. Jeho používání musí proto předcházet kvalifikované a intenzivní proškolení.

Podle Forstmaschinen-Profi 10/2001, Šve

V BLÍZKOSTI BIOCELU PASKOV BUDE V ROCE 2003 VELKOPILA

Pilařská skupina Mayr - Melnhof (Mayr-Melnhof, Sägegruppe, Leoben-Göss) se skupinou Heinzel (Heinzel Pulp and Paper Group) se dohodly na zintenzívnění spolupráce v dřevařském průmyslu, v nákupu dřeva a zužitkování odpadového dříví. Prvním krokem k tomu má být výstavba velkopily u Biocelu Paskov. Podle informací A. Jecharta a M. Konečné časopisu Holzkurier má být nový závod uveden do provozu ve čtvrtém čtvrtletí 2003. V nově zakládané společnosti bude mít Mayr-Melnhof nadpoloviční většinu.

K realizaci projektu je k dispozici areál o rozloze 20 ha. K dalšímu rozvoji je rezerva dalších 15 ha. Pila bude mít roční kapacitu pořezu 600-700 tis. m3 kulatiny (cíl: 90 % smrk s maximálním průměrem 35 cm na horním konci). Dřevo se bude získávat z přilehlých lesů Česka a Polska. Podle A. Jecharta firma doufá, že český a polský stavební boom zajistí trvalý odbyt. Polovina řeziva má zůstat v Evropě a zbytek by měl směřovat do zámoří - Japonska a USA. Paletu výrobků bude doplňovat podnik v Leobenu. Zušlechtění řeziva zajistí sušení (80 % z celého množství řeziva), hoblování a čepování budou začleněny do třídění.

Štěpky půjdou přímo do výroby celulózy v Paskově. Dovoz a odvoz usnadní napojení železnice a dálnice, které jsou u pozemku. A. Jechart je toho názoru, že tento projekt rozhodně nebude poslední. Neustálé nabídky budou samozřejmě důkladně prozkoumány. Kooperace s firmou Heinzel bude dále pokračovat. “Prosadíme tak realizaci našeho strategického zaměření. Při našem rozhodování dáme přednost projektům na zelené louce”, uvedl na závěr A. Jechart.

Holzkurier 6/02, Proch

STORA ENSO TIMBER POPRVÉ OD ZALOŽENÍ VE ZTRÁTĚ

Zasedání představenstva koncernu 8. ledna konstatovalo, že i v roce 2002 bude trh s řezivem oslaben, a to i přesto, že se ceny o něco zvýšily. Výnos řeziva za rok 2001 dal 1,18 mld. EUR (1999: 1,14; 2000: 1,24), ačkoliv IV. Q vykázal zlepšení proti letnímu čtvrtletí o 10,9 % na 295 mil. EUR. Hospodářský výsledek podniku byl poprvé v minusu. Celý koncern vykázal ve IV. Q ztrátu 3,4 mil. eur, ale za celý rok vytvořil zisk 12,6 mil. eur (2000: 73,3).

Redukce výroby řeziva je posuzována z celosvětového hlediska pozitivně, především v USA. Helsinská centrála koncernu konstatuje, že je trh v přiměřené rovnováze. Současná poptávka v Evropě a v Americe neumožňuje plné využití kapacit a cenová hladina tedy zůstává v první polovině letošního roku nízko.

Koncern oznamuje další nezbytné restrukturalizace: tržby velkoobchodu sice stouply o 10,4 %, na 208 mil. eur, ale podnikový výsledek je výrazně červený -4,5 mil. eur. Úpravy struktury se považují za nezbytné i přes aktivity koncernu v Británii. Je zajímavé, že se v článku uvádí vzestup spotřeby dřeva. Vlastní koncernová společnost, která opatřuje dřevo, dodala do severských zemí ve IV. Q 10 mil. m3, což bylo o 11 % více než v letním čtvrtletí. Import vzrostl o 14 % a dosáhl 2,1 mil. m3. Těžba v lesích koncernu se zvýšila o 33 % na 1,5 mil. m3.

V závěrečné části článku se konstatuje, že se se snižováním zisku snižuje také počet údajů, které koncern zveřejňuje. Poprvé dal k dispozici jen holá Euro čísla a neposkytl údaje o množství vystaveného dřeva. Nelze proto také udělat závěry k výnosům vztaženým k jednotce objemu dřeva. S poklesem zisku se zřejmě snižuje také chuť koncernu zveřejňovat nepokrytě své hospodářské výsledky. Poslední věta uvádí, že akcionáři budou mít malou radost ze stížené možnosti posoudit výnosovou situaci svých vložených peněz.

Holzkurier 6/02, Proch

LESNICKÉ STROJE V TROJÚHELNÍKU TŘÍ ZEMÍ V ROCE 2003

(Lesy kláštera Schlägl 7.-9. 10. 2003)

Austrofoma je název pro tradiční předvádění lesnických strojů, které se nyní koná ve čtyřletých intervalech v lesích kláštera Schlägl v Horním Rakousku, tedy v trojúhelníku Bavorsko, Česko, Rakousko. Návštěvníci se mohou seznámit se stroji předváděnými v činnosti a porovnat si jejich vlastnosti a výkonnost. Předvádění zajišťují výrobní, servisní a obchodní podniky. Akce se uskuteční ve dnech 7. - 9. října 2003. Očekává se účast okolo 100 vystavovatelů a až 10 tis. návštěvníků.

Holzkurier 6/02, Proch

V NĚMECKU ZAČAL PROJEKT VÝZKUMU A VYUŽITÍ LASEROVÝCH PŘÍSTROJŮ K MĚŘENÍ LESŮ, POLÍ A JEZER

Projekt podporuje Spolkové ministerstvo vzdělávání a výzkumu (Bundesministerium für Bildung und Forschung) celkovou částkou 6,4 mil. DEM. Koordinace projektu se ujal Ústav růstu lesa Univerzity ve Freiburgu. Během 3 let se mají získat informace ve větších regionálních jednotkách nebo i na lokální úrovni např. o objemu dřeva cenných dubů ve freiburských lesích. Očekává se, že pro lesní hospodářství půjde o významný inovační krok, který v budoucnu umožní velmi rychle a efektivně získat údaje např. o struktuře lesa, o výškách a průměrech stromů, ale také ohodnotit různé sortimenty dřeva. Sdružení, které bude na projektu pracovat, si dalo název “NATSCAN” a tvoří jej deset partnerů - kromě Univerzity ve Freiburgu a Zemské lesní správy Bádenska-Württemberska je to ještě osm různých podniků.

AFZ/Der Wald 1/02, Proch

JISTOTA PRO NĚMECKÉ LESNÍ DĚLNÍKY

Saskému Státnímu ministerstvu pro životní prostředí a zemědělství se podařilo odvrátit výpověď u něj zaměstnaných lesních dělníků. Saští tarifní partneři se shodli na stěžejních bodech tarifní smlouvy. Dále se dohodli na týdenní pracovní době 36 hodin, a to bez vyrovnání mzdy. Jako protihodnotu obdrželi dělníci garanci svých pracovních míst do roku 2005.

AFZ/Der Wald 2/02, Proch

VÝSLEDKY ORGANIZAČNÍCH REFOREM V NĚMECKÝCH LESÍCH

V Bavorsku se podle informací ministra lesů J. Millera podařilo doposud redukovat počet lesních ředitelství ze 6 na 4, počet škol pro lesní dělníky ze 3 na 2 a 28 lesních úřadů a 101 revírů sloučením zrušit. Do roku 2010 to má být až 40 lesních úřadů a 150-200 revírů. Plnění cílů snížení počtu úředníků a zřízenců se přiblížilo 60 % a na ministerstvu a na ředitelstvích téměř ke 3/4. Počet dělníků se redukoval ze 4000 na 2460.

V Dolním Sasku bylo podle sdělení ministra zemědělství V. Bartelse zrušeno v Dolnosaské lesní správě 35 lesních úřadů z původních 80 a 110 revírů z bývalých 450 (Revierförsterein). Reorganizoval se lesnický výzkumný ústav, plánovací úřad a škola pro lesní dělníky. O této reformě rozhodla zemská vláda již před 4 lety. Vedlo to k personální úspoře asi 20 %. Přitom bylo v Zemské lesní správě uvolněno 100 pracovníků a nebyli nahrazeni.

AFZ/Der Wald 1,2/02, Proch

SPOLKOVÁ ZPRÁVA O STAVU LESŮ V NĚMECKU V ROCE 2001

Ze zprávy uveřejněné v časopise AFZ/Der Wald 2/02 jsme vybrali jen základní části a zejména údaje o stavu korun hlavních dřevin - smrku, borovice, buku a dubu. Stav mnoha lesních ekosystémů v Německu je i nadále podnětem k starostem. Rozsah zřetelných škod se sice stabilizoval, ale je stále ještě velký. Kromě toho budou stále zřetelnější také změny na půdách způsobené znečištěným ovzduším. Dosavadní péče o čistotu ovzduší nestačí. Zejména se musí snižovat emise dusíkatých látek ze zemědělství a dopravy. V průměru jsou zřetelné škody na všech druzích dřevin a úrovni 22 %. Rozsah škod se tak od roku 1996 stabilizoval. Je sice výrazně pod stavem roku 1991 (30 %), ale zejména u listnáčů je stále ještě vysoko. Do varovného stupně “mírně prosvětlených korun” spadá 42 % plochy lesů; 36 % je beze škod.

Jednotlivé druhy dřevin mají velmi různý vývoj poškození:

- U smrku je podíl zřetelných škod 26 %. V posledních letech se sice mírně zvýšil, ale je znatelně pod vysokou hodnotou roku 1985 (33 %).

- Borovice je se 14 % zřetelných škod nejméně postiženou hlavní dřevinou. Tento podíl se v posledních letech téměř nezměnil. Úroveň škod se proti roku 1991 snížila více než na polovinu.

- Buk je společně s dubem nejvíce poškozenou dřevinou. Buk vykazuje 32 % zřetelného poškození. V roce 2000 to bylo 40 %. Celková úroveň škod se tak od roku 1984 (začátek zjišťování škod na lesích) více než zdvojnásobila.

- U dubu je podíl zřetelných škod 33 %. Proti buku se v posledních letech situace výrazně zlepšila. Podíl zřetelných škod dosáhl v roce 1996/97 47 % (absolutně nejvyšší stav), takže zlepšení dosáhlo 14 %, a zlomil se tak dlouhodobý negativní trend. I tak je úroveň poškození stále třikrát vyšší než v roce 1984. Tehdy to bylo 9 %.

AFZ/Der Wald 2/02, Proch

CO OVLIVŇUJE VITALITU DUBU NA STŘÍDAVĚ VLHKÝCH PŮDÁCH?

Od poloviny osmdesátých let se dramaticky zhoršil zdravotní stav dubových porostů. Příčiny se snaží vyzkoumat početné skupiny odborníků. Dosavadní výsledky jejich prací vedou k závěru, že jde o komplexní chorobu, jejíž průběh mohou na různých stanovištích významně ovlivnit rozdílné faktory. Výzkum probíhá mj. na střídavě vlhkých a vysýchavých půdách a zhoršení zdravotního stavu se v tomto případě vysvětlovalo škodlivým vlivem přísušků. Ty se však dostaví jen občasně (podobně jako řada jiných dosud zkoumaných faktorů), a proto je žádoucí zkoumat také trvalé vlivy, které mohou bránit regeneraci dočasně oslabených dubů. Protože výzkumníci zjistili u odumřelých dubů degeneraci kořenů ve zhutnělé povrchové vrstvě půdy, založili k podrobnějšímu objasnění této otázky v rámci výzkumného projektu “Diferenční diagnostika příčin odumírání dubu” metodicky náročný výzkum vztahů mezi provzdušením půdy, prokořeněním a vitalitou dubu. Realizuje se na výzkumných plochách bádensko-würtenberského výzkumného ústavu, a to v 38 porostech dubu zimního, letního a směsi obou druhů. Pracovní hypotéza vychází z předpokladu, že zhutnělá povrchová vrstva půdy může bránit dýchání kořenů, tj. výměně kyslíku a CO2. Kořeny se pak nemohou normálně vyvíjet a nestačí zásobovat nadzemní část stromů vodou a živinami.

Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že je provzdušení půdy, vyjádřené koeficientem difuze plynů mezi půdou a atmosférou, mnohem příznivější u zdravých dubových porostů oproti oslabeným porostům, a že to odpovídá hustotě jemných kořínků v povrchové vrstvě půdy (až do hloubky mezi 70 a 80 cm).

Dub byl dosud považován za jednu z dřevin, které jsou vhodné pro zalesnění střídavě vlhkých a vysychavých půd. Výzkum svědčí o tom, že to nemusí platit obecně. Ke snížení vzdušnosti těchto půd může navíc přispět zvýšení jejich kyselosti a pojíždění těžkými mechanizačními prostředky. Další výzkum těchto otázek je aktuální.

AFZ - Der Wald 25/2001, Čk

CO VŠECHNO PATŘÍ K CERTIFIKACI

V SRN již prošlo procesem certifikace asi 5 mil. hektarů lesů, tj. téměř polovina celkové rozlohy. Podle zásad PEFC (Pan European Forest Certification) se však tento proces netýká jen současného stavu lesa a tím jeho majitelů. Vztahuje se na celý řetězec činností (Chain-of-Custody), které mají významnou souvislost se stavem lesa a s ekonomickou realizací konečných produktů. Začíná již u podniků, které les-nímu hospodářství dodávají výchozí materiál pro zalesňování (např. semenářské a školkařské závody), pokračuje certifikací firem, kterým někteří majitelé zadávají těžbu dříví, a končí dokonce až u dřevozpracujících závodů, jejichž technologické postupy nesmí narušit jakost dodané suroviny. Teprve pak má konečný spotřebitel určitou záruku, že neplatí zvýšenou cenu za výrobky z méně hodnotného materiálu, získaného z nevhodně obhospodařovaných lesů. Je pochopitelné, že certifikace musí mít trvalou platnost. Stav lesa se sice nemění příliš rychle a kontroluje se při periodické hospodářské úpravě, ale dodavatelské podniky (výrobků i služeb) budou podléhat každoročnímu auditu nezávislými experty za třetinové účasti autorů certifikace. Na veletrhu Agritechnica 2001 v Hannoveru byly vydány příslušné certifikáty prvním 25 podnikům, které se smluvně zavázaly plnit stanovené podmínky.

AFZ - Der Wald 25/2001, Čk

ŽENY V LESNICTVÍ (a certifikace)

V minulém roce se konal v Portugalsku seminář na téma “Ženy v lesnictví”, pořádaný společně organizacemi IUFRO, FAO, ECE, ILO (Mezinárodní organizací práce) a ECE (Hospodářskou komisí pro Evropu). Asi 100 účastnic a účastníků z evropských států (Belgie, Bulharska, Estonska, Finska, Chorvatska, Lichtenštejnska, Litvy, Maďarska, Německa, Norska, Polska, Rumunska, Ruska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie - tedy bez ČR) a z mimoevropských států (Austrálie, Izraele, Chile, Kanady, Mexika a USA) se zabývalo plněním rezoluce L 1 z meziministerské komise na ochranu evropských lesů z r. 1998. Signatářské státy se v ní zavázaly vytvářet i v lesnictví stejné možnosti pro ženy a muže v práci, příjmech, kariéře i vzdělání, a pravidelně situaci žen hodnotit v tzv. Gender-Studies. (Angličtina je jediným jazykem, v něž se používání pojmu gender - na rozdíl od biologicky chápaného sex - v množině obvyklých slovníkových ekvivalentů pro pohlaví a rod ustálilo v příslušném kontextu také jako stručný a jednoznačný sociálně kulturní termín).

Výsledky těchto studií jsou stále pro ženy nepříznivé - s výjimkou některých sezónních prací (školky, zalesňování) mají ženy málo příležitostí uplatnit se jako zaměstnankyně ve vyšších službách. Důvody jsou zčásti objektivní a známé, ale pro zmírnění nepříznivých příčin vlády dosud uskutečnily málo (hlavně pro překlenutí dočasné indispozice spojené s porodem a péčí o děti). Zlepšila se možnost dosažení odborné kvalifikace, a to i ve východoevropských státech. Účast žen na práci v lese se zjišťuje poměrně obtížně, často se totiž vykonává jako doplněk práce v zemědělství, zvláště pokud jde o drobné soukromé lesy. Nejvyšší čísla vykázalo Rumunsko (20 %) a Kanada (14 %), evropské lesnicky vyspělé státy jako Německo a Švýcarsko vykazují 2,4 %. Je však pozoruhodné, že podmínky pro zaměstnání žen v lesnictví budou napříště také součástí certifikace lesů.

AFZ - Der Wald 25/2001, Čk