DŘEVOSTAVBY V ZÁPADOEVROPSKÝCH ZEMÍCH
Petr Kuklík, Anna Kuklíková
V západoevropských zemích je již deset let mimořádná pozornost věnována problematice tzv. trvale udržitelného rozvoje. V rámci řešení této problematiky hrají lesy a dřevo jako obnovitelná surovina velmi významnou roli.
PODPORA SPOTŘEBY DŘEVA
Průměrné náklady na společný výzkum západoevropských zemí, který koordinuje Ředitelství pro vědu a výzkum Evropské unie v Bruselu, činí v oboru lesnictví a dřevařských technologií (včetně možností jejich většího uplatnění ve stavebnictví) téměř 1 tis. eur na obyvatele za rok (viz graf). Tyto náklady jsou nejvyšší ve srovnání s ostatními obory, ve kterých západoevropské země úzce spolupracují. Tlaky na vyšší využití dřeva jako stavebního materiálu vyvíjejí orgány západoevropských zemí nejen v zájmu zlepšení životního prostředí, ale též v zájmu plošné zaměstnanosti lidí, neboť dřevo je materiál obecně dostupný ve všech regionech.
Postupně se tak v západoevropských zemích vytvářejí technické, ekonomické a legislativní podmínky, ale také celospolečenská atmosféra pro vyšší využití dřeva ve stavebnictví. Nepochybně kvantitativně i kvalitativně největší možnosti uplatnění dřeva jsou v bytové výstavbě (viz obr. 2) a v návazné výstavbě školek, škol (viz obr. 1) a dalších nízkopodlažních staveb. Průměrná spotřeba dřeva a materiálů na bázi dřeva na realizaci 100 m2 užitné plochy je přibližně: 18 m řeziva, 3200 m2 (2,5 - 3 m3) desek na bázi dřeva (překližky, dřevotřísky apod.). Navíc okolo 300 m2 sádrokartonu a 30 m3 tepelných izolací z minerálních vláken. Podíl dřevostaveb na bytové výstavbě je v západoevropských zemích v porovnání s Českou republikou podstatně větší. Je to i díky řadě celoevropských a národních projektů, které byly v uplynulých letech na tuto problematiku zaměřeny.
VÝSTAVBA ZE DŘEVA V EVROPSKÝCH ZEMÍCH
Německo
Ročně se v Německu staví okolo 30 tis. domů na bázi dřeva, což představuje 7 % celkového objemu bytové výstavby. Z toho asi 1500 domů tvoří vícepodlažní domy. Státní podpora se zaměřuje především na výstavbu tří až čtyřpodlažních bytových domů. V Bavorsku, které se v současnosti může pochlubit nejlepšími výsledky hospodářství v celém Německu, je podíl dřevostaveb na bytové výstavbě dokonce 30 %. V letech 1994 - 1999 byl realizován rozsáhlý program bavorské vlády na výstavbu 900 bytů ve 22 lokalitách s limitní cenou 1 800 DEM/m2 užitné plochy.
Rakousko
Podíl dřevostaveb na bytové výstavbě je okolo 10 %. Rakousko má dlouholetou tradici v používání dřeva v bytové výstavbě. V současnosti věnuje velkou pozornost uplatnění dřeva při stavbě vícepodlažních bytových domů.
Švýcarsko
Podíl dřevostaveb na bytové výstavbě je přibližně 10 %. Ústřední vláda dlouhodobě podporuje rozvoj vícepodlažních dřevostaveb - poslední podpůrný program je “Dřevo 2000”. Ve Švýcarsku existují dvě nálepky k uskutečnění plánu snížení spotřeby energií v bytové výstavbě. “Minergy” nálepka a nálepka vydávaná v rámci národního ekologického programu “Energie 2000”. První nálepka je přiznávána domům, které spotřebují méně než 45 kWh na m2 za rok. Druhou nálepkou jsou označovány domy, které spotřebují méně než 60 kWh na m2 za rok a spotřeba energií na jejich výrobu je nízká. Některé banky podporují snahy po snížení energií například nižšími úrokovými sazbami nebo poskytováním finanční hotovosti.
Ve Švýcarsku se též prosazuje záměr realizovat v praxi ekologické hodnocení staveb podle metodiky Life Cycle Assessment (Hodnocení životního cyklu) staveb, zohledňující komplexní náklady na stavbu za celou její životnost - tj. náklady na její pořízení, provoz a likvidaci.
Finsko, Švédsko, Norsko
Tyto země jsou vzhledem k zásobám dřevní hmoty, špičkovému zpracovatelskému průmyslu a dlouhodobým tradicím nedostižným vzorem pro středoevropské země. V těchto zemích a Dánsku je bytová výstavba na bázi dřeva přes 60 % z celkové bytové výstavby. V letech 1995 až 2000 byl realizován celoskandinávský program “NORDIC WOOD” s rozpočtem 230 mil. NOK, zaměřený především na možnosti výstavby vícepodlažních staveb na bázi dřeva. V rámci tohoto programu bylo postaveno ve čtrnácti lokalitách 600 bytů ve tří až pětipodlažních domech.
Spojené království
Ve Spojeném království činí rozloha lesů 0,04 ha na obyvatele, což je 6,5 krát méně než v ČR. Přesto podíl dřevostaveb na bytové výstavbě činí v současnosti 10 %. Ve Skotsku činí podíl dřevostaveb dokonce 50 % (Anglie a Wales 5 %). Ve Spojeném království roste v současnosti zájem používat dřevo více v bytové výstavbě. Objevují se dokonce informace o tom, že v budoucnu by podíl dřevostaveb měl dosáhnout 40 %. Realizován byl projekt “Dřevostavba 2000”. Jednalo se o velmi podrobné testování pětipatrového bytového domu včetně náročných požárních zkoušek.
ZÁVĚR
Mezi evropskými státy zaujímá Česká republika 12. místo v lesnatosti, v zásobě dřeva na 1 ha je na 4. místě a v ročním přírůstu na 1 ha je na 6. místě. Zejména poslední dva údaje dokumentují, že stav lesů v České republice není zdaleka takový, jak je bohužel často neodborně prezentován.
Porovnáním těžby a přírůstu zjistíme, že přírůstové možnosti byly v minulých letech v České republice využity přibližně ze 75 %. Lesní hospodáři mohou přiměřeně zvýšit těžby, aniž by tím ohrozili zájmy společnosti vyjádřené kategorizací lesů.
Za předpokladu příznivého ekonomického a sociálního rozvoje, odpovídající aktivity stavebního a dřevozpracujícího průmyslu a státní, resp. regionální podpory, je reálné v průběhu následujících 10 let dosáhnout podílu dřevostaveb na bytové výstavbě v České republice přibližně 15 %. Hlavní pozornost by přitom měla být zaměřena na vícepodlažní bytové domy a nástavby na panelové domy.
Pro širší uplatnění dřevostaveb v bytové a občanské výstavbě v naší republice hovoří též tyto jejich přednosti:
- investiční a energetická nenáročnost výrobců;
- rychlost a nesezónnost výstavby;
- vysoký stupeň lehké prefabrikace a snížení požadavků na zařízení staveniště;
- vysoká produktivita práce při výrobě a montáži;
- nižší zatížení základů a tím nižší náklady na jejich realizaci;
- minimální negativní vliv na okolní stavby;
- dispoziční flexibilita;
- rozměrová přesnost;
- tepelná účinnost;
- nižší cenové náklady na provoz oproti zděným a železobetonovým stavbám;
- dobrý odhad pořizovacích nákladů;
- krátkodobé vázání kapitálu;
- dobré vlastnosti z hlediska životního prostředí (využití obnovitelných zdrojů, snížení odpadů a spotřeby energií).
Adresa autorů:
Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.,
Ing. Anna Kuklíková
- Fakulta stavební ČVUT v Praze
Thákurova 7, 166 29