INVENTARIZACE LESŮ V ČESKÉ REPUBLICE I.

Jiří Holický

Česká republika se přiřadila k řadě evropských zemí, kde se stav a vývoj lesa zjišťuje inventarizací lesů. V červnu 2000 Vláda ČR vydala nařízení vlády č. 193/2000 Sb. a nařídila inventarizaci lesů v České republice (ILČR) v letech 2001 - 2004. Úkolem byl pověřen Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, koordinaci a dohled nad průběhem prací zajišťuje Ministerstvo zemědělství ČR.

Historie inventarizace lesů ČR začala v poválečném období projektem s názvem “Inventarizace lesů 1950” (na základě vyhlášky MZe číslo 3021 z 8. 11. 1948). Tehdejší význam slova inventarizace - zjištění hmot, byl posunut do jiné významové roviny - veškeré práce spojené s vyhotovením a schválením LHP se zaměřením na produkci lesa. Následovaly další inventarizace lesů po deseti letech, tzn. Inventarizace lesů 1960, 1970 a 1980. V devadesátých letech 20. století byly předešlé inventarizace nahrazeny pojmem “Souhrnný lesní hospodářský plán” (SLHP) a od roku 1998 byl SLHP nahrazen materiálem “Informace o stavu lesů”. Veškeré informace o lesích vycházely tedy ze součtu dat dostupných údajů LHP a od roku 1997 též i LHO. Je tedy logické, že se jednalo o data 1-10 let stará a tomu odpovídala jejich aktuálnost.

Poslední zákon o lesích 289/1995 Sb. se v § 28 zmiňuje o provedení inventarizace lesů v závislosti na nařízení vlády. Stalo se tak v měsíci červnu 2000, kdy vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 193/2000 Sb. Obsah tohoto nařízení posouvá pojem inventarizace do nové úrovně, a to pohledem na les jako nedílnou složku životního prostředí v jeho ekosystémových vazbách. Souběžně s produkční funkcí lesa jsou tedy zkoumány i ostatní vlastnosti lesního prostředí.

CÍLE INVENTARIZACE LESŮ

Nařízení vlády č. 193/2000 Sb. otevřelo hospodářské úpravě lesů v ČR nové obzory a možnosti získávání a vyhodnocování dat o lesních ekosystémech. Při inventarizaci lesů je vyzdvižen a upřednostněn sběr dat o lese s mnohem rozsáhlejším souborem informací. Na rozdíl od LHP lze při inventarizačních postupech objektivněji stanovit míru přesnosti zjišťovaných údajů a míru pravděpodobnosti jejich výskytu. Až do roku 2000 je hlavním zdrojem informací o lese systém LHP, LHO a OPRL. V rámci desetiletých cyklů zpracování byla zjišťována zásoba a další údaje takřka ve všech lesních porostech ČR. Pro potřeby orgánů státní správy byla data zpracována do SLHP (dnes Zpráva o stavu lesa). Přes množství údajů, které se v LHP a LHO zjišťují, jsou hospodářsko úpravnické interpretace některých informací o lese omezené. Zatímco v evropských zemích, kde probíhají inventarizace lesů, jsou zjišťovány údaje dosahující až 100 položek, SLHP pracuje pouze se 30 údaji vesměs zaměřenými na produkci lesa.

Při vyhotovování LHP i LHO se klade důraz na hospodářské plánování s podporou základních informací o lesních porostech směrem k potřebám vlastníka. Při inventarizaci lesů je však vyzdvižen a upřednostněn popis lesa s mnohem rozsáhlejším souborem informací, který využije především státní správa. Ta jako garant hospodaření s přírodními zdroji a kontrolor naplňování státní lesnické politiky bude v plné míře využívat data, jejichž zdrojem bude zejména inventarizace lesů.

Popisované skutečnosti

Poprvé v historii českého lesnictví probíhá tak rozsáhlá akce, kdy jsou data o lese sbírána v ekosystémových vazbách. Počtem zjišťovaných údajů přímo na inventarizačních plochách zaujímá ČR přední místo mezi zeměmi Evropy. Systém inventarizace lesů musí být efektivní a statisticky zdůvodnitelný. Inventarizace lesů musí mít zároveň flexibilní dynamickou strukturu, která umožní případné změny. Celý systém je založen na navazujících měřeních v určitých časových intervalech na stejných plochách. Řada opakovaných a vzájemně provázaných šetření je základem pro stanovení vývojových trendů (jako je růst či pokles porostních zásob, běžný přírůst lesa, vývoj druhové skladby lesa, apod.) Inventarizace lesů je dlouhodobý program koncipováný tak, aby poskytl co nejširší soubor informací o stavu a vývoji lesů na území ČR pro potřeby státní správy i dalších subjektů. ILČR se zabývá mnoha aspekty charakterizujícími stav lesa, jako jsou: vlastnické vztahy, pozemkové poměry, struktura lesních pozemků, produkce lesa, škody v lesích, stav cestní a vodní sítě, obnova lesa, charakteristiky lesního ekosystému a omezeně charakteristiky krajiny a další.

Dlouhodobé a krátkodobé cíle

Lze definovat dlouhodobé a krátkodobé cíle. Dlouhodobé cíle vycházejí z podstaty matematicko-statistického sběru dat a jejich vyhodnocování. Krátkodobé cíle jsou spíše zaměřeny na jednotlivé cykly inventarizace lesů. Dlouhodobý cíl: Zhodnotit, jak jsou plněna základní kritéria (zachování zdraví a vitality lesních porostů, zachování a rozvoj produkční funkce lesů, zachování biodiverzity lesních ekosystémů atd.) a jak jsou dosahovány základní cíle lesního hospodářství (zachování lesa jako trvale obnovitelného přírodního zdroje a uplatnění principů trvale udržitelného obhospodařování). Krátkodobý cíl: Je stanoven pro první cyklus v letech 2001 a 2004. Hlavním a nejdůležitějším cílem je vytvořit kvalitní a hodnověrnou informační základnu pro následující cykly měření.

Údaje získané v rámci ILČR budou kompatibilní s mezinárodními standardy tak, aby poskytovaly informace pro mezinárodní prezentaci a plnění mezinárodních závazků ČR (Helsinský proces, Montrealský proces a podobné aktivity).

PŘÍPRAVA INVENTARIZACE LESŮ

Nařízení vlády v červnu 2000 předcházelo období pilotního experimentu - Velkoplošná inventarizace lesů v České republice, který v letech 1994 - 1998 financovalo MZe a zpracovával Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. (IFER). V roce 1995 byla zformulována první verze metodiky. Pro její ověření bylo v roce 1996 na území 60 000 ha (LHC Křivoklát, LHC Ostravice, VLS Hořovice) provedeno venkovní šetření. V roce 1997 byla data zpracována a vyhodnocena. Na základě tohoto vyhodnocení byl připraven výstup dokumentující možnosti metod inventarizace lesů. V letech 1998 - 2000 řešení pilotního projektu pokračovalo a zaměřilo se na průběžnou aktualizaci metodiky v mezinárodním kontextu.

Po ukončení pilotního projektu se Inventarizace lesů v ČR stala předmětem politického a ekonomického rozhodnutí příslušných orgánů státní správy. Přípravné období završilo vydání nařízení vlády. Česká republika se tak přiřadila k evropským zemím, kde zjišťování stavu a vývoje lesů probíhá formou inventarizace (např. Finsko od roku 1921, Švédsko od roku 1923, Rakousko od roku 1961, Velká Británie od roku 1924, Švýcarsko od roku 1983, Německo od roku 1986 atd.).

Přípravy inventarizace lesů v ČR byly v ÚHÚL zahájeny po zveřejnění nařízení vlády č. 193/2000 Sb. v červenci 2000. Tehdy ÚHÚL založil oddělení inventarizace lesů, které je součástí útvaru hospodářské úpravy a ekologie lesů. Pro zajištění chodu celé inventarizace lesů ÚHÚL vytvořil tuto organizační strukturu (viz obr. 1). Od srpna do konce roku 2000 souběžně probíhaly práce na výběrových řízeních dodavatelů softwarového a technického vybavení s tvorbou pracovních postupů inventarizace lesů. Pracovní postupy vycházely z metodiky pilotních projektů firmy Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. (IFER), které schválilo MZe.

ZÁKLADNÍ POJMY INVENTERIZACE LESŮ

Hned z počátku bylo nutné zavést jednotnou a nezaměnitelnou terminologii tak, aby v provozu nedocházelo k záměně významů a pojmů. Potřeba jednotné terminologie vycházela z nejednoznačné definice plochy v nařízení vlády.

- Základní inventarizační síť - Hustota sítě je dána požadavkem přesnosti a výší vynaložených nákladů. Na základě pilotních projektů rozhodlo MZe, že spon bodů pro inventarizaci 2001 - 2004 bude 2 x 2 km. Tyto body jsou průsečíky linií tohoto sponu a jsou zároveň středy ploch, které tyto body obklopují. Vygenerovaná síť je schopná podat informace na úrovních okresů, krajů, přírodních lesních oblastí a území ČR.

- Inventarizační čtverce - Jsou plochy rovněž o rozměrech 2 x 2 km a obklopují průsečíky bodů základní inventarizační sítě, které leží vždy ve středu inventarizačního čtverce. Jsou jakýmisi reprezentativními územími pro inventarizační plochy.

- Inventarizační plochy - Na každé ploše inventarizačního čtverce se nacházejí dvě plochy kruhového tvaru, které se nazývají inventarizační plochy. Poloměr obou inventarizačních ploch je 12,62 m. Střed 1. inventarizační plochy je umístěn generátorem náhodných čísel buď na středy inventarizačních čtverců, nebo v jejich okruhu - maximálně do vzdálenosti 300 m při splnění azimutu 0 - 360°. Střed 2. inventarizační plochy je rovněž generátorem náhodných čísel umístěn v okruhu ( 0 - 360° ) od středu 1. inventarizační plochy vždy ve vzdálenosti 300 m. Velikost každé inventarizační plochy je 500 m2.

- Transekt - Spojnice středů dvou inventarizačních ploch, která má vždy délku 300 m. Při rozvaze, že průměrná velikost lesních porostů je v ČR 1 ha, je pravděpodobné, že transekt o délce 300 m poslouží k dostatečné rozrůzněnosti sledovaných parametrů.

- Podplochy - Každá inventarizační plocha se může dělit na dílčí území, které se nazývají podplochy. Maximální počet podploch v rámci jedné inventarizační plochy je čtyři.

- Inventarizační kruhy - Na každé podploše pro kategorii LES jsou v rámci inventarizace lesů zakládány dva inventarizační kruhy. 1. inventarizační kruh má poloměr 2 m a slouží ke sledování obnovy lesa. 2. inventarizační kruh má poloměr 3 m a slouží k měření tenkých stromů s výčetní tloušťkou 7 cm - 11,9 cm s kůrou. Středy obou inventarizačních kruhů jsou totožné.

- Dvojplocha - Středy obou inventarizačních ploch spojené transektem jsou zařazeny do kategorie LES.

- Jednoplocha - Jeden ze středů inventarizačních ploch je zařazen do kategorie LES a druhý střed inventarizačních ploch je zařazen do kategorie NELES.

- Kategorie LES a NELES - Každá inventarizační plocha je zařazena do kategorie LES či NELES. Definice a specifikace obou kategorií jsou rozpracovány v metodice a pracovních postupech ILČR (specifikace je přístupná i na internetových stránkách ÚHÚL). Zařazení inventarizační plochy do jedné z obou kategorií má význam, zda na ploše proběhne venkovní sběr dat či nikoli. Identifikace probíhá na základě družicových snímků LANDSAT, leteckých snímků, porostních map, katastrálních map a v neposlední řadě terénním šetřením pomocí GPS.

V článku jsou použity pasáže z Metodiky terénního šetření národní inventarizace lesů České republiky (IFER, červen 2000) a Pracovních postupů (MZe, ÚHÚL 2001).

Druhý poslední díl příspěvku vyjde v LP 5/2002

Adresa autora:
Ing. Jiří Holický
vedoucí oddělení inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Brandýs nad Labem
Nábřežní 1326, 250 44 Brandýs nad Labem