ODHAD EKONOMICKÝCH DŮSLEDKŮ DOPADŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY NA LH V ČR
Luděk Šišák, Karel Pulkrab
Podle dostupných informací dosud v ČR problém ekonomického dopadu klimatické změny na lesní hospodářství komplexněji neřešil. Existují pouze práce, zabývající se především biologickými, produkčními a pěstebními otázkami, příp. problémy plnění funkcí či služeb lesa společnosti v měnících se podmínkách. Jedná se tedy o první pokus vyjádřit komplexnější sociálně ekonomické důsledky případné klimatické změny.
Nejprve bylo nezbytné navrhnout nově metodiku, prostřednictvím níž by mohl být odhadnut ekonomický dopad klimatické změny na lesní hospodářství. Jedná se o problém úzce spojený především se změnami dřevinné skladby, zdravotního stavu a obmýtí jednotlivých dřevin a porostů. V daném případě jde o změny v zastoupení dřevin, které se blíží více přirozenému a které je ekologicky stabilnější, s vyšším zastoupením listnáčů na úkor jehličnanů - především smrku. Součástí těchto problémů i zalesňování nelesních - zemědělských půd, tj. otázka delimitace půdy mezi zemědělstvím a lesnictvím. Z ekonomického pohledu jde o problematiku složitou zejména pro její dlouhodobost. Ekonomické důsledky lze očekávat zejména ve změně příjmů z produkce dříví (v kombinaci změny kvality a kvantity) a ve změně nákladů, plynoucí zejména ze změny druhové skladby. Základem pro ekonomické hodnocení dopadů klimatické změny jsou scénáře vývoje lesů. Ty stále nejsou jednoznačné a závisí na různých faktorech, nejen vlastních klimatických, ale rovněž ve výrazné míře na antropogenně podmíněných. Např. ohrožení lesů klimatickou změnou v České republice výrazně zesiluje (Vinš a kol., 1996):
1. změna druhové skladby lesů proti přirozenému složení lesů vlivem lesního hospodářství v historické době, se zastoupením taxonů hospodářských dřevin mimo areál jejich původního rozšíření a na okraji jejich ekologické amplitudy;
2. velký podíl lesních porostů pěstovaných v monokulturách se sníženou stabilitou a zvýšenou zranitelností chorobami a škůdci i abiotickými faktory;
3. stále trvající znečištění ovzduší toxickými průmyslovými zplodinami, dopravou a intenzivním zemědělstvím.
Pro preventivní opatření minimalizující ekologická a ekonomická rizika vznikající v důsledku environmentálních změn včetně globální klimatické změny je třeba postupně změnit současnou druhovou skladbu lesních porostů, využívat podrostní hospodářství s větším podílem přirozené obnovy, řádně výchovávat mladé porosty a tím sledovat jak princip stability, tak produkce, uplatňovat princip integrované ochrany lesů a kontroly šíření škodlivých činitelů, používat šetrné technologie, zejména těžby a transportu dřeva, posilovat environmentální funkce lesů ve veřejném zájmu. Klimatická změna a přizpůsobení lesních ekosystémů této změně bude znamenat zvýšené ekonomické nároky, přesahující běžné možnosti lesního hospodářství. Z toho důvodu bude nutno poskytnout ve veřejném zájmu úhrady a podpory vlastníkům, případně správcům a nájemcům lesů tak, aby byly příslušné změny v lesních ekosystémech zabezpečeny.
METODICKÁ VÝCHODISKA
Metodika odhadu ekonomických důsledků dopadů klimatické změny na hospodaření v lesích ve vybraných oblastech ČR vychází z dostupných materiálů pojednávajících o klimatické změně a jejích možných důsledcích na lesy. Řešení problému navazuje na získané informace týkající se základních hospodářských doporučení pro cílové hospodářské soubory a aktuální porostní typy, zpracované v rámci řešeného projektu. Lze předpokládat stále poměrně vysoký podíl umělé obnovy lesa ve srovnání s podílem obnovy přirozené, i když u jednotlivých dřevin se v budoucích desetiletích bude i s ohledem na ekonomický tlak podíl přirozené obnovy zvyšovat. V časovém horizontu r. 2050 lze očekávat vzestup přirozené obnovy smrku a buku na maximálně možné hodnoty kolem 30 %. Pokud se bude zvyšovat podíl dřevin (buku, dubu a jedle), jejichž náklady na obnovu jsou obecně podstatně vyšší než náklady na obnovu smrku a případně borovice, pak budou náklady růst. Předpokládanou vyšší nákladovost obnovy z důvodů změn dřevinné skladby v důsledku klimatické změny v současné době do jisté míry eliminuje již současná výsadba melioračních a zpevňujících dřevin (MZD). Dále se projeví změny v nákladech na výchovné zásahy, plynoucí především z rozdílné nákladovosti na uvedené zásahy mezi dřevinami jehličnatými a listnatými. Změny v příjmech za prodej dříví se začnou projevovat poměrně později, prakticky nejdříve za čtyři decennia po změně dřevinné skladby v obnově, přičemž nejvýrazněji se projeví až v mýtní těžbě.
S více náklady na zajištění environmentálních mimoprodukčních funkcí lesa oproti současnému stavu se v dané fázi prognózy neuvažuje, protože se ve scénářích nepočítá s jejich extrémnějším ohrožením. S předpokládaným rozšířením plochy lesů by se míra jejich poskytování, a tedy sociálně-ekonomický význam zvýšil. Jestliže by bylo třeba zahrnout do kalkulací nejen ztráty z plnění produkčních funkcí lesa, ale i zvýšení významu lesa v důsledku vyššího plnění mimoprodukčních environmentálních funkcí, bylo by nutno uvažovat s příslušným oceněním významu uvedených funkcí. Takové ocenění je do dnešní doby u nás i ve světě nanejvýše obtížným a dosud teoreticky i prakticky nedořešeným problémem, i když pokusy o řešení daných otázek a ocenění těchto funkcí lesa jsou poměrně četné.
V zásadě by bylo nutno vyjadřovat sociálně ekonomický význam mimoprodukčních funkcí lesa v souladu s rozdílným sociálně-ekonomickým obsahem jejich dopadu ve společnosti. Tzn. funkce se zprostředkovaně tržním dopadem hodnotit v tomto rámci (funkce nedřevoprodukční a funkce ochranné - k nimž patří dnes velmi frekventovaná funkce vázání uhlíku) a funkce s netržním dopadem buď na bázi tzv. preferenčních přístupů (ve světě nejrozšířenějších) - subjektivní hodnoty, spotřebitelského přebytku, tzv. “ochoty platit, anebo na bázi expertních srovnávacích přístupů, vhodnějších pro současné sociálně-ekonomické a společensko-historické podmínky u nás.
UKAZATELE ODHADU DOPADU KLIMATICKÉ ZMĚNY NA EKONOMIKU LH
Lze konstatovat, že klimatická změna, která se projeví v lesních ekosystémech a lesním hospodářství, může mít sociálně ekonomické důsledky pro celou ekonomiku a společnost, zejména pro sociálně ekonomickou stabilitu a rozvoj venkovských oblastí. Takové sociálně ekonomické důsledky pro společnost, národní ekonomiku lze kalkulovat na úrovni celkového hodnotového průměrného přírůstu (CPPH) vyjádřeného v tržních cenách. Jiným ukazatelem, poněkud užším, je vyjádření hodnotového průměrného mýtního přírůstu (PMPH) - opět v tržních cenách. Jinak je třeba kalkulovat ekonomické důsledky pro samotné lesní hospodářství, případně pro majitele, nájemce nebo správce lesů. Ekonomické důsledky, pro vlastní lesní hospodářství, majitele, nájemce a správce lesů vyjadřuje v podstatě ukazatel průměrného ročního čistého důchodu - rozdíl mezi výnosy (tržbami) a náklady. V základě jde o ukazatel průměrného ročního hrubého zisku z lesní výroby (HZLVr).
V první fázi řešení byly vyjádřeny ekonomické ukazatele lesního hospodářství pro hlavní posuzované dřeviny smrk (SM) a buk (BK) podle průměrných absolutních výškových bonit (AVB) na úrovni ČR, ale i sledovaného modelového území Drahanské vrchoviny. Následně byly uvedené ukazatele kalkulovány pro lesní vegetační stupně (lvs) 2. - 5., mezi nimiž dojde podle scénářů především k posunům v důsledku uvažované klimatické změny. Podle údajů pro základní edafickou kategorii živné řady - B - odpovídají v případě smrku příslušným lvs v širším průměru následující AVB: 2. lvs AVB 26, 3. lvs AVB 28, 4. lvs AVB 30 a 5. lvs AVB 32. U buku odpovídá 2. lvs AVB 26, 3. lvs až 5. lvs AVB 28.
Jednotkové hodnoty uvedených ukazatelů vycházejí ze současných průměrných nákladově výnosových poměrů ČR. Uvažuje se tedy s tzv. stálými jednotkovými cenami (náklady) výrobních operací - výkonů základního výchozího období a rovněž tak s jednotkovými cenami výstupů, tj. produkce. Pokud jde o druhy a jednotkové objemy (množství) výrobních operací v technických jednotkách, vycházelo se pro smrk i buk z 30% podílu přirozené obnovy, s počty sadebního materiálu pro SM na úrovni 4 000 kusů/ha, pro BK 9 000 kusů/ha, ze 100leté obmýtní doby pro SM a 120leté pro BK. Byly využity současné normy spotřeby práce (výkonové normy) pro v průměru převažující prognózované technologie v pěstební a těžební činnosti.
K odhadu produkce byly použity Růstové a taxační tabulky hlavních dřevin ČR (Černý, Pařez, Malík, 1996) pro nynější lesní porosty, což lze považovat pro relativní kalkulace dopadu klimatické změny na ekonomiku lesního hospodářství za dostatečné. V případě, že by byly použity predikované údaje v uvedených tabulkách, je problémem to, že dané údaje jsou v mnoha ohledech značně diskutabilní a předvídají produkci bez ohledu na klimatickou změnu v širším průměru až o 50 % vyšší, než je současný stav.
VÝSLEDKY
Souhrnné výsledky jsou uvedeny ve dvou tabulkách. Z údajů v tabulce 1 např. vyplývá, že posune-li se v důsledku klimatické změny ve smrkových porostech 3. lvs na 2. lvs, dojde ke každoroční průměrné ekonomické ztrátě pro společnost na celkovém hodnotovém průměrném přírůstu SM ve výši 2,0 tis. Kč/ha, při posunu ze 4. lvs na 3. lvs dojde ke každoroční ztrátě 1,2 tis. Kč/ha a při posunu z 5. lvs na 4. lvs bude každoroční ztráta činit 2,4 tis. Kč/ha. V případě ztráty hrubého ročního zisku pro vlastníky, správce a majitele lesů dojde při posunu ze 3. lvs na 2. lvs ke každoroční ztrátě na úrovni 2,0 tis. Kč/ha, mezi 4. lvs a 3. lvs ke každoroční ztrátě 1,2 tis. Kč/ha a mezi 5. lvs a 4. lvs ke každoroční ztrátě 2,0 tis. Kč/ha.
Pokud jde o buk, pak dojde pouze ke ztrátě při posunu z 3. lvs, 4. lvs a 5. lvs na 2. lvs, a to tak, že ztráta na celkovém hodnotovém průměrném přírůstu se bude ročně pohybovat na úrovni 1,0 tis. Kč/ha a ztráta hrubého ročního zisku bude činit 0,9 tis. Kč/ha. Při vzájemných posunech mezi 3. lvs, 4. lvs a 5. lvs nebude k podstatnějším ztrátám docházet. Je třeba však brát v úvahu i to, že určité ztráty ovšem budou plynout rovněž ze záměny dřevin v rámci příslušného lvs. Významnější ztráty budou způsobeny především záměnou smrku za buk v uvedených lvs (viz tabulka 2).
Údaje v tabulce 2 znamenají, že dojde-li v důsledku klimatické změny k záměně dřevin v příslušném nynějším lvs, vznikne rovněž významná sociálně ekonomická ztráta. Např. bude-li ve 2. lvs zaměněn smrk bukem (na stanovištích k tomu vhodných), bude každý 1 ha záměny smrku za buk znamenat roční ztrátu na celkovém hodnotovém průměrném přírůstu ve výši 0,6 tis. Kč/ha, roční ztráta na hrubém zisku pak dosáhne 1,0 tis. Kč/ha. Avšak v 5. lvs by roční ztráta na celkovém hodnotovém průměrném přírůstu z takové záměny dosahovala již úrovně 5,2 tis. Kč a roční ztráta na hrubém zisku 5,3 tis. Kč.
ZÁVĚR
Závěrem je třeba říci, že v daném případě jde o první pokus odhadu ekonomických důsledků dopadů klimatické změny na hospodaření v lesích v ČR. Vypovídací schopnost zjištěných údajů souvisí rovněž s objemem a rozsahem prací, které bylo možno v rámci výzkumu provést v souvislosti s uvolněnými finančními prostředky. Použité přístupy i metodiku by bylo třeba dále analyzovat, upřesňovat a doplňovat, stejně jako i použité vstupní podklady v rámci dalšího výzkumného šetření.
Adresa autorů:
Doc. Ing. Luděk Šišák, CSc.,
doc. Ing. Karel Pulkrab, CSc.
Lesnická fakulta ČZU Praze
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6