AKTUALITY

ZAJÍC, KRÁLÍK A MYSLIVECKY VÝZNAMNÍ HLODAVCI

Českomoravská myslivecká jednota Praha ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR, IFER - Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů a Okresním mysliveckým spolkem ČMMJ Třebíč uspořádala 10. 5. t. r. v Třebíči celostátní seminář s mezinárodní účastí “Zajíc, králík a myslivecky významní hlodavci”.

Sborník referátů obsahuje 22 příspěvků: Význam řádů hlodavců a zajíců v naší myslivosti (J. Hromas), Chov zajíce polního (Lepus europaeus Pall.) a králíka divokého (Oryctolagus cuniculus L.) (F. Zabloudil), Zajíc, králík a myslivecky významní hlodavci na Slovensku (P. Hell, J. Slamečka, J. Gašparík, R. Jurčík), Posouzení situace zajíce polního v průběhu posledních deseti let a porovnání vývoje početních stavů v ČR s vývojem v Rakousku a Německu (M. Vodňanský), Stanovení kvality prostředí pro zaječí zvěř pomocí bioindikačních organizmů (F. Havránek, J. Pintíř, Š. Holá), Perspektivy krotkého chovu zajíců (O. Kučera), Potravní ekologie zajíce polního a králíka divokého v současné kulturní krajině (M. Homolka), Využívání porostů vybraných zemědělských plodin zajícem polním (J. Dvořák), Zajíc v okrese Prostějov (J. Niedoba), Zaječí zvěř v okrese Olomouc (D. Čížková), Nákazová situace u zajíce a králíka divokého v ČR (P. Brávek), Analýza zdravotního stavu zaječí zvěře (Lepus europaeus Pall.) v ČR (K. Bukovjan, A. Karpenko), Možnosti prevence a tlumení kokcidiózy u zajíců v klecových chovech, případně ve volnosti (B. Ševčík, J. Straková), Haemodipsus lyriocephalus (Burmeister, 1839) (Anoplura) - významný vektor tularemie u zajíců v ČR? (V. Bádr), Králík divoký (Oryctolagus cuniculus) a některá rizika jeho chovu (F. Havránek, B. Volf, K. Bukovjan), Zkušenosti a význam zazvěřování divokým králíkem (L. Vent), Import králíků divokých z Velké Británie (J. Švec, F. Král), Myslivecky významné druhy hlodavců v ČR (M. Anděra), Bobr evropský (Castor fiber L., 1758) (A. Ficek), Návrat bobra a bobrovnictví (J. Netík), Ondatra pižmová (Ondatra zibethica): diverzita biotopu v Podunajské oblasti, cysticerkóza (Cysticercus fasciolaris), historie a perspektivy (D. Rajský), Doby hájení a lovu řádů hlodavců (Rodentia) a zajíců (Lagomorpha) (J. Hromas, J. Feuereisel).

Zájemci o sborník se mohou přihlásit na sekretariátu ČMMJ (tel. 02/2494 8456). Další myslivecký seminář na téma “Myslivost a ekologie” se koná ve dnech 21. - 22. 6. v Hranicích na Moravě.

Redakce

KINSKÝ CHCE ZÍSKAT ZPĚT ZABAVENÝ MAJETEK

Okresní soud v Chrudimi začal projednávat žalobu potomka šlechtického rodu Františka Oldřicha Kinského, který chce získat zpět rozsáhlá panství za desítky miliard korun včetně zámků v Chocni a Heřmanově Městci. U chrudimského soudu usiluje o několik tisíc hektarů pozemků ve správě LČR, s.p., z okresů Chrudim, Pardubice a Ústí nad Orlicí. Právní zástupce F. O. Kinského podal u soudů po celé ČR již přes devadesát žalob požadujících navrácení majetku této větve Kinských.

Např. v Heřmanově Městci si Kinský dělá nárok nejen na zámek, ale i hřebčín, bažantnici, letiště i budovu základní umělecké školy. Potomek šlechtického rodu tvrdí, že konfiskace rodinného majetku na základě Benešových dekretů po druhé světové válce byla neplatná. Stát totiž rozsáhlá panství a budovy po celé zemi nezabavil tehdy nezletilému Františku Oldřichovi Kinskému, ale jeho otci, který byl v té době již několik let po smrti. V rozhodnutí o konfiskaci je uvedeno, že majetek se zabavuje tomuto zesnulému. Z tohoto důvodu je konfiskace podle právního zástupce neplatná. V případě úspěchu Kinského u chrudimského soudu by stát přišel až o deset tisíc hektarů pozemků, z nichž však většina leží v severních Čechách. Soudní spory budou podle právníků pokračovat pravděpodobně ještě několik let.

Podle MF Dnes, redakce

MORAVSKOSLEZSKÉ DŘEVAŘSKÉ ZÁVODY V KONKURZU

Krajský soud v Ostravě vyhlásil konkurs na majetek akciové společnosti Moravskoslezské dřevařské závody Šumperk, která na sklonku minulého století patřila k nejvýznamnějším dřevozpracujícím firmám v ČR. Podle usnesení ostravského soudu podalo návrh na konkurs Moravskoslezských dřevařských závodů několik desítek fyzických osob, mezi nimiž byli i bývalí zaměstnanci, kterým společnost dlužila peníze za odvedenou práci. Moravskoslezské dřevařské závody se dostaly do tíživé finanční situace v posledních letech minulého století, kdy jim finanční úřad obstavil účty. Noví majitelé se tehdy zadluženou dřevařskou firmu snažili postavit na nohy, a proto pronajali 16 jejích závodů. Z peněz získaných za pronájem chtělo vedení podniku zaplatit dluhy, které na konci roku 2000 činily zhruba 400 milionů korun.

Podle MF Dnes, redakce

BYSTŘIČTÍ CHTĚJÍ PĚSTOVAT NA STOVKÁCH HEKTARŮ PALIVO

130 mil. Kč stála největší spalovna na biomasu v ČR, kterou na sklonku uplynulého roku zprovoznilo město Bystřice nad Pernštejnem. Nyní, se zkušenostmi z první topné sezóny se bystřičtí chtějí zbavit závislosti na dovozu paliva ze všech koutů země a začínají se ohlížet po vlastních zdrojích. Podle bystřického starosty potřebuje pěstování dřevní hmoty na rozjezd minimálně sedm let a stát do startu nepřipravil podmínky. Nyní má Bystřice asi 7,5 ha zkušebně osázených topoly a vrbami, z nichž nejstarší jsou tříleté. Spolu s odborníky se nyní snaží posoudit, která dřevina je pro biomasu vhodnější. Město oslovilo výzkumníky a zemědělce z firmy Zemservis, kteří nyní zkouší, které klony rychle rostoucích dřevin jsou nejlepší. Podle předpokladů by se mělo v kotelně spalovat 40 % slámy a 60% štěpky a za rok by se mělo vyrobit na 90 tis. GJ tepla. M. Trnka z firmy Zemservis předpokládá, že na 60 % štěpky by Bystřice musela vytěžit sedmiletý topol z osmdesáti až sta hektarů, aby byla schopna celý rok kotelnu bez problémů zásobovat. Sedm roků po sobě bude nutno vysázet sto hektarů vrb nebo topolů, aby se mohly po sedmi letech průběžně sklízet. Tak by se celý systém nastartoval. V celém státě je nedostatek kvalitního certifikovaného materiálu, protože se nikdo vážně nezabývá pěstováním dřevin na orné půdě. Zemservis se proto pokusil založit jakousi matečnici, aby mohl pěstovat vlastní řízky. Vzdor plánům, podle nichž by se měly plantáže rozkládat na sedmi stech ha, se starosta neobává, že by Bystřice neměla dost půdy, protože v ČR má být utlumena zemědělská výroba na 1,5 mil. ha a na Vysočině bude půdy dost. Navíc si od biomasy slibuje energetickou nezávislost v době ropných krizí. 

Podle MF Dnes, redakce

JE RECYKLACE PAPÍRU ŠETRNÁ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ?

Podle ochránců přírody ze sdružení Arnika používají státní úřady málo recyklovaného papíru. Jako první cíl své kampaně “Šetrné papírování” si vybrali MŽP. Ministru M. Kužvartovi předali balík recyklovaného papíru a živý smrček. Je však recyklovaný papír skutečně ekologičtější než papír nový, jak tvrdí ochránci přírody? Josef Zbořil, člen představenstva Svazu průmyslu a obchodu, tvrdí, že zatížení životního prostředí při výrobě recyklovaného papíru je větší, než když se papír vyrábí z primárního vlákna. Podle něho vzniká spousta škodlivin např. při zesvětlování starého papíru. V ČR se v současnosti recykluje téměř 50 % všech druhů papíru a výraznější recyklace už není možná. Ochránci by spíše měli prosazovat, aby papír měl průkaz původu. V průkazu by bylo uvedeno, jestli papír pochází z lesa, kde se hospodaří správně, a jaký vliv na životní prostředí má papírna. Ke kampani ochránců přírody má připomínky i LČR, s.p. K výrobě papíru se totiž používají mladé stromy z probírek. Využít mladé stromy na něco jiného prakticky nelze a navíc je papír ekologičtější výrobek než cokoli jiného, je to obnovitelná surovina.

Arnika však trvá na tom, že recyklovaný papír je šetrnější k životnímu prostředí než nový a poukazuje na zkušenosti z USA, kde dokonce vzniklo sdružení uživatelů recyklovaného papíru, kam se kromě úřadů či bank hlásí i výrobci kopírovacích strojů nebo tiskáren. Také ministr Kužvart je přes různé výhrady přesvědčen o tom, že recyklovaný papír je pro životní prostředí výhodnější. Jeho úřad už roky používá obálky a tašky z recyklovaného papíru, na chodbách ministerstva jsou nádoby na tříděný odpad a teď se chystá i na používání kancelářského recyklovaného papíru.

Podle Podle MF Dnes, redakce

PLÁNOVANÉ LESY JEN NA PAPÍŘE

Plán na zřízení souvislého pásu lesa a parků, sítě cyklostezek, pěších turistických tras i jezdeckých cest kolem Prahy je stále pouhou vizí. Na jeho uskutečnění chybějí dohody s majiteli pozemků i peníze. Stále se nepodařil vyřešit problém směny nebo výkupu pozemků od jejich majitelů. Předběžný návrh počítal s tím, že by nové lesy vznikly v následujících 20 letech na konci souvislé pražské zástavby a vedly přibližně v linii, která spojuje Říčany - Popovice - Jílové - Jíloviště - Dobřichovice - Unhošť - Tursko - Libčice - Klíčany - Brandýs nad Labem - Úvaly. Všechny tyto obce jsou v dosahu pražské integrované dopravy. Uskutečnění projektu by stálo několik miliard Kč, které má zajistit magistrát, středočeský krajský úřad a MŽP ze svých již existujících dotačních programů. Počítá se i s fondy EU. Zatím se pouze zpracovává analýza životního prostředí zeleného pásu. Kromě složitých majetkových vztahů bude další problém se změnou kategorizace lesů (z lesů hospodářských na lesy rekreační). Navíc nemálo obcí v území zeleného pásu počítá s tím, že pozemky využije pro průmyslovou výrobu nebo bytovou zástavbu. Prvním konkrétním krokem je tak zatím pouze zřízení biokoridoru (výsadba nových stromů, obnovení několika rybníků) na území Čakovic, Miškovic, Kbel, Vinoře a Satalic.

Podle MF Dnes, redakce

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V ROZŠÍŘENÉ EVROPSKÉ UNII

Pod tímto heslem se konal ve dnech 4.- 8. 3. 2002 v Ramsau (Bádensko-Württembersko) přednáškový večer, navštívený 960 účastníky z 21 evropských států. Hlavním přednášejícím byl Leo MAIER, vedoucí oddělení životního prostředí a lesů na generálním ředitelství pro zemědělství Evropské komise. Údaje o budoucím rozšíření plochy lesů obhospodařovaných v rámci EU jsou závislé na rozsahu připravovaného rozšíření, očekává se nárůst o 25 - 41 %, těžební možnosti užitkového dříví vzrostou o 25 - 30 %. Nové státy budou pravděpodobně část výtěže i nadále vyvážet (vzhledem k nižší vlastní spotřebě na 1 obyvatele). Zvýší se tu však péče o zdravotní stav lesů a vzroste význam jejich mimoprodukčních funkcí, což může podpořit také rozvoj odvětví mezinárodní turistiky. Rozvojové koncepce a aktuální opatření EU se dotýkají lesního a dřevařského hospodářství ve dvou rovinách: a) v oblasti řízení (ochrana lesů proti imisím, informační a komunikační systémy, péče o krajinu), b) v oblasti politiky vztahů mezi sektory (včetně příslušné části ekologické politiky) a v koordinaci lesnických programů členských států (ve stálém lesnickém výboru). Jak v lesním hospodářství, tak v rozvoji venkovské krajiny se bude důsledně uplatňovat trvalostní princip. V obou případech to přinese značný odklon od tradiční tržní politiky, je nutno uvést do souladu zvýšené nároky společnosti na les a krajinu a možnosti krytí jejich nákladů.

O postupu rozšiřování EU informují průběžně sdělovací prostředky. Strategie řízení tohoto procesu musí především zajistit účelný soulad společenského práva platného v dosavadní části EU s právními normami uchazečů o členství. To patrně nebude tak obtížné, jako citlivé stanovení finančních příspěvků jednotlivých států do společného rozpočtu a výše podpor pro jednotlivé programy, které se rovněž bude regionálně lišit. Podpory, které tzv. kandidátské země prozatím dostávají, skončí okamžikem přijetí do EU. Jako příklad budoucích dotací lze uvést, že členské země Španělsko a Itálie dostanou na období 2000 až 2006 pro své lesnické programy příspěvek 834 resp. 251 mil. euro. Investicím do lesního hospodářství překáží roztříštěná držba lesů, proto se asi nebude podporovat další privatizace a pro racionální obhospodařování drobnějších majetků je nutno vybudovat účelnou infrastrukturu. Problémem je i vybudování společného dřevařského trhu.

V závěru přednášky vyslovil řečník uznání těm kandidátským zemím, v nichž má tradičně lesní hospodářství poměrně vysokou úroveň.

Österreichische Forstzeitung, 4/2002, Čk

NOVÉ SEBEVĚDOMÍ PRO ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ HOSPODÁŘE

Sympozium s názvem “Zemědělec - obhospodařovatel surovin a energie” se uskutečnilo v lednu t.r. v Bonn Bad-Godensberg za účasti více než 200 účastníků, kteří diskutovali o velkém potenciálu energie, skrytém v obnovitelných zdrojích. Přes 20 přednášek se dotýkalo témat od šance ekologické produkce biomasy přes získávání energie a její význam v regionální hospodářské politice až po možnosti vzdělávání a rekvalifikace v rozvíjejícím se oboru bioenergie.

Státní sekretář Ministerstva pro životní prostředí, ochranu přírody, zemědělství a ochranu spotřebitelů NRW (Nordrhein-Westfahler) vidí dobré perspektivy, které se otevírají před zemědělci a lesními hospodáři jako poskytovateli služeb v oboru energie. Apeloval na to, aby biomase zemědělské a lesní produkce byl dán ten význam, který v obnovitelných zdrojích energie bude hrát. Přestože je biomasa v tomto rámci nejdůležitější nosič energie, je ve srovnání s větrnou a fotovoltaickou energií zcela podhodnocována. Její výhody jsou nepřehlédnutelné. Energie z biomasy je oproti větrné a fotovoltaické energii již vytvořena a uskladněna a lze ji kdykoliv podle potřeby použít. Je již k dispozici široké spektrum uživatelských technologií - od spalování přes kvašení až po zplynování. Výhodou je její regionální disponibilita, která prostřednictvím zužitkovatelských řetězců přináší do venkovských regionů pracovní místa. Aby se uvolnil boom (podobně jako u větrné a fotovoltaické energie), aby se urychlilo zaplnění trhu odpovídající technikou, prosazuje NRW v rámci programů “Racionální použití energie a využívání nevyčerpatelných zdrojů energie” podporu investičních záměrů, kam patří také projekty energetického využití biomasy a produkce bioplynu. Podporuje se strukturální zlepšení zpracovatelských a tržních podmínek produkce lesního hospodářství a uplatnění dřeva pro energetické využití.

Dr. H. Scheer, prezident EUROSOLAR, pořádající organizace sympozia, zdůraznil, že “současné struktury brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů”. Na základě falešných dat a domněnek, které se nevyhýbají ani Spolkovému úřadu pro životní prostředí, stojíme beze změny na jednom místě. Kritizoval to, že se racionalita struktur v jejich významu řadí před cenovou, národohospodářskou a společenskou racionalitu. Současný systém je příliš spjat se starými nosiči energie. Horoval pro to, aby proces globalizace a koncentrace byl pootočen ve prospěch regionalizace. Regionalizace by mohla být oprav-dovým programem pro zemědělství a lesní hospodářství jako dodavatele obnovitelné energie. Tato změna, odklon od starého myšlení k novým strukturám a úkolům v zemědělství a lesním hospodářství vyžaduje vzdělání a rekvalifikaci zemědělců a lesních hospodářů. Protože trh energie a surovin potřebuje mnoho aktérů, musí se vytvářet informační a vzdělávací základna.

Ve své, spíše již filozofické přednášce vyzval Dr. H. Fischer zemědělské a lesní hospodáře k většímu sebevědomí. Mají pro to důvody. Drží v rukou klíč k budoucnosti - suroviny pro vysoce hodnotné produkty, které se dnes získávají pomocí mnoha, životnímu prostředí škodlivých kroků z ropy. Zatímco se ropa v komplikovaném chemickém procesu převádí nejprve do základní suroviny, zemědělství a lesní hospodářství produkují rostliny, je v situaci, kdy produkuje již vysoce hodnotné suroviny, které lze použít bez velkých chemických změn přímo pro další chemické zpracování. Možnost náhrady ropy rostlinnou bází činí zemědělce a lesní hospodáře pro 21. století důležitým surovinovým odvětvím.

Podle Energie-Pflanzen 1/2002, Šve

EVROPSKÝ POHLED NA NEDOTĚŽOVÁNÍ

V současné době se v evropských lesích těží v průměru jen 60 % přírůstu. To nekoresponduje se špatnou příjmovou situací drobných vlastníků lesa, svým způsobem to limituje další rozvoj regionálního dřevozpracujícího průmyslu, a v konečných důsledcích to vytváří i prostor pro import dříví z jiných oblastí světa. Uvolnění dalších evropských zdrojů dříví pro trh má však některá úskalí, jako je například nebezpečí poklesu cen dříví při větší nabídce než poptávce a celospolečenské požadavky na vázání CO2. Proto se připravuje společná konference FAO/ECE/ILO na téma “Mobilizace dalších zdrojů dříví”, s jejímž uskutečněním se počítá při příležitosti veletrhu “Interforst 2004” v Mnichově.

Podle Joint FAO/ECE/ILO Committee 1/2000/2, Vladimír Simanov

VÝZVA PRO LESNICKÝ VÝZKUM

V odborném tisku se objevují výzvy k dokonalejšímu využívání počítačových metod při hledání optimální strategie pěstování lesů, zejména se zřetelem na probíhající majetkovou a organizační decentralizaci lesního hospodářství. Příkladem aplikace systémové analýzy, modelování a simulace složitého ekosystému “les” při rozhodování a plánování dlouhodobých pěstebních opatření jsou dva články v 2. letošním čísle časopisu “AFZ-Der Wald”. První autor (A. POMMERENING) popisuje možný postup v hospodářských a účelových lesích po vzniku nových lesnicko-politických rámcových podmínek ve Velké Británii, dvojice německých autorů Ch. RADEMACHERová a V. GRIMM představuje práci s modelem BEVORE, charakterizujícím vývoj bukového pralesa.

Obsah obou článků pochopitelně nelze stručně reprodukovat, ale je užitečné pochopit jejich praktický smysl. Konečným cílem je vytvoření podpůrného rozhodovacího systému při zakládání a obhospodařování nestejnověkých smíšených porostů. Zatím je ovšem tento výzkum pro nedostatek a velký počet potřebných vstupních parametrů v začátcích. V každém případě by měla být jeho výsledkem možnost porovnávat na počítačových modelech prognózu dlouhodobých důsledků rozdílných hospodářských rozhodnutí. Tyto modely pochopitelně umožní “lépe” nebo “hůře” než dosud rozhodovat podle toho, jak se podaří vtělit do nich dosavadní expertní poznatky vědy i praxe a naplnit je potřebnými vstupními daty. Jde tedy o racionální uspořádání dnes používaných rozhodovacích metod a myšlenkových pochodů tak, aby byly konzistentní a daly se na různých lesních objektech pohodlně opakovat, průběžně je doplňovat novými poznatky a odhalovat v nich mezery.

AFZ - Der Wald, 2/2002, Čk

VÝZVA PRO LESNICKÉ VYSOKÉ ŠKOLY

V současném světě se mění podmínky a možnosti uplatnění absolventů vysokých škol. Tomu je nutno pružně přizpůsobit i způsob jejich přípravy. Protože se to týká i lesního hospodářství, začala Lesnická fakulta ve Freiburgu před víc než 5 lety vyvíjet nové způsoby studia (AFZ č.8/1994). Významnou součástí reformních kroků je rozšíření nabídky studijních možností o dálkové studium, v němž je přímý styk s učiteli účelně (tj. podle povahy učebního předmětu) doplněn samostatnou studijní činností účastníků, vybavených osobním počítačem, pokud možno s přístupem na internet. Dostupností a formami takového studia pro zájemce se zabývají 2 články pracovníků uvedené fakulty v č. 1/2002 časopisu AFZ - Der Wald. První z nich rozebírá převážně technicko-organizační problémy na příkladu počítačového programu ILIAS (http://www.ilias.uni-koeln.de), který fakulta převzala z University v Kolíně n/Rýnem a použila pro pokusný běh nazvaný “Lesnická ekologie ON LINE”. Komunikace učitelů se studenty může totiž probíhat na různé pedagogickorganizační úrovni: 1. jako prostá instruktáž učebními texty vytištěnými z disket na počítači (se snadnou možností aktualizace), 2. doplněním těchto textů o další zdroje potřebných nebo zájmových poznatků, které lze vyvolat jednoduchým kliknutím, 3. vybavením učebního systému kompaktními nosiči záznamu (CD-ROM), které učitelům a studujícím umožní doplnit texty zvukem a filmovými smyčkami, 4. prostřednictvím tzv. učebních jednotek “ON LINE”, které spojují všechny výhody předešlých způsobů komunikace a rozšiřují je o možnost napojení na internet a tím také o možnost komunikace s učiteli (např. vytvořením virtuálních seminářů).

Druhý článek přináší výsledky průzkumu, jaká je odezva zavedení učebních jednotek ON LINE v širší zájmové oblasti, mezi učiteli a dosavadními uživateli. Výsledky ukazují, že se po překonání počátečních obtíží - prozatím zejména omezeného přístupu na internet, ale i nemalého počtu dalších - multimedializace vysokoškolského studia prosadí. Zájem je především mezi uchazeči o studium.

AFZ - Der Wald, 1/2002, Čk

ZÁSADY PĚSTOVÁNÍ PRO BAVORSKÉ STÁTNÍ LESY

Po 20 letech platnosti zásad pěstování vydala Bavorská správa státních lesů (BSFV) jejich nové znění. Přepracované Zásady pochopitelně vycházejí z platného lesního zákona, pro státní lesy jsou závazné a pro soukromé lesy se doporučují jako pomůcka. Mají podpořit dosažení zpřesněných ekonomických, ekologických a sociálních cílů trvalostního lesního hospodářství.

Protože je úplný text publikován tiskem a na internetu (www.forst.bayern.de/docs/leistung-konzept-waldkonzept.html), postačí k charakteristice obsahu citace nadpisů desatera zásad:

1. Na skladbě lesa se podílejí dřeviny přirozených lesních společenstev.

2. Dřevní zásoba a cílové dimenze se diferencují podle dřeviny, stanoviště a jakosti dřeva.

3. Obnova probíhá přednostně dlouhodobými maloplošnými postupy.

4. Využívají se přirozené regulační síly a procesy (“biologická racionalizace”).

5. Zvyšuje se stabilita a odolnost lesů.

6. Stavy spárkaté zvěře se přizpůsobují požadavkům na přirozenou obnovu dřevin.

7. Zachovávají se a podle možnosti zlepšují genetické zdroje lesa.

8. Půda je hlavní základnou lesních ekosystémů a musí se chránit před negativními vlivy.

9. Hospodaří se tak, aby les plnil své ekologické a rekreační funkce.

10. Biologickou rozmanitost lesních ekosystémů je nutno zachovat a zlepšovat.

AFZ - Der Wald, 4/2002, Čk

POKUSY S VÝSADBOU SAZENIC V “MINISKLENÍCÍCH”

Takto se označují ochranné obaly sazenic (Treeshelters, Schutzhllen) v podobě až 2 m vysoké plastové roury s větracím otvorem nebo bez něj a s opěrnou tyčkou. Metoda byla navržena v Anglii. Pětileté výsledky ověřovacích pokusů v oblasti LZ Minden s dubovými sazenicemi tří výškových tříd (30-50, 50-80, 120-140 cm) a s délkou obalů 120 a 150 cm naznačují, že jde o dražší, ale úspěšnou metodu, použitelnou při zvýšeném ohrožení sazenic zvěří nebo ohryzem hlodavci v těchto speciálních případech:

a) při vylepšování a doplňování odrostlejších kultur a nárostů; b) jde-li o zalesnění polomových a kůrovcových mezer v porostu; c) na kalamitních plochách pokrytých neodklizeným materiálem po těžbě; d) při zalesňování nelesních půd ve volném sponu (4 x 4m), dá-li se očekávat přirozený výplňový nálet ze sousedních porostů; e) v místech extrémního ohrožení sazenic zvěří nebo konkurencí buřeně (ostružina, hasivka).

AFZ - Der Wald, 4/2002, Čk

OPTIMIZACE OBMÝTNÍ DOBY SMRKOVÝCH POROSTŮ

Obrovské škody, které způsobil dne 26. září 1999 ve smrkových porostech pohoří Ostalb orkán Lothar, byly podnětem k novým úvahám o délce obmýtní doby v ohrožených smrkových porostech. Výchozí údaje k hospodářským a kalkulacím poskytly čtyři nejvíce poškozené lesní závody z celkové kalamitní plochy 4100 ha. Škody se zvětšovaly od III. do VI. věkové třídy porostů vždy přibližně o 50 %. Zjištěné riziko bylo použito k výpočtu hospodářských důsledků na modelu hospodářských skupin s obmýtní dobou 120, 100 a 80 let. Ukázalo se, že při škodách v rozsahu podobném nebo menším, než způsobil orkán Lothar, je čistý provozně-hospodářský výnos přibližně stejný ve všech třech uvažovaných případech. Další zvyšování rozsahu škod má za následek těžké hospodářské ztráty zejména při obmýtní době 120 roků (ztráty na kalamitní hmotě, přechodné obtíže s odbytem, snížení cen apod.). V silně ohrožených oblastech je proto možno považovat za optimální obmýtní dobu mezi 80 - 100 roky.

AFZ - Der Wald, 3/2002, Čk

PO ROCE 2006 JEN 40 ABSOLVENTŮ LESNICKÉ ŠKOLY ROČNĚ

(O změnách v rakouském lesnickém školství informoval štýrské hospodářské vedoucí 20. 3. 2002 ředitel školy v městě Bruck/Mur)

V roce 2006 skončí svou činnost lesnická škola v městě Gaifarn a zbývající školu v městě Bruck/Mur bude ročně opouštět 40-50 absolventů. Tito absolventi (studium končí maturitou) mohou plnit řídící funkci v podnicích do 3600 ha (podle novelizovaného lesního zákona, který vstoupí v platnost v polovině t.r.) a musí být pro svou funkci dobře připraveni. Podniky o této rozloze představují v souhrnu polovinu rakouských lesů.

Od roku 1971 je v chodu lesnické vzdělání s maturitou, od roku 1988 byly realizovány reformy učebních osnov s ohledem na hynutí lesů. V roce 1997 se uskutečnila první autonomní reforma učebních plánů s novými těžišti: marketing, management, komunikace. Letos končí (tedy po 5 letech studia) maturitou studenti, kteří se vzdělávali podle uvedených nových učebních plánů. Pro rok 2003 se již připravuje další nový učební plán s hesly: druhý živý jazyk, komunikace, prezentace, laboratorní práce, projekční studie. Diskuse o připravovaném učebním plánu je v běhu. A. Aldrian zdůrazňuje, že na rychlý vývoj je třeba také rychle reagovat. Bude nutné od lesníků vyžadovat více služebních výkonů: lesní pedagogiku, činnost v technických kancelářích, organizovat kooperaci mezi podniky, zajistit vysokou kvalitu, certifikaci, řešení logistiky pro dopravu z lesa na pily atd.

V další části svého vystoupení Aldrian stručně shrnul nejrůznější náročné úkoly, které musí lesníci zvládnout: péči o ochranný les, hrazení bystřin a lavin, marketing, rybářství, myslivost, práci s veřejností a podle novelizovaného lesního zákona pátou funkci lesa: management přírodního prostoru. Lesníci s tímto vzděláním musí zvládnout dvakrát tak velký podnik než dříve. “Ukáže se, jestli jsou k tomu způsobilí. Budeme je na jejich cestě doprovázet. Největším problémem jsou odborníci, kteří jsou zaměření velmi úzce a ukazují své slabiny v dalším vzdělávání. Ti mohou být nasazeni jen na specifické úkoly. Uvažuje se o tom, že se mezi 3. a 4. ročníkem studia zavede tříměsíční provozní praxe.” Aldrian to považuje za pozitivní stejně jako dvouletou praxi adjunkta po ukončení školy. (navrhují se jiné názvy - např. volontér) V diskusi informoval o tom, že více než dvě třetiny absolventů školy zůstávají v lesním hospodářství a jedna třetina studuje dále, ale jen polovina z toho jde na vysokou školu (BOKU).

Ostrá debata se na shromáždění hospodářských vedoucích rozvinula k problematice státní zkoušky. Kritizovalo se, že se přes novelu lesního zákona nic nezměnilo na státní zkoušce a navrhovaly se nejrůznější způsoby a délky doškolování a různé intervaly s tím, že další vzdělávání je stále důležitější.

Holzkurier 14/02, Proch

PRO RAKUŠANY JE LES NEJOBLÍBENĚJŠÍM REKREAČNÍM MÍSTEM

Na objednávku Rakouských spolkových lesů (ÖBf) se uskutečnil výzkum názoru obyvatel na téma Les a využití přírody k rekreaci. Z tisíce dotázaných 73 % odpovědělo, že během měsíce vícekrát navštěvují les, 10 % dokonce téměř denně. Nejčastějším využitím volného času jsou procházky (88 % dotázaných) a sport (43 %). Nejaktivnější jsou obyvatelé Štýrska a Korutan, nejpohodlnější jsou obyvatelé Vídně. Velmi málo se ví o vlastnictví lesů: např. 49 % dotázaných si myslí, že Rakouské spolkové lesy obhospodařují mnohem více lesů, než je skutečnost. 40 % respondentů vůbec neví, že i soukromé lesy jsou pro účely rekreace volně přístupné.

Holzkurier 16/02, Proch

VYŠŠÍ VÝNOS I PŘI NIŽŠÍ PRODUKCI

Rakouský papírenský průmysl vyprodukoval v roce 2001 o 3,1 % méně výrobků než v předchozím roce, a přesto měl obrat vyšší o 2,8 % a dosáhl rekordní výše 3,66 mld. eur. Prezident Spojeného papírenského průmyslu Austropapier M. Gröller tak mohl konstatovat: “To znamená, že při snížení produkce můžeme držet stabilní ceny. Novým receptem na odstavení strojů jsme zvládli krizi”. Dále pak zdůraznil, že stále důležitější budou východní trhy, které už nyní odebírají 15 % exportu (80 % vývozní kvóty) se stále vzestupnou tendencí.

Rakouský papírenský průmysl spotřeboval v roce 2001 6,9 mil. m3 průmyslového dříví a štěpky, což bylo o 2,5 % méně než v rekordním roce 2000, “přesto o 3,5 % více bylo z tuzemských zdrojů” (viceprezident Austropapier V. Sorger, šéf podniku Frantschach). Podíl importu může klesnout o 21 %, na nejnižší hodnotu za poslední desetiletí. “My jsme jako odběratel sdružených výrobků pro pilařský průmysl mimořádně důležití”. Štěpky tvoří více než polovinu spotřebované suroviny papírenského průmyslu. Přesto v roce 2001 klesl odběr o 4,6 % na 3,35 mil. m3 (ekvivalent).

Z článku se dozvíme, že výrazně stoupá cena starého papíru jako konkurenčního materiálu dřeva. To by mohlo znamenat zvýšení ceny kartonu (M. Gröller). Od začátku letošního roku se snížila spotřeba novinového papíru (souvisí se snížením objemu reklamy) a to vedlo ke snížení jeho ceny. Celkově nejsou ale sklady na příliš vysoké úrovni, a tak se nepočítá s dalším odstavováním strojů. 2. čtvrtletí bude pro papírenský průmysl poněkud veselejší, ale nedosáhne se v obratu úrovně roku 2001. Pokud jde o dřevo, počítá se stabilní situací.

Holzkurier 16/02, Proch

KYSELÁ MLHA - ŠKŮDCE LESA

Výzkumníci bernské univerzity mají důkazy o tom, že kyselá mlha škodí stromům právě tak, jako kyselý déšť. Tuto zprávu přináší “Pressetext Europa”. Jemné kapičky mlhy absorbují škodlivé látky ze vzduchu až 25krát účinněji než dešťové kapky, a vytvářejí tedy skutečná jedovatá mračna. Vědcům se však zatím nepodařilo zjistit kolik těchto kapiček, jaký podíl, se dostane skutečně do lesa. Vnášení “mlžné vody” závisí na rozptýlení a velikosti kapiček ve vzduchu, na turbulenci a rychlosti větru a na povrchových vlastnostech listů rostlin. Pětiměsíční měření ve východobavorských Smrčinách ukázala, že mlha přinesla do lesa stejné množství škodlivých látek jako déšť. “Samotné mlžné výpary mohou koruny stromů zničit,” tvrdí Esther Thalman, která se tímto výzkumem zabývá. Na několika místech dosáhly naměřené hodnoty pH 3. Výzkumnice tvrdí, že kyselá “omáčka” může při kontaktu ohrozit listí i kůru, což se může stát zejména v lesích ve vyšších polohách, kde se často vyskytují mlhy i deště.

AFZ/Der Wald 5/02, Proch