HODNOTOVÁ PRODUKCE A PŮDOTVORNÁ FUNKCE TŘEŠNĚ PTAČÍ
Vilém Podrázský, Jiří Remeš, Pavel Karnet
Údaje o ekonomických aspektech pěstování třešně ptačí a o jejím vlivu na stav a dynamiku lesních ekosystémů dosud chybějí. K dispozici jsou pouze odhady a obtížně srovnatelné výsledky ze zahraničí, především ze západní Evropy. Přesto se předpokládá výrazné zvýšení hodnoty produkce lesních porostů a její příznivé působení na diverzitu a stabilitu lesních ekosystémů, včetně lesních půd.
Dosavadní studium funkčních potenciálů třešně ptačí (Cerasus avium (L.) Moench) potvrdilo její pozitivní význam pro zvyšování objemové produkce porostů a poskytlo podklady pro její optimální způsoby pěstování. Dosud však chybějí důležité údaje o významu této dřeviny pro ekonomiku lesního hospodářství a jejím vlivu na ostatní složky lesních ekosystémů, především na stav humusových forem a lesních půd. Proto bylo dalším cílem projektu NAZV, EP 7138 Šlechtění a pěstování třešně ptačí, díky kterému vznikl tento příspěvek, získání prvotních dat o těchto aspektech pěstování třešně.
HODNOTOVÁ PRODUKCE TŘEŠNĚ
Pro uplatnění třešně ptačí v lesním hospodářství je nutné znát také její vliv na ekonomiku lesního hospodářství. Zde je prozatím k dispozici minimum údajů. V západní Evropě je o třešeň, stejně jako o další cenné a méně obvyklé listnáče, mimořádný zájem. Souvisí to s omezením importu tropických dřevin a s měnícími se požadavky spotřebitelů. Poptávka však roste zejména po nejjakostnějších výřezech. Určité ceny sortimentů třešně uvádí Bluďovský, průměrné ceny na dražbě v Bruchsalu (Bádensko-Württembersko) konané 10. 3. 1999 dosáhly hodnoty 469 DEM/ m3, maximální pak 1681 DEM/m3. U nás je trh se dřívím třešně teprve v počátcích. Konkrétní ceny jsou velice obtížně zjistitelné, pro své malé zastoupení se dříví třešně prodává často jako “ostatní listnáče” - na palivo, k výrobě dřevěného uhlí apod. To souvisí se dvěma faktory:
1. Zejména v Čechách je třešeň zastoupena především na extrémnějších stanovištích, často významných i z hlediska ochrany přírody - Křivoklátsko, Český kras apod. Na těchto lokalitách nedosahuje dimenzí a kvality potřebné k prodeji za výhodnější ceny, není zajištěna ani těžba v optimálním věku (brzký výskyt hnilob). Ta musí být podstatně odlišná od ostatních dřevin na podobných stanovištích - např. DB, BK. Na lokalitách vyloženě extrémních je pak otázkou vůbec samo lesnické hospodaření z jiného hlediska, než je prostá obnova lesních porostů s ochrannou funkcí.
2. Malá koncentrovanost suroviny - v provozní praxi není racionální operovat (s výjimkou mimořádně cenných sortimentů) s jednotlivými výřezy, popřípadě kmeny. Jistý minimální objem dříví jedné dřeviny je proto nezbytný (náklad kamiónu, vagónu). Přes potřebu pěstovat třešeň jako přimíšenou dřevinu bude nezbytné pro koncentrovanější zdroje homogenní dřevní suroviny vytvářet podmínky již v období zakládání porostů. To platí ostatně pro všechny dřeviny včetně všech druhů zahrnovaných jako cenné listnáče.
Ceny dříví třešně podle sortimentů
Odhady cen sortimentů třešně uvádí Bluďovský (2001), dále je v jeho práci k dispozici i odhad zastoupení těchto sortimentů v těženém množství třešní pro naše podmínky (tabulka 1). Z jeho výsledků vyplývá, že cenné sortimenty třešně svojí cenou vysoce překračují cenu jak standardních listnatých, tak i jehličnatých dřevin. Také III. třída jakosti je výrazně cennější. Třešeň uvedený autor řadí do stejné skupiny jako jabloň a hrušeň, na rozdíl od nich se však vyznačuje výrazně intenzivnějším růstem. To platí i ve srovnání s různými druhy jeřábů, pro které jsou uvedeny ještě vyšší hodnoty cen dříví. Z tabulky 1 dále vyplývá poměrně malé zastoupení cenných sortimentů v disponibilním materiálu třešně. I. a II. třída jakosti, jež může nejvíce ovlivnit průměrné zpeněžení suroviny jednotlivých dřevin, zaujímá velice malý podíl. To může způsobit řadu problémů při snahách o větší rozšíření nejen třešně, ale i dalších druhů dřevin. Ty tak mohou výrazně přispět k rozšíření nabídky sortimentů dříví a ekonomické efektivnosti lesního hospodářství pouze při produkci mimořádně cenných sortimentů. Zároveň se navíc zvyšuje biodiverzita lesních porostů, jak je opakovaně zdůrazňováno. V uvedeném prameni je však přímo i nepřímo uvedena i řada ekonomických problémů spojených s tímto nyní poněkud módním trendem, jenž schvalují i subjekty, lesnímu hospodářství jinak méně nakloněnými:
- Pěstování jiných než standardních dřevin (hlavních hospodářských dřevin) vede ke zvyšování nákladů na získávání osiva, pěstování sadebního materiálu, zakládání výsadeb a ochranu lesa.
- Jiné než cenné sortimenty se pak těžce prodávají (poptávka po nich zcela chybí).
- Je nutné uvážit, nakolik může mimořádná cena cenných sortimentů vyrovnat či nahradit ztráty objemové produkce sortimentů “standardních”, popřípadě produkci sortimentů s obtížnou zpeněžitelností.
K tomu je nutno dodat, že je zde objektivně malá zkušenost školkařských provozů s výrobou vhodného sadebního materiálu cenných dřevin i lesnické praxe s jejich pěstováním. Uvážíme-li, kolik problémů je např. s pěstování “běžných” dřevin, dubu a buku, vyžaduje tendence zvyšování zastoupení dosud neobvyklých druhů značnou osvětu a vzdělávání odpovědných pracovníků. Stejně tak tento fakt vyvolává potřebu intenzivnějšího výzkumu ve všech problémových oblastech.
Prevence ekonomických ztrát
Pro prevenci ekonomických ztrát v důsledku trendu zvyšování biodiverzity lesních porostů (ekosystémů) však je možné učinit řadu opatření. Při vyrovnání ztrát objemové produkce běžných či alternativních sortimentů a dřevin bude hrát mimořádnou roli způsob pěstování. To je faktor, jež umožní maximalizovat produkci cenných sortimentů a zvýšit tak výrazným, možná rozhodujícím způsobem průměrné zpeněžení dřeva třešně, aby ustaly spekulace o nevýhodnosti jejího pěstování. V opačném případě pak bude nutné přistoupit na kompromis mezi biodiverzitou a ekonomickou efektivností lesního hospodářství. Je nutno uvážit, že dosud se s třešní z hlediska její produkce cílevědomě nepracovalo. Pěstování podle zásad maximalizace produkce cenných sortimentů a aplikace výsledků šlechtění s velikou pravděpodobností (při hodnocení výsledků v zahraničí pak téměř s jistotou) ekonomické námitky zcela vyvrátí.
PŮDOTVORNÁ FUNKCE TŘEŠNĚ PTAČÍ
Půdotvorná funkce třešně byla studována v porostu 39A5 na území ŠLP v Kostelci n. Č. l. Nadmořská výška lokality je 350 m n.m., lesní typ je určen jako 3S1, geologický podklad tvoří granodiorit (říčanská žula) s překryvy spraše a potočních sedimentů. Věk porostu je v současné době na základě LHP určen na 60 let. Vliv třešně na stav a dynamiku svrchních, holorganických horizontů byl srovnáván na stejném stanovišti s vlivem porostu lípy a modřínu stejného věku. Ke studiu humusových forem byly využity standardní metody odběru a pedochemických analýz.
Humusovou formu bylo možno určit jako pravý mul v případě listnatých porostů, mulový moder pak v případě modřínu, podle české klasifikace, resp. jako Vermimull a Mullmoder podle standardní klasifikace mezinárodní. Množství povrchového humusu bylo v obou porostech listnatých dřevin velice vyrovnané, činilo 3,86 t/ha v případě třešně a 3,97 t/ha v případě lípy. V porostních skupinách s dominancí modřínu bylo zjištěno až 27,31 t/ha nadložního humusu.
Podobná situace byla doložena i v případě obsahu celkových živin (viz tabulka 2). V porostech listnáčů byl sice zaznamenán v holorganických horizontech nižší obsah celkového dusíku a (ve vrstvě L + F) i fosforu, tento jev však lze vysvětlit vyšší intenzitou příjmu N a P listnáči, rychlejší mineralizací listnatého opadu a účinnější translokací těchto makroelementů před opadem. Obsah bází, zejména draslíku a hořčíku, pak byl jednoznačně vyšší v nadložním humusu v porostech listnatých dřevin. Stav se opět nelišil v porostu lípy a třešně.
Přístupné živiny v nejsvrchnější vrstvě půdy
Tabulka 3 dokládá obsah přístupných živin v nejsvrchnější vrstvě minerální půdy. Rovněž přístupný fosfor, tak jako jeho obsah ve formě celkové živiny v horizontech humusu, byl doložen ve vyšší koncentraci v porostu modřínu, stav v porostech listnáčů byl zhruba vyrovnaný. Naproti tomu obsah přístupných bází byl výrazně vyšší v porostech listnáčů, třešeň přitom vykazovala značně vyšší hodnoty. Její vliv na obsah půdních bází byl v porovnání s lípou příznivější.
Charakteristiky půdního chemizmu
Tabulka 4 uvádí výsledky stanovení charakteristik půdního chemizmu. Půdní reakce aktivní i potenciální byla o 0,5 - 0,8 stupně vyšší v porostech LP a TR ve srovnání s MD, v případě obou listnáčů nebyly patrné větší rozdíly. Obsah výměnných bází podle Kappena (hodnota S) byl stanoven pouze ve více rozložených (porost MD) a minerálních horizontech, proto jsou k dispozici jenom výsledky z horizontů Ah - rozdíl listnáčů a modřínu byl výrazný, situace v porostu TR byla ve srovnání s lípou opět příznivější. Přesně opačný trend byl dokumentován u hydrolytické acidity (hodnota H). Úroveň kationtové výměnné kapacity se sice blížila ve všech porostech (hodnota T), nasycení sorpčního komplexu bázemi však bylo v porostech listnáčů zhruba dvojnásobné. Rozdíly pod TR a LP nebyly podstatné. Obsah dusíku byl vyrovnaný v případě porostů všech dřevin, obsah humusu byl nejvyšší v minerálním horizontu v porostu modřínu.
ZÁVĚR
Výsledky představované studie dokládají vliv třešně ptačí na stav lesních půd ve srovnání s modřínem jako stanovištně nepůvodním jehličnanem a lípou jako významnou meliorační dřevinou. Porosty listnatých dřevin se vyznačovaly velice příznivým vlivem na stav lesních půd. Jejich působení se projevovalo vyšší rychlostí rozkladu opadu, nižší akumulací nadložního humusu, vyšším obsahem bází. Půdní chemizmus, konkrétně půdní reakce aktivní i potenciální, obsah bází a nasycení sorpčního komplexu bázemi, byl na vyšší úrovni rovněž v porostech listnáčů. Třešeň ve srovnání s lípou projevila minimálně stejné meliorační účinky, stav půd byl v případě některých charakteristik v jejím porostu i příznivější. Husté porosty lípy kladou vyšší nároky na zásobu živin a nepřímo na stav půdního chemizmu půdy. Třešeň ptačí lze pak považovat za dřevinu se značným přínosem pro udržení a obnovu úrodnosti půdy - tedy dřevinu meliorační. Srovnatelné práce, týkající se vlivu třešně na humusové vrstvy a stav lesních půd obecně, v literatuře naprosto chybějí. Naše údaje lze chápat jako první pohled na význam třešně ptačí z hlediska jejího vlivu na stav lesního ekosystému, respektive jeho půdní složky.
Citovaná literatura:
Bluďovský, Z.: Předpokládané možnosti zhodnocení netradičních listnatých hospodářských dřevin. In: Krajina, les a lesní hospodářství. /sborník Konference k VZ LF ČZU/. Kostelec n. Č.l., ČZU 2001. s. 96 - 101.
Adresa autorů:
Vilém Podrázský, Jiří Remeš, Pavel Karnet
Katedra pěstování lesů, LF ČZU v Praze
Kamýcká 129
165 21 Praha 6 - Suchdol