LESNICKÉ PODKLADY PRO NATURU 2000

Igor Míchal, Petr Moucha

Spolupráce lesníků a ochránců přírody po celá desetiletí pokulhávala ke škodě obou stran. Nyní však nastává situace, kdy je spolupráce nejen možná, ale i politicky nezbytná. Jednou z podmínek přijetí České republiky do Evropské unie (EU) je totiž do června 2004 vymezit a následně zabezpečit soustavu území zvláštní ochrany podle směrnice 92/43 EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a tzv. směrnice o ptácích 79/49 EHS, společně označovanou jako soustava NATURA 2000.

NATURA 2000 JAKO POLITIKUM

Zmíněné směrnice EHS mají pro členské země legislativní váhu zákona, jehož porušování je předmětem výrazných ekonomických sankcí. Směrnice o stanovištích je pokládána za nejhůře prosazovaný evropský legislativní předpis - 13 z 15 států EHS je v řízení Evropské komise pro nedostatečně kvalifikované návrhy soustavy NATURA 2000. Tři státy jsou před soudním dvorem a další žaloby se připravují. Evropský soudní dvůr rozhodl, že pro vymezení lokalit NATURA 2000 jsou směrodatná pouze vědecká kritéria a nikoliv legislativní nebo administrativní statut těchto lokalit. Nad plněním požadavků soustavy NATURA 2000 nebude bdít politicky slabé MŽP, ale nekompromisní byrokracie v Bruselu. Evropská komise je oprávněná za neplnění povinností (např. za nedostatečný návrh území NATURA 2000) uložit členskému státu pokuty v přepočtu až přes 3 mil. Kč denně. Evropská komise tyto sankce prostřednictvím Evropského soudního dvora opravdu uplatňuje.

Od okamžiku nahlášení návrhů lokalit NATURA 2000 Evropské komisi je členský stát povinen zabránit každému jejich poškozování a prověřovat vliv všech plánů na chráněná území a druhy organizmů. Evropská komise vyžaduje zajištění ochrany i v případě, že členský stát prioritní biotopy do soustavy NATURA 2000 nezačlenil. Je na členském státu, aby zvolil praktická opatření (právní, smluvní, správní nebo jejich kombinaci), která zajistí udržení příznivého stavu z hlediska ochrany. Není tedy předepsán způsob, ale uložena povinnost zabezpečit požadovaný výsledek.

NATURA 2000 JAKO ODBORNÝ PROBLÉM

Prvním krokem k realizaci je připravit národní seznam lokalit NATURA 2000 a předat jej Evropské komisi. Soustava NATURA 2000 zahrnuje prakticky všechna přírodní stanoviště České republiky: vodní toky a nádrže, mokřady a pobřežní vegetaci, prameniště a rašeliniště, skály, sutě a jeskyně, alpínská bezlesí, sekundární trávníky a vřesoviště, křoviny a v neposlední řadě také přirozené lesy. Pro poměry ČR tuto soustavu přetlumočili v tzv. Katalogu biotopů České republiky (Chytrý, Kučera a Kočí eds., 2001), a to za rovnoprávné účasti lesních typologů. Příručka slouží jako relativně jednoznačné vodítko pro poněkud hektickou akci mapování přírodních stanovišť s termínem červen 2004. Shrnuje dosavadní poznatky podle různých klasifikačních systémů, nevyjímaje ani systém lesnické typologie ÚHÚL 1984, zakotvený v lesnické legislativě (vyhl. MZe č. 83/1996) a v lesním provozu. Každý ví, že v tomto systému jsou zmapovány všechny lesy ČR včetně vojenských, které byly typologicky domapovány v systému ÚHÚL při zpracování OPRL. Dosud běžné potíže se vzájemným převodem jednotek potenciální přirozené vegetace byly pro lesníky dále minimalizovány srovnávacím klíčem biotopů, fytocenologických jednotek a souborů lesních typů, který zpracoval v roce 2001 Jiří Vokoun jako interní pomůcku ÚHÚL.

PRIORITNÍ STANOVIŠTĚ PODLE ROZŠÍŘENÍ V LESÍCH

S využitím těchto podkladů předkládáme v tabulce výčet tzv. prioritních stanovišť soustavy NATURA 2000 v sestupném pořadí podle plošného rozšíření v lesích ČR a v členění do hospodářských souborů podle vyhl. č. 83/1996 Sb., o zpracování OPRL a vymezení hospodářských souborů. Výčet prioritních stanovišť tvoří přílohu směrnice 92/43 EHS o ochraně stanovišť. Jsou definována ve státech Evropské unie jako suchozemské nebo vodní oblasti, které jsou ve svém přirozeném areálu ohroženy vymizením a představují výjimečné příklady typických charakteristik některé z vymezených biogeografických oblastí (u nás označovaných jako biogeografické podprovincie).

Podle směrnice 92/43/EHS vyžadují prioritní typy biotopů “opatření, která jsou potřebná pro zachování nebo obnovu přírodních stanovišť a populací volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v příznivém stavu”, kterého bude pro přírodní stanoviště dosaženo, když (z biogeografického hlediska i z hlediska jednotlivých lokalit): “jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují; specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat; stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý”.

K tabulce je nutno připomenout, že na lesní půdě se maloplošně vyskytují některé pečlivě sledované nelesní biotopy, často druhotného charakteru, které lesnická typologie neregistruje a zahrnuje při mapování většinou do prioritních biotopů lesního charakteru uvedených v tabulce (např. lesní petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, otevřená vrchoviště, pohyblivé sutě karbonátových hornin; subalpínské horské a podhorské smilkové trávníky, úzkolisté suché trávníky charakteru panonské písčité stepi; vápnité nebo bazické skalní trávníky; nebo křoviny se skalníky).

NATURA 2000 A PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Zdá se nám, že už letmý pohled lesníka, který přijal za své principy přírodě blízkého hospodaření, odhalí v tabulce prioritních lesních biotopů tři potěšující skutečnosti:

1. Provozně ekonomický dopad: Výběr zahrnuje většinou hospodářsky marginální polohy, jejichž ochrana nemůže významně negativně ovlivnit dosahované hospodářské výsledky (HS lesů ochranných 01, HS 03, HS 51, ale i další).

2. Krajino-ekologické důsledky: Výběr prioritních stanovišť upřednostňuje vodou ovlivněná stanoviště lemující vodní toky v krajině jako řídké korálky navlečené na niti. Vodní toky včetně niv jsou asi nejdůležitější částí územních systémů ekologické stability, ale běžně trpí ztrátou hydrologické a geomorfologické dynamiky i ekologických interakcí s poříční krajinou. Ochrana prioritních biotopů v zájmu Evropského společenství může významně přispívat k revitalizaci toků a jejich niv. Příslušnost lokalit k soustavě NATURA 2000 povede nepřímo (přes požadavek uchování přirozeného vodního režimu) k legislativnímu vyloučení dosud běžných technokratických úprav toků, přispěje k ochraně přirozených částí niv jako významných krajinných prvků a k revitalizaci toků (v nížinách a pahorkatinách HS 29, v horách HS 77, HS 79).

3. Kulturně krajinářská souvislost: Výběr upřednostňuje relativně přírodní zbytky zonálních lesů v oblasti dávno osídlené pravěké ekumeny, které jsou nositeli biologické rozmanitosti a krásy krajin intenzivně přeměněných lidskou činností (HS 25).

Soustava NATURA 2000 ovšem zahrne nikoliv stanovištní jednotky, ale aktuální přirozené vegetační útvary - v případě lesních biotopů význačné dřevinnou skladbou porostů co nejbližší technicky jednoznačně definovanému přírodnímu stavu. Proto jsou biotopy lesních kultur se stanovištně nepůvodními dřevinami, paseky a nálety pionýrských dřevin hodnoceny jako biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem; z našich lesů představují většinu (nejméně 60 %, spíše však více) celkové výměry, která při konstrukci soustavy NATURA 2000 nutně zůstane stranou.

PŘÍLEŽITOST PRO OPRL

Účelová bilance přírodě blízkých, přirozených, případně vzácných přírodních lesních společenstev podle zastoupení dřevin, podle příslušnosti k vegetačnímu stupni, příp. podle příslušnosti k převažující kategorii lesnické typologie v systému ÚHÚL 1984, a to z celostátní databáze ÚHÚL za jednotky rozdělení lesa, se však stala součástí prvního cyklu OPRL. Protože u prioritních stanovišť soustavy NATURA 2000 jde o veřejný zájem nikoliv pouze deklarovaný, ale z Bruselu direktivně prosazovaný, může se podrobná bilance prioritních lesních stanovišť stát zatím prakticky nejvýznamnějším výstupem OPRL (tím spíše, že jejich úhrnnou výměru zhruba odhadujeme na 7 % lesů v ČR). Mapové výstupy ÚHÚL umožní soustředit terénní průzkumy lesních společenstev na plochy perspektivní z hlediska požadavků soustavy NATURA 2000. Doufáme, že se stanou nástrojem kvalifikované vzájemné spolupráce i oponentury lesníků a ochranářů.

NATURA 2000 A NYNĚJŠÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Projednání soustavy NATURA 2000 v Bruselu je “povinným cvikem” ČR v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Soudíme, že je ve společném zájmu lesního hospodářství i ochrany přírody, aby se ostatní plochy spadající do soustavy NATURA 2000 mimo prioritní stanoviště co možná nejvíce překrývaly s územími již chráněnými podle národní legislativy a se správně vymezenými biocentry regionálního územního systému ekologické stability. Ostatní lesní biotopy “v zájmu Evropské unie” mají být lesnicky obhospodařovány tak, aby při jejich obnově byla uchována jejich struktura a biodiverzita, zejména přirozená druhová skladba dřevinného patra. To znamená kategorický požadavek přirozené obnovy, plně využívající lokální genofond a tomu odpovídající stavy býložravé zvěře a v případě prioritních stanovišť ovlivňovaných vodou pak udržení přirozeného vodního režimu. Tyto požadavky vnímáme jako významnou podporu šetrné varianty přírodě blízkého hospodaření na dílčích plochách lesů. Pokud by z jejich uplatnění vznikala majitelům nestátních lesů významná majetková újma, má být ze zákona hrazena státem s využitím k tomu vyčleněných prostředků Evropské unie. U státních lesů přichází v úvahu péče o soustavu NATURA 2000 buď na základě prostého pověření zakladatelem, nebo na základě hospodářské smlouvy s institucí, reprezentující stát jako vlastníka.

ZÁVĚR

Pokud přijímáme stanovisko, že vstup České republiky do Evropské unie je společným zájmem občanů této země, stává se veřejným zájmem naplnit požadavky na realizaci soustavy NATURA 2000. I když to některé lesníky překvapí a jiné podráždí, předpokladem k tomu je skončit s profesními animozitami i mezirezortními tahanicemi a uskutečňovat přírodě blízké hospodaření v lesních částech soustavy NATURA 2000 jako společný úkol ochrany přírody a lesního hospodářství.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů

Adresa autorů:
Ing. Igor Míchal, CSc.
Africká 26, 160 00 Praha 6
Ing. Petr Moucha, CSc.
Správa Chráněných krajinných oblastí ČR
Kaplanova 1931, 148O1 Praha 4 - Chodov
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.