OCHRANA MINORITNÍCH AKCIONÁŘŮ II.

Milan Janásek

Příspěvek je pokračováním článku uvedeného v LP 7/2002. Dále rozebírá problematiku ochrany minoritních akcionářů na základě novel obchodního zákoníku provedenými zákonem č. 142/1996 Sb. a především zákonem č. 370/2000 Sb., účinným od 1.1. 2001.

Novela Obchodního zákoníku poskytuje minoritním akcionářům ochranu v následujících oblastech:

OCHRANA PROTI SNIŽOVÁNÍ HODNOTY SPOLEČNOSTI

Ke snížení hodnoty společnosti může docházet v těchto případech:

- Úkony před vznikem společnosti

Jde o případné nevýhodné závazky, které před vznikem společnosti (po jejím založení) uzavřou její zakladatelé, přičemž tyto závazky přecházejí na společnost automaticky v okamžiku jejího vzniku (nájemní smlouvy, manažerské a pracovní smlouvy, obchodní smlouvy spojené s přípravou provozu podniku). Novela ukládá schválit takováto jednání před vznikem společnosti valnou hromadou (§ 187).

- Smlouvy se spřízněnými osobami

Nabývá-li společnost majetek od zakladatele, akcionáře či osoby s ním jednající ve shodě či od osoby, se kterou tvoří koncern, nebo na tyto osoby úplatně převádí majetek za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu, pak hodnota (cena) takového majetku musí být určena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pokud takovouto smlouvu schvaluje valná hromada, nemůže akcionář, jehož se to týká, vykonávat hlasovací právo.

- Převod podniku nebo jeho části

Převodem (prodejem) podniku nebo jeho části lze podstatným způsobem snížit majetek společnosti, a tudíž i hodnotu akcií. Novela stanoví, že rozhodování o této transakci náleží výhradně do působnosti valné hromady, aniž by povolovala přesun těchto pravomocí na představenstvo, přitom se vyžaduje souhlas 3/4 hlasů přítomných akcionářů. Správnost ceny musí přezkoumat znalec a návrh smlouvy o převodu či nájmu podniku musí být uložen do sbírky listin obchodního rejstříku alespoň měsíc před konáním valné hromady.

- Činnost představenstva

Z hlediska minoritních akcionářů, kteří zřídka ovlivňují volbu členů představenstva (v praxi představují zástupce majoritních akcionářů), je velmi důležitá otázka možnosti kontroly členů představenstva a zejména jejich odpovědnosti za výkon příslušné funkce. Mimo jiné se stanoví, že:

• členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře,
• odpovídají společnosti za škody a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně,
• v případě zániku společnosti bez likvidace (zejména při fúzi) odpovídají spolu s členy dozorčí rady a znalci za škodu, která vznikla porušením jejich povinnosti,
• představenstvo ovládané osoby ve faktickém koncernu odpovídá za škody, které vznikly v důsledku působení ovládající osoby, pokud neuvedly ve zprávě o vztazích koncernu smlouvy nebo opatření, z nichž společnosti vznikla újma (§66 odst. 15).

- Působení třetích osob

Dalšími osobami, které mohou způsobit společnosti škodu, jsou především majoritní akcionáři (ovládající osoby) a v určitých případech i znalci, případně auditoři. Novela zcela správně rozšiřuje odpovědnost a ručení na osoby, které společnost ovlivňují podstatným způsobem (§ 66a). Jedná se především o činnost těchto osob ve faktickém koncernu při ovládání společnosti a ručení každého, kdo pomocí svého vlivu ve společnosti úmyslně přiměje osobu, která je statutárním orgánem či členem dozorčí rady, jednat ke škodě společnosti nebo společníků. Nebude tedy nadále možné ovlivňovat společnost bez toho, aniž by příslušná osoba, vznikne-li v důsledku prosazování jejích zájmů nebo v důsledku jejího působení škoda, nebyla za tuto škodu odpovědná. Vzhledem ke skutečnosti, že třetí osoba a člen statutárního orgánu je velmi často tatáž osoba, bude se jistě správný úmysl zákonodárce obtížně prosazovat.

OCHRANA PROTI SNIŽOVÁNÍ ZISKU SPOLEČNOSTI

- Ochrana proti snižování zisku konkurenčním jednáním představenstva

Společnost a její akcionáři mají zájem na tom, aby osoby zodpovědné za obchodní vedení nevyužívaly poznatky či know-how získané za dobu jejich působení u společnosti ve svůj vlastní prospěch nebo ve prospěch třetích osob (tzv. insideři). Platná právní úprava ošetřuje tuto problematiku tzv. zákazem konkurence (§ 196 Obchodního zákoníku) a zařazením zneužívání informací v obchodním styku mezi trestné činy proti hospodářské kázni (§ 128 Trestního zákona). Pozitivní změnou je snížení počtu akcií opravňujícího akcionáře požádat dozorčí radu o přezkum působnosti představenstva nebo o uplatnění náhrady škody vůči členovi představenstva z 10 % na 5 %, resp. 3 % (Viz stať o minoritních akcionářích).

- Ochrana proti snižování zisku formou nájmu podniku společnosti

Ke snížení zisku společnosti může dojít též pronájmem podniku společnosti třetí osobě, neodpovídá-li hodnota protiplnění potenciálu pronajímaného podniku. Nájem podniku (nebo jeho části) nyní novela výslovně připouští, vyžaduje však, aby smlouva o nájmu byla schvalována na valné hromadě 3/4 hlasů přítomných akcionářů a příslušná smlouva musí být přezkoušena znalcem.

- Ochrana proti snižování zisku uzavíráním nevýhodných smluv s třetími osobami

Jde o jednání, kdy statutární orgán uzavírá obchodní smlouvy s dalšími subjekty často různě majetkově propojenými, které jsou pro společnost věcným obsahem či cenou za tato plnění nevýhodné a způsobují transfer zisku mimo tuto společnost (“tunelování”). Obchodní zákoník nemá proti takovému jednání poškozující především minoritního akcionáře speciální ustanovení. Lze se pouze dovolávat odpovědnosti takto jednajících funkcionářů s poukazem na požadavek hospodaření s péčí řádného hospodáře. Jedná-li se o uzavírání běžných obchodních smluv, měly by být uzavírány za cenu obvyklou, definovanou zákonem o dani z příjmů č.586/ 1992 Sb. Pokud tomu tak není, vystavují se obě strany kontraktu nebezpečí daňového postihu a takové jednání může být kvalifikováno jako neoprávněný transfer.

- Ochrana proti újmám vzniklým jednáním ovládající osoby v koncernu

Ovládající osoba je povinna uhradit ovládané společnosti v koncernu újmu, kterou jí svým vlivem způsobila. Především však musí toto podnikatelské seskupení prokázat, že takovéto spojení nenarušuje hospodářskou soutěž ve smyslu § 8 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Ve faktickém koncernu, kde není uzavřena ovládací smlouva, musí představenstvo ovládané společnosti zpracovávat zprávu o vzájemných vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a uvést případné újmy, které ovládané osobě byly ovládající osobou způsobeny. Tato písemná zpráva je součástí výroční zprávy podle zákona o účetnictví č. 563/ 1992 Sb. a v případě povinného auditu ji auditor musí ověřit. Zpráva se ukládá do sbírky listin, a tudíž je veřejně přístupná. Kromě toho má každý společník právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání této zprávy. Škodu, která vznikla působením ovládající osoby, je povinna tato uhradit jak ovládané společnosti, tak i jejím společníkům. (§ 66a). Je-li mezi ovládanou a ovládající osobou uzavřena ovládací smlouva, vzniká smluvní koncern. V tomto případě již nemusí ovládaná osoba zpracovávat každoročně zprávu o vzájemných vztazích. Pro minoritního akcionáře je však důležité, že tato řízená společnost se musí v ovládací smlouvě povinně zavázat, že na písemnou žádost minoritního akcionáře s ním uzavře smlouvu o úplatném převodu akcií (povinný odkup - závazek odškodnění), a to opět za přiměřenou cenu. Zákon tuto cenu označuje termínem odškodnění. Výše odškodnění musí být posouzena znalcem ve znalecké zprávě. Kromě toho zákon výslovně stanoví absolutní povinnost řídící osoby uhradit ztrátu řízené osoby bez ohledu na to, z jakého důvodu a v jaké výši ztráta vznikla (§ 190 c).

OCHRANA PROTI ROZMĚLNĚNÍ MAJETKOVÉ ÚČASTI

K rozmělnění majetkové účasti minoritních akcionářů na společnosti může dojít tím, že společnost emituje své akcie splácené nepeněžitými vklady, které jsou nadhodnocené, příp. pro společnost nepotřebné, a to jak při založení společnosti, tak i při zvyšování základního kapitálu. Novela Obchodního zákoníku zesiluje ochranu minoritního akcionáře novou definicí nepeněžitého vkladu. Vyžaduje, aby znalec, který nepeněžitý vklad oceňuje, byl jmenován soudem a součástí znaleckého posudku musí být popis použitých způsobů ocenění (nelze tedy oceňovat pouze pomocí jedné metody) a dotčený upisovatel nepeněžitého vkladu je vyloučen z hlasování o hodnotě vkladu na valné hromadě.

OCHRANA PROTI OMEZENÍM A MOŽNOSTEM ZCIZENÍ AKCIÍ

- Omezení převoditelnosti akcií

Majoritní akcionář se často snaží získat kontrolu nad způsobem nabývání či pozbývání akcií. Dosahuje to zpravidla tím, že se snaží přeměnit akcie na majitele na akcie na jméno, jejichž převoditelnost pak dále omezí pomocí stanov. Novela v tomto případě právní ochranu příliš nezvyšuje. Pouze stanoví, že o toto rozhodnutí musí schválit valná hromada hlasy nejméně 3/4 přítomných akcionářů.

- Zrušení veřejné obchodovatelnosti

Na zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií má opět zájem především majoritní akcionář, protože tyto cenné papíry (nyní se používá pojem registrované účastnické cenné papíry) podléhají přísnější právní úpravě. Majoritní akcionář má v tomto případě řadu oznamovacích povinností, je pod kontrolní činností Komise pro cenné papíry (KCP), má povinný veřejný návrh smlouvy o koupi akcií. Rozhodnutí o zrušení veřejné obchodovatelnosti (zrušení registrace) schvaluje valná hromada opět 3/4 většinou. Pro minoritní akcionáře je však důležité, že pokud na valné hromadě hlasují proti nebo se jí nezúčastní, musí být učiněn veřejný návrh smlouvy o povinném odkupu jejich akcií a to za cenu přiměřenou hodnotě akcií což musí být doloženo posudkem znalce (§ 186a). Není to tedy např. cena z posledního období na RM systému či burze.

- Ochrana při získání nebo posílení kontroly společnosti

Pro minoritní akcionáře, kteří vlastní registrované cenné papíry, je důležité zachování jejich likvidity a obrana proti vlivům, které mohou mít vliv na snížení kurzu akcií na veřejných trzích. Jedním z takových faktorů je nabytí či posílení kontroly v akciové společnosti získáním kontrolního balíku akcií. Zákon chrání minoritní akcionáře jednak tím, že ukládá akcionáři registrovaných cenných papírů, který posiluje svůj vliv na hlasovacích právech, oznamovací povinnost vůči KCP a Středisku cenných papírů (SCP), a jednak tím, že v okamžiku, kdy začíná majoritní akcionář společnost ovládat, je povinen učinit nabídku převzetí všem dalším akcionářům. Cena za akcii uvedená v nabídce převzetí musí být přiměřená hodnotě akcií, což musí být doloženo posudkem znalce a KCP má možnost zasáhnou do stanovení ceny tohoto povinného odkupu.

OCHRANA PŘED ZÁNIKEM MAJETKOVÉ ÚČASTI A PŘI TOMTO ZÁNIKU

- Ochrana při fúzích společností

Fúze akciových společností je jednou z forem, které majoritní akcionář používá při koncentraci kapitálu. Při tomto způsobu nejde již o ovládání či řízení formálně a právně samostatných společností, které jsou pořízeny jednotnému řídícímu vlivu, ale zúčastněné společnosti po provedení fúze zanikají bez likvidace (s výjimkou jediné, která plní funkci nástupnické společnosti - při sloučení, nebo všech - při splynutí). Právní úprava této přeměny je rozsáhlá s řadou povinností pro statutární orgány všech zúčastněných společností, podléhá přezkumu znalců a povolení Úřadu pro hospodářskou soutěž (ÚHS) (zákon č 63/1991 Sb. o ochraně hospodářské soutěže). Minoritní akcionář má zde v podstatě dvě možnosti.

• souhlasí s fúzí; pak mu budou po složitých schvalovacích procedurách a posudcích znalců jeho akcie zanikající společnosti vyměněny v určitém poměru za akcie nástupnické společnosti, přičemž zákon uvádí (§ 220a), že výměnný poměr akcií musí být vhodný a odůvodněný a nikomu, kdo se podílel na sloučení, nelze přiznat žádnou zvláštní výhodu. Určitou ochranu mu skýtá to, že návrh smlouvy o fúzi, který musí být zpracován, je podroben přezkumu znalců pro fúzi jmenovaných soudem. O provedení fúze rozhoduje valná hromada zanikající společnosti a posléze valná hromada nástupnické společnosti.
• nesouhlasí s fúzí; pak musí na valné hromadě hlasovat proti schválení smlouvy o fúzi. V tomto případě, pokud je naplněna některá ze skutečností uváděná v § 220m, odst.2, musí smlouva o fúzi povinně obsahovat závazek povinného odkupu akcií formou veřejného návrhu smlouvy, a to alespoň za cenu stanovenou obdobně jako při zrušení veřejné obchodovatelnosti (§ 186a odst.4). U bonitních společností (s vlastním kapitálem vysoce převyšujícím základní kapitál) a v případě silných minoritních akcionářů se může jednat o značné částky, které bude muset nástupnická společnost těmto akcionářům zaplatit. To by mohlo v některých případech vést až k upuštění od fúze či vyloučení takové společnosti ze skupiny fúzujících společností.

- Zánik společnosti po předchozí likvidaci

V případě likvidace společnosti není pozice minoritního akcionáře příliš silná. Předně v otázce rozhodování o vstupu do likvidace stačí na valné hromadě pouze 2/3 většina přítomných akcionářů, zatímco v řadě jiných rozhodnutí je nyní požadována 3/4 většina. Nebyly také posíleny garance řádného zpeněžení majetku likvidované společnosti ani korektního rozdělení likvidačního zůstatku.

- Zánik majetkové účasti převodem jmění na akcionáře

Novela umožňuje v případě, že majoritní akcionář vlastní akcie, jejichž hodnota přesahuje 90 % základního kapitálu, možnost zrušit akciovou společnost, převzít její jmění a vypořádat se s minoritními akcionáři v penězích, přičemž výše takového vypořádání podléhá přezkumu znalce.

ZÁVĚR

Článek mohl jen v hrubých rysech naznačit možnosti, jež má minoritní akcionář v procesu koncentrace kapitálu, který probíhá v lesních akciových společnostech. Stojí za povšimnutí, že v řadě případů kromě minoritního akcionáře dochází ke ztrátě pozic i u lesnického stavu, takže v řízení společností působících v lesním hospodářství jsou manažeři s lesnickým vzděláním zatlačováni na střední úroveň řízení. Řídící a informační systémy tohoto odvětví jsou navrhovány lidmi, kteří se specifiky lesního hospodářství nejsou dostatečně obeznámeni. Totéž platí pro vyjádření specifik v účetnictví, pro provádění auditu i pro znaleckou činnost v oblasti oceňování lesních majetků a majetků lesních společností. Tyto skutečnosti by jistě neměly uniknout pozornosti lesnickým stavovským organizacím, jejichž posláním je péče o zvelebování lesnického stavu, školám vychovávajícím lesnické odborníky a samozřejmě i samotným příslušníkům lesnické obce.

Ing. et Ing. Milan Janásek, CSc.,
auditor, daňový poradce a soudní znalec v odvětví oceňování podniků a v oceňování lesních pozemků, sdružení SILVA AUDIT.