VYUŽITÍ ODPADNÍ KŮRY DO PĚSTEBNÍCH SUBSTRÁTŮ II. - Návrh pěstební technologie

Petr Salaš

V první části příspěvku, který byl publikován v předchozím čísle LP, se odborná veřejnost mohla seznámit s konkrétními výsledky výzkumného projektu, jenž byl řešen na experimentálních plochách Zahradnické fakulty MZLU v Lednici během čtyř vegetačních období. Cílem rozsáhlých experimentů bylo sledování reakcí dřevin na různé pěstitelské podmínky v substrátech, zhodnocujících odpadní dřevní hmotu. Ve druhé části příspěvku je uveden návrh pěstební technologie na bázi odpadní kůry, zásobních hnojiv a hydroabsorbentů, který je shrnutím (nikoliv však konečným) získaných poznatků. Experimenty i nadále pokračují.

V rámci řešení projektu bylo získáno velké množství naměřených dat a informací, jejich plné zveřejnění neumožňuje rozsah tohoto příspěvku. Případným zájemcům rádi poskytneme podrobnější informace, doprovodné ilustrační fotografie či grafy.

KOMPONENTY SUBSTRÁTU

Základním komponentem navrhovaného pěstebního substrátu je kvalitní borová kůra (může být příměs smrkové kůry), podrcená a kompostovaná nebo alespoň co nejdéle skladovaná na hromadách. Zatímco v případě kompostované kůry vycházíme při stanovení aplikačních dávek hnojiv ze standardního rozboru substrátu, při použití pouze uleželé kůry je situace složitější. Při stanovení dávky zásobních hnojiv musíme brát v úvahu nejen požadavky dřevin, ale i již zmíněné faktory rozkladu organické hmoty (vyšší potřeba dusíku) a zvýšené nebezpečí vyplavení živin ze substrátu (při nutném režimu závlah). Zdrojem dusíku v substrátu může být např. močovina, síran amonný, zásobní hnojivo a částečně taktéž aplikované hydroabsorbenty.

V našich experimentech se nám osvědčilo následující dávkování: 0,8 kg/m3 močoviny (46,4 % N), 0,7 kg/m3 Fosmag (24,4 % P2O5, 3,8 % MgO) - přepočítáno na objem použité kůry, 3,0 kg/m3 zásobního hnojiva Silvamix Forte, 0,5 kg/m3 hydroabsorbent TerraCottem (přepočítáno na celkový objem použitého substrátu). U kůrových substrátů se potvrdil efekt zvýšené teploty substrátu ve srovnání s volnou půdou. Při výrobě substrátu je nutné všechny komponenty co nejlépe promíchat. To je důležité zejména při aplikaci hydroabsorbentů. Při aplikaci dalších materiálů, zejména štěpků a hoblin, bychom neměli zapomenout na možnou toxicitu. I tyto materiály je vhodné kompostovat.

Substráty aplikujeme do požadované vrstvy na bezplevelný pozemek. V opačném případě musíme použít izolační folii nebo textilii, což ovšem zbytečně zvyšuje vstupní náklady. Použití textilie či folie je možné doporučit také v případě pěstování dřevin s kůlovým kořenem, kde hrozí prokořeňování do spodního horizontu půdy. Nejvýhodnější je vytvoření pěstebních koryt libovolných rozměrů a jejich naplnění substrátem. To je možné např. vyvýšením okrajů koryt, z pohledu vyšší ochrany kořenové soustavy dřevin je však výhodnější vyhloubení koryt (v podstatě skrývka ornice a navezení substrátu). Při přípravě pěstební plochy nesmíme zapomenout na odvodnění. Platí zde stejná pravidla jako při budování kontejneroven (svažitost pozemku, odvod vody, ochrana vodních zdrojů).

VÝSADBA

Při výsadbě v jarním období nebo při výsadbě stálezelených či jehličnatých dřevin je nezbytností funkční závlaha. Rostliny jsou po výsadbě do kůrových substrátů citlivější na výkyvy vodního režimu ve srovnání s rostlinami, vysazovanými do volné půdy (do doby zakořenění). Doba od výsadby dřevin do kůrového substrátu po dobu zakořenění je limitujícím faktorem úspěšnosti této technologie. Samotná výsadba probíhá poměrně rychle, výhodou je nezávislost na srážkách (do kůrového substrátu je možné zasadit dřeviny ihned po dešti). Při použití hrubších částic substrátu (např. kůry) je nutné počítat s určitými problémy při kopání jamek. Problémy mohou nastat také při píchání velmi slabých dřevitých řízků (nebezpečí zlomení při tlaku na hrubé komponenty substrátu). Při výsadbě dřevin, vyžadujících oporu, je výhodnější instalovat opory (drátěnka). Při zatloukání kolíků ke každé rostlině zbytečně narušujeme dno pěstebního koryta (pokud používáme podložní textilii nebo folii, snižujeme její neprostupnost a životnost).

PRŮBĚH VEGETACE

Ošetřování dřevin v průběhu vegetace je u každé pěstební skupiny (např. dřeviny listnaté opadavé, jehličnany, listnaté stálezelené, pnoucí, ovocné apod.) principiálně stejné jako při pěstování standardní pěstební technologií. V rámci navrhované pěstební technologie je nutné věnovat zvýšenou pozornost následujícím bodům:

- v přímé závislosti na průběhu klimatických jevů v průběhu vegetace (např. vysoké či relativně nízké teploty v době vegetace) monitorovat zásobu živin v substrátu (zejména u dřevin, náročných na živiny),

- sledovat mechanické ukotvení dřevin v substrátu v průběhu růstu (zejména u pomalu rostoucích stálezelených dřevin),

- sledovat potenciálně možný výskyt škůdců, zavlečených do substrátu s odpadní dřevní hmotou,

- počítat s delší dobou vegetace a časnějším ukončením dormance dřevin (vyšší akumulace tepla v substrátu v jarním období má vliv na růst kořenů, nebylo však prokázáno žádné poškození abiotickými faktory v zimním období jako důsledek delší doby vegetace).

DOHNOJOVÁNÍ

Stanovit univerzální metodiku dohnojování dřevin není možné s ohledem na široký sortiment dřevin pěstovaných ve školkách a jejich velmi rozdílné nároky a různé mikroklimatické podmínky jednotlivých školek. Při vypracovávání plánu dohnojování jednotlivých pěstebních skupin dřevin je možné využít následující zkušenosti z provedených experimentů:

- U hnojiv, aplikovaných pro zajištění potřeby rozkladu složek substrátu (kůra, štěpky, piliny), není nutná aplikace celé dávky najednou. Polovinu dávky je možné aplikovat před výsadbou, druhou polovinu v předjaří druhého roku vegetace. Otázkou je technické zvládnutí přihnojení, např. u stálezelených a jehličnatých dřevin (nebezpečí poškození nadzemní části rostlin popálením).

- Aplikaci zásobního hnojiva Silvamix provádíme v časně jarním období, a to i při výsadbě dřevin na podzim. Při aplikaci tohoto hnojiva v podzimním období dochází vlivem klimatických podmínek zbytečně k uvolňování živin z hnojiva. Dřeviny ve vegetačním klidu tyto živiny nevyužijí.

- Hnojiva Silvamix zaručují uvolňování živin po dvě vegetační období, přesto u náročnějších dřevin (také v závislosti na průběhu vegetace v prvním roce po výsadbě) doporučujeme dohnojení dusíkatým hnojivem. Také u tohoto hnojiva můžeme zvolit rozdělení aplikované dávky do dvou let (také vzhledem k použití dalších hnojiv dle metodiky). Rozdělení aplikace celkové dávky hnojiva na dva aplikační termíny je výhodné zejména v případě, volíme-li tříletou technologii dopěstování dřevin (např. u stálezelených rostlin a jehličnanů).

- Hnojiva Silvamix můžeme aplikovat při dohnojování jednoduše rozhozem nejen v předjaří, ale i později. Vzhledem ke struktuře hnojiva zde nehrozí prakticky žádné nebezpečí poškození listů popálením (tento fakt byl prokázán na našem pracovišti dlouhodobě prováděnými vegetačními testy). Nejvýhodnější a technicky bezproblémová je aplikace hnojiva ve formě drti. Po aplikaci hnojiva na list je vhodné rostliny zavlažit, není to však podmínkou.

- Také hydroabsorbent TerraCottem obsahuje organická i anorganická hnojiva, určená pro první rok vegetace rostlin. Polymery tohoto hydroabsorbentu zadržují vodu v substrátu a také určité množství živin (výrobce uvádí do 15 %). Tuto skutečnost je nutné zahrnout do celkového plánu hnojení.

- Vzhledem k charakteru a propustnosti pěstebního substrátu je výhodné volit další případné přihnojování v průběhu vegetace ve formě hnojivých závlah bezbalastními tekutými hnojivy, která v experimentech nebyla zkoušena, ale jsou pro tyto účely ve školkách běžně používána. Vzhledem k charakteru pěstební technologie je možné doporučit častější přihnojování nižšími koncentracemi hnojiv (hledisko reálné využitelnosti dodávaných hnojiv rostlinami a nebezpečí zbytečných ztrát vyplavováním živin ze substrátu).

Výzkum byl uskutečněn v rámci projektu Grantové agentury ČR (projekt GA521/98/P248 - Nové technologie a zlepšování biologické kvality výsadbového školkařského materiálu) a později podložen částečně i prostředky projektu GA MŠMT ČR MSM 435100002. Řešitelé projektu děkují za podporu také MZLU v Brně (institucionální prostředky) a všem sponzorům projektu. Za pomoc při zpracování elektronicky pořízených meteorologických dat patří zvláštní poděkování RNDr. Tomáši Litschmannovi z Velkých Bílovic.

Adresa autora:
Dr. Ing. Petr Salaš
Mendelova zemědělská
a lesnická univerzita v Brně
Zahradnická fakulta Lednice, 691 44 Lednice
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.