Jak nám bude v Unii?

Vladimír Simanov

Z pohledu dlouhodobého výrobního cyklu lesního hospodářství (LH) a závislosti dřevozpracujícího průmyslu na něm jsou předpovědi ekonomického vývoje, zpracovávané obvykle Světovou bankou pro celé geografické oblasti na 5-8 nejbližších let, krátkodobé. Proto se FAO rozhodla financovat prostřednictvím své Timber Section studii “Předpověď ekonomického růstu zemí OECD a zemí střední a východní Evropy pro období 2000–2040”, na jejíž tvorbě se podílela Ekonomická komise pro Evropu a Nezávislé centrum ekonomických studií NOBE z Polska. Studie by měla dát orientační informace politikům, podnikatelům i akademické veřejnosti pro jejich plánovaná rozhodnutí a nám může alespoň částečně odpovědět na častou otázku “Jak nám bude v Unii?”.

Metodika a problémy studie

- Jakákoliv předpověď na období 40 let je velmi nejistá a zatížená chybami. V tak dlouhém období mohou nastat natolik zásadní změny výrobních procesů, politické situace, sociální stability, mezinárodních toků produkce a institucionálního vývoje, že to může významně ovlivnit globální vývoj ekonomiky.

- Každá předpověď budoucnosti vychází z dosavadních zkušeností. Nelze však automaticky předpokládat, že stát, který prošel dlouholetým strmým ekonomickým růstem, v něm musí pokračovat i v budoucnu. Nelze také mechanicky použít stejný růstový model pro ekonomiky různých států. Proto je nutná pečlivá analýza ekonomiky každého státu, umožňující nalezení vztahu mezi jeho ekonomickým vývojem a vnitřními a vnějšími faktory ovlivňujícími výkonnost ekonomiky.

Proto bylo pro autory studie přijatelné vypracovat podrobnější předpověď jen pro některé státy OECD (15 členských zemí EU; 3 členské státy EFTA – Island, Švýcarsko, Norsko; 4 neevropské státy OECD – USA, Kanada, Austrálie, Japonsko), a předpověď pro státy střední a východní Evropy (SVE) omezit jen na ukazatele základní (pro 10 evropských států jednajících o vstup do EU – Bulharsko, Česko, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko; 3 kandidátské státy ze Středomoří – Turecko, Kypr, Malta; 5 kandidátských států z Balkánu – Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Makedonie, Jugoslávie; 4 státy z bývalého SSSR – Bělorusko, Moldávie, Ruská federace, Ukrajina).

- Základním metodologickým problémem studie byla předpověď rychlosti ekonomického sbližování současných států EU se státy střední a východní Evropy. Obecně se vycházelo z předpokladu, že v chudších regionech je pracovní síla levnější, zatímco kapitál je relativně drahý. Investice v chudých státech proto přinášejí vyšší výnos než v bohatých, ve kterých je kapitál relativně levný a svým způsobem přebytečný. Proto se předpokládá přesun kapitálu z bohatších zemí do chudších, což povede k vyššímu tempu ekonomického růstu v těchto zemích a k vyrovnávání technologické propasti mezi chudými a bohatými státy.

Tento proces již byl vícekrát empiricky ověřen v historii (např. při porovnávání ekonomického rozvoje jednotlivých států USA a prefektur v Japonsku, ale i mezi státy EU). Z dosavadních analýz lze tedy odvodit, že tempo sbližování bude činit v dlouhodobém časovém horizontu 2 % ročně. Přitom autoři studie předpokládají, že nejvyspělejší státy SVE (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko) mohou dosáhnout na konci 40. let 70–80 % HDP na osobu ve srovnání s nynějšími státy EU. Tato optimistická varianta však předpokládá roční nárůst HDP o 5 %, což se bohužel podle dosavadního vývoje ekonomiky ČR nezdá příliš reálné (tempo růstu nedosahuje ani 3,5 %). Tempo meziročního nárůstu HDP u současných států EU se přitom předpokládá jen od 0,2 % do 3,3 % (v průměru 2 %).

- Studie používá jako vstupních údajů data demografické studie OSN, která sice obecně předpokládá pro léta 2000 až 2040 pokles populace ve všech dotčených zemích, ale v tzv. imigračních zemích (USA, Kanada, Austrálie, skandinávské země) počítá s růstem počtu obyvatel vlivem imigrace. Protože však studie odvozuje příliv přistěhovalců do jednotlivých států podle skutečností posledních let, lze předpokládat, že odhad imigrace do ekonomicky vyspělejších států SVE může být podceněn.

- Očekávaným rysem demografického vývoje je výrazné stárnutí populace.

- Předpoklad vývoje jednotlivých ukazatelů byl vypracován pro tři základní varianty (nízkou; základní; vysokou) a čtyři scénáře (scénář ekonomického vývoje OECD; demografický scénář OECD; scénář ekonomického vývoje SVE; demografický scénář států SVE). Jde tedy o zjednodušení možných variant, protože ve skutečnosti mohou nastat i jiné kombinace než uvažované. Zpracování všech teoreticky možných kombinací by však bylo vysoce pracné, aniž by se přesnost výsledných prognóz výrazně zpřesnila.

Výsledky studie

Sbližování nejbohatších států

Předpokládá se další konvergenční (sbližovací) proces uvnitř současných 22 nejbohatších států OECD. Například koeficient variability HDP na osobu klesne z 22 % v roce 2000 na 12 % v roce 2040 a za stejné období poklesne rozdíl mezi nejbohatším a nejchudším státem z 2,7 násobku na 1,7 násobek HDP na obyvatele. Pořadí bohatosti států podle HDP na osobu však zůstane zachováno (nejbohatší státy - Lucembursko, Island, Irsko, Austrálie, USA, Finsko atd.; nejchudším státem nadále zůstane Řecko, přestože společně s Portugalskem bude mít nejvyšší tempo růstu HDP na osobu).

Přibližování států SVE ke státům EU

Průměrné tempo celkového ekonomického a technologického přibližování států SVE ke státům EU se předpokládá v nízké variantě 1%, v základní variantě 2% a ve vysoké variantě 2,6%. Technologická propast se tak sníží na 6–15 % u nynějších kandidátských států, ale například u Albánie zůstane na 27 %. Studie tedy nepředpokládá, že by bylo možné i při nejoptimističtější variantě vývoje dohnat za 40 let ztrátu v technologiích a ekonomice.

Tempo růstu HDP

Nejvyšší tempo růstu HDP budou mít ve státech SVE Moldávie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Ukrajina a Jugoslávie. To však nezmění téměř nic na současném pořadí kandidátských států podle podílu HDP na obyvatele. Na prvních místech zůstane Kypr, následovaný Slovinskem, ČR, Maďarskem, Slovenskem a Maltou. Oproti současnému pořadí si tedy pouze Slovensko “polepší” o jedno místo, a to odsunutím Malty. Předpokládá, že kandidátské státy budou dosahovat nejvyšší tempo růstu HDP do roku 2020, potom bude následovat zpomalení tempa růstu zhruba na úroveň nynějších členských států EU. Naopak rychlost likvidace technologické propasti bude zpočátku pomalá, zrychlí se až po roce 2020. U balkánských států se předpokládá časový posun tohoto vývoje o deset let a u států bývalého SSSR o dvacet let.

Růst počtu obyvatel v nejbohatších státech

Růst počtu obyvatel se u 22 nejbohatších států OECD předpokládá (i v nejnižší variantě) pouze v USA, Kanadě, Austrálii, Irsku a na Islandu. V ostatních zemích se předpokládá úbytek obyvatelstva, případně jeho nepatrný nárůst (do 0,2 %) v maximální variantě. Snižování počtu práceschopného obyvatelstva však ovlivní celkový vývoj produkčních faktorů méně než stárnutí populace, protože starší generace si pomaleji osvojuje nové technologie a výsledky vědy a výzkumu. Proto zůstane nárůst produkčních faktorů relativně nízký (u většiny zemí pod 1 %). Míra zaměstnanosti se v jednotlivých státech proti roku 2000 změní jen mírně, a to v rozmezí od – 0,5 do + 0,5 %. Nevýznamné rozdíly mezi jednotlivými státy EU se vysvětlují možností volného pohybu pracovních sil uvnitř EU.

Růst počtu obyvatel v ostatních státech Evropy

Ve všech variantách s počítá s růstem počtu obyvatel jen v Albánii, Turecku a na Kypru. Jen v některých variantách se ještě uvažuje s nárůstem v Rusku, Moldávii, Jugoslávii, Makedonii, Bosně a Hercegovině, na Maltě, Slovensku a v Polsku. Ve zbývajících státech se ve všech variantách počítá s úbytkem počtu obyvatel.

Rychlost změn v technologiích

Rychlost změn v technologiích si vyžádá v podstatě zcela kompletní nové vzdělání v průběhu produkčního života každého jednotlivce. Zatímco v roce 2000 procházelo ve vyspělých státech OECD tzv. terciárním vzděláváním cca 50 % obyvatel, v roce 2040 se předpokládá podíl nad 96 %. Tento proces se nevyhne ani státům SVE a v souvislosti s ním budou zvyšovány i náklady na školství. Obecně je považováno za žádoucí, aby podíl výdajů na školství činil 8 % z HDP. Tomuto stavu by se mohly přiblížit státy SVE až koncem období 2030–40.

Zpomalení tempa nárůstu produkčních faktorů

Zpomalení tempa nárůstu produkčních faktorů je způsobeno i postupným snižováním efektivnosti vloženého kapitálu. Každá nová změna technologií totiž vyžaduje čím dál větší vklad kapitálu. Fixní kapitál tedy poroste rychleji než produkční faktory, ale současně podíl investic z HDP mírně poklesne.

Rozvoj vědy a výzkumu

Další rozvoj vědy a výzkumu si vyžádá větší finanční vklady, a proto se podíl z HDP, vkládaný do vědy a výzkumu ve vyspělých státech OECD, zvýší průměrně 2,5 krát.

Nezaměstnanost

Procento nezaměstnanosti ve státech OECD se bude snižovat jako výsledek ekonomického růstu, snížení počtu práceschopných obyvatel a reforem trhu práce. “Přirozená” nezaměstnanost se uvažuje podle jednotlivých scénářů 6 %, 4 % a 3 %.

Shrnutí pro ČR

Podle předpokladů Studie by měl do roku 2020 čekat ČR poměrně strmý nárůst HDP. Tento proces bude ovlivněn především rozsahem zahraničních investic a v případě HDP na obyvatele i poklesem počtu obyvatel. Poté se nárůst HDP relativně zpomalí (ale z většího základu) na úroveň srovnatelnou se státy EU, což bude způsobeno především přesunem investic do států s nižší cenou pracovní síly. Dosud vybudované kapacity a prostředky vložené do vzdělávání, vědy a výzkumu však umožní, že se technologická propast mezi vyspělými státy OECD a ČR bude snižovat i v období pomalejšího růstu HDP. Bohužel však ani 40 let nebude dostatečná doba na úplné vyrovnání s nejvyspělejšími státy OECD. I po jejich uplynutí bude u nás HDP na osobu (vyjadřující reálnou kupní sílu obyvatel) o cca 20 % nižší a technologická propast zůstane mezi 6 až 10 %. A to vše jen při nejpříznivějším vývoji naší ekonomiky. Možné je však i to, že lidstvo mezitím pochopí, že objem výroby a spotřeby nemůže být jediným kritériem úspěšnosti rozvoje a že budou pro hodnocení trvale únosného rozvoje nalezena jiná kritéria.

Zpracováno podle Geneva Timber and Forest Product Discussion Papers.

Adresa autora:
Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.
LDF MZLU, Zemědělská 3, 613 00 Brno
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.