Lesy Chile

Jaromír Nikl

Chile má rozlohu 756 626 km2 a rozprostírá se asi 4300 km podél západního jihoamerického pobřeží o průměrné šířce 176 km. Ve směru od severu k jihu se táhnou přes celou Chile dvě horská pohoří. Na východě probíhají až 7000 m vysoké Andy, na západě až 2000 m vysoká Pobřežní Kordillera. Mezi nimi leží úrodné Podélné údolí - Valle Longitudinal a tvoří nejdůležitější území pro osídlení a hospodářství. Na jihu země se rozpouští souvislé pohoří na množství ostrovů rozdělených od sebe fjordovitými mořskými rameny. Chilská pohoří jsou tektonicky stále ještě neklidná. V zemi se nachází na 130 aktivních sopek.

Země je ve směru sever-jih příčně rozdělena do třinácti správních celků, 12 Regionů a Regionu Metropolitana.

Díky velké rozlehlosti země od severu k jihu a ohromným výškovým rozdílům se v Chile vyskytují rozličné klimatické zóny: poušť, step, středomořské klima, celoročně vlhké mírné klima a subpolární klima. Na pobřeží převládá vlhké klima od oceánu. V Santiagu de Chile téměř neznají sníh, ale necelých 100 km východně v Národním monumentu El Morado při argentinských hranicích ve výškách 1750 do 5060 m dosahuje sněhová pokrývka v zimě 2,8 m. 

Na severu leží pláně Atakamy, pouště téměř bez vegetace, pouze u pobřeží se daří suchým keřům, polštářovitým a vysokohorským rostlinám. Směrem na jih následují stepi s trpasličími keři, trnitými keři a sukulenty, na pobřeží vlhké mlžné lesy. Na přechodu k centrální kotlině se daří suchomilné horské vegetaci. Původní tvrdolistý les centrálního Chile byl dodnes téměř úplně změněn na kulturní krajinu. Jižně od řeky Bío-Bío navazuje na v létě zelený subtropický listnatý les chladný mírný stálezelený deštný les s araukáriemi a jižními buky, který se rozkládá až k Patagonii. Největší lesní bohatství Chile je soustředěno do jižních regionů s příznivějšími teplotami a vydatnějšími srážkami. Na jihu na odvrácené straně And se Chile podílí na východopatagonské stepi.

Lesy v Chile

Jedna pětina rozlohy Chile je pokrytá lesem, z čehož 85,9 % odpovídá přirozeným vegetačním formacím. Ze 75 milionů hektarů chilského území je 45 % půdy vhodné převážně pro lesnictví, což prezentuje 33,8 milionů hektarů. Na těchto terénech se nachází porosty lesa přirozeného, křoviny, přirozené louky anebo lesní plantáže. Půdami vhodnými pro lesnictví se rozumí terény, které se vlivem podmínek klimatu a půdy nemohou trvale orat a mohou být pokryty vegetací.

Les je v chilském pojetí stanoviště mající alespoň 5 000 m2, široké minimálně 40 m, porostlé vegetačními formacemi s převahou stromů, jejichž korunový zápoj dosahuje 10 % celkové plochy v aridních a semiaridních podmínkách a 25 % v příznivějším prostředí.

Les přirozený je přírodní ekosystém s přirozenou stromovou vegetací, která zde byla již před příchodem Španělů. Dosahuje výšky přes 2 metry a zápoje korun více než 25 % a vyrostl přirozeně bez vlivu člověka. Vyskytuje se z 80 % do výšek pod 1000 m nad mořem.

Les smíšený je směsí různých struktur lesa přirozeného - dospělého, obnoveného a nízkého.

Les nízký dosahuje výšky od 2 do 8 m. Je charakterizován pomalým růstem do výšky, ovlivněným často i nepříznivými podmínkami půdy a klimatu. Je tvořen vegetačními formacemi, které rostou na horní hranici svého rozšíření a působením sněhu a extrémního větru dosahují pouze výšky keřů nebo méně, tak, že se plazí po zemi. Na příklad lenga (Nothofagus pumilo) s 1 m výšky a 2 cm průměru v normálním stavu dosahuje až 30 m výšky a 1 m průměru.

Lesní typy

V Chile se vyskytuje 11 základních lesních typů, které jsou vylišovány podle hlavních dřevin, lesní subtypy jsou vylišovány podle druhu směsí s dalšími dřevinami. 58 % zastoupení tvoří lesní typy Siempreverde a Lenga, z dalších je možné vyjmenovat Coihue de Magallanes, Roble-Raulí-Coihue, Ciprés de las Guaitecas a Araucaria.

Lesní plantáže

Jsou lesy, které vznikly výsadbou stromů stejného druhu nebo ve směsi s jinými druhy. Z celkové plochy plantáží je Pinus radiata základní nepůvodní dřevinou, která se v Chile vyskytuje se 74,7 %,. Je následována eukalyptem se 17,5 %. Největší plocha porostlá plantážemi se nachází v regionech VI až X s maximem v Regionu Bío-bío a nejnižší výskyt je v regionech I až V, Metropolitana, XI a XII. Lesní plantáže a les smíšený se ze 73 % vyskytují do 400 m nad mořem.

Národní systém státních chráněných lesních území

Národní systém státních chráněných lesních území (SNASPE) vytváří soubor území s přirozeným prostředím, který chrání a řídí stát. Tento systém se skládá z národních parků, národních rezervací a národních monumentů. Chráněné oblasti jsou řízeny a spravovány Národní lesnickou korporací (CONAF).

Hlavní problémy, které řeší chilské lesnictví

- Lesní požáry jsou jedním ze základních destrukčních činitelů přirozených lesů a plantáží. Celková poškozená plocha je 490 994 hektarů za posledních 10 let.

- Lesní kalamity způsobované především introdukovaným hmyzem a houbovými onemocněními. V současné době je např. vážným případem obaleč prýtový (Rhyacionia buoliana Den. et Schiff.), který napadá plantáže Pinus radiata. Objevují se ale i vážní škůdci na eukalyptech (tesařík Phoracantha semipunctata Fabricius), na topolech (Tremex fuscicornis Fabr.).

- Nelegální těžby prováděné bez Plánu řízení schváleného Národní lesnickou korporací.

- Půdní eroze, která se řeší především zalesňováním ohrožených půd.

- Jiné využívání lesní půdy - městská zástavba, zemědělství, chov dobytka.

- Degradace půd až na úroveň pouště - zejména v severních aridních a semiaridních regionech do výšky 3000. Touto degradací je ohroženo až 60 % chilského území.

- Jedním z obrovských problémů je mizení ohrožených druhů živočišných i rostlinných. Příkladem vymizení druhu je Toromiro (Sophora toromiro) na Velikonočním ostrově.

-Tato nepříznivá situace se řeší na různých úrovních – vysoké školy, stát, mezinárodní smlouvy – systémem různých rozvojových programů většinou pod hlavičkou CONAFu na základě lesního zákona.

Zdroj: materiály CONAF-CONAMA, 1999

Adresa autora:
Ing. Jaromír Nikl
ÚHÚL Brandýs n. L., pobočka Brno,
Vrážova 1, 616 00 Brno