Pěstování cenných listnatých dřevin

Vilém Podrázský

Cenné listnáče jsou z důvodů biodiverzity lesních porostů i z hlediska ekonomické efektivnosti oboru jedním z výrazných předmětů zájmu lesního hospodářství. Jejich využití a pěstování má napomoci řešit hospodářské potíže lesnictví, zvýšit druhovou pestrost lesů a zvýšenou nabídkou různých druhů dřevní suroviny šetřit deficitní zdroje jiných oblastí, např. tropických lesů. Využití a pěstování cenných listnáčů má významný ekonomický, ekologický, environmentální i sociální aspekt.

Intenzivní zaměření na kultivaci tzv. cenných listnáčů se stalo poslední dobou velmi sledovaným tématem v oboru pěstování lesů. Tento trend souvisí s celkovou situací lesního hospodářství, jeho ekonomickými a odbytovými potížemi, a to především v oblasti střední Evropy. Pěstování standardních sortimentů dříví naráží na stále větší ekonomické problémy a celé odvětví se postupně ve stále větším počtu zemí stává neziskové a neefektivní. Jednou z reakcí v politické oblasti je tlak na změnu charakteru lesnictví z hospodářského oboru na odvětví poskytující veřejné služby a stejně tak rostou snahy na vyčlenění z hospodářských odvětví vůbec a jeho řízení jako součásti životního prostředí.

Středoevropský kontext

Středoevropské lesnictví má ve srovnání s jinými geografickými oblastmi jen málo tzv. komparativních výhod. Je aktivní v regionech s vysokou cenou pracovní síly, jsou zde silné tlaky na jiné způsoby využívání lesů a představuje mj. i dobré politikum a cíl různých, např. nevládních environmentalistických organizací. Ve srovnání např. s boreálními industriálně exploatovanými či intenzivně obhospodařovanými lesy nebo s plantážním pěstováním rychle rostoucích dřevin v tropech a subtropech je výskyt, dobrý růst a vysoká komerční cena dřevin, označovaných jako cenné listnáče, jednou z mála předností. Sem jsou řazeny druhy jako třešeň ptačí, jabloň lesní, hruška polní, různé druhy jeřábů, např. břek či oskeruše, druhy olší a ořešáků. V zahraničí je sem řazen i jasan a javor klen.

Většina z těchto druhů se vyznačuje poměrně rychlým růstem, vyššími nároky na kvalitu stanoviště včetně půdní úrodnosti a podobnými růstovými trendy s vysokou citlivostí na úroveň pěstování lesů. Jednoznačně vyžadují dominantní postavení v porostech, poměrně volné postavení, mají-li poskytnout maximum kvality a kvantity produkce, a při nevhodném hospodaření v porostech hrozí vysoké nebezpečí ztráty jakosti a hodnoty dřevní hmoty. V zahraničí je hlavním důvodem zvýšeného zájmu především ekonomická stránka, nicméně ostatní aspekty nejsou v žádném případě přehlíženy. V našich podmínkách pak dosud převažuje zejména hledisko diverzity porostů.

Přístupy pěstování

Pro poměry českých zemí z toho i při zvýšeném zájmu plynou určitá specifika. Podporovány jsou výzkumné projekty převážně s ochranářskou a konzervační filozofií, mající za cíl inventarizaci, registraci, maximálně zajištění genofondu. Méně pozornosti (a financí) je věnováno praktickému využití získaných podkladů - šlechtění, pěstování sadebního materiálu a výsadbě v provozně odpovídající podobě a množství. Přitom cenné listnáče představují dobrou modelovou skupinu pro výše uvedené postupy, řadící se k moderním biotechnologiím. Jako takové jsou i chápány, např. v jednotlivých výzkumných projektech řešených lesnickými fakultami a rezortními ústavy. Pro pěstování a praktické využití lze pak pozorovat několik přístupů.

- Pěstování cenných listnáčů v rámci tzv. přírodě blízkého lesního hospodářství. Toto hledisko se zdá být hlavním cílem řady projektů, převážně inventarizačního směru. Je plně oprávněné v chráněných územích s nízkou intenzitou hospodaření, kde je cílem maximálně přirozená druhová skladba a přirozená struktura lesa. Zcela jsou pochopitelně vyloučeny dřeviny introdukované a stanovištně nepůvodní. Tento přístup však nezajistí, až na výjimky, očekávaný ekonomický přínos - množství a kvalitu dřevní hmoty těchto dřevin. Navíc přirozená obnova uvedených dřevin, vesměs náročných na světlo, je v nutné kvalitě velice obtížná.

- Další z možných přístupů, ve větší míře sice neuvažovaný, nicméně podle zahraničních hledisek stále nedostatečný, je pěstování cenných listnáčů standardním způsobem, tak jako u ostatních klimaxových dřevin (dub, buk). Ten lze charakterizovat převážně negativním výběrem hustých mladých porostů, později změnou na pozitivní výběr s výraznějším uvolňováním cílových stromů, nicméně při stále téměř plném zápoji. Uvedené dřeviny jsou pěstovány většinou jako příměs, vzácněji (ořešáky, jasany, javor klen) i jako čisté porosty. Výstupem je mnohem kvalitnější, nicméně standardní dřevní hmota, dosahující většinou kritérií pilařských výřezů s poměrně (do 10 %) nízkým podílem nejcennějších sortimentů. Optimální zastoupení cílových dřevin se zatím jeví mezi 30 až 40 %. Například třešně při tomto zastoupení dosahovaly v námi sledovaných porostech maximálních dimenzí i produkce a výzkumné dílčí plochy přitom dosahovaly maximálních zásob. Již tento přístup znamená zvýšení podílu cenných listnáčů, alespoň u celé řady druhů, nad tzv. přirozenou úroveň a může být kritizován. Pro zajištění odbytu jiných než našich hlavních hospodářských dřevin je však v každém případě nutno vytvořit jejich trh, včetně minimálních (lépe hledat optimální) obchodovaných objemů dřevní hmoty, jinak bude význam všech těchto dřevin stále zanedbatelný. To je kvantitativní hledisko pěstování cenných listnáčů.

- Kvalitativní hledisko je pak určováno snahou o produkci cenných sortimentů. To je v první řadě dosahováno pěstováním lignikultur, často šlechtěného materiálu. Tento směr se u nás nerozvíjí takřka vůbec, v zahraničí jen u některých dřevin (třešeň, ořešáky). V českých podmínkách pak lze očekávat, alespoň na lesním půdním fondu, silné tlaky proti těmto snahám.

- Jako perspektivnější je uvažován směr, založený na přístupu, který bychom mohli označit jako intenzivní pěstování cenných listnáčů v porostech. V počátečním stádiu to znamená pěstování tzv. standardním způsobem, tj. negativní přístup v hustých mlazinách umělého či přirozeného původu. Cílem je tvarování kvalitních kmínků v dostatečném množství. Například u třešně se doporučuje i vyvětvování. Z hlediska tvarování, řízení vývoje kmene a ukládání dřeva se vytváří úzký vnitřní válec v budoucích kmenech, ve kterém se vyskytují suky a růstové nepravidelnosti. Později se však přistoupí k radikálnímu uvolnění, charakterizovanému v některých případech dosti extrémním požadavkem vyloučení dalšího odumírání větví. Dosahuje se tak silného a přitom rovnoměrného ukládání ročních přírůstů na výše uvedeném vnitřním válci, přitom naprosto bez suků (obr 5). Zastoupení nejcennějších sortimentů má přitom dosáhnout hodnoty přes 50 %, počet cílových kmenů dosahuje 80 - 120 ks/ha.

Intenzivní pěstování

V současné době se posledně uvedený směr uplatňuje v Západní Evropě ve stále větším měřítku. Značné pozornosti by si zasluhoval i u nás, zejména v současnosti, kdy ekonomická situace dosud alespoň v minimální míře umožňuje “investovat” do budoucích porostů. Později může dříví z těchto porostů zlepšit ekonomickou situaci sektoru. Pozornost si zasluhují samozřejmě všechny uvedené systémy pěstování cenných listnáčů, ovšem jejich ekonomický potenciál je různý. Je žádoucí udržet všechny druhy přirozeně se vyskytující v našich lesích pokud možno v přirozené podobě, zejména v chráněných územích a udržovat přimíšené dřeviny v našich hospodářských lesích. Mají-li ale cenné listnáče výrazněji přispět k rozvoji lesního hospodářství, pomoci zlepšit ekonomickou situaci odvětví a přispět např. i k ochraně tropických lesů diverzifikací produkce dřevní suroviny, je nutno je dopěstovat v odpovídajícím množství a jakosti. Zde je aktivní a odborně i výzkumně podložený přístup nezbytný.

Pozn.: Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru LF MSM414100007 Využití vzácných lesních dřevin v polyfunkčním lesním hospodářství a komplexu lesy - dřevo ČR.

Adresa autora:
Prof. Ing. Vilém V. Podrázský, CSc.
Lesnická fakulta ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol.
Tel.: 22438 3403, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.