Jak se budou vyvíjet ceny dříví?

Připravil Michal Třeštík

Připravili jsme pro Vás průřez názory na problematiku cen dříví a trhu se dřívím. Zástupcům všech zainteresovaných stran, tedy vlastníkům lesa, těžebních a obchodních společností (dodavatelů) a představitelům dřevozpracujícího průmyslu, jsme zaslali čtyři otázky. Přes rozdílné názory na některé problémy našeho trhu se dřívím a důvody poklesu se většina oslovených odborníků shoduje, že pokles cen dříví bude pravděpodobně pokračovat nebo budou ceny stagnovat. Vlastníci lesa se tedy asi kýženého růstu cen nedočkají a budou muset této situaci přizpůsobit své hospodaření a plány.

1. Jaké jsou podle Vás hlavní důvody poklesu cen dříví v ČR?
2. Co znamenal pokles cen dříví pro Vaši společnost, resp. sektor LDK?
3. Jaký očekáváte další vývoj cen dříví?
4. Kde vidíte hlavní problémy a možnosti zlepšení obchodu se dřívím v ČR?

RNDr. Vladimír Veselý

Ekonomický ředitel LČR, s. p., které v roce 2002 spravovaly cca 1,4 mil. ha lesů (cca 53 % výměry lesů v ČR) a vytěžily 7,37 mil. m3 dříví.

1. Ceny dříví v ČR se vytvářejí v kontextu daleko většího trhu středoevropského a v řadě aspektů trhů světových. Další roli při tomto poklesu sehrál vývoj kursu české koruny a sílící pozice globalizovaných uskupení v oblasti dřevozpracujícího sektoru.

2. V loňském roce jsme zaznamenali pokles v tržbách v rozsahu 400 mil. Kč. Tento pokles byl částečně eliminován navýšením těžeb o 430 tis. m3. Větší část tohoto navýšení je však způsobena zpracováním následků kalamity.

3. Tento vývoj bude respektovat vývoj v okolních zemích. Ve střednědobém horizontu očekáváme vzrůst poptávky doprovázeným zvýšením cen, v letošním roce to však ještě pravděpodobně nebude.

4. Hlavní problém nevězí v obchodu, tedy v cestě mezi vlastníkem dříví a zpracovatelem, ale v poptávkové části trhu, tzn. struktuře dřevozpracujícího průmyslu odpovídající potenciálním těžebním možnostem. Nárůst výrobních kapacit rozhodujících zpracovatelů dosud nenahradil úbytek vzniklý zánikem malých a středních provozů. Cestu vidíme v podpoře budování moderních konkurenceschopných kapacit na zpracování méně poptávaných sortimentů. To však neznamená, že není potřeba hledat úspory např. v logistice.

Ing. Petr Valapka

Obchodní náměstek VLS ČR, s. p., které hospodaří na výměře 125 756 ha lesní (cca 5 % celkové výměry) a 7 395 ha zemědělské půdy. Objem těženého a obchodovaného dříví se pohybuje v rozmezí 550 000–650 000 m3 ročně.

1. Vyrovnávání cen se sousedními státy (nejen cen dříví, ale i služeb, PHM atd.); vliv větrných kalamit v Evropě v roce 1999 a na podzim roku 2002 v ČR a Rakousku; nízká spotřeba dřeva v nábytkářském a stavebním průmyslu.

2. I přes skutečnost, že na obchodu se dřívím nejsme stoprocentně závislí, tak nás stejně jako ostatní společnosti tato situace velmi tíží a jsme nuceni hledat další rezervy ve druhování dříví a v úspoře mzdových a režijních nákladů.

3. Jak vyplývá z první otázky, tak se nedomnívám, že dojde k tak výrazným nárůstům cen dříví jako v letech 1999 a 2000. V souvislosti se vstupem do EU se ceny pilařské kulatiny i vlákninových sortimentů vyrovnají a mohou kolísat v závislosti na evropském i světovém obchodu s buničinou.

4. Malá propagace dřeva a výrobků ze dřeva na veřejnosti; nízká kupní síla obyvatelstva (porovnání ceny nábytku z masivu a dřevotřísky nebo z plastů); odbourání maximálního možného počtu mezičlánků v obchodu se dřívím, které fungují mezi výrobcem (majitelem) a finálním zpracovatelem a nepříznivě ovlivňují cenu.

Ing. František Kučera

Předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL), které zastupuje cca 850 vlastníků nestátních lesů (přes 300 tis. ha lesa, cca 12 % celk. výměry lesů v ČR)

1. Za objektivní příčinu poklesu cen považuji doznívání nabídky kulatiny, ale i ostatních sortimentů z kalamity Oskar v západní Evropě a zpevnění kurzu koruny vůči euru. Subjektivním důvodem je monopolizace jak odběratelů, tak dodavatelů dříví v ČR. Ceny dřeva určují velké tuzemské odběratelské firmy, které s dodavateli dříví ze soukromých a obecních lesů v podstatě nejednají – ceny dřeva čtvrtletně oznamují. I přes stabilizaci poptávky a nabídky v zahraničí koncem minulého roku a počátkem roku letošního, zlevnění a stabilizaci koruny ve stejném období, pokračují odběratelé v I.Q 2003 ve snižování cen, především kulatiny. Velké dodavatelské firmy pro těžbu dříví jsou zásadním způsobem ovlivňovány konstrukcí ceny dříví nastojato ve státních lesích, která není řádným tržním prvkem, zvláště když je centrálně určována u celého státního podniku. K prohloubení poklesu cen přispělo rovněž zvýšení těžby ve státních lesích ve IV.Q 2002. Cenová politika LČR zásadně ovlivňuje při své dominanci na trhu nestátní sektor.

2. U soukromých a obecních lesů tvoří tržby z prodaného dřeva 80–100 % celkových příjmů. Takovýto pokles cen znamená pro vlastníky a jejich firmy utlumení investiční činnosti. Prostředky získané z vnitřních úspor firem na nákladech zdaleka nestačí pokrýt výdaje na mimořádné situace (např. kalamity, povodně). Firmy se tak ocitají v reálné ekonomické krizi.

3. Netroufám si odhadnout, kam až zajdou snahy odběratelů ve snižování cen dříví. Lze očekávat, že řada vlastníků zvýší export dříví.

4. Ministerstva hospodářství ani zemědělství nepřinesla žádná opatření ke stabilizaci trhu se dřívím v ČR ani při odstraňování kalamit v lesích (stát postiženým nijak nepřispívá). To je značný rozdíl v přístupu oproti zemědělství! V Rakousku proběhlo do týdne po větrné kalamitě koncem roku 2002 společné jednání všech zainteresovaných stran (dodavatelé a odběratelé dříví, dopravci včetně železnice, příslušná ministerstva) za aktivní organizace zájmových sdružení LDK. Zásadním rozhodnutím bylo udržení stability trhu v r. 2003 (cena, množství dříví). Naprostou převahu opatření (nepostižené firmy omezí těžbu a vypomohou kapacitami, zmrazení cen služeb, zvýšení tonáže nákl. aut, uvolnění prostředků z kalamitního fondu, omezení dovozu pro papírenský průmysl v 1. pol. 2003) přijímají a garantují jednotlivé zájmové skupiny dobrovolně na základě společného zájmu celého LDK. Bohužel v ČR jdeme jinou cestou. Cenový pokles letošního roku byl výrazně ovlivněn zavedením “Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v ČR” (DP). Příprava pravidel proběhla bez účasti a projednání s vlastníky lesů. DP, která byla vydána s doporučením MZe a jsou již v praxi využívána, diskriminují dodavatele dříví především v otázce zbarvení, tvrdé hniloby a sukatosti dříví a posunuly požadavky na pilařskou kulatinu o třídu výše. Požadavky na kulatinu byly v době tvorby ČSN pochopitelně jiné než dnes, změna třídění a měření je tedy opodstatněná. Je však nepochopitelné, že se změny s vědomím MZe dějí bez výrobců a nestátních vlastníků lesa a že DP jsou přísnější než běžně užívané normy v EU. Z hlediska zájmů nestátních lesů považuji za naléhavé postupné a dobrovolné sdružování malých a středních lesních majetků za účelem společného zabezpečování obchodování vlastní produkcí dřeva. Dosavadní nerovnoprávný vztah soukromých a obecních lesů k partnerům na vnitřním dřevařském trhu je nutno nahradit systémem, který by lépe odpovídal podmínkám civilizovaného tržního prostředí.

Ing. Josef Myslivec

Ředitel Lesní a rybniční správy Zbiroh Ing. Jerome Colloredo - Mannsfelda, která hospodaří na cca 12 500 ha lesa. Roční těžba činila v roce 2002 58 tis. m3.

1. Hlavními důvody poklesu cen dříví v ČR jsou nerovnoměrné těžby v průběhu roku, nejednotnost postupu producentů dřeva ve snaze o udržení stability cen, nepříznivá situace v odvětví zpracování dřeva, kalamity, silná koruna pro vývozce a hospodářský pokles na zahraničí.

2. Pokles cen pro nás znamenal podstatné snížení hospodářského výsledku, ale na druhé straně snahu o úsporu nákladů a zejména snahu o rozšíření stávajících vlastních kapacit na zpracování vyprodukované suroviny a tlak na druhování dřeva a jeho využití.

3. Očekávám pozvolný pokles cen.

4. Problémy vidím v nerovnoměrné a silně kolísavé těžbě v jednotlivých letech i ročních obdobích vyvolávající přechodný nadbytek a naopak nedostatek rozhodujících sortimentů, dovozu levného zahraničního dříví, nedostatečné spolupráci a součinnosti producentů dřeva a problematické obchodní politice velkých dodavatelů suroviny.

Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský, DrSc.

Dlouholetý pracovník VÚLHM, bývalý ředitel Lesů města Rokycan, s.r.o. Spolupracovník LP specializující se na ekonomickou problematiku.

1. Faktory, které působily na snižování cen, jsou u jednotlivých sortimentů odlišné. Určité oprávnění má pokles ceny jehličnatého vlákninového dříví. V posledním období se projevil vliv obtíží, s nimiž se setkává zhodnocení produkce průmyslu papíru a celulózy na evropském trhu (přesto export papírenských komodit zaznamenal loni další přírůst). Současně musím připomenout, že ceny tuzemských odběratelů vlákniny nereagovaly s přiměřenou pružností před několika lety na pozitivní konjunkturu a růst cen papírenské produkce. Prudký pokles cen pilařské kulatiny, zejména smrkových výřezů III.A, nepovažuji za oprávněný a zdůvodnitelný. Nelze jej vysvětlit působením objektivních tržních faktorů. To je ale téma pro širší diskuzi. Jsem přesvědčen o tom, že zde působí některé zájmy, které nejsou vždy totožné se zájmy našeho LH a lesních majetků všech vlastnických kategorií.

2. Neočekávaný a nepřirozený pokles cen rozhodujících sortimentů surového dříví zásadním způsobem narušuje ekonomickou rovnováhu odvětví LH. Postihuje především menší lesní majetky, které jsou na změny podmínek velmi citlivé. Dosavadní odvětvové prognózy předpokládaly, že přes určitou stabilitu cen dříví, které se postupně blížily evropské úrovni, a při předpokládaném růstu reprodukčních nákladů na úroveň dosahovanou v lesnicky vyspělých zemích EU (zejména mzdových výdajů a odpisů nově pořizovaného technologického zařízení) dojde v dohledné době v lesnictví k ohrožení odvětvové rentability. Zdá se, že cenový vývoj tento vývoj urychluje a doba, kdy vlastníci lesů nebudou schopni z vlastních zdrojů zajistit s přiměřenou intenzitou všechna opatření, která jsou k udržení trvale udržitelného hospodaření v lesích nezbytná, se přibližuje rychleji, než jsme si zatím představovali.

3. Vývoj cen dříví na trhu v ČR bude záviset především na rychlosti a rozsahu přiblížení jeho podmínek poměrům běžným v lesnicky a dřevařsky vyspělých zemích EU a na intenzitě odstranění stávajících deformací. Mnozí vlastníci lesů a podnikatelé v LH v případě přetrvávání současných disproporcí budou hledat východisko v dalším zvýšení exportu sortimentů, o které je v zahraničí trvale velký zájem. Vývoj dřevařského obchodu v loňském roce zatím tuto hypotézu potvrzuje.

4. Pomineme-li odstranění vcelku nelogického rozporu mezi vysokou poptávkou po některých sortimentech a jejich klesající cenou, jsou možnosti zlepšení zhodnocení těženého dříví vesměs závislé na úrovni využívání dříví a dřevovýrobků, především ve zvýšení podílu výroby, tuzemské spotřeby a exportu vysoce finalizované produkce dřevozpracujících odvětví. Dosavadní převažující orientace na výrobu dřevařských a papírenských polotovarů je z národohospodářského i lesnického hlediska nevýhodná. Ve všestranné podpoře tuzemských i zahraničních investorů, orientovaných na výrobu dřevařského sortimentu s vysokým podílem opracováním přidané hodnoty, spolu se zaváděním rovnoprávných vztahů mezi odběrateli a dodavateli surového dříví shledávám největší a nejreálnější možnosti zlepšení obchodu se dřívím v ČR.

Ing. Jaroslav Rygl

Předseda představenstva a generální ředitel Lesní společnosti Ledeč n. S., a. s., která se zabývá lesnictvím pro všechny typy vlastníků a zpracováním dřeva. Roční výše těžby a manipulace je cca 100 tis. m3 dříví a výkupu 20 tis. m3. Roční výše pořezu se pohybuje v rozmezí 40 až 60 tis. m3.

1. Cena dříví je podřízena trhu (poptávce a nabídce), a tudíž je pouze odrazem stavu světové ekonomiky, českého LDK a kurzu koruny. Současný trend je navíc umocněn korekcí minulosti, kdy ceny dříví byly v důsledku přeobsazení trhu uměle nadsazeny. Bohužel v loňském roce šly všechny parametry trhu proti ceně dříví, a vytvořily tak multiplikační efekt. Poslední kapkou byla podzimní kalamita, která ovlivňuje trh zejména letos. Český trh se dřívím trpí nízkou konkurenceschopností, což je důsledek chyb minulé strategie.

2. Další impuls k hledání vnitřních rezerv, k úspoře nákladů a hledání nových cest, jak umístit dříví na trhu, zejména sortimenty s vyšší přidanou hodnotou.

3. Domnívám se, že to nejdramatičtější máme za sebou a ceny dříví by se mohly ustálit okolo současné úrovně. K růstové tendenci by pochopitelně přispělo oživení světové ekonomiky, nárůst tuzemských kapacit a spotřeby a slabší kurz koruny. Naopak nenaplnění těchto předpokladů může vést k další korekci směrem dolů. Poslední slovo neřekly ceny vlákninových sortimentů.

4. Na tuto otázku hledejte odpověď v dřevoskladech největších zpracovatelů. Tam pochopíte, kde jsou rezervy. Pokud zůstane strategie trhu orientovaná pouze na dva hlavní sortimenty (kulatinu a vlákninu) a jejich cena se bude odvíjet pouze od “úspěchu či neúspěchu” cenových jednáních s jejich největším zpracovatelem, výraznějšího zlepšení se nedočkáme. “Nová strategie” by neměla ignorovat prvek ukrytý pod pojmem “zaměnitelný sortiment”. Zde jsou značné rezervy. Firmy, které tento prvek mají ve své strategii, jsou úspěšné. Ostatní se topí v problémech. Celkově je však odpověď na tuto otázku daleko složitější a začíná již od problematiky získávání lesních zakázek a končí nízkou tuzemskou spotřebou.

Ing. Jiří Doležel

Generální ředitel akciové společnosti ALLWOOD (100 % dceřiná společnost CE WOOD, a.s., největší lesnické firmy v ČR). Za poslední 4 roky činil objem obchodovaného dříví 1,3–1,55 mil. m3. Předpoklad objemu manipulace a expedice na MES v roce 2003 činí asi 1,3 mil. m3, předpoklad obchodního zboží asi 600 tis. m3 v podobě sortimentů surového dříví a 100 tis. m3 řeziva.

1. Důvody poklesu cen surového dříví v ČR v minulých 2 letech lze definovat následovně:

- Úbytek konkurenceschopných zpraco-vatelských kapacit, čímž došlo k poklesu poptávky a přebytku dříví na trhu (omezení nebo zastavení výroby ve společnostech jako Dřevokombinát Vrbno, a. s., Moravskoslezské dřevařské závody Šumperk, a. s., Jihomoravské dřevařské závody, a. s., a další v oblasti Čech).

- Změna vlastnických struktur v tuzemských celulózkách. Tyto závody jsou srovnávány ze společnostmi v zahraničí. Co do struktury nákladů se dříví podílí na výši nákladů procenticky výše než konkurence. Tato skutečnost vyvolává tlak na pozvolné, nicméně soustavné snižování cen vláknin a papírenských štěpků.

- Pokles cen papírenských štěpků u pilařských provozů podporuje tlak na ceny pilařských, zejména jehličnatých kulatin.

- Prudké posilování kurzu Kč vůči euru a USD. Převážná většina výrobků z prvotní dřevní suroviny je předmětem exportu v různých formách výrobků, může se jednat o řezivo, překližky, dýhy, nábytkářské hranolky, dřevotřískové desky, celulózu atd. Pokles realizačních exportních cen díky posílení české koruny vede výrobce k prudkému snižování materiálových nákladů, kde dříví představuje hlavní podíl.

- Navýšení nákladů na přepravu dříví ke zpracovateli a přepravu výrobků ze dřeva na finální trhy vede jednoznačně ke zvýšenému tlaku na úroveň cen dříví jako suroviny (vývoj tarifů ČD, kontrola limitních tonáží v silniční přepravě, atd.).

- Recese v průmyslu evropských zemí, zejména Německa, jakožto jednoho z hlavních obchodních partnerů.

- Zvýšený přísun dříví na trh díky kalamitám v posledních letech (Francie, Německo, vloni ČR a Rakousko).

- Přísun dříví, řeziva a dalších výrobků ze zemí východní Evropy (finanční problémy u slovenských zpracovatelů, nové pořezové kapacity v Pobaltí, listnaté dříví z Rumunska atd.).

2. Pokles cen samozřejmě znamenal pokles obratu z nižšího zpeněžení a pokles možného dosažitelného obchodního rozpětí. Tyto poklesy musely být kompenzovány nárůstem v objemech obchodu, přiřazením nových obchodních komodit do aktivit společnosti. Důsledkem přetlaku dříví na trhu došlo k prodloužení skutečně dosahovaných splatností za realizované dříví, zvýšení rizika vzniku nedobytných pohledávek díky zhoršující se ekonomické situace u některých zpracovatelů (zejména listnatá kulatina). U producentů dříví snižování cen vyvolává restrukturalizační změny, omezování investic, úbytek kvalifikovaných pracovních sil.

3. V dalším období roku 2003 očekávám pokračující tendenci v poklesu cen dříví danou zejména přebytkem dříví na trhu, vysokými zásobami u všech zpracovatelů (výjimku snad tvoří zpracovatelé listnatých vlákninových sortimentů), zvýšenými zásobami ve skladech u obchodníků a výrobců, zejména řeziva, předpokladem dalšího posilování kurzu české koruny, zpracováváním kalamitního dříví v Rakousku a ČR, pokračující stagnací stavebnictví v ČR a Německu a avizovaným poklesem cen ze strany celulózek v ČR. Další negativní vliv vidím ve slabé pozici USD, která ovlivňuje expedici řeziva z Itálie (důležitý partner pro pilařský průmysl) a možné riziko vzniku konfliktu na Blízkém východě.

4. Možnosti dosažení lepších výsledků v obchodu s dřívím vidím v rovnoměrném přísunu dříví na trh v souladu s poptávkou zpracovatelů, optimalizaci dopravních nákladů souvisejících s prodejem dříví, ve zrychlení obrátky dříví v průběhu jednotlivých fází výroby, podpoře zpracovatelských kapacit a podpoře a medializaci dříví jako materiálu 21. století. Impulsem pro zlepšení poptávky dříví na trhu je připravovaná rekonstrukce pily Javořice, a.s., ve Ptení a avizovaná výstavba nové pily v oblasti severní Moravy.

Ing. Jan Mičánek

Generální ředitel a majitel akciové společnosti LESS. V roce 2003 projde společností cca 550 tis. m3 kulatého dřeva (cca 480 tis. v roce 2002) a pořezem se zpracuje cca 100 tis. m3 dřeva (cca 60 tis. v roce 2002).

1. Kurz koruny, pokles cen řeziva, změna struktury zpracovatelů dřeva, pokles poptávky.

2. Výrazné zhoršení ekonomických podmínek v lesnictví. Druhotně kladné dopady v oblasti tlaku na úspory nákladů v lesnictví ČR.

3. Ceny pravděpodobně ještě trochu poklesnou, ale v zásadě se budou stabilizovat (v krátkodobém horizontu).

4. Hlavním problémem je nevyhovující struktura zpracovatelských kapacit, což vede ke zvyšování dopravních nákladů. Ke zlepšení povedou investice do zpracování dřeva.

Hana Machová

Ředitelka akciové společnosti Forwest, která plní úlohu obchodní firmy pro své akcionáře (Uniles, a. s., Rumburk; CiMS, a. s., Plzeň; Solitera, s. r. o., Hořovice; Lesy Hluboká, a. s.; Lesní družstvo obcí, Přibyslav) a další obchodní partnery (cca 110 dodavatelských a odběratelských subjektů tuzemska i zahraničí. Za rok zobchoduje cca 400 tis. m3 dřevní hmoty.

1. Při úvahách o poklesu cen kulatinových sortimentů nebudu zmiňovat vliv přejímek u zpracovatelů, protože otázku chápu v kontextu s chováním trhu, v návaznosti na Evropu a další teritoria.

- Pokles cen surového dříví není záležitostí posledních několika měsíců, ale je třeba se vrátit až na přelom roku 1999 a 2000, kdy zasáhla Evropu velká kalamita, která se počítala na miliony m3. Následky této kalamity se projevily snížením cen řeziva, což se promítlo samozřejmě do cen surového dříví, a to v následujících 2 letech (tj. v r. 2000 a 2001).

- Konkrétně u PVJ III. tř. SM se jednalo o pokles cca 150–200 Kč.

- Firmy, které vyvážejí dříví do Rakouska a Německa, zaznamenaly další pokles cen vzhledem k posilující koruně zhruba od října 2001. Na přelomu roku 2001 a 2002 koruna posílila cca o 11 % a u tohoto zhodnocení již v podstatě zůstala. Tím cena surového dříví klesla o dalších cca 200 Kč/m3.

- České pily (s českými vlastníky), které vyvážejí řezivo do zahraničí, rovněž následkem snížených cen na výstupech snížily ceny na vstupu, tj. ceny při nákupu suroviny, v průběhu posledních cca 2 let o 200–300 Kč/m3.

- Zahraniční firmy, které vlastní pilařské provozy v ČR, vyvážejí své výrobky i na jiné kontinenty. Tzn., že i tyto firmy jsou velmi závislé na momentální situaci na zaoceánských trzích a i odtud se pak odvíjejí ceny surového dříví u nás.

Pokles cen u vlákninových sortimentů je záležitostí cenové filozofie zahraničních vlastníků jednotlivých zpracovatelů, na což mají plné právo, jelikož srovnávají vstupy jejich provozů v naší republice s výší vstupů u jejich provozů po celé Evropě. I zde nehovořím o poklesu ceny, které vzniká po atro přejímkách, neboť to pokládám za technickou záležitost a nikoliv tržní.

2. Podnikatelský prostor výrobních společností se velmi zúžil. Snížily se jim obraty, a i přes snahu snížit co nejvíce vstupy, tj. náklady, které mohou ovlivnit, se jim snižuje zisk.

Většina subjektů, které kupují dříví od LČR, jednala s tímto podnikem o snížení cen na vstupu s individuálními výsledky.

3. Současná kalamita rozhodně zvýšení nebo alespoň stabilizaci cen kulatinových sortimentů nepomůže. Všechny pilařské provozy se obávají kvality dříví z polomů a následně nekvalitního řeziva, které prodají za nižší cenu. Pro jistotu chtějí dosáhnout při jednáních nižší nákupní ceny, která se pak ještě dále snižuje po přejímkách. V Rakousku a Německu je rovněž hodně kalamitního dříví, takže je zde předpoklad, že poptávka po českém dříví na export se sníží. Pro II. Q/2003 očekávám ještě další snížení cen.

4. Faktory vnějšího a velmi vzdáleného prostředí naší republiky, tj. Evropu nebo zaoceánské trhy, nemůžeme ovlivnit. Trh naší komodity v ČR se skládá ze tří subjektů: dodavatelů, odběratelů a vlastníků lesů (především největšího vlastníka – LČR). Tyto tři subjekty by se měly snažit především v době současné krize na trhu najít společné řešení. Zpracovatelé především kulatinových sortimentů nemají v současné situaci důvod ceny zvýšit nebo zachovat (viz předchozí odpovědi). Mám na mysli jak typicky české zpracovatele, tak zahraniční kapitál.

Dodavatelé už jsou na určité hraně na svých vstupech i výstupech, jejich podnikatelský prostor je již velmi malý a někdy už žádný. A ten třetí subjekt? Nedokážu posoudit, kolik prostoru při stanovení prodejní ceny dříví např. lesním akciovým společnostem má státní podnik LČR. Myslím, že odpovědí na poslední otázku je smysl slova PARTNERSTVÍ.

Ing. Tomáš Pařík

Ředitel a předseda představenstva firmy Wood & Paper, a.s. (akcionáři Frantschach Pulp & Paper Czech, a.s., Holzbau Maresch, GmbH a PapierHolz Austria, GmbH, strategickým partnerem je Norske Skog, a.s.), která v roce 2002 zobchodovala cca 2,2 mil. m3 dříví. Hlavními odběrateli jsou celulózky v ČR, Rakousku a Slovinsku.

1. Pokles cen dříví je nevyhnutelným důsledkem začleňování se českého LDK do globálních struktur. Cena dříví v souvislosti s posílením české koruny a recesí světového hospodářství dostala většinu zpracovatelských podniků do složité situace. Nízká spotřeba dřeva v naší zemi nutí většinu výrobců realizovat svou produkci na zahraničních trzích. Proto jsou hlavní zpracovatelé dřevní hmoty nuceni snižovat náklady na výrobu v zájmu udržení konkurenceschopnosti. Se snahou o snižování nákladů jde v ruku v ruce i snaha o zvýšení produktivity v jednotlivých podnicích, která je patrná nejen v LDK, ale i v celém hospodářství a odráží se ve vzrůstající nezaměstnanosti.

2. Pokles cen dříví je jedním z kroků k udržení konkurenceschopnosti zpracovatelských podniků. Dalším krokem bylo poměrně drastické snížení počtu zaměstnanců při současném zvýšení výroby v zájmu zvýšení produktivity. Pokud ovšem vezmeme v úvahu změnu kurzu české koruny vůči euru, tak zjistíme, že pro exportně orientované podniky snížení cen dříví v posledních letech znamenalo pouze minimální přínos v celkových výsledcích společnosti.

3. Podle mého názoru nelze očekávat v blízké budoucnosti opačný trend ve vývoji cen dříví. To vše za předpokladu, že je naším společným cílem udržet funkční LDK. Budeme se muset společně zamyslet nad příjmovými a nákladovými stránkami vlastníků lesa i zpracovatelů dříví tak, abychom do budoucna byli schopni zajistit oboustrannou prosperitu.

4. Hlavní řešení problému nevidím prioritně v obchodu se dřívím, ale v celkové finanční stabilitě LDK v současné struktuře. Z této situace je jistě několik východisek. Buď se nám podaří přesvědčit spotřebitele, že “dům z plastu, betonu či oceli není pro něho to nejlepší řešení, stejně jako jeho stůl, postel či židle”, nebo se nám podaří změnit nákladovou strukturu vlastníků lesa (technologie, ochrana lesa, restrukturalizace apod.), případně změníme i příjmovou strukturu LDK (dotace, daňové úlevy apod.). V současné situaci nevidím řešení dané problematiky jako problém jednoho článku LDK, ale jako komplexní řešení v rámci celého LDK.

Ing. Jiří Kořínek

Výkonný ředitel České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), která zastupuje téměř 100 firem, podnikajících v LH, dřevařském a papírenském průmyslu.

1. Trh se surovým dřívím v ČR není izolovaný, ale úzce propojený s dalšími státy v Evropě (zejména ve střední). Bohužel se koncem roku 2002 spojilo několik důvodů, které snižují cenu surového dříví. Jednak to je celková hospodářská situace v západní Evropě a hlavně v Německu, kde se odbyt řeziva a tím i poptávka po kulatině výrazně snížila. Vzniklý přetlak řeziva zpětně vyvolává tlak na ceny kulatiny. K tomu je nutné připočíst vliv kalamity z 28. 10. 2002 a následně další větrné kalamity z přelomu roku 2002/2003. Snaha o urychlené zpracování kalamity vytváří nejen na českém trhu převis nabídky, a trvale tak snižuje ceny. V ČR k tomu přistupuje omezování, případně rušení pořezu u řady pil. Dalším důvodem je problém zpracování kulatiny tlustších dimenzí (stř. průměr 50 cm+), protože pro tuto tlustou hmotu je k dispozici velmi málo vhodných zpracovatelských kapacit.

2. Pro vlastníky lesa se významně sníží příjmy z prodeje dříví, což může ovlivnit jejich další, zejména investiční činnost. Toto sice platí obecně, avšak podle mého názoru bude vliv snížení cen u LČR poněkud menší, protože pokles cen dříví LČR částečně přenesly na své obchodní partnery. Také u firem provádějících službově práce v lese znamená snížení cen výrazné zmenšení prostoru pro další investice, zřejmě to bude mít za následek i snižování počtu zaměstnanců se všemi z toho vyplývajícími důsledky. U dřevařského průmyslu je a bude zásadní vývoj cen řeziva a celulózy na evropském trhu. U pil předpokládám v roce 2003 další prohloubení ekonomických problémů, protože pokles cen surového dříví zcela nekompenzuje snížení cen řeziva a dopady zpevnění kurzu koruny, které se odehrálo v roce 2002.

3. Do konce 1. pololetí 2003 očekávám další pokles cen pilařské kulatiny a současně s tím velké problémy s jejím prodejem (velká převaha nabídky nad poptávkou na trhu). Ve druhém pololetí 2003 lze očekávat zvýšenou poptávku po čerstvé pilařské kulatiny a v této souvislosti by se mohla cena kulatiny poněkud zvýšit. U vlákninových sortimentů je reálný další postupný pokles cen, způsobený opět dobrými zásobami u zpracovatelů a zvýšenou nabídkou.

4. Podle mého názoru v ČR schází konkurenční prostředí. Cenu vlákninových sortimentů určují dva rozhodující odběratelé, cena kulatinových sortimentů se obvykle odvíjí od ceníku jednoho významného odběratele. Možnosti exportu jsou vzhledem k zahraničním cenám a kurzu koruny omezenější a v případě vlákniny je export téměř nemožný. Dále se ještě řada dodavatelů nenaučila vyrábět a prodávat takové sortimenty, jaké požaduje zákazník, ale naopak se snaží prodat s co nejmenší námahou to, co se v lese vytěží. Dalším problémem je orientace velkých obchodníků se dřívím na dodávky velkým a solventním odběratelům, a tak se pro menší dodavatele omezuje výběr obchodních partnerů.

Pozn.: Vše se týká jehličnatých sortimentů, k listnáčům se neodvažuji vyjadřovat. Stejně tak jsem úmyslně vynechal problematiku zpětného odkupu, která tvoří samostatnou kapitolu.

Ing. Ivo Klimša

Generální ředitel Biocel Paskov, a.s., největší komerční celulózky zásobující evropský trh sulfitovou buničinou (kapacita 260 000 tun). Majitelem je rakouská celulózka Zellstoff Pöls AG, patřící do celulózo-papírenské skupiny Heinzel Pulp and Paper Group. V roce 2002 bylo nakoupeno 967 000 m3 vlákninového dříví (cca 25% trhu) a 385 000 m3 pilařské štěpky (cca 35 % trhu). Cca 20 % vlákninového dříví se importuje ze zahraničí, především ze Slovenska, Polska a Ukrajiny.

1. Prvním důvodem je přirozená reakce trhu na mírný přebytek nabídky tohoto druhu dříví nad jeho poptávkou. Druhým důvodem je skutečnost, že cena vlákninového dříví v ČR vyjádřená v eurech převyšuje ceny v zahraničí (Rakousko, Německo).

2. Biocel Paskov, a.s., nakupoval v ČR vlákninové dříví v letech 2001 a 2002 za stejnou cenu. Teprve od začátku letošního roku došlo k poklesu cen o 4–5%. Obecně platí, že každé snížení ceny dříví, jako základní suroviny pro výrobu buničiny, sníží celkové výrobní náklady a posílí konkurenceschopnost na trhu s buničinou.

3. Rozsáhlá možnost importu dříví ze Slovenska, Polska a Ukrajiny ve výhodných cenových relacích, stále vyšší možnost zpracovávání pilařských štěpek, růst dopravních nákladů, to jsou důvody, které si vynutí v průběhu let 2003 a 2004 další snížení cen vlákninového dříví minimálně o 10 %.

4. Hlavním problémem v obchodě s vlákninovým dřívím jsou celoročně nerovnoměrné dodávky dříví. Proto další zlepšování obchodu s vlákninovým dřívím musí směřovat k tomu, aby dodavatel dříví do celulózky byl schopen dodávat v požadované kvalitě, množství a čase v průběhu celého roku. Dále musí dojít ke zkrácení obchodní cesty od majitele lesa ke konečnému odběrateli.

Pozn.: Vyjádření se týká jen cen vlákninového dříví určeného pro výrobu buničiny.

Pavel Urban

Vedoucí pily Stora Enso Timber ve Ždírci nad Doubravou s objemem pořezu 792 947 m3 v roce 2002. Hlavními odbytovými trhy byly ČR (31 %), Rakousko (22 %), Itálie (19 %), Japonsko (9 %) a Německo (8 %).

1.- Nabídka převyšuje poptávku.

- Pořezová kapacita se v ČR stále snižuje.

- Vliv polomů z roku 2002.

- Cena řeziva se stále drží na nízké úrovni - jde hlavě o kvality EBW, KVH a LB, které tvoří největší podíl exportu. S touto nízkou cenou řeziva je velice obtížné se pohybovat v kladných číslech, ještě obtížnější je to pro podniky, které nemají další finální výrobu nebo atraktivní trhy (jako např. Japonsko).

2. Silná koruna a nízké ceny řeziva na počátku minulého roku ovlivnily velice negativně hospodaření našeho závodu. Pokles cen dříví pomohl částečně v druhé polovině roku ke zlepšení hospodářského výsledku a přiblížení se ročnímu plánu. Hlavní zásluhu na dobrém hospodářském výsledku loňského roku mělo však zvýšení výroby o 22% (vyjádřeno v m3 o 145 000 m3 kulatiny).

3. Předpokládá se mírné snižování cen dříví. Záleží to ovšem na mnoha aspektech, jako je kurz české koruny, válka v Iráku, ceny řeziva, podíl polomové hmoty, start stavební sezóny v Rakousku, Německu a Itálii apod.

4. STORA ENSO nemá v poslední době žádné zásadní problémy při nákupu suroviny. Prostor na zlepšení tu ale stále je. Například rovnoměrnost dodávek po celý rok, manipulace cílených sortimentů, logistika atd. Jako zásadnější se v poslední době jeví problém zpracování přesílené kulatiny.

Ing. František Příkaský

Předseda představenstva firmy KATR, a.s., která provozuje pilu ve Staré Vsi u Rýmařova. V roce 2002 pracovala s ročním pořezem 72 000 m3 smrkové kulatiny a dále zpracovala pořezem ve mzdě na pile Těchanov společnosti SILVA SERVIS, a.s., 12 000 m3 smrkové kulatiny a dále zpracovávala řezivo (sušení, rozmítání, hoblování).

1. K poklesu cen dříví v průběhu let 2000–2003 došlo především z těchto důvodů:

- Značné posílení kurzu Kč vůči euru (z cca 36Kč/Euro na 29Kč/Euro, dnes cca 31,50 Kč/Euro).

- Velká větrná kalamita na západě Evropy v roce 1999 způsobila v těchto regionech propad cen jehličnaté i listnaté pilařské kulatiny s okamžitým propadem cen řeziva. Pokles cen pilařské kulatiny u nás následoval s jedno až dvouletým zpožděním.

2. Dopady poklesu cen dříví:

Pilařský průmysl – Propad cen řeziva především v SRN, Anglii a Rakousku vlivem kalamity na západě Evropy (1999) a posílení kurzu Kč/Euro vyvolalo snížení tržeb za řezivo až o 1000 Kč/m3, čemuž by odpovídal pokles cen pilařské kulatiny až o cca 600 Kč/m3. Cena pilařské kulatiny se na celkových nákladech při výrobě řeziva podílí cca 70 %, a je tedy nutná okamžitá (nejpozději čtvrtletní) reakce cen kulatiny na kurz a ceny řeziva. Zbývající náklady (především mzdy) na kurz nereaguje – řešení je v úsporách nebo produktivitě práce. K úpravám cen pilařské kulatiny v roce 2000 ze strany těžebních společností však nedošlo. K prvnímu snížení cen došlo až od 2. čtvrtletí (Q) 2001 (cca o 150 Kč/m3), poté následoval cenový pokles od 1.Q 2002 (cca o 130 Kč/m3), od 2.Q 2002 (cca o 50 Kč/m3) a zatím poslední od 3.Q 2002 (cca o 80 Kč/m3). Od tohoto období zůstávají ceny přibližně na stejné úrovni. Celkový cenový pokles činí tedy cca 410 Kč/m3. Důsledkem této nerovnováhy je úbytek a v současnosti již mírný nedostatek pilařských kapacit. Pro těžební společnosti je nejhorší nedostatek společností spolehlivě dodržujících platební podmínky. Zdá se, že i vlivem kurzu koruny jsou nynější cenové úrovně řeziva a kulatiny v rovnovážné poloze a částečné vychýlení je pouze u zpracování kalamitní hmoty při výskytu skrytých vad, které se projeví až při zpracování řeziva. V provozu zůstaly pilařské provozy, které úsporami nebo technickými inovacemi zvýšily produktivitu práce, provozy se značnými kapitálovými rezervami (přežily 3 roky hospodaření se ztrátou) a malé společnosti, které omezily pořez bez újmy na hospodaření.

Lesnické těžební společnosti (LTS) – Vlivem přebytku pilařských kapacit byl hlavní dopad snižování tržeb pro LTS přesunut až do roku 2002 (pokles cen smrkové pilařské kulatiny až o 400 Kč/m3, propad cen u buku a vlákniny). Z větší části, i když se zpožděním, byly tyto propady eliminovány snížením výkupních cen dříví nastojato. Tato cena však u LTS tvoří pouze 50 % celkových nákladů na výrobu tržních sortimentů, ostatní náklady (hlavně mzdy) neustále rostou, proto se musí klást důraz na zvýšení produktivity práce, úspory a technologickou inovaci. Pro investice je však nutná stabilizace vztahů s vlastníky lesa.

Majitelé lesa – Tady je dopad úplný, protože jde o začátek řetězce a cenové dopady jsou eliminovány pouze zvýšením produktivity práce a snižováním nákladů na pěstební činnost.

3. Očekávám další tlak na snižování cen řeziva, papírenské štěpky, kulatiny a vlákniny především vlivem stagnace v západní Evropě (především v Německu), nejistotě na trzích dříví v Japonsku a USA a větrné kalamity z roku 2002 (hlavně na sev. Moravě a v Rakousku). Nejistý je vývoj kurzu Kč. Značná otevřenost naší ekonomiky a její výrazné napojení na státy EU vyvolává potřebu minimálně čtvrtletních cenových reakcí na kurz. Nejhorší situaci lze očekávat v odbytu bukového dříví.

4. Česká ekonomika vlivem nízké domácí spotřeby převážnou část dříví ve všech formách exportuje (značný cenový vliv kurzu a cen v zahraničí). Musíme počítat se snížením cen o přepravní náklady a marže zahraničních velkoobchodních společností. Zlepšení vidím především ve vzniku několika silných obchodních společností, které dají platební jistotu výrobcům a posílí roztříštěné pozice na zahraničních trzích, ale i u tuzemských velkých zpracovatelů a spojení sil celého LDK a stavebnictví s cílem maximálního zvýšení spotřeby dřeva u nás.