Cyclaneusma sp.
Libor Jankovský
Především na borovici černé Pinus nigra a tříjehličkových borovicích se projevuje předčasný opad jehlic, působený sypavkou Cyclaneusma minus (Butin) Di Cosmo, Peredo et Minter (syn. Naemacyclus minor Butin.), původcem mramorovitosti jehlic borovic. Podobná Cyclaneusma (Naemacyclus) niveus (Pers.) Di Cosmo, Peredo et Minter je považována za saprofyta. Oproti předchozímu druhu se liší většími plodnicemi a velikostí mikrokonidií, které se tvoří v kultuře.
Popis symptomů
K významným vnějším symptomům (příznakům) infekce obou druhů rodu Cyclaneusma patří náhlé a především předčasné zežloutnutí nejstaršího, vesměs 2.–3. ročníku jehlic, na kterých se posléze objeví hnědé mramorování. Důsledkem silné infekce pak může být i zkrácení letorostů a nahloučení jehlic na jejich koncích ve formě tzv. kočičích ocasů (“lion tails”). Výjimečně se na zelených jehlicích v období od dubna až července tvoří v první fázi žlutohnědé pruhy, široké 1–3 cm. V této fázi vytrvávají několik měsíců a teprve poté dochází k mramorovému žloutnutí. Po odumření pletiv, vzácně ještě ve fázi mramorování se tvoří na jehlicích, zvláště pak v místě hnědých skvrn plodnice. Symptomy infekce jsou však značně rozdílné jak podle dřevin, tak i podle doby infekce. Nejčastěji infekce provází senescenci (stárnutí) jehlic jako přirozená kolonizace odumírajících pletiv. Předčasné masové žloutnutí jehlic koncem července a srpna však již je možno považovat za možný příznak této houby. V případě infekce jehlic borovice lesní Pinus sylvestris sypavkou Cyclaneusma minus bylo pozorováno mramorové žloutnutí jehlic již od konce dubna. Infekce byla spojena s významným poškozením napadených borovic.
Plodnice
Plodnice se tvoří hojně na odumřelých jehlicích, vzácněji i na žloutnoucích jehlicích cca po 1–3 měsících inkubační doby. Jsou jimi hygroskopická bezbarvá štěrbinovitá apotecia velká 0,2 x 0,3–0,7 mm (u druhu C. niveus 0,4-1 mm), která se tvoří od září až do zimy na odumřelých jehlicích. Plodnice se otevírají za vlhkého počasí a uvolňují hyalinní (bezbarvé) askospory, velké 70–90 – 2,5–3,0 ųm, s jednou až dvěma přehrádkami. Plodnice se vyvíjí především od září až do zimy. Výtrusy je možno nalézt v různě starých plodnicích prakticky po celý rok.
Infekční cyklus
Infekce je závislá na průběhu počasí a predispozici hostitele. K infekci dochází především v pozdně podzimních a zimních měsících v období, kdy se teplota pohybuje kolem 5–10 °C. Po několika měsících inkubace se projeví mramorové žloutnutí jehlic jako významný symptom infekce. Žloutnutí jehlic se vzácněji projevuje na borovici lesní Pinus sylvestris již v jarních měsících, kdy jsou symptomy mramorové sypavky Cyclaneusma minus překryty symptomy běžnější sypavkou borové Lophodermium pinastri. Hlavní doba projevů infekce tak spadá do letních měsíců, kdy se v podzimních měsících překrývá se senescencí. Plodnice se vyvíjí především od září až do zimy. Výtrusy je možno nalézt v různě starých plodnicích prakticky po celý rok, jednotlivé infekce pak pravděpodobně vznikají i mimo toto období.
Možnost záměny
Možnost záměny je s jinými druhy sypavek. U nás není vesměs rozlišována. Zežloutnutí a hnědé mramorováni jehlic je značně specifické, i když zaměnitelné s přirozeným opadem jehlic – senescencí, případně jejich fyziologickým poškozením, např. v důsledku sucha a horka.
Rovněž bílé, resp. bezbarvé štěrbinovité plodnice jsou charakteristickými makroskopickými znaky. Může se vyskytovat společně s jinými druhy hub, především Lophodermium seditiosum, L. pinastri, Mycosphaerella pini aj.
Hostitelé
Hostitelem Cyclaneusma minus je především borovice lesní Pinus sylvestris. V České republice byla zjištěna i na kleči Pinus mugo a borovici pokroucené P. contorta. Na těchto borovicích může vyvolávat žloutnutí a propad jehlic již od dubna.
Cyclaneusma niveus je běžným druhem na odumřelých jehlicích borovice černé Pinus nigra všech věkových stupňů. Častá je jako původce předčasného opadu jehlic Pinus ponderosa a Pinus jeffreyi. Zjištěna byla na většině pěstovaných borovic.
Ochrana
Škody působené těmito houbami nejsou prozatím odlišovány od ostatních sypavek. Identifikovány byly v okrasných výsadbách a kulturách borovice lesní. Speciální ochrana proti těmto sypavkám není prozatím aplikována, resp. částečná ochrana je ve školkách zajištěna běžnými postupy aplikovanými proti sypavce borové. V případě dlouhodobých problémů a závažnějších škod je možno aplikovat chemické postřiky rovněž v říjnu až listopadu.
Adresa autora:
Dr. Ing. Libor Jankovský
Ústav ochrany lesů a myslivosti,
LDF MZLU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno