Další postup MŽP v NP Šumava
- Jakou váhu přikládá MŽP zprávě IUCN?
Zpráva je pro nás velmi významnou reflexí stavu u nás, jak je vnímán zvenčí organizacemi, které jsou dostatečně odborně fundované a respektované v oblasti ochrany přírody. Není to jediný podklad pro naše rozhodování, ale na druhou stranu nám určitě záleží na tom, jak nás mezinárodní ochranářská veřejnost vnímá.
- Učinilo MŽP již nějaké závěry? Jak hodnotíte výsledky a konkrétní doporučení?
To se ptáte ještě moc brzy. Já jsem přislíbil a postupně to naplňuji, že výsledky mise budou postupně probrány a diskutovány s celou řadou subjektů v ČR, kterých se to týká. V první řadě je to samozřejmě otázka parku, ministerstva, ale zajímá nás i názor dalších odborníků, místních občanů a dalších subjektů. Po vyhodnocení této diskuse plánujeme další schůzku s oběma účastníky mise ze strany IUCN, kde si vyžádáme jejich názory, a potom vyhodnotíme, jaké konkrétní kroky budou následovat. Další otázkou je, do jaké míry výsledky mise potvrzují či vyvracejí naše či jiné názory na tuto problematiku.
- Které Vaše názory potvrzuje zpráva IUCN?
Především nepřehlednost stávajícího stavu zonace NP a z toho vyplývající problém v managementu jednotlivých typů zón. Zvenčí je systém, zejména pro laiky, těžko pochopitelný a nepřehledný a často působí chaoticky. Ten pocit jsem měl dávno před misí IUCN, já jsem ho v průběhu mise i osobně prezentoval, protože si myslím, že to je hlavní problém. Nikdo vlastně není mnohdy schopen v terénu přesně říci (často ani tvůrci zonace), jestli jsme v souladu s mapami přesně na tom místě, které odpovídá konkrétnímu managementu, a z toho plyne celá řada nedorozumění a pochybení. Změna zonace ve smyslu scelení a vytvoření větších komplexů je jednoznačně naším cílem.
- Správa NP a Rada NP Šumava upozorňuje na některé nepřesnosti a chyby ve zprávě IUCN. Bude to předmětem zmíněné diskuse?
Přesně tak. Zprávu je třeba vnímat ve dvou rovinách. Jednak jde o všeobecné sdělení a celkový dojem, druhá rovina je v detailech. Pochopitelně i přes rozsáhlý podkladový materiál a možnost navštívit poměrně hodně ploch v NP nemohla mise každý detail postihnout ve své skutečné složitosti dostatečně, a tam je prostě a jednoduše třeba dát věci do pořádku, v tom nevidím problém. Nesouhlasím však s míněním, že pokud jsou v některých jednotlivých tvrzeních nepřesnosti nebo chyby, tak to nějakým způsobem snižuje kvalitu zprávy jako celku a její vyznění.
- Ze které verze, anglické, nebo českého překladu, budete vycházet při zmíněné diskusi? Některé nepřesnosti prý vznikly vlivem překladu.
Samozřejmě je lepší vycházet z anglické verze, protože v ní byl text napsán a verifikován IUCN. Český překlad ale není špatný. Věnovali jsme mu poměrně velkou péči, čímž nevylučuji, že v některých konkrétních formulacích vnímání určitých pojmů může být posunuto, a pak právě odkazuji na původní anglický text. Lidé, kteří znají mezinárodní anglickou terminologii, přesně rozumí významu těchto slov.
- Proč nebyla Zpráva předložena před zveřejněním k připomínkám ostatním účastníkům mise?
Je to zpráva mise IUCN a my nemáme možnost předepisovat postup, jaký zvolí. Já jsem slíbil, že materiál, který od IUCN dostaneme, bude předmětem další diskuze se všemi účastníky, což naplňujeme. IUCN zvolilo tento postup, já ho plně respektuji a myslím si, že to ani není zásadně důležité. Pro nás je skutečně podstatný pohled této organizace a další kroky vyplynou z procesu, který se tím nastartoval.
Ministr Ambrozek v rozhlase prohlásil, že vypíše na místo ředitele NP výběrové řízení. To vyvolalo velký mediální zájem se spoustou protichůdných informací. Bude tedy vypsáno výběrové řízení? Vaše i další vyjádření představitelů MŽP vyjádření ministra postupně zmírňovala a situaci trochu “zamlžovala”. Jaký je tedy skutečný stav věcí?
Dovolím si nesouhlasit s tím, že to bylo zamlžováno. Jde o interpretaci slov pana ministra, který zcela zřetelně řekl, že v souladu s upravenou definicí zaměření a poslání parku, jež bude přesně specifikována, hodlá vypsat výběrové řízení na vedení parku. Tato slova byla potom interpretována zkratkovitě a určitým způsobem. Slyšel jsem třeba stanoviska, že pan ministr již odvolal ředitele Žlábka nebo že ho odvolá za týden apod. Jde jenom o to, že jsme pokaždé poukazovali na původní informaci. Ano, uvažuje se o vypsání výběrového řízení. Musí mít jasné zadání, vycházející z našich dosavadních analýz a znalostí situace v NP i s využitím poznatků zprávy IUCN. Jiné interpretace jsou nepřesné.
- Bude se moci výběrového řízení zúčastnit i současné vedení NP?
Zúčastnit se může samozřejmě každý, kdo má pocit, že je schopen novou vizi naplňovat.
- Jaký je vlastně Váš či “ministerský” názor na současné vedení parku a jeho hospodaření?
Je velmi důležité uvědomit si souvislosti - jak byl management parku prováděn a proč. Na jedné straně jde o věc vedení parku, na druhé straně zcela nepochybně věc přístupu MŽP a jeho zodpovědnosti za situaci. Jsme si velmi dobře vědomi těchto souvislostí, a proto se bráním radikálním vyjádřením. Podle našeho názoru by však směřování k bezzásahovosti v I. zónách mělo mít zřetelnější projevy i v krátkodobém horizontu. Vzhledem ke složitosti problému je nějaké jednoduché odsouzení či potvrzení vždy zkreslením reálné situace.
- Takže o představě MŽP o hospodaření či managementu v NP je ještě předčasné hovořit?
V zásadě ano, ale nerad bych utekl od podstatného. My se skutečně domníváme (i ve vazbě na současné vedení parku a management), že je třeba za prvé definitivně a jasně definovat z hlediska našeho státu, čeho chceme na Šumavě dosáhnout. Chceme usilovat o to, aby Šumava mohla být klasifikována ve II. kategorii IUCN se vším, co z toho vyplývá, tzn. mj. zjednodušení a zpřehlednění zonace, tedy přesnější vysvětlení a vydefinování managementu v jednotlivých zónách včetně toho, že se jasně řekne, co znamená bezzásahovost v I. zónách a jakých časových horizontech je naplnitelná apod. Šumava jako jedno z mála rozlehlých území ve střední Evropě má potenciál k tomu, aby významná část, a já se teď zdráhám říct nějaké konkrétní číslo, mohla být ponechaná přírodnímu vývoji v určité časové etapě. Velká část je možná už teď, něco ještě bude muset chvíli počkat, to je věc pro týmy odborníků a ne pro politické vyjádření.
- Jak se MŽP postaví ke správnímu řízení o po- volení kácení v I. zónách?
Principiálně budeme sledovat linku bezzásahovosti v I. zónách a budeme vyhodnocovat Další postup MŽP v NP Šumava z toho plynoucí rizika za neustálého podrobného monitorování. V souvislosti s tím můžeme dojít k závěru, že na konkrétních plochách je potřeba nějaká opatření udělat. Nemám rád absolutní tvrzení nebo vymezení bez podrobné odborné analýzy. O povolení kácení v I. zónách momentálně rozhoduje Státní správa NP jako prvoinstanční orgán, ministerstvo je odvolacím orgánem.
- Někteří účastníci se ale asi odvolají.
My se pak samozřejmě podrobně seznámíme s obsahem spisu a podle toho rozhodneme, ale principiálně si myslím, že budeme podporovat bezzásahovost v I. zónách tak, jak jsem řekl předtím. Paušálně se ale velmi těžko na tuto otázku odpovídá.
- Jak se díváte na problém ponechávání dřevní hmoty v porostech mimo I. zóny NP?
Dnes je určeno určité procento (20 %), bez ohledu na konkrétní podmínky. To je otázka složitá a odborná. Určité nastavení dnes existuje z rozhodnutí státní správy. Myslím si, že přístup by mohl být více diferencovaný podle konkrétních lokalit, nicméně při průkazném deficitu živin to smysl má. Každé takovéto rozhodnutí má však dvě stránky. Musí být jednoznačně definováno, aby bylo kontrolovatelné a proveditelné, a na druhé straně by mělo být co nejméně schematické. To je velmi těžký a často obtížně splnitelný úkol. Nicméně se domnívám, že je možné otevřít diskusi o tom, nakolik současný model vyhovuje nebo jestli existují ještě nějaká další řešení. Hledání prostoru mezi konkrétní potřebou v určitém místě a praktickou proveditelností je naším úkolem. Dnes nedokážu říct, jestli 20 % nebo 18 % nebo 26 %, ale mělo by se posuzovat podle konkrétních lokalit, pokud je to možné.
- Připravujete chybějící zákon o NP Šumava?
Tady je pozice jednoznačná. Zcela zásadní je to, co bude schváleno v zákoně 114 (Zákon o ochraně přírody a krajiny, pozn. red.). Novela je v parlamentu a podle toho, jaké bude finální znění, se bude odvíjet další práce. Nicméně existuje pracovní skupina, kterou jsme obnovili po mém nástupu do funkce, která má za úkol pracovat na návrhu znění zákona o NP Šumava. Její činnost je v současné době přerušena do doby, než bude známo základní vymezení v zákoně 114. Každopádně podporujeme tuto myšlenku, ale je nelogické, abychom dělali podrobnější řešení v rámci současného zákona.
- Máte nějaké výhrady k plánu péče NP Šumava z r. 2000?
Tam jsou definovány poměrně dobře dlouhodobé cíle, ale z celého procesu, o kterém hovoříme, jasně vyplývá, že bude třeba některé věci přepracovat. Už během mise jsem potvrdil připravenost MŽP vstoupit také do tohoto dokumentu, protože nám jde o nastavení takových podmínek, abychom skutečně směřovali k jasně definovanému cíli.
- Jak hodnotíte systém fungování státní správy v NP Šumava? Objevují se názory, že státní správa schvaluje žádosti “sama sobě” , o možné podjatosti státní správy ve výkonu funkce orgánu ochrany přírody při současné péči o státní majetek.
Tento pocit samozřejmě pramení z toho, že v současnosti Státní správa NP “sedí” v jednom domě, je pod jednou organizací a má jednoho ředitele jako část Správy parku “managementové” a “hospodářské”. Osobně se domnívám, že by se toto systémově mělo řešit a že by oddělení mělo být nějakým způsobem vyřešeno. Vzniká otázka, co je a co není ještě státní správa a co je a není management a hospodaření. Každý z modelů (současný, oddělený nebo nějaký mezistupeň) má své výhody a nevýhody, i v Evropě není výrazný jednoznačný trend. S ohledem na současnou situaci by bylo lepší, kdyby se rozhodování státní správy výrazněji oddělilo. O tom, v jakém modelu a obsahu, vedeme poměrně rozsáhlé diskuse, možností je několik a nedá se vyloučit, že se to projeví i v zákoně 114.
- Jakou funkci má NP v budoucnu plnit?
Cíle NP jsou dány naší národní legislativou. Shrnul bych to do jednoduché věty - ochrana přírody a přírodních procesů v tomto území má nejvyšší prioritu. Nevylučuje to a priori jiné věci, samozřejmě s hledáním možností koexistence se zájmy ochrany přírody.
- Když se podíváme zpětně, myslíte si, že zařazení hospodařením člověka formované kulturní krajiny s většinou nepůvodními lesy do jedné z nejpřísnějších kategorií ochrany a s tím souvisejícími tlaky na co největší bezzásahová území bylo správné rozhodnutí?
Rozhodně bylo správné rozhodnutí vyhlásit Šumavu národním parkem. O detailech managementu bychom mohli vést velice obsáhlou odbornou diskusi, ale když použijeme slovo “kulturní krajina”, musíme si uvědomit rozdíl mezi např. Polabím, Českomoravskou vrchovinou a Šumavou. Budeme možná mluvit o kulturní krajině, ale přesto cítíme rozdíl. Podíl “krajiny přírodní” nebo “přírodě blízké” je jednoznačně na Šumavě nejvyšší a v součtu s plochou a provázaností na druhou stranu hranice činí unikátní komplex. Samozřejmě vím, že v důsledku hospodaření tam došlo k celé řadě změn, zejména z hlediska lesa a hospodaření v něm, ale také vím, že jsou tam vlastně největší plochy toho, co bychom mohli nazvat původní přírodou ve střední Evropě. My chceme o toto území pečovat takovým způsobem, abychom ty přírodě blízké nebo přírodní části zachovali, posílili a eventuálně umožnili přirozený vývoj na větších plochách. Je to jediné větší území, které má na to, aby bylo v kategorii II.
- Spíše jsme mysleli, jestli zařazení do kategorie II bez náležitého vysvětlení posloupnosti kroků nezpůsobilo problémy, se kterými se NP od založení potýká. Jak se díváte na možnost přechodného přeřazení z kategorie ochrany II do kategorie IV nebo V?
Kategorie jsou vytvořeny proto, aby existovalo jakési celosvětově akceptované schéma, podle kterého člověk, který přijde z jiné země, tušil, jakého typu to chráněné území je. KRNAP není v kategorii II, a přesto je národním parkem. Nicméně každý ví na první pohled, že KRNAP a ŠUNAP nemají stejný charakter. Nejdůležitější pro kategorizaci nemusí vždycky být aktuální stav, ale řekněme trend nebo cílový stav, pokud je evidentní. Proto si myslím, že kategorie II je udržitelná, byť aktuálně v celé ploše parametry nemusí naplňovat. Pro nás je podstatné, že jsme se shodli, že to území dvojkové je a může být, musíme směřovat k němu a bavíme se jenom o časovém horizontu a jednotlivých krocích. Čili to, jestli půjdeme přes kategorii IV nebo V, není úplně správná otázka. Management by měl nabývat stále více charakteru “dvojky”.
- Vylučují aktivní zásahy proti kůrovci směřování k Vámi zmíněnému cíli či setrvání v kategorii II?
To je přesně ten kardinální problém, o kterém se musíme bavit v odborné diskusi. Já si myslím, že záleží na nastavení časového horizontu a cílového stavu. Možné je pochopitelně asi obojí. Otázka je, kolik nás to bude stát, jak to bude efektivní a jestli neohrozíme tím či oním postupem nějaké další zájmy na Šumavě. Nejrozumnější přístup je na vybraných plochách mít striktně bezzásahový režim a na ostatních řízený management.
- Bezzásahové území je ale dnes již vyčleněno.
Jde jen o to, když něco označíme bezzásahovým územím, tak přesně definovat vybraná území, co znamená bezzásahovost, a pak dodržet nastavený režim. Tady vznikla celá řada problémů, protože to nebylo vyjasněno.
- Diskuse o těchto věcech se již vede mnoho let, prakticky od vzniku NP. Kdy konečně uslyšíme nějakou konkrétní vizi a posloupnost kroků, která nebude neustále zpochybňována a měněna, kdy skončí nekonečné diskuse, aby lidé v národním parku už věděli, na čem jsou, a měli vymezené konkrétní mantinely ke své práci. Určitě by to situaci uklidnilo.
Nemyslím, že diskuse někdy skončí, alespoň ta odborná. Nicméně jasné vymezení cílového stavu a představ tohoto státu by mělo být uděláno co nejdříve. Myslím, že máte jednoznačně pravdu a já odhaduji při dnešním přehledu o tom, kolik máme pokladů, materiálů a názorů a kolik dalších diskusí nás ještě čeká, že řádově by mohly být v časovém rámci několika měsíců.
- To je i případ zmíněného výběrového řízení?
To s tím pochopitelně souvisí. Dnes nedokážu jednoznačně říct, jestli to budou dva měsíce nebo čtyři, ale bude to otázka měsíců. Myslím si, že bych považoval za velký neúspěch, kdybychom nedokázali na konci tohoto roku zkonstatovat, že jsme to základní směřování vyřešili.
Děkujeme za rozhovor
M. Třeštík a J. Klíma
RNDr. Ladislav Miko, Dr.
- narozen 9. 4. 1961
- vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze
- absolvoval postgraduální studium v oboru systematické zoologie a ekologie
- v letech 1984–1992 pracoval v Ústavu ekologie zemědělské krajiny Slovenské akademie věd
- v letech 1992–2002 vedoucí oddělení ochrany přírody a zástupce ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP)
- od 15. 10. 2002 náměstek ministra životního prostředí a ředitel sekce ochrany přírody a krajiny