Nebezpečné sypavky na douglasce v České republice
Vítězslava Pešková
Douglaska tisolistá - Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco pochází ze Severní Ameriky. Do Evropy byla dovezena a do porostů u nás zaváděna v 19. století. V našich lesích je důležitou hospodářskou dřevinou. Douglaska je dřevinou polostinnou, zvláště v mládí trpí časnými i pozdními mrazy (má jeden z nejvyšších indexů citlivosti k mrazu), je náchylnější k vytranspirování. K dobrému růstu vyžaduje hlubší, dostatečně vlhké a úrodné půdy. Trvalejší zamokření nesnáší. Na druhé straně má douglaska poměrně velkou regenerační schopnost.
Hlavní houbové choroby
Mezi hlavní houbové choroby douglasky patří padání semenáčků v lesních školkách působené komplexem půdních hub Fusarium sp., Pythium sp., Moniliopsis sp. aj. Dalším častým a vážným houbovým patogenem semenáčků a sazenic je plíseň šedá - Botrytis cinerea. Na semenáčcích se můžeme setkat i s plísní Phytophthora cactorum a hnilobou kořenů způsobenou houbou Rhizoctonia sp. Zasychání větví a slabých kmínků vyvolávají houby Phomopsis pseudotsugae, Valsa abietis a Leucostoma kunzei. Z parazitických dřevokazných hub je nutné uvést houby Phaeolus schweinitzii, Heterobasidion annosum a Armillaria ostoyae. Všeobecně je však dřevo douglasky proti dřevokazným houbám odolnější než dřevo jiných jehličnanů.
Na jehličí douglasky se setkáváme s řadou hub. Zatímco některé jsou méně významné (Phoma sp., Rhizosphaera) a napadají především jedince oslabené z jiných příčin, tak houby Phaeocryptopus gaeumannii (původce tzv. švýcarské sypavky douglasky) a Rhabdocline pseudotsugae (původce tzv. skotské sypavky douglasky) způsobují vážná onemocnění s významným hospodářským dopadem.
Švýcarská sypavka douglasky
Phaeocryptopus gaeumannii (Rohde) Petr.
Popis choroby a jejího původce
Houba Phaeocryptopus gaeumannii představuje pro douglasku velké nebezpečí. Působí zasychání a opadávání jehličí. K nákaze dochází v květnu až červnu na právě rašících jehlicích. Na jaře příštího roku se na infikovaném jehličí objevuje žlutozelené mramorování, které později splývá, až celé jehlice získají žlutozelenou barvu. Během léta pak jejich zbarvení postupně přechází přes bronzový nádech až do červenohnědé barvy. Na spodní straně jehlic se vytvářejí shluky drobných, černých zárodků plodniček, seřazených rovnoběžně se středním nervem v několika řadách. Tyto zárodky plodniček dozrávají až na jaře příštího roku. Plodničky vyrůstají v místech průduchů. Pod průduchem je shluk podhoubí, jenž ve spleti vyrůstá ven, a na něm sedí plodničky, které jsou kulovité, černé a matné. Uvnitř obsahují kyjovitá vřecka, která nemají vytvořené parafýzy. Výtrusy jsou bezbarvé, dvoubuněčné, uprostřed s příčnou přehrádkou, 9–10 x 3,5–6 um velké, přičemž jedna buňka bývá většinou širší. Někdy se mohou plodničky objevit na napadeném jehličí, aniž by došlo k výrazné změně jeho barvy.
Švýcarská sypavka douglasky se v porostech nejprve objevuje na ojedinělých stromech, teprve později se šíří do celého porostu. Napadá stromy všech věkových tříd. Při silné, opakované infekci dochází k výrazné defoliaci a postupnému odumření stromu, především ve výsadbách. U starších stromů dochází vlivem infekce k snížení rezistence douglasek k sekundárním biotickým škůdcům (dřevokazné houby, jiné sypavky, nekrózy aj.) a abiotickým faktorům (mráz, sucho).
Rozšíření
Choroba byla poprvé popsána v r. 1926 na dvacetileté douglasce ve Švýcarsku. Postupně byla zjišťována ve značné části Evropy, Ameriky, na Novém Zélandu a jinde. U nás do r. 2002 zjištěna nebyla. Zřejmě první nálezy houby Phaeocryptopus gaeumannii v Česku jsme zaznamenali v rámci poradenské služby LOS VÚLHM v červnu 2002 na dvou lokalitách, a to na Mělnicku, u obce Řepín (porost 81 B3, stáří porostu 32 let, 55% zastoupení douglasky). Druhý nález této houby jsme registrovali na Jindřichohradecku, u obce Číměř (130 D1, 17 let, 100 %).
Skotská sypavka douglasky
Rhabdocline pseudotsugae Syd.
Popis choroby a jejího původce
Houba Rhabdocline pseudotsugae působí vážné poškození douglasky. Dochází-li k opakovaným nákazám jehličí, může dojít až k odumření mladých stromů. Symptomy jsou patrné již na podzim a v zimě jako drobné žluté tečkování. Na jaře ve druhém roce po infekci se na napadeném jehličí objevuje červenohnědé až nafialovělé mramorování, které se postupně šíří, až splývá a jehlice hnědnou. Na takto napadeném jehličí v průběhu května a června dozrávají žlutooranžové až hnědé polštářkovité plodničky 2–4 mm velké, které nadzvedávají pokožku jehlic a v době zralosti se štěrbinovitě otvírají. Obsahují vřecka s niťovitými parafýzami, výtrusy jsou 18–20 x 6,5–7,5 um velké, oválné nebo vřetenovité, až při úplné zralosti rozdělené příčnou přehrádkou. Na napadeném jehličí se objevuje i konidiové stadium Rhabdogloeum hypophyllum Ellis et Gil. s pyknidami uspořádanými v řadách podél středního nervu jehlice. Jehličí napadené skotskou sypavkou v následujícím roce odumírá a na podzim postupně opadává. Při opakované infekci po několik let zůstávají na větvích douglasek jen jehlice posledního ročníku, výhony jsou většinou velmi krátké. Největší škody působí sypavka v mlazinách a mladých porostech ve věku 5–30 let, především pak na plantážích vánočních stromků.
Rozšíření
Choroba byla prvně zjištěna v Severní Americe v r. 1911 a již v r. 1914 v Evropě ve Skotsku. Další doklady pocházejí z r. 1930 z Anglie, Dánska a Holandska. Před r. 1938 byla zjištěna též v Československu. V posledních letech je výskyt houby Rhabdocline pseudotsugae v Česku opakovaně prokazován (Dobříšsko, Rožmitálsko, Jindřichohradecko) - vesměs v přehoustlých mlazinách.
Možnosti obrany proti sypavkám
Vzhledem k celkovému charakteru biologie obou sypavek a k jejich výskytu v mlazinách, kulturách i porostech je obrana proti nim obtížná. Jako nejvhodnější se jeví výběr rezistentnějších ras a proveniencí (zelená douglaska), výběr vhodných stanovišť pro pěstování této dřeviny, neboť např. v chladných polohách bývá nákaza častější.
Základním opatřením je jako u všech houbových chorob preventivní péče a dodržování všech lesopěstebních opatření. Vzhledem k tomu, že jsme se v ČR se švýcarskou sypavkou douglasky do této doby nesetkali, nejsou zde ani rozpracována specifická obranná opatření proti jejímu šíření. V zahraniční literatuře je při výskytu této houby doporučováno ošetření fungicidními přípravky na bázi benomylu, mancozebu nebo chlorothalonilu v průběhu května a června. Z přímých obranných opatření proti skotské sypavce douglasky je možné doporučit rovněž ošetření fungicidními přípravky. Postřikovat je třeba třikrát i čtyřikrát do roka, poprvé v době začátku rašení douglasky (polovina května), další postřik po deseti až čtrnácti dnech opakovat až do vyzrání letorostů.
Závěr
Výše zmiňované sypavky jsou řazeny mezi velmi vážné houbové patogeny douglasky. V napadených porostech vznikají hospodářské ztráty nejen snížením přírůstu, ale i následným poškozením oslabených stromů dalšími patogeny. Vzhledem k novým nálezům obou sypavek na území naší republiky je nutné věnovat porostům douglasky zvýšenou pozornost. Nelze ani vyloučit, že především švýcarská sypavka douglasky u nás dosud unikala pozornosti, neboť její výskyt se zprvu neprojevuje opadem infikovaného jehličí.
Adresa autorky:
Ing. Vítězslava Pešková
VÚLHM Jíloviště - Strnady 136,
156 04 Praha 5 - Zbraslav
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.