Obnovitelné zdroje energie - Cíle EU a ČR a legislativní aspekty jejich využívání

Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček, Kamila Havlíčková

Otázky dlouhodobé zabezpečenosti dodávek energií se v zemích EU dostávají do popředí zejména po 11. září 2001. Míra závislostí zemí EU na dovozu energetických surovin je velmi vysoká (49 % v roce 1998) a vzhledem k rychlému vyčerpávání zásob primárních energetických zdrojů (PEZ), především ropy, v zemích EU se předpokládá její rychlý další růst.

Cíle EU při využívání OZE

EU si stanovila cíle ve zvyšování užití obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve dvou základních dokumentech:

- “White paper” jako základní cíl stanovuje zvýšení podílu OZE na spotřebě PEZ za EU jako celek z cca 6 % v roce 1995 na 12 % v roce 2010.

- Direktiva 2001/77/EC určuje cíl EU ve zvýšení využívání OZE pro výrobu elektrické energie, a to z 13,9 % v roce 1997 na 22,1 % v roce 2010. Určuje cílové hodnoty pro jednotlivé země EU a stanovuje postup harmonizace podpor v EU.

Ke splnění cílů EU má zásadně přispět biomasa, a to jak odpadní, tak především cíleně pěstovaná, která může představovat alternativní činnost pro zemědělský sektor (např. vytvářením nových pracovních míst přispět k řešení problému vysidlování venkovských oblastí).

Konkurenceschopnost OZE

OZE jsou v běžných “tržních” podmínkách obvykle nekonkurenceschopné “klasickým” energetickým zdrojům. Jejich uplatnění vyžaduje určitou formu a míru podpory tak, aby investoři v této oblasti mohli dosahovat přiměřeného výnosu z vloženého kapitálu a byli tím ekonomicky motivováni k realizaci projektů na využívání OZE.

Při využívání určitého OZE (např. pro výrobu elektřiny) lze obecně definovat dva základní pohledy na cenu produkce.

Prvním z nich je pohled investora, který chce dosáhnout takové ceny, která mu zajistí dosažení požadovaného výnosu z vloženého kapitálu (ve srovnání s jinými investičními možnostmi). Druhým je pohled toho, kdo takovouto produkci vykupuje. Pro něj je maximální cena, kterou za danou produkci bude ochoten zaplatit, dána cenou alternativních možností nákupu na trhu. Při využívání OZE v současné době obvykle platí, že cena, kterou by investor potřeboval inkasovat, je vyšší než cena, kterou je kupující (ve srovnání s jinými alternativními dodávkami) ochoten zaplatit.

Podpory využívání OZE slouží k tomu, aby se cena, kterou bude investor inkasovat, alespoň vyrovnala s cenou, kterou by potřeboval inkasovat pro dosažení efektivnosti projektu.

Podpora při výrobě elektřiny

V zemích EU se v oblasti výroby elektřiny používají tři základní formy podpory:

- systém minimálních zaručených cen v kombinaci s povinností distribučních firem vykupovat elektřinu vyráběnou na bázi OZE;

- systém kvót v kombinaci s obchodovatelnými certifikáty;

Výrobci elektřiny na bázi OZE dostávají certifikát za každou vyrobenou jednotku elektřiny a prodávají svoji elektřinu za tržní ceny. Certifikáty jsou dalším zdrojem příjmů, všichni obchodníci s elektřinou mají za povinnost nakupovat stanovenou kvótu elektřiny z OZE.

- systém výběrových řízení.

Vláda periodicky vyhlašuje soutěž na dodávku elektřiny z OZE o určité výši, zakázku na garantovanou cenu pak získávají investoři s nejnižšími nabídkami.

V jednotlivých zemích EU jsou dále uplatňovány další formy podpory (investiční podpora, daňová zvýhodnění apod.). Dalším řešením je uvalení speciálních daní na spotřebu “klasických” zdrojů energie (např. uhlíková daň na fosilní paliva). To zvýší náklady výroby elektřiny, resp. tepla z těchto klasických zdrojů a zvýší konkurenceschopnost OZE.

Využívání OZE v ČR

V současnosti platná Energetická politika z ledna 2000 stanovuje jako základní cíl zvýšit míru podílu OZE na celkové

spotřebě PEZ ze současných cca 1,5 % na 3–6 % k roku 2010. Dominantně, zhruba ze 65 %, se na využívání OZE (rok 2000) podílí biomasa (palivové dříví, dřevní odpad z pil, papírenského a dřevařského průmyslu apod.). Podíl vodní energie ve struktuře PEZ činí cca 24 %, podíl ostatních zdrojů souhrnně dosahuje cca 1 %. Na brutto spotřebě elektřiny se OZE v současné době podílejí cca 3 %, téměř ze 100 % jde o výrobu v malých a velkých vodních elektrárnách. V r. 2001 bylo na bázi OZE vyrobeno celkem 2 046 000 MWh (bez přečerpávacích elektráren), z toho 826 000 MWh v malých vodních elektrárnách, 117 MWh ve zdrojích na bázi biomasy a 5825 MWh ve zdrojích na bázi bioplynu (Údaje podle evidence ERÚ pro povinný výkup elektřiny z OZE).

ČR se zavázala v rámci přístupových jednání s EU zvýšit podíl OZE na brutto spotřebě elektřiny do roku 2010 ze 3 % na 8 %. Cíle k roku 2005 definuje “Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů”, a to dosažení 3,2 % podílu OZE na spotřebě PEZ, resp. 5,1 % podílu OZE na brutto spotřebě elektřiny. V návrhu připravovaného zákona na podporu OZE se uvažuje jako směrné číslo pro podíl OZE ve struktuře PEZ 6 % k roku 2010.

V podmínkách ČR (geografická poloha ovlivňuje nepříznivě hlavně potenciál větrné a vodní energie) je za OZE s nejvyšším potenciálem považována biomasa.

Podpory OZE v ČR

Základní rámec pro výkup elektřiny vyráběné na bázi OZE definuje “energetický” zákon 458/2000 Sb. Mezi jeho základní zásady patří zejména právo zdrojů vyrábějících elektřinu na bázi OZE na přednostní připojení k síti, právo na přednostní přenos a distribuci této elektřiny a elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a povinnost provozovatele distribuční soustavy vykupovat elektřinu vyráběnou z OZE, resp. z kombinované výroby. Zákon 458/2000 Sb. nestanoví ani míru ani způsob podpory elektřiny vyráběné na bázi OZE, resp. vyráběné v kombinované výrobě elektřiny a tepla.

Výroba elektřiny

Základní formou podpory elektřiny vyráběné na bázi OZE je v ČR v současnosti podpora zaručenou výkupní cenou (vyšší než je tržní cena). Vícenáklady distribučních společností jsou pak promítány do poplatků za distribuční služby. Na hrazení vícenákladů z titulu výroby elektřiny z OZE se tak podílejí všichni spotřebitelé elektřiny, a to úměrně svojí spotřebě.

Cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu (ERÚ) č. 1/2002 byly stanoveny minimální výkupní ceny elektřiny vyráběné na bázi OZE (cen. rozhodnutím č. 1/2003 byla platnost těchto cen prodloužena i pro rok 2003):

- 2,5 Kč/kWh z biomasy;

- 3,0 Kč/kWh z větrné energie;

- 1,5 Kč/kWh z malých vodních elektráren pod 10 MWi;

- 6,0 Kč/kWh ze sluneční energie;

- 3,0 Kč/kWh z geotermální energie;

- 2,5 Kč/kWh z bioplynu.

Výše uvedené ceny elektřiny z OZE nelze mechanicky porovnávat s údaji za klasické elektrárny. Elektřina z klasických zdrojů má zpravidla jiný charakter než elektřina z OZE (regulovatelnost, nezávislost na přírodních podmínkách, možnost poskytovat podpůrné služby, dodávky do jiné napěťové úrovně apod.). Průměrná cena silové elektřiny (bez podpůrných služeb) dodávané ČEZ, a.s., do přenosové soustavy pro rok 2003 činí cca 900 Kč/MWh.

Výroba tepla

V oblasti využití OZE pro výrobu tepla je situace komplikovanější a v podstatě se na řešení teprve čeká. Na rozdíl od elektrické energie, kde existuje celostátní trh, je trh s teplem vždy lokální záležitostí v rámci daného systému centralizovaného zásobování teplem (CZT). Zákon 458/2000 Sb. tuto situaci víceméně neřeší, pouze stanoví povinnost výkupu tepla z OZE s tím, že vícenáklady vyplývající z užití OZE nesmějí být přenášeny na spotřebitele tepla.

Podpory z prostředků SFŽP (www.sfzp.cz)

Dalším významným druhem podpor pro využívání OZE jsou podpory cíleně poskytované na určité druhy projektů, poskytované z prostředků Státního fondu pro životní prostředí - SFŽP (např. dotace na využití biomasy pro vytápění objektů nebo na instalaci kotelen na spalování biomasy). Výše podpory závisí na typu akce a charakteru subjektu (obec, soukromá osoba, podnikatelský subjekt). Důležitou formou podpory produkce a využívání biomasy je podpora pro zakládání produkčních plantáží pro energetické účely a matečnic v rámci podpory mimoprodukčního využití půdy.

Dotace na založení porostů RRD

O finanční podporu na zakládání porostů rychle rostoucích dřevin (RRD) dle Vládního nařízení 505/2000 Sb. (viz tab. - oprava tab. 2 na str. 32 v LP 4/2003) lze požádat na zemědělských agenturách. Základní popis podmínek pro udělení dotace obsahuje příloha č. 14 uvedeného nařízení zaměřená na porosty RRD (reprodukční porosty a výmladkové plantáže). Na žádnou z těchto dotací není právní nárok.

Nevyhovující stav podpor využívání OZE

Souhrnně lze současný stav v oblasti podpor využívání OZE považovat za nevyhovující, zejména z následujících důvodů:

- Dosud nejsou stanovena pravidla pro podporu OZE, která by měla dlouhodobou platnost, a zajišťovala tak investorům stabilní podmínky pro podnikání v této oblasti. Minimální výkupní ceny elektřiny definované cenovým rozhodnutím ERÚ sice v principu postačují pro zajištění “ekonomické” zajímavosti projektů pro investory, avšak tato pravidla nejsou garantována na dostatečně dlouhou dobu.

- Současný způsob podpory výkupu elektřiny z OZE je v dlouhodobém hledisku problematický, a to především z důvodu očekávaného organizačního oddělení distribuce od obchodních činností a současně z důvodu postupného otevírání trhu s elektřinou, kdy od roku 2006 budou mít všichni koneční zákazníci právo volby dodavatele.

- Není řešena otázka tepla (v rámci soustav CZT) vyráběného na bázi užití OZE.

- Není vytvořena jednotná koncepce pro podporování využívání OZE, jednotlivé programy podpor jsou pak do jisté míry neprovázané.

- Nejsou stanoveny priority, jakým způsobem dosáhnout plánů a závazků ČR z hlediska využití OZE, a to ekonomicky nejefektivnějším způsobem.

V současné době, v rámci připravované novelizace zákona 458/2000 Sb., resp. přípravy zákona na podporu výroby elektřiny a tepla z OZE, se jako jeden z možných budoucích mechanizmů podpor diskutuje zejména systém kvót v kombinaci s obchodovatelnými certifikáty.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Adresa autorů:
Ing. Jaroslav Knápek, CSc., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Jiří Vašíček, CSc., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
ČVUT FEL
Ing. Kamila Havlíčková
VÚKOZ Průhonice, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Podrobné informace o OZE a energii ze dřeva najdete také v LP 9/2002 (str. 404-407), LP 10/2002 (451-453) a LP 11/2002 (509-511)