Poznámky k praktickému zjišťování početnosti kůrovců

Jaroslav Holuša

Ochrana lesa proti kůrovcům patří mezi pravidelné povinnosti každého lesního hospodáře. Využívání lapačů a lapáků je základním postupem jak při kontrole, tak i obraně. Podle množství odchytaných nebo zavrtaných brouků se usuzuje na výši populačních hustot a tím i ohrožení lesních porostů.

Živé organismy jsou v přírodě jen málokdy rozmístěny rovnoměrně nebo náhodně, ale většinou je jejich rozptyl shloučený. Pro stanovení populačních hustot hmyzu je důležité použít reprezentativní množství odchytových zařízení a počty kusů v jednotlivých vzorcích (tj. lapačích či lapácích) zjistit nejpřesněji, aby se stanovená početnost pro určitou oblast co nejvíce blížila skutečnosti. Uvedu několik praktických poznámek, které mi usnadňují výzkum v terénu.

Zjišťování počtu brouků v lapačích

Počítání většího množství kůrovců je zdlouhavé a odhadování značně nepřesné. Jelikož je velikost těla kůrovců malá a tvar pravidelný, používá se pro zjištění počtu brouků nepřímá metoda - změření celkového objemu kůrovců s následným přepočtem. Objemu jednoho mililitru odpovídá přibližně 35 ks lýkožrouta smrkového, 550 ks lýkožrouta lesklého a 70 ks lýkožrouta severského. Ke zjištění objemu nachytaných brouků je nutno použít nějakou pomůcku. Obvyklou a lesníky používanou pomůckou je “sklenička” o objemu 2 cl. Její normovaný objem umožňuje relativně přesné změření objemu kůrovců.

Pro přesné zjištění jsou sice výhodné kalibrované skleněné válce, ale ty se v terénu snadno rozbijí a jsou velké. Mnohem lepší jsou plastové odměrné válečky, které bývají doplňkem některých léků. Před několika lety byl součástí léku “Zinnat sirup” plastový váleček s ryskami označujícími 5, 10, 15 a 20 ml, který umožňoval relativně přesné zjištění objemu a byl dostatečně malý. V současné době jsou více či méně vhodné odměrné válečky součásti několika léků (tab.).

Ještě výhodnější je využití plastové injekční stříkačky o objemu 20 ml. Je kalibrovaná po 1 ml, takže objem se nemusí odhadovat. Z korýtek lapačů Theyson nebo sběrných nádobek lapačů Ecotrap lze suché brouky snadno do stříkačky nasypat. Pro usnadnění je možno použít trychtýř, který je velmi výhodný v případě teplého počasí. Tehdy jsou brouci značně aktivní a při manipulaci okamžitě odlétají. V případě zanesených sítek sběrných nádob za deštivého počasí je možno do stříkačky umístit mokré brouky nebo nalít lýkožrouty s vodou. Pak se brouci nahrnou do stříkačky prstem nebo se pro přesun použije menší štětec. Mokré brouky ve stříkačce stlačíme pístem a přesně zjišťujeme výsledný objem. Použití všech uvedených pomůcek zvládne jeden pracovník.

Mezi nachytanými kůrovci se někdy vyskytuje větší množství necílového hmyzu nebo jiné příměsi (pupenové šupiny, větvičky apod.). Ty je nutno před měřením objemu odstranit. Ostatní malá příměs je buď zanedbatelná, nebo se v případě většího podílu přiměřeně zohlední. Především při nedodržení předepsaného termínu kontroly 7–10 dnů se může v létě stát, že do vlhkého zahnívajícího materiálu nalétávají hrobaříci, kteří část brouků zkonzumují. Potom se musí hrobaříci vypustit a výsledný objem se odhadne podle množství krovek a štítů, zbylých po konzumovaných kůrovcích (nejpřesnější je krovky spočítat). K této situaci by nemělo docházet, protože výsledek je nepřesný a kontrola pak nesplňuje svůj účel.

Množství nachytaných kůrovců představuje lákavou potravu, ke které se snaží ze spodní strany sběrných nádob dostat také hmyzožravé druhy ptáků (především sýkory). Ti prorážejí zobáky otvory v sítcích.

Kontrola zavrtaných kůrovců

Pro přesné vytýčení plošek o výměře 1 dm2, na kterých se zjišťuje počet závrtů, používám rámeček z hrubší kůže s požadovanou světlostí 10x10 cm o šířce rámku asi 1 cm, který je ohebný, nerozbitný a snadno přilne k povrchu kmene.

Pro získání dospělých brouků a zjišťování stavu vývoje lze velmi výhodně využít “črták” (viz např. Lesnický slovník naučný). Jeho konstrukce umožňuje při obouručním použití vyvinutí značného tlaku směrem k tělu, a tak lehce proříznout borku. Do povrchu kmene se tak vyryjí drážky až do běle a ohraničí se určitá část (nejlépe čtverec) kůry i s lýkem, kterou lze snadno šroubovákem oddělit od dřeva (jak jsem vypozoroval u pana Františka Sykory, revír Pustá Polom, LČR, LS Opava). Kromě toho, že počet závrtů na ploše je zřetelně viditelný, rovněž i stav vývoje lýkožrouta je zřejmý. V současnosti už lze zakoupit i sériově vyráběné “črtáky”.

Některé z těchto postupů lesníci určitě znají a tyto pomůcky používají, nebo užívají pomůcky analogické (např. odměrky od některých pesticidních přípravků). Tyto postupy rovněž nelze chápat jako nějaké předepsané normy, ale věřím, že některým z kolegů mohou pomoci při jejich práci.

Adresa autora:
Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D.
VÚLHM Jíloviště-Strnady
Pracoviště Frýdek-Místek
Nádražní 2811, 738 01 Frýdek-Místek
tel./fax: 558628647, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.