Strategie pro vzdělávání a komunikaci v lesnictví

Marcel Riedl

Návrh projektu byl MZe, odvětvím LH, předložen na ústředí Organizace pro zemědělství a výživu při OSN (FAO) v rámci Programu technické spolupráce (TCP). V průběhu roku 2002 byl v součinnosti s experty FAO rozpracován a v závěru téhož roku schválen.

Projekt je zaměřen na zlepšení komunikace mezi lesníky, vlastníky lesů a ostatní veřejností. Bude probíhat v letech 2003–4 a je plně hrazen z rozpočtu FAO. Řešitelský tým je složen z českých expertů s dílčí spoluprací s odborníky ze Slovenska a Slovinska.

Technical Cooperation Programm (TCP) - založen 1976 k řešení naléhavých problémů v oblasti zemědělství, rybářství a lesnictví v členských zemích FAO.

Požadavek na řešení problému v rámci TCP předkládá vláda příslušného státu, která se po schválení projektu smluvně zavazuje k zabezpečení definovaných podmínek pro realizaci projektu i následné využití výsledků projektů.

K hlavním specifickým aspektům těchto projektů patří - rychlé posuzování, příp. schválení předložených návrhů, jasně definovaný cíl, omezený časový rámec a rozsah finančních prostředků, praktická orientace projektu, flexibilita při řešení projektu.

Obecné záměry projektu

Cílem projektu FAO je dosáhnout rozvoje komunikačních schopností lesnického sektoru a navržení obecné komunikační strategie. Z tohoto obecného, ideového rámce projektu znatelně vystupují dvě konkrétní linie projektu dále pracovně nazývané školení a kampaň.

Školení budou probíhat v následujících 16 měsících. Plánovaným výstupem je zhruba stovka osob vyškolených v rámci projektu a šestice trenérů, od kterých se očekává, že budou dále aktivním působením v seminářích a workshopech předávat nabyté dovednosti a šířit know–how i po skončení celého projektu.

Druhou zřetelně vymezenou linií projektu je kampaň, která by se měla uskutečnit v březnu příštího roku. Tyto pilíře projektu představující i dva protipóly komunikačního spektra (osobní komunikaci dvou jednotlivců a masovou komunikaci k rozsáhlé cílové skupině) by měla zastřešit jednotná komunikační strategie.

Komunikační strategie

Při pohledu na různorodost zájmů podniků, institucí i jednotlivců působících v lesnickém sektoru se nabízí otázka, zda lze jednotnou komunikační strategii vůbec formulovat. Jestliže se vychází z mechanistické, kotlerovské definice strategie jako herního plánu k dosažení cíle, lze si dobře představit dílčí strategie pro jednotlivé subjekty. Jednotná společná strategie pak předpokládá nalezení společného cíle jako průniku dílčích zájmů. Nepřesné formulace a časová podmíněnost cílů mohou způsobit, že tento průnik je téměř prázdný.

Naproti tomu organistické pojetí, ze kterého projekt implicitně vychází, chápe strategii jako hledání souladu mezi fungováním subjektu a jeho okolím. Úspěšná strategie musí předjímat vývoj svého okolí, komunikace je nikdy nekončící proces vytváření vztahů, ovlivňování postojů a výměny informací. Komunikační strategie se stává sumou všeho, co subjekt či odvětví vyzařuje do svého okolí. Pokud je to zmatek, hovoří se prostě o chaotické strategii. Aby se podobné situaci předešlo, předpokládá návrh projektu, že spolu s vytvářením komunikační strategie umožňující zasadit linie projektu a další aktivity do jasného rámce se budou zakládat asociace, které budou hájit a komunikovat zájmy i drobných subjektů a jednotlivců.

V našem LH sdružení právě s tímto posláním již existují. Jejich zástupci se pravidelně scházejí s představiteli ostatních subjektů ve výboru pro koordinaci komunikace odvětví LH s veřejností. Realita v některých směrech již předběhla plánované výstupy projektu.

Školení

V rámci projektu lze rozlišit dvě fáze školení: příprava trenérů a plošná školení. U plošných školení se předpokládá pokračování i po skončení projektu. Nezbytným předpokladem pro další, úspěšné působení v roli trenéra je tedy zázemí a dlouhodobá podpora mateřské organizace (např. uvolňování a financování). Tento požadavek úzce váže výběr potenciálních trenérů na výběr vysílajících organizací.

Program přípravy odborníků a trenérů

Program přípravy zahrnuje následující bloky:

A. Teorie a praxe vztahů s veřejností (5 dní koncem května, začátkem června)

B. Účinná osobní komunikace (4 dny v červnu)

C. Participativní management (5 dnů koncem června)

D Pedagogické minimum (4 dny v září)

E. Pilotní workshopy (3 dny začátek října)

Je plánováno, že bloků A, B, C se účastní až 14 potenciálních trenérů a pracovníků, kteří působí v oblasti komunikace. V blocích D a E pak bude pokračovat užší skupina budoucích trenérů. Podrobnější obsah jednotlivých odborných bloků se uvádí dále.

A. Teorie a praxe vztahů s veřejností

Jedním z cílů je získat profesionálně připravený kurs v oblasti public relations se zaměřením na problematiku našeho oboru doplněný o praktické příklady a studie. Celý blok bude možné převést do formy workshopu a v případě zájmu či potřeby jej modifikovat pro specifickou skupinu účastníků i do druhé fáze školení. Absolventi budou schopni profesionálně zvládat základní situace v oblasti komunikace a vztahů s veřejností.

Základní témata: úvod do vztahů s veřejností, strategie a plánování komunikace, výzkum a cílové skupiny veřejnosti, komunikační techniky, vztahy k médiím a mediální trh, komunikace s jednotlivci a skupinami, řízení image firmy a instituce, veřejný zájem a speciální skupiny, problémová témata a krizová komunikace.

B. Účinná osobní komunikace

Jedná se o intenzivní, praktický trénink, který se zaměřuje na rozvoj schopností účastníků v oblasti komunikace s využitím postupů známých i v komerční praxi. Absolvent bude profesionálně zvládat osobní komunikaci i obtížné vyjednávání. Základní témata: mimoslovní komunikace a technika řeči, aktivní naslouchání, stížnosti jako příležitost, vyjednávání a argumentace, osobní prezentace, uplatnění (odmítnutí) požadavku, zvládání konfliktů a emocí, techniky sebeovládání, postupy usnadňující řešení krizových situací.

C. Participativní management

Tuto s napětím očekávanou část školení dodají na klíč včetně vlastního tréninku dva slovinští experti, doporučení z ústředí FAO. Bude se jednat o intenzivní pětidenní výcvik, jehož součástí budou i terénní cvičení. Kromě participativního managementu, který vychází z principu, že zodpovědnost i riziko rozhodování se přenáší v úměrné míře i na nejnižší úroveň, půjde v praxi o to, aby při plánování a rozhodování nahradily organizace byrokratický přístup otevřeností, komunikativností a respektem k soukromému vlastnictví.

Předpokladem pro dosažení této změny je právě kvalita komunikace lidí v první linii, kteří přicházejí osobně do styku s danou skupinou veřejnosti. Jedním z hlavních témat tréninku bude i vztah odborný lesní hospodář (OLH) a drobný vlastník. Zajímavé budou i další slovinské zkušenosti, kromě jiného i s úspěšnou realizací podobného projektu FAO, který měl výrazný mezinárodní ohlas.

D. Pedagogické minimum

Seminář se věnuje rozvoji didaktických schopností účastníků a metodám aktivní výuky. Trénink proběhne v září tohoto roku. Stejně jako u následných workshopů dojde k doplnění obsahu o další konkrétní témata na základě již probíhajících výzkumů a analýz. Pokud není dokončena analýza vzdělávacích potřeb cílových skupin, nelze detailně specifikovat obsah kurzu. To samozřejmě bezezbytku platí i pro pilotní workshopy a následná plošná školení. Účastníky tohoto kurzu bude poměrně malá skupina potenciálních trenérů (6 až 8 osob). Program se dále přizpůsobí jejich individuálním potřebám. Absolventi budou schopni aktivně působit jako trenéři v dalších kurzech v oblasti komunikace a vztahů s veřejností se zřetelem na problematiku lesnického sektoru.

E. Pilotní workshopy

Zařazení pilotních workshopů sleduje dva základní cíle: testování konceptu vzdělávání před jeho plošným zavedením a umožnit budoucím trenérům, aby v praxi pod dohledem odborníků dále rozvíjeli své trenérské dovednosti a získali kvalitní zpětnou vazbu. Počet pilotních běhů bude záviset na počtu trenérů a počtu a odlišnosti

cílových skupin, pro které se bude připravovat vzdělávací program. Cílem je vytvořit intenzivní a praktický workshop zaměřený na osobní komunikaci a participační techniky, jehož účastníci budou schopni profesionálně zvládat při plnění pracovních povinností osobní komunikaci s externími partnery a systematicky, konzistentně vytvářet dobré vztahy s veřejností.

Plošná školení

Projekt vyčleňuje finanční prostředky na prvních 27 dní plošného školení, které se zahájí v listopadu letošního roku. To umožňuje naplánovat například devět třídenních workshopů pro více než sto účastníků. Obsah a metodika školení bude vycházet z odladěných, výše popsaných pilotních běhů. Jednou z cílových skupin těchto školení jsou OLH. Dalšími potenciálními skupinami mohou být např. pracovníci státní správy nebo pedagogové odborných škol.

Stav řešení projektu

Celý projekt byl oficiálně nastartován za účasti zástupců FAO úvodním workshopem na LF v Praze v únoru letošního roku. Paralelně se zakončením úvodní části analýzy probíhají práce na dalších analýzách, výběr účastníků a trenérů a vývoj tréninkových modulů. K tomu je zapotřebí dále přesněji kvantifikovat problémy v komunikaci v daných oblastech.

Následné kroky

Jednou z cílových skupin uváděných v projektu jsou drobní vlastníci lesa, jejichž počet se pohybuje ve statisících. Výzkum se zaměří na oblast komunikace mezi OLH a drobnými majiteli lesů s výměrou nad tři ha. OLH mají na starost tak vysoký počet vlastníků, že jim v současné době neumožňuje průběžnou, kontinuální komunikaci. Pro identifikaci závažnosti a pořadí důležitosti problémů se použije kvalitativní výzkum metodou skupinových pohovorů (focus group) nebo ústních pohovorů (face to face).

Sestaví se okruh problémů a otázek v pracovní skupině výzkumných pracovníků, zástupců projektu a zástupců OLH. Budou vybráni zástupci OLH pro výzkum. S jejich pomocí i drobní vlastníci, kteří budou tvořit další okruh dotazovaných. Kvalitativní výzkum se využije pro stanovení komunikačních problémů mezi zvolenými okruhy dotazovaných. Pro větší vypovídací schopnosti výzkumu se skupiny do obou okruhů dotazovaných budou vybírat ze dvou až tří typově odlišných lokalit.

Kvalitativní výzkum se zaměří na oba okruhy dotazovaných: OLH a drobní majitelé lesa. Pro další výzkum se stanoví reprezentativní vzorky z obou skupin. V každé skupině se použije jiná metoda stanovení komunikačních a vztahových problémů. Skupina drobných vlastníků lesa se rozdělí podle výměry vlastněného lesa. Pro dotazování se využije přímého telefonického dotazování s využitím profesionální výzkumné marketingové firmy a provede se statistické vyhodnocení. Po vyhodnocení situace v obou segmentech se upřesní projekt vzdělávání a přípravy OLH a zpracuje se podrobný projekt komunikace v této části lesnického segmentu.

Aby bylo možné otestovat vliv i různých metod školení, projekt bude pilotně realizován maximálně ve třech lokalitách. Pak bude možné vyhodnotit výsledky stejnou metodou jako při jeho zahájení a vybrat optimální postup pro plošná školení.

Závěr

Tento projekt poskytuje možnost systematicky se věnovat rozvoji komunikace, která v soudobém světě “globální vesnice” získává na čím dál větší důležitosti. Je dobré tuto příležitost maximálně využít, protože “pouze” schopnost vytvářet a dodávat hodnoty, pokud není doprovázená schopností tyto hodnoty komunikovat, nemá sama naději na úspěch.

Případní zájemci o projekt se mohou informavat u autora článku nebo u Ing. Andrey Pondělíčkové z MZe (tel. 221812261, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. )
RNDr. Marcel Riedl, CSc., LF ČZU Praha
tel. 224283704, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.