Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2002

Jan Liška, František Soukup

Přehled škodlivých činitelů za rok 2002 je tak jako v předchozích letech zpracován na základě hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS). Číselné údaje se vztahují na necelé 3/4 výměry lesů v ČR (1,9 mil. ha). Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích. Lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně (v níže uvedeném textu je proto potřebné chápat všechny číselné údaje ve smyslu tohoto omezení). Výskyt škodlivých činitelů je členěn podle okresů; pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena.

Abiotické vlivy

Povětrnostní podmínky byly ve srovnání s rokem 2001 poněkud méně příznivé. Teplotně byl rok 2002 celkově silně nadnormální (8,9 °C), průměrná roční odchylka přesáhla normál o + 1,2 °C, a to jak v rámci celé republiky, tak v Čechách i na Moravě a ve Slezsku. Srážkově byl rok také nadnormální, roční srážkový úhrn činil 120 % normálu, s výrazným rozdílem v Čechách (132 %) a na Moravě a ve Slezsku (102 %). Za posledních 10 let tak spadlo v roce 2002 nejvíce srážek. Nejvyšší měsíční srážkový úhrn byl zaznamenán v srpnu (195 %, v Čechách dokonce 242 % normálu). Srpnové přívalové deště, které v jihozápadních Čechách dosáhly hodnot mezi 200–400 mm (až 500 % normálu), způsobily vznik katastrofálních povodní v povodích řek Berounky, Vltavy a dolního toku Labe.

Pro nejobecnější vyjádření ochrany lesa se často používá jako ukazatel podíl nahodilých těžeb. V roce 2002 činily nahodilé těžby cca 30 %, přičemž v tomto případě je jejich evidovaná výše vztažena (dopočítána) na úroveň celkové rozlohy lesa. Ve srovnání s rokem 2001 (cca 15 %) tedy došlo k dvojnásobnému nárůstu nahodilých těžeb, především v důsledku větrného polomu z konce října.

Výše evidovaných těžeb způsobených abiotickými vlivy činila 2 755 tis. m3, což je 214 % roku 2001. Nejvyšší podíl nahodilých těžeb připadl jako obvykle na vítr (2 367 tis. m3, 242 % r. 2001). V mnohem menší míře se na nahodilých těžbách podílely ztráty způsobené sněhem (180 tis. m3, 382 %), suchem (113 tis. m3, 71 %) a ostatními evidovanými vlivy. Nárůst poškození větrem, sněhem a námrazou byl zapříčiněn zejména vznikem polomů v závěru roku. Regionálně bylo největší poškození porostů větrem, sněhem a námrazou lokalizováno do oblasti Šumavy, Českého lesa, západní části Krušných hor, Českomoravské vrchoviny, širší oblasti Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd. Především se jednalo o území krajů Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského, Olomouckého, Moravskoslezského a Vysočiny.

Hmyz

Objem evidovaného smrkového dříví napadeného kůrovci činil včetně lapáků 192 tis. m3, což představuje cca 10 % nárůst proti r. 2001 (177 tis. m3). Z toho samotných lapáků bylo celkem 85 tis. m3, tedy o něco méně než v roce 2001 (99 tis. m3). Z celkového objemu napadeného dříví bylo odkorněno 37 tis. m3, chemicky asanováno 70 tis. m3 a zbylá část byla vyvezena z lesa a zpracována na dřevoskladech. Nejvyšší podíl napadené hmoty připadal jako každoročně na lýkožrouta smrkového (Ips typographus). Také v roce 2002 se na většině území ČR vyskytoval lýkožrout smrkový a ostatní kůrovci na smrku v základním stavu, podobně jako v několika předcházejících letech (v průměru reprezentovalo kůrovcové dříví v přepočtu hodnotu 0,14 m3/ha). Zvýšený stav lýkožrouta smrkového a ostatních kůrovců na smrku stále přetrvává v Čechách především v oblasti Šumavy (okresy Klatovy, Prachatice a Český Krumlov), na Moravě a ve Slezsku je nejvážnější situace na území okresů Opava a Frýdek-Místek, částečně také Jeseník, Bruntál, Nový Jičín a Olomouc (evidováno přibližně 45 % kůrovcových těžeb celé ČR). Podkorní hmyz na ostatních dřevinách již nezpůsobil podobně jako v řadě posledních let významnější ztráty (celkem bylo evidováno pouze kolem 3 tis. m3).

Výskyt listožravého hmyzu byl evidován na přibližné rozloze 4 100 ha1 300 ha a týkaly se výhradně pilatek na smrku (v roce 2001 se jednalo o 1 550 ha). Výskyt ploskohřbetek na smrku (Cephalcia spp.) byl evidován na celkové rozloze 1 170 ha, což představuje nárůst o plných 275 %. Nejvíce byly zasaženy Krkonoše (70 % celkové vykázané plochy). Výskyt pilatky smrkové (Pristiphora abietina) se proti roku 2001 mírně snížil (80 %), evidováno bylo kolem 2 600 ha. Převážná většina napadených ploch se nacházela ve východních Čechách (1 400 ha) a v oblasti severní Moravy a Slezska (900 ha). Stejně jako v minulých letech nebylo podle očekávání ve smrkových porostech zaznamenáno přemnožení bekyně mnišky (Lymantria monacha) a smrkové formy obaleče modřínového (Zeiraphera griseana). Defoliátoři ostatních jehličnatých dřevin rovněž nebyli ve významnější míře zjištěni. V listnatých porostech byl zaznamenán výskyt listožravého hmyzu na celkové ploše kolem 1 200 ha, což představuje mírný pokles (92 % roku 2001). Převážná většina této plochy byla vázána na obaleče a píďalky na dubech, hlavně obaleče dubového (Tortrix viridana), podobně jako i v jiných letech. Výskyt byl soustředěn především do oblasti střední Moravy (45 % celkové evidované plochy).

Výskyt klikoroha borového (Hylobius abietis) byl evidován na rozloze 2 000 ha, což je mírně vyšší rozsah ve srovnání s rokem 2001 (105 %). Nejvíce postižené okresy se jako ve většině minulých let nalézaly především v Čechách. Za účelem zamezení žírů klikoroha bylo ošetřeno 6 100 ha výsadeb (v roce 2001 se jednalo o 6 250 ha), což představuje zhruba třetinu plochy jehličnatých výsadeb v daném roce.

Poškození výsadeb a kultur ponravami chroustů, především chrousta maďalového (Melolontha hippocastani), bylo hlášeno na ploše zhruba 100 ha z písčitých půd středočeského Polabí a jihomoravského Bzenecka.

Obratlovci

V roce 2002 došlo k dalšímu poklesu výskytu hlodavců. Bylo evidováno necelých 850 ha (72 % plochy zasažené v r. 2001); z regionálního hlediska bylo nejvíce postiženo území severních Čech. V rámci posledního desetiletí jde vůbec o nejnižší zjištěnou hodnotu.

Poškozování lesa ohryzem, loupáním a okusem zvěře představuje z pohledu ochrany lesa stále zásadní negativní škodlivý faktor. Souhrnné objektivní informace o výši poškození však nejsou k dispozici. Z dostupných dat je možno uvést, že např. vypočtená výše škod v rámci republiky zpětně za rok 2001 (34,4 mil. Kč) představuje obdobný stav jako v roce 2000 (36,4 mil. Kč). Přetrvává neúměrně vysoká početnost zvěře. Dle evidence činily v roce 2002 jarní kmenové stavy u zvěře jelení 200 % stavů normovaných, u zvěře dančí a mufloní 150 %, u zvěře srnčí 120 % a u zvěře černé dokonce 400 %; skutečné stavy jsou pak ještě vyšší. Řešení tohoto celospolečensky závažného problému však přesahuje okruh a možnosti lesnické komunity.

Houbové choroby

Průběh počasí v roce 2002 umožnil místy i masivní rozvoj patogenních hub. Výskyt plísně šedé (Botrytis cinerea) byl srovnatelný s rokem 2001. K rozsáhlému napadení smrků touto houbou došlo především v SZ části Krušných hor (okresy Cheb, Sokolov, Karlovy Vary). U sypavek jehličnanů co do významu jednoznačně dominovala sypavka borová působená houbami Lophodermium pinastri a L. seditiosum. Její výskyt lze i v r. 2002 charakterizovat jako mírně zvýšený. Karanténní červená sypavka borovic působená houbou Mycosphaerella pini se u nás již plošně rozšířila, a to nejen na Moravě a ve Slezsku, ale i v Čechách. Rovněž byl zaregistrován zvýšený výskyt skotské sypavky douglasky působené houbou Rhabdocline pseudotsugae a poprvé na území ČR i nebezpečnější švýcarské sypavky douglasky působené houbou Phaeocryptopus gauemannii (okres J. Hradec). Nepříznivé působení abiotických činitelů během zimy 2001/2002 způsobilo poškození především mladších smrkových porostů v Orlických horách a zvýšený jarní výskyt sekundárních houbových patogenů na oslabených smrcích (především houby Ascocalyx abietina, doprovázené i zástupci z r. Phoma, Phomopsis, Sirococcus). Letní šetření v horských smrčinách poškozených abiotickými činiteli však neprokázala novou masivní infekci touto houbou.

A. abietina byla kromě smrku nalezena i na borovicích, především borovici lesní a kleči. V roce 2002 došlo na řadě míst rovněž k nápadnému zhoršení zdravotního stavu borovic, především pak borovice černé. Kromě zmiňované červené sypavky borovic působené houbou

Mycosphaerella pini je stále častěji registrováno odumírání konců výhonů až celých větví. Tento jev je nesporně podstatně ovlivňován působením abiotických činitelů, avšak zcela jistě se na tomto prosychání spolupodílejí i houby (v jednotlivých případech byly nalezeny Sphaeropsis sapinea, Ascocalyx abietina, Cenangium ferruginosum). V porostech jehličnanů na území celé republiky lze nadále registrovat významné škody působené dřevokaznými houbami, přičemž nejvýznamnějšími původci hnilob zůstávají kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum), ranový parazit pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum) a václavka smrková (Armillaria ostoyae). Nepříznivá situace přetrvává ve smrkových porostech sev. Moravy a Slezska (především okres Opava), postižených václavkovou a následnou kůrovcovou kalamitou.

Ostatní poškození

Nejčastěji hlášeným “novodobým poškozením” zůstává tzv. žloutnutí smrku, působené komplexem příčin. V roce 2002 bylo evidováno celkem 20 300 ha, největší rozloha takto poškozených porostů byla v severozápadním Krušnohoří a v Jizerských horách. Upozornit lze také na problematiku nárůstu poškozování lesa podél komunikací působením splachů a rozstřiků posypových solí.

Poznámka: Předložený přehled je stručnou verzí podrobné zprávy, která každoročně vychází ve Zpravodaji ochrany lesa, Supplementum (vydává útvar ochrany lesa VÚLHM). Na samotný závěr děkujeme všem, kdo se podíleli na zpracování obou materiálů.

Adresa autorů:
Ing. Jan Liška, Dr. František Soukup, CSc.
Lesní ochranná služba VÚLHM
Jíloviště-Strnady,
156 04 Praha 5 - Zbraslav
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.