Výsledky a reakce na misi IUCN

Připravili Michal Třeštík a Jan Klíma

Mise se uskutečnila v kontextu sporů kolem péče o NP Šumava (NPŠ) ještě na základě pozvání bývalého ministra Kužvarta 22. - 25. 9. 2002. Cílem mise bylo pomoci najít řešení a předat zkušenosti nabyté v jiných zemích při péči o NP. Zpráva, kterou vypracovali zástupci IUCN/WCPA Pierre Galland (Pro-Natura, Švýcarsko) a Martin Solar (Triglavski NP, Slovinsko), vyvolala značný mediální ohlas a reakce, které Vám spolu se stručným výtahem Zprávy chceme přiblížit.

Zpráva o misi IUCN/WCPA

23 stránek Zprávy je rozděleno do těchto kapitol: Shrnutí, Úvod, Popis problematiky kůrovce, Krátká prezentace NP, Hodnota oblasti, Klíčové otázky, Hlavní rozdíly mezi situací v NP Bavorský les ve srovnání s NPŠ, Doporučení, Souhrn “kulatého stolu” s účastníky mise, Setkání s obcemi z regionu NP a Závěr. Součástí jsou i dvě přílohy - Seznam účastníků a Kapitola NP - zákon ČNR. Vzhledem k velkému rozsahu zprávy zde uvedeme pouze výtahy z kapitol Shrnutí a Doporučení. Účastníky mise byli T. Staněk, M. Böhm, P. Stloukal, D. Kubínová (všichni MŽP), I. Žlábek, V. Zatloukal, J. Martanová (všichni NP Šumava), za nevládní neziskové organizace (NNO) F. Krejčí (o.s. Horní Otava), J. Bláha (Hnutí Duha), Mojmír Vlašín (ČSOP, Veronica), nezávislí odborníci F. Krahulec (Botanický ústav AV ČR), R. Mrkva (LDF MZLU Brno), J. Pokorný (o.p.s ENKI), F. Sehnal (Entomologický ústav AV ČR) a předseda Rady NPŠ F. Urban (AOPK). Pozorovatelem byl Marc Niggemeyer (WWF Rakousko). Na základě pověření ministra Ambrozka se mise zúčastnil i Ladislav Miko z MŽP.

Některá konkrétní doporučení

Řešení fragmentace jádrové zóny

- Zóna 1 (jádrová zóna) musí být reorganizována do několika kompaktních bloků (méně než 10) s jasně stanovenými podmínkami a kriterii (v zásadě bezzásahovost) a vytyčena v terénu dle zákona. Velké bloky je třeba založit alespoň na 20-30 let, s určitou pružností aplikace zásad péče (v naléhavém případě jsou možné menší změny zonace nebo drobné zásahy, ale pouze po projednání s výkonným vědeckým / řídícím výborem. Malá část (1-2 bloky) může být určena jako výzkumné plochy pro srovnání režimu omezených a přesně cílených zásahů s podobnými bezzásahovými plochami. Nutný je monitoring činností a jejich výsledků.

- Proces přechodu (popsaný v plánu péče) a transformaci ploch zóny II do jádrové zóny je třeba výrazně urychlit tak, aby pokrývalo 30–40 % plochy NP do 3–5 let.

- Bezzásahová zóna (příp. zóny) by měla být obklopena zónou “nárazníkovou”, kde by se prováděly jednorázové zásahy zabraňující šíření kůrovce a snižující poškození na únosnou míru, a zásahy usnadňující transformaci na smíšený les.

- Další kategorie ochrany by měly odpovídat zonaci.

- Je třeba aplikovat striktní zásady pro kontrolu populace volně žijících zvířat - žádné krmení v zimě, plány lovu pro oblasti mimo NP spojené s celkovým monitoringem. V závislosti na skutečné hustotě populace může být dočasně nezbytné provést přímý zásah v NP, který by umožnil regeneraci listnatých nebo smíšených lesů. V ideálním případě by měly být vytvořeny podmínky umožňující přirozený návrat velkých šelem, které by zajistily dlouhodobou kontrolu stavů velkých kopytníků.

Kategorie NP

- NPŠ by si měl podržet svůj status NP, ale jeho kategorizace dle systému IUCN by měla být pečlivě zvážena. Přesun do jiné kategorie dle vnitrostátního práva by znamenal reálné oslabení jeho ochrany a otevřel dveře všem možným zásahům. Na druhou stranu začlenění do kategorie IUCN IV nebo V by mnohem lépe odpovídalo realitě a nezměnilo by významně hodnotu oblasti.

Proces rozhodování

- Struktury řízení NP je třeba přehodnotit. Role, funkce a způsob nominace členů Rady národního parku by měly být vyjasněny. Žádný člen by neměl být vybírán samotnou Správou NPŠ. Je třeba vypracovat jasné zadání činnosti Rady.

- Měl by být založen menší výkonný řídicí výbor, který by dozíral na management NPŠ.

- Vědecká komunita by měla hrát významnější roli, včetně specializovaných NNO. Společenství NNO by měla být dána jasná a pozitivní úloha.

Zapojení místních obcí

Zásadně je třeba propagovat místní “vlastnictví” NP. Místní obce by měly být co nejvíce zapojeny do procesu rozhodování.

Zlepšení komunikace

- Potřeba komunikační strategie (pochopení poslání a významu NP), zapojit NNO.

- Stávající konfliktní situace vyžaduje zásah neutrálního zprostředkovatele.

Anglický originál i český překlad Zprávy o misi IUCN/WCPA najdete na internetových stránkách MŽP www.env.cz v aktualitách.

Jednání Rady NP Šumava

3. dubna 2003 se ve Vimperku uskutečnilo jednání Rady NPŠ, které se těšilo vzhledem k avizovanému projednání výsledků mise IUCN velkému zájmu členů Rady, odborníků i novinářů.

Jednání rady

Na programu jednání bylo 10 bodů. Po projednání procedurálních otázek a rekapitulaci závěrů a doporučení Rady z podzimního zasedání se jednalo o výsledcích mise IUCN. Předseda Rady NP Ing. F. Urban, který jednání moderoval, upozornil, že na rozdíl od Ramsarské mise nebyla v případě mise IUCN dána zpráva k připomínkování účastníkům mise, a proto obsahuje věcné chyby a nepřesnosti. Pozastavil se nad tím, že zpráva byla Hnutím Duha zveřejněna dříve než oficiální výstup s tím, že zprávu měli dostat všichni najednou (tato informace byla v dalším průběhu jednání dementována jak přítomným náměstkem ministra životního prostředí, tak zástupcem Hnutí Duha J. Bláhou, podle kterého obdrželo Hnutí Duha zprávu 5. 3. večer, na internetových stránkách byly dříve zveřejněny pouze vlastní podklady Hnutí Duha pro misi IUCN). Kritizoval mediální prezentaci problému se zavádějícími informacemi. Překlad zprávy hodnotil pozitivně, upozornil pouze na nepřesnost, kdy mise IUCN konstatuje, že nepracuje Rada - pravděpodobně byla myšlena správní nebo dozorčí rada, která však nemá oporu v zákoně.

Diskuse ke zprávě IUCN

Náměstek ministra životního prostředí RNDr. Ladislav Miko, který zastoupil ministra Ambrozka, sdělil, že Zpráva byla rozeslána 5. 3. 2003 (v předvečer tiskové konference k prezentaci výsledků zprávy mise) všem účastníkům mise, nikomu nebyla zaslána dříve. Nevzpomínal si na dohodu, že by se měla projednávat zpráva před jejím zveřejněním; slíbil, že závěry jednání Rady budou projednány se všemi účastníky mise a že bude probíhat další diskuze. Zpráva je velmi cenný podklad, který bychom neměli kvůli některým nepřesnostem smést ze stolu, ale zdaleka ne jediný, který bude sloužit při rozhodování o budoucnosti NP Šumava. Záměrem MŽP je zhotovení vize a koncepčních materiálů, které se budou týkat i zonace ve všech NP (v horizontu týdnů až měsíců).

Členka návrhové komise paní Lelková z regionální sekce upozornila na nepřesnosti zprávy v částech týkajících se regionů. Starosta Modravy Antonín Schubert se vyjádřil proti překategorizaci NP do nižších kategorií, protože by to mohlo otevřít prostor k diskusi o zrušení NP. Zároveň poznamenal, že zpráva IUCN má menší význam, než jí přikládáme. Prof. Mrkva upozornil na rozpor v bezzásahovosti - nezasahovat proti kůrovci, ale zasahovat proti zvěři. Lýkožrout se chová přirozeně v původních smrčinách nad 1200 m n. m. a k dosažení přirozeného, věk. diferencovaného středoevropského lesa nevede rozpad smrčin způsobený kůrovcovými kalamitami. Ředitel Regionální rozvojové agentury Miloš Picek odmítl zprávu v této podobě, protože vzhledem k mnoha faktografickým chybám nemůže sloužit jako podklad k diskusi. Vyzval k apelu na zhotovitele, aby odstranili tyto chyby. Náměstek ředitele NP pro ochranu přírody Ing. Zatloukal uvedl, že Správa NP si uvědomuje závažnost Zprávy a vnímá ji jako platformu k široké diskusi. To ale neznamená její plné akceptování, protože by to vyvolalo problémy v regionu. Mise byla vždy deklarovaná jako mise poradní, ne jako audit. Mediální prezentaci Hnutí Duha nevnímá jako výzvu k diskusi, ale jako atak proti vedení Správy NP. Žádost o povolení kácení v I. zónách s použitím chemie byla připravena před zveřejněním zprávy IUCN a je širší kvůli možným nepředvídatelným událostem (v NP bylo 230 000 m3 polomového dříví, v současnosti je zpracováno 105 000 m3). Upozornil na nutnost rychlého jednání (o zonaci apod.), aby se výsledky mohly zahrnout do nově tvořených LHP. Tajemník NLK Ing. Bohuslav Vinš upozornil, že NLK jako nevládní organizace nebyla přizvána k misi IUCN (viz tiskové prohlášení v Aktualitách). Na to reagoval MVDr. Jaromír Bláha, který uvedl, že zastoupení v misi bylo proporciální (tedy 3 zástupci NPŠ, 3 z oponujících NNO, 3 z MŽP, 2 vědci nominovaní NPŠ a 2 NNO a Ing. Urban jako zástupce Rady). K požadavku účasti NLK se postavil kladně, avšak za podmínky, že se zúčastní ještě jeden zástupce oponujících NNO, což tehdy nebylo akceptováno, a proto zůstalo u původního složení. Připomněl, že Ing. Zatloukal, Ing. Žlábek i prof. Mrkva jsou členy NLK. V diskusi dále zazněl nesouhlas s navrženou 75% rozlohou bezzásahových území, obava z umělého vyvolávání sporu a rozbití souzvuku mezi obcemi a Správou NP nebo varování před nekonečnými diskusemi aj.

Diskuse musí následovat

V souvislosti s posledním vývojem kolem NPŠ a Zprávy IUCN jsme zaslali několik otázek i Ing. Ivanu Žlábkovi, řediteli Správy NP a CHKO Šumava

- Jakou důležitost přikládáte zprávě IUCN?

Zprávu mise IUCN nesmíme ani podceňovat, ani přeceňovat, je to pohled zvenčí, který je škoda degradovat jeho účelovými interpretacemi. Diskuze, porovnání s realitou a jasné záměry jsou kroky, které musí následovat, pokud nemá zpráva skončit hlukem, který okolo ní byl rozpoután.

- Ve shrnutí stanoviska ke Zprávě mise IUCN uvádíte, že obsahuje kromě řady nepřesností a z nich vyplývajících málo reálných návrhů k řešení řadu inspirativních doporučení. Která to jsou?

Zařazení NP Šumava do kategorií IUCN, stav či směřování managementu, otázka, zda se jedna kategorizace dá vztáhnout na všechny NP na světě, jaké je rozpětí kritérií, vztah k národním legislativám, sjednocení metodik zónování NP, rychlost vyhlašování a rozsah bezzásahových území, bezzásahovost ve vztahu k jelení zvěři, postavení Rady národního parku - zda to má být poradní (jak dosud stanoví § 20 zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, podle kterého je nynější Rada složena), nebo řídící a revizní orgán se všemi z toho vyplývajícími důsledky i patřičnou odpovědností za svá rozhodnutí. Tyto otázky se bez rozdílu týkají všech NP v ČR.

- Mise IUCN konstatovala, že cíle dlouhodobé ochrany NP všech zainteresovaných jsou stejné, liší se navrhovaný postup k jejich dosažení. Jaká je Vaše vize dalšího postupu v NP? Jste připraveni měnit plán péče?

Jsem přesvědčen, že po zodpovědném porovnání doporučení mise IUCN s realitou dojdeme k závěru, že současný plán péče a zejména koncepce směřování managementu vyhovuje kategorii II národních parků. Operativní dílčí změny však musí být samozřejmou součástí práce s takovým materiálem, jako je plán péče. Například - pokud dojde ke sjednocení metodiky zónování všech národních parků v ČR, pak bude nutno potřebné úpravy provést. K plánu péče již diskutovalo a kritizovalo jej mnoho lidí, mám však pocit, že stále zůstáváme ve velmi obecné rovině. Zřejmě nikdo z kritiků neprostudoval a nepochopil plán péče tak, aby byl schopen současně s kritikou navrhovat jiná, lepší a přitom reálně proveditelná řešení.

- Ekologické organizace žádají změnu vedení parku na základě toho, že jste přes zprávu IUCN nestáhli žádost o povolení kácení v I. zónách a použití pesticidů. Proč jste žádost podávali a očekáváte, že jí současné vedení ministerstva po pravděpodobném odvolání účastníka řízení schválí?

Spojování probíhajícího správního řízení se závěry mise IUCN a personálními otázkami je přímo scestné. O asanaci či ponechávání kůrovce nerozhoduje ředitel Správy, ale orgán ochrany přírody. Jakýkoliv zásah do vypsaného správního řízení by byl důkazem podjatosti.

- Orgán ochrany přírody bude ale rozhodovat na základě Vaší žádosti. Pokládáte tedy zásah v I. zónách v letošním roce za nutný? A jaké problémy by způsobilo zamítnutí žádosti?

Osobně považuji za vyloženě rizikové některé lokality prvních zón okolo bezzásahových území, kde bychom si ještě letos, možná i příští rok, měli ponechat možnost zasáhnout. Činí to zhruba čtvrtinu plochy, která je obsažena v žádosti, možná méně. Na ostatní ploše je nutné provádět důsledný monitoring. V bezzásahových územích jsou po loňských vichřicích vývraty zelených stromů, které přežily kůrovce. Nyní je určité riziko vzniku nových ohnisek v bezprostřední blízkosti těchto území.

- Dále je ekology vytýkán Správě NP mj. ilegální odvoz kmenů z I. zón, nevyšetřené krádeže dřeva a špatné vedení evidence. Jak se stavíte k těmto problémům?

Pokud součástí zpracování nahodilých těžeb je ponechávání veškeré nebo části vyrobené dřevní hmoty v terénu k zetlení, pak při současné morální úrovni společnosti je nutno počítat s krádežemi. Je však nesmyslné krádeže spojovat s činností Správy. Vyšetření takovýchto událostí je věcí Policie ČR. Evidence dříví je bez problémů ve II. zónách. V I. zónách, kde se ponechává veškerá asanovaná hmota k zetlení, je evidence pouze výrobní, tzn. počet a rozměry ležících kmenů podle jednotlivých lokalit v číselnících. Kmeny se většinou následně rozřezávají tak, aby se tlení urychlilo. Znamená to, že identifikaci na jednotlivý kmen několik let nazpátek nelze provést. Krádeže dřeva s jeho evidencí však nesouvisí. Jakékoliv číslo na kmeni či na papíře přece neodradí zloděje před krádeží. Bylo by pouze jednodušší následné vyčíslování škody.

- Byl jste ministrem Ambrozkem informován o záměru vyhlásit výběrové řízení a zúčastnil byste se ho?

S panem ministrem jsem před jeho sdělením záměru uskutečnit výběrové řízení na funkci, kterou současně zastávám, nehovořil. Pokud se tento záměr uskuteční, pak se řízení nezúčastním.

- Autoři Zprávy IUCN doufají, že zpráva pomůže zlepšit dialog mezi zúčastněnými partnery. Zatím jsme svědky spíše vyhrocení situace. Jste ochotni i přes mediální útoky opět se svými kritiky hledat společné řešení vleklého sporu?

Je třeba si uvědomit, že i za “společné řešení” musí někdo převzít zodpovědnost - a toho žádní dosavadní kritici patrně nejsou schopni. V interpretaci některých kritiků - ať z řad aktivistů, či novinářů, byla zpráva IUCN zneužita. Ze strany některých osob, skrývajících se za nevládní organizace, jsou podle mého názoru používány nefér kroky a hrubé personální útoky. I přesto považuji další diskusi za nutnou, východiskem pro ni je ale elementární lidská slušnost a udržení věcné roviny sporu. Nevybíravé osobní útoky a dlouhodobé zákopové války plodné diskusi nikde na světě určitě neprospívají.

- Nepodcenili jste v minulosti dialog s laickou a odbornou veřejností?

Dialog ve skutečnosti nikdy nepřestal. V posledních letech jsme navíc postoupili velmi dopředu. Rozsah a formy dialogu s veřejností nemohou být nikdy dokonalé, pokud si však uvědomíme, co vše Správa NP nyní nabízí (strážní a informační službu v terénu, informační střediska, ekologickou výchovu dětí a mládeže, internetové stránky, takřka každodenní kontakt s místními lidmi i s odborníky z vysokých škol a z předních vědeckých pracovišť ČR, periodika vydávané Správou NP atd.), tak si myslím, že problém je spíš v tom, že společnost zatím není zvyklá ani připravená na takovýto rozsah mnohovrstevné komunikace.

- Co v současné době Správa NP a vůbec NP Šumava nejvíce potřebuje?

NP Šumava potřebuje pár let bez velkých výkyvů počasí, a tedy bez kalamit, samostatný zákon o NP Šumava, dobrý vztah s místními obcemi a jejich obyvateli a vzdělané a realistické oponenty.

Postoje Hnutí DUHA

O krátký rozhovor jsme požádali i MVDr. Jaromíra Bláhu, vedoucího programu Lesy Hnutí Duha.

- Poslední dvě významnější zahraniční mise - Ramsarská, která v mnoha ohledech hodnotila pozitivně přístup Správy NP k managementu, tak i mise IUCN doporučovaly další seriózní diskusi o NPŠ. Proč jsou tedy Vaše vyjádření nyní tak vyhrocená a konfliktní?

I naším cílem je dobrat se v seriozní diskusi přijatelného řešení. To ale neznamená, že máme přestat upozorňovat na “průšvihy”, které v NP Šumava jsou. Ramsarská mise skutečně pozitivně hodnotila, stejně jako my, péči Správy NP o Ramsarské lokality Šumavská rašeliniště. Výsledkem Ramsarské mise bylo celkové pozitivní hodnocení s tím, aby se zastavilo kácení. Když přijeli experti IUCN, jako jeden z výchozích podkladů mají doporučení Ramsarské mise a vidí, že je Správa NP ignoruje, nelze se divit, když je hodnocení o stupeň kritičtější. Naše stanoviska jsou pak kritičtější proto, že Správa NP místo aby začala řešit problémy, na které upozorňujeme a přijala doporučení expertů, tak se snaží problémy ututlat, lhát veřejnosti, hodit doporučení mise pod stůl a zprávu navíc nedůstojně zpochybňovat.

- Tato vyjádření asi těžko povedou ke zmíněné diskusi. Přitom jak ze Zprávy IUCN, tak z vyjádření obou stran tohoto sporu vyplývá, že cíl je stejný, liší se jen prostředky, jak k němu dojít.

Nemáme už důvod věřit, že Správa NP k tomuto cíli dojít chce, protože prostředky, které používá, jsou s těmi dlouhodobými cíli v rozporu. Hodnocení plánu péče misí IUCN nám v tomto dala jednoznačně za pravdu. Pokud připustíte holoseč v územích, které mají během 30 let přejít do I. zóny, kde mají být ochraňovány přirozené procesy, tak je to opatření protichůdné cíli.

- Není rozloha NP příliš velká a jak se díváte na otázky kolem zařazení a udržení NP v kategorii II klasifikace IUCN?

Naopak rozloha parku měla být ještě větší, protože odpovídající přírodní hodnoty má navazující Královský hvozd na západě a pravý břeh Lipna na východě. Kategorii II dělá kromě přírodních hodnot, které Šumava jednoznačně má, také způsob managementu a cíl, kterým je ochrana přírodních procesů. Se správou NP se jednoznačně shodneme, že NPŠ by měl být chráněným územím kategorie II. Po vyhlášení NP se vytvořil plán péče, který v cílech i pravidlech odpovídal kritériím IUCN, tehdy to s nimi bylo konzultováno, a byl dokonce i konsensus s obcemi. Je zajímavé, že tehdy obce souhlasily s mnohem přísnějšími pravidly, než jsou dnes. Kategorie IV nebo V odpovídá současnému hospodaření a stavu zonace.

- Jedna věc je první plán péče, druhá realita s kůrovcovou kalamitou a hrozbou stovek až tisíců ha mrtvého lesa a rozpadem nepůvodního lesa a nutností se k tomu problému postavit.

Ano, ale řešení tohoto problému musí být v souladu s cíli péče o NP. Pravidla, jak a kde se s tímto jevem vypořádat, by měla být dopředu daná, mají odpovídat dané kategorii. Není možné měnit koncepci podle momentálního počtu brouků v lese.

- Rada NP bere zprávu jako podklad k další diskusi, nikoliv jako závazný dokument. Ing. Za tloukal zpracoval podrobnou analýzu Zprávy a uvádí i některé chyby a nepřesnosti. Jak hodnotíte tuto Zprávu Vy?

Ing. Zatloukal seznámil s argumenty, které v této reakci popisuje, účastníky mise a tvůrci Zprávy na tuto argumentaci nepřistoupili. Já mohu tyto argumenty odstavec po odstavci postupně vyvracet. Myslím si, že zpráva mise IUCN je velmi výstižná, je obdivuhodné, jak se autoři dokázali výstižně trefit do klíčových problémů. Já připouštím pouze dvě drobné faktografické chyby nebo nepřesnosti - autoři uvádějí, že neexistuje žádná agentura nebo svaz obcí, který by se věnoval fundraisingu z EU, což není pravda, protože tam existuje Regionální rozvojová agentura. Další je chyba v datu změny zonace, nicméně na jiných místech je to uváděno správně. Jedna nebo dvě další (např. že většina lesů byla vysázená z klonů či vhodnost shromažďování pařezů) vznikly nepřesností překladu. Další už je výsledek nepochopení nebo dokonce manipulace s textem Zprávy Ing. Zatloukalem. Zpráva IUCN měla být zásadním dokumentem, určitou formou auditu, od kterého by se měla odvinout další debata, jak doporučení realizovat. Mise nebyla pozvána proto, aby dala jeden z doporučujících materiálů. Tam to chce vedení NP mít, protože nechtějí realizovat tato doporučení a zároveň to nemohou hodit do koše. Diskutujeme tyto věci od roku 1994. Dospěli jsme k tomu, že je vidíme každý jinak a nezbývá než přizvat někoho dalšího. IUCN nám v tom dlouhodobém sporu ve většině případů dává za pravdu a vedení NP zase opakuje to, co říkalo předtím. My se nebráníme sednout si za kulatý stůl, personální otázky jsou až na druhém místě. Nevěřím však, že současné vedení může najednou otočit a realizovat doporučení IUCN.

- Zpráva mise doporučuje výrazně urychlit trans- formaci ploch zóny II do jádrové zóny tak, aby pokrývalo 30-40 % plochy NP do 3-5 let. Myslíte si, že je na to nepřirozený ekosystém připraven?

Nejde o připravenost. Nechme to být a sledujme, co to dělá. Ekosystém se do přirozeného stavu dostane sám.

- Jde ale asi o to, za jakou cenu, s jakými důsledky a za jak dlouhou dobu?

Ve vyšších partiích - v pásmu horských smrčin - to půjde přirozeně určitě rychlejší cestou, to na základě dosavadních zkušeností víme s jistotou. Jinak tomu ale může být na stanovištích, kde by měl mít významnější zastoupení buk a jedle.

- Myslíte, že veřejnost bude akceptovat rozpad těchto ekosystémů?

Na Radě NP bylo vidět, že se Správě NP podařilo nalézt konsensus s obcemi. To je úkol Správy NP. Musí umět a chtít vysvětlit lidem, cíl a procesy, které k němu směřují. I v Bavorsku se zpočátku veřejnost a obce s cíli NP neztotožňovaly, byly tam demonstrace proti odumírání lesa. Po těch mnoha letech vysvětlování důvodů opatření, to dnes veřejnost přijímá. Správa NP u nás obce utvrzuje v tom, že je potřeba dál kácet, a skrze obce tedy brání realizaci doporučení.

- Uznáváte, že aktivní zásah proti kůrovci mimo bezzásahové zóny přispěl k rychlejšímu zvládnutí kalamity a zabránění větších škod?

Nemyslím, že by měly tyto zásahy nějaký zásadnější význam pro ústup kůrovcové kalamity. Určitě ale kalamitu přibrzdily. Mohlo by teď být o několik set metrů mrtvého lesa více, nicméně na základě zkušeností z bezzásahových území je zjevné, že by stav kůrovce v současné době poklesl stejně, i když by se nezasahovalo. Větrné polomy nyní v odkrytých porostních stěnách poškodily více lesa, než kůrovec.

- Asi nejvíce je Vám vyčítáno zneužití Zprávy k mediálnímu tlaku na odvolání vedení správy NP.

Do této pozice to bylo posunuto. Nevládní organizace požadavek na odvolání vedení Správy NP vyslovili teprve na základě toho, že oni odmítli doporučení IUCN akceptovat, odmítli stáhnout žádost o povolení další asanace a použití insekticidů v prvních zónách.

- Zpráva byla zveřejněna 6. 3. a 19. 3. žádáte odvolání, to přímo vyvolává souvislost se Zprávou.

Ano, ale tím hlavním impulsem byla reakce vedení NP, nikoli Zpráva sama o sobě.

- Současné vedení nazýváte nekompetentním, přitom jde o respektované lesnické odborníky. Kdo by tedy podle Vás měl vést NP?

Zpráva říká, že jsou to dobří lesničtí odborníci. Ale klasické lesnické vzdělání je podáváno hodně technickým způsobem. Lesnické vzdělání samo o sobě nedává automaticky kvalifikaci pro péči o chráněná území. Je zde málo lidí, kteří by se dokázali přenést do systému ochrany, který funguje v NP v Evropě. Já bych nečlenil, jestli biolog nebo lesák. Ve vedení NP by měli být lidé se zkušeností s koncepcí ochrany přírodních procesů, kteří budou této koncepci věřit a dokáží o ní přesvědčit zaměstnance i okolí.

- Myslíte si, že Vaše zkratkovitá vyjádření pro média, často vytržená z kontextu, jsou i přes mediální zajímavost nutná?

Kdybychom si to nemysleli, tak to neděláme. Ano, jedná se o zkratkovitou prezentaci, která je nutná k tomu, aby to pochopil laik. Určitě bychom raději vedli odborný dialog u kulatého stolu než mediální spory, ale k tomu je potřeba vůle obou stran dobrat se poctivě řešení, které povede ke společně vytčenému cíli. Správa parku zatím bohužel dělá pravý opak toho, co říká.

22. - 25. 9. 2002 - proběhla mise IUCN/WCPA do NP Šumava (NPŠ).

5. 3. 2003 - večer obdrželi účastníci mise Zprávu.

6. 3. - Zpráva je zveřejněna na tiskové konferenci MŽP, tentýž den Hnutí Duha vydává tiskovou zprávu, ve které označuje Zprávu za rozhodující bod obratu ve sporu o NP s tím, že Zpráva potvrzuje vše důležité, co bylo Hnutím Duha vedení NP vytýkáno.

19. 3. - Ekologické organizace vyzvaly V. Špidlu a L. Ambrozka k výměně vedení NPŠ.

25. 3. - Ministr životního prostředí Libor Ambrozek ve večerním rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvenci 1 uvedl, že vypíše výběrové řízení na místo ředitele NP. Nato reaguje Hnutí Duha tiskovým prohlášením: “Konečně: národní park na Šumavě změní ředitele”.

26. 3. Pracovník MŽP sděluje záměr ministra řediteli NPŠ.

2. 4. MŽP zveřejnilo tiskovou zprávu se stanoviskem WWF, které opakuje některé závěry mise IUCN.

Citace z kapitoly Shrnutí Zprávy o misi IUCN/WCPA

...Naše úloha nespočívala v tom, že bychom měli být soudci či rozhodčími, nebo určovat, kdo má pravdu a kdo nemá. Pokusili jsme se pochopit problémy, analyzovat jejich příčiny a navrhnout opatření, která by měla být přijata pro zmírnění otevřeného konfliktu a k zajištění uceleného systému managementu podporujícího cíle ochrany, a zároveň omezujícího negativní důsledky pro místní obyvatelstvo. ... Problémy musí být vyřešeny mezi českými partnery s určitou externí pomoci a poradenstvím; není možné, aby zahraniční experti přicházeli s konečnými a trvalými řešeními. ... ... Správa NP vykonává svou práci velmi svědomitě, avšak ve stylu typickém pro LH a s nedostatečným metodickým vedením (Lack of Guidance). Vědci nabízeli velmi cenné příspěvky, ale měli jsme dojem, že jejich názory nebyly v minulosti brány příliš vážně. NNO shromáždily mnoho velmi cenných informací; jejich příspěvek odhalil některé klíčové otázky, jako je například skutečné poslání NPŠ, jeho klasifikace podle IUCN a zásady managementu.

Dialog mezi Správou NPŠ a NNO je velmi složitý. Mnoho osobních útoků přenášených sdělovacími prostředky během několika uplynulých let výrazně otrávilo atmosféru. S pomocí prostředníků je nezbytné obnovit klima vzájemné důvěry, což bude nejspíše obtížný úkol, a bude trvat určitou dobu, než bude možné nalézt přijatelný konsensus a společnou strategii na příštích 10-20 let, přijmout je a zavádět.

Problém s kůrovcem existoval i v minulosti, avšak možnost kalamity byla vědci i ochránci přírody při zakládání NPŠ zcela přehlížena. Někteří z přítomných vědců to uznali a jsou připraveni přehodnotit některá svá předchozí doporučení pro NP, např. bezzásahovou politiku, vzhledem k rozsahu problému a hrozbě pro okolní zóny (přímý dopad na komerční lesy, změna mezoklimatu, vodního režimu atd.). Tento obrat v postojích považují NNO za zradu.

... Mise zjistila, že všechny strany mají společný cíl mít v dlouhodobém horizontu přirozený les (nebo co možná nejpřirozenější, s ohledem na minulost a místní podmínky), ale neshodují se na zásadách managementu a způsobech dosažení tohoto cíle. Se záměrem ukončit neplodný spor by experti rádi poskytli následující doporučení:

1. Zahájit širokou veřejnou diskusi s cílem připravit plán integrace národního parku, včetně zásad jeho managementu a cílů, do regionálního kontextu.

2. Vyvolat oficiální konzultace které přivedou dohromady správu národního parku, státní a místní úřady, vědeckou obec, hlavní ochranářské nevládní neziskové organizace a místní obyvatele s cílem stanovit dlouhodobý cíl a krátkodobou strategii pro národní park.

3. Založit Radu národního parku, která bude moci napomáhat a posuzovat vedení národního parku při jeho rozhodování.

4. Potvrdit dlouhodobé cíle národního parku a odpovídajícím způsobem upravit plán péče.

5. Zjednodušit a harmonizovat zonaci do jediného a jednotného systému různých režimů (zóny národního parku, bezzásahová zóna, klidové zóny biosférické rezervace a Ramsarská zóna). Zejména revidovat zonaci a režimy managementu za současného omezení jádrové zóny na několik větších jednotek s bezzásahovým režimem, obklopených nárazníkovou zónou. Bez těchto změn není možné národní park klasifikovat jako chráněnou oblast IUCN kategorie II.

IUCN - The World Conservation Union

- IUCN - Světový svaz ochrany přírody je nejvýznamnější a největší mezinárodní organizace pro ochranu přírody. Byla založena v roce 1948 v závěru mezinárodní konference o ochraně přírody, pořádané organizací UNESCO ve Fontainebleau u Paříže.

- V současné době má IUCN přes 900 členů v 138 zemích. Členy jsou státy, vládní instituce a nevládní organizace (stále početně výrazně převládají).

- Činnost IUCN je postavena na třech základních pilířích (členstvo, odborné komise, profesionální sekretariát). Výčet názvů šesti stávajících odborných komisí podává současně přehled o hlavních směrech, v nichž je IUCN činná (Komise pro přežití druhů , Světová komise pro chráněná území - WCPA, Komise pro výchovu a komunikace, Komise pro environmentální zákonodárství, Komise pro environmentální, ekonomickou a sociální politiku, Komise pro péči o ekosystémy).

Účast ČR

ČR se podílí na účasti IUCN od roku 1956, první členskou organizací z našeho státu se stal roku 1958 odbor ochrany přírody Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze. V členství dnes pokračuje následnická organizace prvního člena - AOPK ČR. Řádným členem IUCN je také nevládní ČSOP a členem přidruženým Správa KRNAP. Od roku 1984 do roku 2000 měla ČR voleného člena nejvyššího orgánu IUCN - Rady IUCN. V této funkci se vystřídali 3 čeští odborníci.

Managementové kategorie dle IUCN a EUROPARC

I - Přísná přírodní rezervace/oblast nedotčené (divoké) přírody: chráněné území, udržované převážně pro vědecké účely a ochranu původní přírody Příklady: Ia - rezervace Mala (Finsko), Švýcarský národní park, Ib -Přírodní rezervace Severovýchodní Svalbard (Norsko).

II - Národní park: chráněné území, udržované především pro ochranu ekosystémů a pro rekreaci. Definice: Přírodní suchozemská nebo mořská oblast, vyhlášená pro (a) ochranu ekologické integrity jednoho, či více ekosystémů pro současnou i budoucí generaci, (b) vyloučení exploatace nebo jiného využívání, odporujícího účelu, pro nějž bylo území zřízeno a (c) poskytující základnu pro duchovní, vědecké, vzdělávací, rekreační a návštěvní příležitosti, z nichž všechny musí být environmentálně i kulturně slučitelné s posláním oblasti. Pokyny pro výběr: Oblast by měla zahrnovat reprezentativní vzorek velkých přírodních oblastí, prvků či scenérií, kde rostlinné a živočišné druhy, stanoviště a geomorfologické lokality mají zvláštní duchovní, vědecký, výchovný, rekreační nebo turistický význam. Oblast by měla být dostatečně velká, aby mohla zahrnovat jeden či více kompletních ekosystémů, které nejsou materiálně pozměněny běžnými lidskými činnostmi či exploatací. Příklady: Bělověžský národní park (Polsko), Národní park Val Grande (Itálie).

III - Přírodní památka: chráněné území, zřízené převážně pro ochranu specifických přírodních jevů. Příklad: Regionální park Škocjanske jame (Slovinsko).

VI - Území pro management stanovišť/druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů. Příklad: Národní park Weerbben (Nizozemí).

V - Chráněná krajina / mořské území: chráněné území, zřízené převážně pro ochranu krajiny / mořských území a pro rekreaci. Příklad: Národní park Yorkshire Dales (Spojené království), CHKO Třeboňsko.

VI - Řízené chráněné území pro přírodní zdroje: chráněné území, zřizované převážně pro trvale udržitelné využívání přírodních ekosystémů. Příklad: Přírodní rezervace Hammatunturi (Finsko).

Podle www.nature.cz a časopisu edice PLANETA (5/2001), redakce

Rada NP Šumava

Rada NP je padesátičlenný poradní a iniciační orgán vedení Správy NP Šumava, který tvoří delegovaní zástupci 22 obcí, na jejichž katastrech leží NP Šumava a dále zástupci krajských úřadů, Policie ČR, Horské služby, Klubu českých turistů, ředitelé ostatních NP v ČR (Podyjí, KRNAP, České Švýcarsko), NP Bavorský les (SRN) a Tatranského národního parku (SR), ředitel Agentury ochrany a přírody v Praze, ředitel Regionální rozvojové agentury Šumava (místopředseda Rady) a další odborníci. Rada je ustavena dle dikce § 20 zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Předsedou Rady je Ing. František Urban.

Některé závěry a doporučení Rady NP Šumava

Rada NP vzala na vědomí většinu dokumentů, které na svém zasedání projednala.

Mj. doporučila Správě NPŠ: - posílení strážní služby tak, aby se mohla více pohybovat v terénu a šířit osvětu ve věci ochrany přírody ve všech skupinách obyvatel včetně místních a turistů; trvalou spolupráci s územním architektem ve všech časových fázích působnosti státní správy až po následnou kontrolu; umístit na webových stránkách Správy NPŠ odkazy na jednotlivé obce; oficiálně začlenit regionální skupinu do mezinárodní činnosti v rámci memoranda NPŠ a NP Bavorský les, event. spolupracovat s dalšími NP.

K projednání výsledků mise IUCN :

- pověřila všechny své pracovní skupiny vypracováním stručného komentáře k čistě faktografickým chybám nebo nepřesnostem Zprávy IUCN;

- doporučila:

- MŽP ČR zpracovat vizi, jaký by měl být stav a podoba NPŠ v čase za 10, 20 a více let až po stav cílový, s vytčením monitoračních ukazatelů;

- akceptovat Zprávu jako jeden z námětů k další diskusi;

- po vzájemné dohodě MŽP ČR sumarizovat komentáře jednotlivých pracovních skupin Rady NPŠ ke Zprávě, pořídit překlad a nabídnout zástupcům IUCN další pracovní návštěvu NPŠ, jejíž součástí by byla i účast na jednání Rady NPŠ;

- a ztotožňuje se s doporučeními uvedenými ve Vyjádření regionální sekce, body 4. a), b), c).

Dále Rada NP důrazně odsoudila výskyt pytláctví, v poslední době zejména v případě rysa, k němuž na území NPŠ dochází a doporučila MŽP ČR i Správě NPŠ hledat další opatření, jež by pomohla pytláctví omezit a také urychleně ujasnit zásady přípravy nové zonace NPŠ a důsledně ji projednávat s jednotlivými obcemi.

Výtah z vyjádření regionální sekce Rady NPŠ ke Zprávě mise IUCN/WCPA (Zprávě)

Regionální sekce mj. konstatuje, že Zpráva obsahuje mnoho formálních nepřesností, které se týkají obcí, jejich sdružení, obyvatel Šumavy i problémů regionálního života, obce v průběhu mise nedostaly odpovídající prostor pro seznámení členů mise se stanovisky regionu, pobyt mise se jeví jako příliš krátký pro objektivní získání komplexní představy o situaci v NP Šumava. Lituje, že Zpráva nebyla dána regionální sekci před zveřejněním k přípomínkám a považuje vyvozované závěry prezentované NNO v médiích za zneužití mise pro vlastní zviditelnění. Doporučuje v bodě 4 a) nepřeceňovat význam závěrů a doporučení této Zprávy a akceptovat je pouze jako jeden z námětů pro další diskusi o směřování NPŠ; b) Radě NP prezentovat v médiích stanovisko Rady ke Zprávě, včetně odmítnutí snahy NNO o změny ve vedení NP; c) zvážit možnost opětného pozvání autorů Zprávy k diskusi u kulatého stolu Rady NPŠ a dát všem zainteresovaným stranám možnost k vyjádření a k vysvětlení formálních nepřesností.

Stanovisko vedení NP Šumava ke Zprávě mise IUCN/WCPA

Nebyl dodržen dohodnutý postup, tj. předložení nejprve návrhu Zprávy k diskusi ostatním účastníkům mise z ČR a poté vypracování finální verze. Zpráva je ke koncepci NPŠ kritická, obsahuje řadu inspirativních doporučení, ale i mnoho nepřesností a z nich vyplývajících málo reálných návrhů k řešení. Materiál je nevyvážený, obsahuje některá závažná konstatování bez jakékoliv další reakce.

V současné době jsou k řešení závažné a pro NP skutečně existenční problémy (např. dosud nepřijatý zákon o NP Šumava, právní forma organizace Správy NP Šumava, možná podjatost státní správy ve výkonu funkce orgánu ochrany přírody při současné péči o státní majetek, přebírání státních pozemků zemědělských a ostatních kultur v I. a II. zónách, přebírání vybraných pozemků v CHKO, rozprodávání pozemků v III. zónách, vztah státu k obcím, na jejichž katastrech se národní park nachází).

Správa NP a CHKO Šumava:

- je připravena k široké diskusi o kriteriích, režimu a vymezení I. zóny a jejího managementu. Je připraven návrh rozšíření a propojení I. zóny o více než 6000 ha a jsou navrženy horizonty dalších kroků rozšiřování I. zón. Návrh je výsledkem dvou let práce a je před 1. kolem projednávání s obcemi (čekalo se na výsledky mise IUCN):

- považuje za důležité setrvání NPŠ ve II. kategorii chráněných území dle IUCN.

- je připravena aktivně se účastnit hledání účinnějších forem rozhodování, participace a řízení NP a poskytnout k tomu poznatky a zkušenosti za dobu své existence.

- ztotožňuje s názorem IUCN, že obce na jejichž území leží NP, by měly významným způsobem spolurozhodovat o koncepci vývoje NP. Naplňování cílů ochrany přírody by mělo být současně přínosné pro region.

- uvítá, vrátí-li se diskuse o koncepci NP z médií do odborné sféry, za široké účasti všech zainteresovaných stran. Pro zlepšení komunikace je však nezbytné, aby všichni účastnící vedli diskusi ve věcné rovině.

Podle “Stanoviska ke Zprávě mise IUCN/WCPA, která se uskutečnila v NP Šumava ve dnech 22. - 25, září 2002”. Celé stanovisko včetně podrobné analýzy od Ing. Zatloukala najdete na www.npsumava.cz.