4. ministerská konference o ochraně evropských lesů
Karel Vančura
Ve dnech 28. a 29. dubna letošního roku se konala ve vídeňském Hofburgu již 4. ministerská konference o ochraně evropských lesů (MCPFE), kterou vyvrcholilo pětileté úsilí tzv. pan-evropského procesu zaměřeného na uchování životaschopných lesů obhospodařovaných na základě principu trvalosti při co nejvyšším využití přírodních procesů.
Hlavním mottem konference byly “živoucí lesy” a za ně sdílená odpovědnost. Kromě vlastního jednání se česká delegace za přítomnosti ministra zemědělství ČR J. Palase a pracovníků zastupitelského úřadu setkala se zástupci rakouské agrární komory a krátce navštívila Spolkový lesnický výzkumný ústav v Mariabrunnu.
V úvodní den proběhla i symbolická výsadba “Evropského lesa”, kdy představitelé jednotlivých zemí předali svůj “národní strom” dětem, které se o ně po výsadbě budou starat. Účastníky uvítal při zahájení rakouský ministr zemědělství, který se v průběhu řízení jednání střídal se svým rezortním kolegou z Polska. Podstatnou část jednání jako obvykle představovaly prezentace stanovisek jednotlivých účastnických států a EU, kterých bylo 44. Z pozorovatelských zemí se k problematice vyslovily Austrálie, Japonsko, Kanada a USA. Prostor k vyjádření dostaly i hlavní mezinárodní organizace.
Výtah z projevu J. Vašíčka
Náměstek ministra J. Vašíček mj. řekl:
Vítáme, že tato konference zdůrazňuje úlohu ostatních odvětví národního hospodářství a zejména “vícesektorovou” povahu péče o lesy a životní prostředí. Stejně tak vítáme motto tohoto summitu, které je zmíněno v názvu Vídeňské deklarace. Za velmi důležitou považuji zejména koncepci spoluodpovědnosti, která je také zmiňována jako klíčový prvek Lesnické strategie EU. ČR patří k těm zemím, jejichž lesnické a následně environmentální problémy nemůže vyřešit lesnický sektor sám. Proto považujeme za významné, aby se principy trvale udržitelného hospodaření v lesích objevily v rozličných národních politikách, a mohu Vás informovat, že Národní lesnický program přijatý Vládou ČR začátkem tohoto roku již základy tohoto přístupu zahrnuje.
Oceňuji také zmínku o ekonomických aspektech lesnictví. Jestliže akceptujeme multifunkčnost našich lesů, musíme - nemluvě o mimoprodukčních užitcích, které lesy poskytují - brát v úvahu i jejich ekonomický aspekt, neboť i lesnictví je součástí tržního hospodářství. Je mnoho úkolů, které čekají na vyřešení z důvodů veřejného zájmu a profitující a ekonomicky životaschopný lesnický sektor může být východiskem pro dlouhodobě udržitelné financování ekologických funkcí - zachování a posilování biodiverzity, ochranu ekologických hodnot a zvládání živelných pohrom.
Mohu prohlásit, že ČR se formou účasti v různých mezinárodních hnutích zaměřených na lesy a životní prostředí snaží následovat základní myšlenky Lesnické strategie EU stejně jako principy vyplývající z aktivit Spojených národů v oblasti lesnictví. Uvědomuji si, že máme příležitost zdokonalit komunikaci, koordinaci a spolupráci - a to nejen při implementaci politik týkajících se lesnictví. Předpokládám, že my všichni musíme vykonat ještě mnoho v této oblasti a doufám, že tato konference bude dalším krokem tímto směrem.
Zástupci ČR měli vícekrát příležitost při mezinárodních jednáních podpořit svým hlasem pozici EU a věřím, že tato koordinace postojů v otázkách lesnictví ještě zesílí v souvislosti se vstupem ČR do EU. Věřím, že ČR, stejně jako jiné země střední a východní Evropy, jejichž lesnický systém je založen na “klasickém lesnictví”, které právě ze střední Evropy pochází, je připravena sdílet zásady rozvoje lesnictví tak, jak byly přijaty EU. První krok byl již učiněn v rámci procesu sbližování právního systému. Všichni si ovšem uvědomujeme, že důležitější než existence harmonizovaných právních předpisů je účinné prosazovaní národních politik a zejména praktická implementace konkrétních opatření.
Během posledních 5 let ČR vytvořila a přijala různé dokumenty, které jsou základem aktivit směřujících k fungujícímu lesnictví, byla připravena například Lesnická strategie na období před vstupem do EU, nový zákon o obchodování s reprodukčním materiálem lesních dřevin, připravuje se novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Lesníci se podíleli i na přípravě předlohy Národní strategie zachování biodiverzity. Vítáme, že do dokumentů této významné konference byla zařazena i spolupráce mezi MCPFE a “Životním prostředím pro Evropu”. V souvislosti s příští schůzkou tohoto procesu - který de facto začal na konferenci v ČR v Dobříši v roce 1991 - a s aktivitou “Dar Zemi” organizovanou WWF International mohu sdělit, že čeští lesníci nabízejí:
- vytvoření biosférické rezervace Pálava a Podluží;
- dohodu o vymezení určité části státních lesů (v první fázi 2 500 ha), která bude ponechána přirozenému vývoji;
- uchování stability a produkční kapacity našich lesů, zejména prostřednictvím zvýšení podílu listnatých dřevin v jejich druhové skladbě.
Naši lesníci a výzkumní pracovníci v poslední době zorganizovali řadu mezinárodních setkání zaměřených na hledání a sdílení potřebných vědomostí a nových informací. Uskutečnilo se několik workshopů ve spolupráci s IUFRO, EFI, MCPFE, EUFORGEN, naposledy seminář FAO/IUCN na podporu trvale udržitelného lesnictví ve střední a východní Evropě, a právě se připravuje symposium na téma lesnické a environmentální legislativy (“Právní aspekty trvale udržitelného hospodaření v lesích Evropy”).
Věřím, že evropské lesnictví přispěje k celkovému rozvoji společnosti a zlepšení životního prostředí, ale na druhé straně i společnost by měla podpořit koncepci trvale udržitelného hospodaření v lesích, přispět k ochraně a rozvoji základních funkcí našich lesů již dříve zmíněných v dokumentech pan-evropského procesu. Proto je naším úkolem zviditelnit lesnictví ve
spolupráci s příslušnými zájmovými skupinami a prostřednictvím veřejného dialogu zvýšit úroveň povědomí o lesnických otázkách. Stejně tak považuji za důležité zviditelnit lesnickou problematiku v rámci národních implementačních plánů reflektujících výsledky Světového summitu o trvale udržitelném rozvoji.
Dialog
Poměrně slabší byl tzv. “dialog” zainteresovaných stran, který sestával z pěti vystoupení. V této části jednání byla při společném příspěvku Greenpeace a WWF zmíněna i ČR v souvislosti s kácením stromů v NP Šumava. Někteří delegáti si při kritice tisícihektarových holin (certifikovaných PEFC) v Norsku a Finsku povšimli, že nebylo zmíněno Švédsko, kde se hospodaří prakticky stejně, nebo holiny zvící desítky tisíc hektarů (nesoucí certifikát FSC) v Kanadě. Je škoda, že ani na této úrovni není “dialog” více kultivovaný.
Zástupci soukromých vlastníků lesů zdůraznili především nutnost udržení ekonomické životaschopnosti hospodaření v lesích, a to i prostřednictvím vytvoření mechanismů, které budou kompenzovat náklady za poskytování neobchodovatelných služeb společnosti. Upozornili také na nutnost omezení skleníkového efektu. Zpracovatelé hovořili o potřebě podpory využívání dřeva jako obnovitelné suroviny, usnadnění všeobecného vzájemného uznávání certifikačních systémů a významu dřeva při ochraně přírody, klimatu a energetickém využití. Ze strany nevládních organizací zazněla výzva ke stabilizaci zaměstnanosti a podpoře rozvoje venkova. Další oblastí byla otázka chráněných lesů - v tomto kontextu byly některé země upozorněny na nedostatečnou síť chráněných území a obecně bylo konstatováno, že ani existující kritéria MCPFE nezajišťují adekvátně požadavky na uchování biologické rozmanitosti lesů. Vědecká komunita podtrhla význam vědy, výzkumu a budování kapacit při formulování a úspěšné implementaci lesnické politiky. Více výzev směřovalo k nalezení vhodného oceňování všech užitků, které lesy poskytují.
Závěrečné dokumenty konference
Zástupci evropských ministerstev zodpovědných za lesy na závěr “Summitu pro život lesa” připojili své podpisy pod tzv. Vídeňskou deklaraci a pět rezolucí zaměřených na hlavní otázky problematiky ochrany a uchování evropských lesů. Podepsané dokumenty, předjednané na schůzkách expertů, vycházejí z poznání současného stavu lesů a konstatují mj. zvyšující se požadavky společnosti na lesy, přihlížejí k výskytu škodlivých činitelů a doporučují zvýšit úsilí pro včasné stanovení a realizaci nezbytných, konkrétních a komplexně pojatých opatření k zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů v Evropě. Současně je v nich zdůrazněno, že náprava současného stavu není v silách samotného odvětví LH a ústředních orgánů za lesy zodpovědných, ale vyžaduje (viz úvodní motto deklarace “společný prospěch - sdílená odpovědnost”) spolupráci a koordinovanou součinnost všech hospodářských sektorů. V tomto smyslu je s panevropskými doporučeními v souladu i vládou ČR nedávno přijatý Národní lesnický program.
V úvodní deklaraci se zdůrazňuje, že pro splnění cílů trvale udržitelného obhospodařování lesů Evropy je nezbytné společné a jednotné úsilí všech sektorů národních ekonomik, nikoli jen resortů odpovědných za životní prostředí a lesy. K tomu je potřebné poznávat závažné problémy vycházející nejen z odvětví lesního hospodářství a zjišťovat překážky k jejich odstranění. Rovněž je potřebné udržovat kontakty a rozvíjet vzájemné porozumění na pan-evropské úrovni. Cílem těchto aktivit je mj. zajistit uznání skutečnosti, že lesy hrají důležitou úlohu, kterou mohou plnit v širším kontextu rozvoje venkova, udržitelného rozvoje obecně a v národních strategiích orientovaných tímto směrem.
Navrhovaná opatření představující závazky účastnických zemí ve prospěch uchování a zlepšení stavu lesů v Evropě jsou podrobně specifikovaná v rezolucích, jejichž stručný obsah je uveden v rámečku. Příslušné dokumenty za ČR podepsal náměstek ministra J. Vašíček.
Je vhodné připomenout, že Lesnická strategie EU vychází mj. právě ze závěrů panevropského procesu a je nástrojem pro naplňování závazků, které na sebe členské státy a EU podpisem rezolucí vzaly. I přes to, že byly připraveny nové doplňující dokumenty, je nutné si uvědomit, že existující rezoluce stále platí a naším závazkem je jejich naplňování. Očekává se, že výzva ke sdílené odpovědnosti za lesy a udržitelnost všech jejich funkcí se promítne i do vládního implementačního plánu závěrů Světového summitu o udržitelném rozvoji.
Ing. Karel Vančura, CSc.
Odbor rozvoje LH, MZe
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- Rezoluce V1: Synergická podpora trvale udržitelného hospodaření v evropských lesích prostřednictvím národních lesnických programů a spolupráce mezi odvětvími
Jednotlivá opatření a zásady dalšího společného postupu jsou vhodně a podrobně rozpracovány v této první části a promítají se i do rezolucí dalších, neboť konkrétní opatření uvedená v jednotlivých částech se vzájemně prolínají. V úvodní rezoluci je mj. uvedena definice národního lesnického programu: “Národní lesnický program .... má směřovat k trvale udržitelnému hospodaření v lesích tak, jak je definováno v helsinské Rezoluci H1, a přispívat k trvale udržitelnému rozvoji....”.
- Rezoluce V2: Zvýšení ekonomické životaschopnosti udržitelného hospodaření v lesích Evropy
Rezoluce vychází z poznatku, že ekonomická zdatnost je klíčovým pilířem trvale udržitelného obhospodařování lesů a má rozhodující význam pro poskytování multifunkčních účinků lesů pro společnost a pro údržbu krajiny. Proto se úvahy o možných zdrojích financování a příslušných opatřeních zaměřují nejen na tržby za dřevo, ale i na náhrady za způsobené újmy a na platby za další užitky a služby. Tyto služby jsou přes svůj nepochybný význam v současnosti neobchodovatelné a jejich cena je dosud obtížně vyjádřitelná. V zájmu jejich uplatňování je nezbytná podpora vývoje dalších oceňovacích metod, kterými lze tyto služby společnosti ohodnotit.
- Rezoluce V3: Sociálně kulturní dimenze trvale udržitelného hospodaření v evropských lesích
Sociálně-kulturní dimenze trvale udržitelného obhospodařování lesů je považována zejména za součást vzdělávání, ale i za zdroj environmentální a ekonomický. Má být podpořen tím, že se tato oblast zahrne do vzdělávacích programů a programů rozvoje venkova. Cílem je prosadit tyto dimenze udržitelného obhospodařování lesů do národních lesnických programů a rovněž zajistit vlastnická práva a systém držby půdy pro místní a původní komunity, berouce v úvahu jejich ekonomické zájmy i jejich různé sociální a kulturní hodnoty.
- Rezoluce V4: Biologická rozmanitost lesů v Evropě
Diverzita lesů je považována za základ stability lesů a jejich udržitelného obhospodařování. Významné jsou pasáže týkající se vymezování biokoridorů a zejména biocenter pro vytváření kostry ekologické stability krajiny, a to i s využitím vybraných chráněných území ochrany přírody. Účastnické státy se zavazují zvyšovat biologickou rozmanitost lesů tam, kde je to vhodné, a usilovat na všech úrovních o koordinovanou implementaci Rozšířeného programu práce Úmluvy o biologické rozmanitosti v lesích a návrhu akcí Fóra Spojených národů zabývajícího se lesy.
- Rezoluce V5: Změna klimatu a trvale udržitelné hospodaření v evropských lesích
Tato část přejímá závěry konference Spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu a k zajištění udržitelného hospodaření v lesích Evropy. Rezoluce předpokládá vyšší přispění evropských lesů k celkovému snížení emisí skleníkových plynů. Má toho být dosaženo podporou užívání bioenergie z obnovitelných lesních zdrojů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem a podporou využívání dřeva. Dřevo může nahradit neobnovitelné suroviny zpracovávané navíc energeticky náročnými technologiemi produkujícími znečišťující látky. Dále je navrženo zvyšovat ukládání uhlíku v lesích Evropy pomocí vhodných hospodářských způsobů, provádět obnovu lesa a zalesňování s ohledem na ochranu biodiverzity a další environmentální, ekonomické a sociální hodnoty. Je zdůrazněna potřeba podpory výzkumu ukládání uhlíku v lesích a v lesních produktech a dále orientace na zjišťování postupů lepší adaptability lesů pro předpokládané změněné podmínky.
Deklarace vídeňského summitu pro život lesů
EVROPSKÉ LESY - SPOLEČNÝ PROSPĚCH, SDÍLENÁ ODPOVĚDNOST
1. Žijící lesy jsou základem života na Zemi. Budeme-li trvale udržovat lesy, udržíme trvalý život.
2. Lesy vytvářejí mnoho užitků: zajišťují surovinu pro obnovitelné a životnímu prostředí neškodící produkty a hrají důležitou roli jak při zachování biologické rozmanitosti, tak i v globálním koloběhu uhlíku. Jsou zcela nepostradatelné pro poskytování funkcí v oblasti životního prostředí i zajišťování ochranných, sociálních a rekreačních funkcí, zvláště vzhledem ke stále více se urbanizující společnosti. Lesy jsou důležitým zdrojem pro rozvoj venkova zajišťujícím obživu pracovníkům různých profesí, milionům vlastníků lesů i podnikům spojenými s lesy. My jako tvůrci politiky jsme zodpovědní za dosažení rovnováhy, v odvětví LH a v aktivní spolupráci i s jinými sektory, mezi ekonomickými, ekologickými a sociálními funkcemi lesů v souvislosti s trvale udržitelným rozvojem.
3. Politiky odvětví LH přispívají k trvale udržitelnému rozvoji jako celku a jsou samy často ovlivňovány rozhodnutími jiných důležitých odvětví. Jsme přesvědčeni, že koordinace a partnerství jsou rozhodující pro další podporu všech užitků plynoucích z evropských lesů a pro trvale udržitelný rozvoj naší společnosti.
4. Ministerská konference o ochraně lesů v Evropě (MCPFE) jako regionální politický proces uskutečňuje ochranu lesů prostřednictvím dalšího posilování trvale udržitelného obhospodařování evropských lesů již od roku 1990. Vědomi si trvalého procesu naplňování předchozích závazků MCPFE a nově se objevujících naléhavých výzev zavazujeme se nadále pokračovat v našem úsilí v tomto smyslu a dále přispívat k dosažení trvale udržitelného rozvoje.
5. Globální závazky, naposledy ty, které vzešly ze Světového summitu o trvale udržitelném rozvoji, je potřebné transponovat a uskutečňovat na regionální, národní i nižší úrovni.V tomto smyslu vyzdvihujeme roli MCPFE a ostatních regionálních procesů týkajících se lesů a dohod Světového summitu o trvale udržitelném rozvoji při naplňování globálních závazků zaměřených na hospodaření, ochranu a trvale udržitelný rozvoj lesů.
6. Uznáváme také naši roli přispívající k rozvoji závazků týkajících se lesů v globálním měřítku.
Jako zástupci signatářských zemí a Evropského společenství se zavazujeme
Prospěch pro život venkova a urbanizované společnosti
7. Posilovat podmínky pro ekonomickou životaschopnost trvale udržitelného hospodaření v lesích a podporovat roli lesů, LH a zpracovatelského průmyslu při zachování a rozvíjení života na venkově i uspokojování požadavků urbanizované společnosti.
8. Podněcovat pobídky pro ochranu a trvale udržitelné obhospodařování lesů a odstraňovat stimuly mající negativní dopad na lesy a jejich biologickou rozmanitost.
9. Přijmout opatření ke zvýšení využívání dřeva pocházejícího z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem, jako obnovitelného a životní prostředí nepoškozujícího zdroje.
10. Přijmout opatření k zachování a posílení funkcí lesů při poskytování ochrany před přírodními katastrofami.
11. Plně zohlednit sociální a kulturní rozměr trvale udržitelného hospodaření v lesích v politikách týkajících se lesů.
12. Zaměřit se na problémy, se kterými se setkávají vlastníci lesů v zemích střední a východní Evropy, zvláště na ty, které se týkají změn ve vlastnictví lesů.
Budování pevného partnerství
13. Zlepšit pochopení toho, jak silně politiky a strategie vypracované v ostatních odvětvích ovlivňují odvětví LH a naopak.
14. Určit základní meziodvětvové problémy, hlavní aktéry a interakce a na tomto základě vytvořit dialog vedoucí k hledání společných řešení, výsledná politická řešení by měla dále podporovat jak trvale udržitelné hospodaření v lesích, tak i trvale udržitelný rozvoj jako celek.
15. Vytvářet nová a posilovat stávající partnerství mezi vládami, vládními organizacemi i občanskou společností, včetně nevládních organizací a soukromého sektoru.
16. Využívat národních a oblastních lesnických programů jako prostředků pro efektivní koordinaci mezi odvětvími, zohledňujícími vyváženost rozhodovacích procesů.
17. Přijímat rozhodnutí týkající se lesů na vědeckém základě, přijímat opatření, která podpoří a posílí výzkum a rozšíří výzkum interdisciplinární.
18. Pokračovat v plodně celoevropské spolupráci se všemi partnery, zvláště s Evropskou hospodářskou komisí Spojených národů a FAO i s procesem Životní prostředí pro Evropu, resp. s PEBLDS (Celoevropská strategie pro biologickou a krajinnou rozmanitost), a rozšířit spolupráci s ostatními regionálními procesy zabývajícími se lesy.
19. Dále rozvíjet spolupráci mezi zeměmi s rozdílnou sociálně-ekonomickou situací, zvláště pokud se týká zemí střední a východní Evropy.
Řešení globálních problémů
20. Přijmout účinná opatření na podporu vhodného regulování a vymáhání lesních zákonů, bojovat s nelegálními těžbami lesních produktů a s tím spojeným obchodem a přispět k mezinárodním snahám o jejich ukončení.
21. Přijmout konkrétní opatření, která přispějí ke všeobecnému snížení koncentrace skleníkových plynů v ovzduší a podpořit koncepci trvale udržitelného hospodaření v lesích ve vztahu k Rámcové konvenci Spojených národů o změně klimatu a jejímu Kjótskému protokolu.
22. Učinit další kroky k zachování, ochraně a zvýšení biologické rozmanitosti lesů, včetně jejich genových zdrojů, v Evropě a také v globálním měřítku.
23. Dále podporovat Fórum Spojených národů o lesích, s pomocí Společného partnerství o lesích, jako klíčového mezivládního mechanismu k usnadnění a koordinaci implementace trvale udržitelného hospodaření v lesích na všech úrovních.
24. Dále podporovat a přispívat k naplňování návrhů akcí Mezinárodního panelu o lesích/ Mezinárodního fóra o lesích 5, Víceletého programu práce a Akčního plánu Fóra Spojených národů pro lesy 6, Rozšířeného programu práce zabývajícího se biodiverzitou lesa v rámci Konvence o biologické rozmanitosti 7 a dalších globálních závazků týkajících se lesů.
Uskutečnění závazků MCPFE
25. Podporovat trvale udržitelné hospodaření v lesích pomocí další implementace, využívání a tam, kde je to nutné, i vylepšení kritérií a indikátorů pro monitorování, hodnocení a podávání zpráv o trvale udržitelném hospodaření v lesích; v tomto smyslu schvalujeme používání vylepšených celoevropských indikátorů pro trvale udržitelné hospodaření v lesích, jak byly přijaty na schůzce expertů MCPFE, konané 7. až 8. října 2002 ve Vídni.
26. Rozvíjet program práce pro naplňování závazků této 4. MCPFE a posilovat implementaci předchozích závazků, ve spolupráci se všemi příslušnými organizacemi, institucemi a procesy.