Lesní zákon a integrovaný výkon veřejné správy

Jiří Staněk

Dne 1. ledna 2003 nabyl účinnosti zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezení znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), který přinesl přímou novelu zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Novelu o to důležitější, že se bezprostředně dotýká působnosti orgánů státní správy lesů (SSL) všech stupňů ve věcech souvisejících s ochranou pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Účel zákona

Účelem zákona o integrované prevenci (dále jen zákon) je v souladu s právem Evropských společenství dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, zabezpečit integrovaný výkon veřejné správy při povolování provozu zařízení a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování životního prostředí (§ 1 odst. 1 zákona).

Zařízením se rozumí technická a technologická jednotka nebo jejich soubor, vyjmenovaný v příloze zákona (jde např. o energetická zařízení, zařízení chemického průmyslu, papírny, ale i intenzivní chovy některých domácích zvířat apod.).

V účelu zákona zmíněný integrovaný výkon veřejné správy bude zabezpečován především vydáváním tzv. integrovaného povolení, jímž se rozumí rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě, a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují (§ 2 písm. h/ zákona). V odkazu k tomuto ustanovení zákona je mezi zvláštními předpisy uveden mj. také lesní zákon, který je v této souvislosti považován za zvláštní právní předpis z oblasti životního prostředí.

Aby byla splněna podmínka o tom, že zvláštní právní předpisy umožňují vydání integrovaného povolení, bylo nutné tyto účelem zákona dotčené zvláštní právní předpisy zákonem novelizovat. Vedle lesního zákona tak byly novelizovány mimo jiné i zákon o vodách, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon o odpadech a další.

Novela lesního zákona

Novela lesního zákona byla vložena do ustanovení § 58 lesního zákona, nadepsaného “Ustanovení společná”, kde byl zařazen nový odstavec 4, který zní: “ Souhlas k rozhodnutím, která se dotýkají zájmů chráněných lesním zákonem podle § 14 odst. 2, rozhodnutí o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 1 a rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí o odnětí pozemku plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 4, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.”

Dopady zákona

Ke správnému pochopení dopadů zákona na činnost orgánů SSL je třeba připomenout si některé další podrobnosti o řízení, které podle zákona předchází, resp. musí předcházet vydání integrovaného povolení.

Úřadem, který vede řízení a je příslušný rozhodnout o žádosti o vydání integrovaného povolení, je kraj v přenesené působnosti (§ 33 písm. a/ zákona). Pouze v případech, kdy jde o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí jiného státu (např. spalovna odpadu budovaná v příhraniční oblasti), rozhoduje o žádosti MŽP (§ 29 písm. b/ zákona).

Úřad, který obdrží žádost o vydání integrovaného povolení (místně příslušný kraj, popř. MŽP), ji v zákonem stanovené lhůtě musí zaslat k vyjádření mj. (vedle účastníků řízení a dalších zákonem stanovených subjektů) také příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení (§ 8 odst. 1, písm. b/ zákona). Mimoto musí být žádost také předepsaným způsobem zveřejněna. Správním úřadem ve smyslu citovaného § 8 zákona je, resp. podle obsahu žádosti může být také věcně a místně příslušný orgán SSL. Ten jako dotčený správní úřad zašle úřadu, od něhož žádost obdržel, nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení (§ 9 odst. 1 zákona). Toto vyjádření dotčeného správního úřadu není správním rozhodnutím (§ 9 odst. 2 zákona), nemusí mít tedy formu a náležitosti správního rozhodnutí. K vyjádřením zaslaným po uvedené 30 denní lhůtě úřad, který vede řízení o vydání integrovaného povolení, nepřihlíží (§ 9 odst. 5 zákona). Proto je nutné tuto zvláštní procesní lhůtu bezpodmínečně dodržet.

Z ustanovení § 58 odst. 4 lesního zákona vyplývá, že integrované povolení nahrazuje podle okolností mimo jiné také souhlas příslušného orgánu SSL k vydání územního rozhodnutí, vydávaný podle § 14 odst. 2 lesního zákona. Nahrazuje však také rozhodnutí orgánu SSL o odnětí pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení ve využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (podle § 16 odst. 1, lesního zákona). Tyto skutečnosti předznamenávají obsah vyjádření, které bude příslušný orgán SSL jako dotčený správní úřad předkládat úřadu, jenž vede řízení o vydání integrovaného povolení.

Formální náležitosti

Před vydáním vyjádření musí oslovený orgán SSL posoudit obsah a úplnost žádosti, která mu byla postoupena. Musí přitom zejména zjistit, zda a jakým způsobem, resp. v jakém rozsahu se předložená žádost dotýká působnosti orgánu SSL jako správního úřadu dotčeného v řízení o vydání integrovaného povolení, a samozřejmě také zda je s ohledem na obsah žádosti a na svou působnost orgánem SSL věcně a místně příslušným k vydání vyjádření. Pokud jde o úplnost žádosti, stanoví zákon (§ 4 odst. 1, písm. o), že žádost musí obsahovat také podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů a integrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v jiných náležitostech žádosti (např. má-li být v rámci integrovaného povolení rozhodnuto také o dočasném nebo o trvalém odnětí pozemku plnění funkcí lesa, musí žádost obsahovat také ty náležitosti, které jsou uvedeny v § 1 vyhlášky č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa). Více je uvedeno také v prováděcí vyhlášce MŽP č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.

Ve svém vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení uvede příslušný orgán SSL nejen zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení podle § 9 odst. 1 zákona (návrh těchto závazných podmínek a jejich zdůvodnění je povinnou součástí žádosti podle § 4 odst. 1, písm. m/ zákona), ale při formulování tohoto zhodnocení, resp. při formulování návrhu dalších závazných podmínek musí brát v úvahu své postavení dotčeného orgánu státní správy, jehož základním úkolem je dbát na ochranu zájmů chráněných lesním zákonem. To znamená, že se soustředí zejména na tu část návrhu závazných podmínek provozu zařízení, která upravuje podmínky zajišťující ochranu životního prostředí a v jejím rámci i ochranu lesa (§ 13 odst. 4, písm.d/ zákona).

Každá žádost o vydání integrovaného povolení je ústně projednána. Ústní jednání nařídí úřad, který je příslušný o žádosti rozhodnout, a vedle účastníků řízení a dalších subjektů k němu přizve i příslušné (dotčené) správní úřady (§ 12 zákona).

Integrované povolení

Rozhodnutí o žádosti, tedy integrované povolení, musí obsahovat náležitosti uvedené v § 13 odst. 3 až 5 zákona. Nejdůležitější součástí integrovaného povolení je stanovení závazných podmínek provozu zařízení, které musí vedle dalších náležitostí zahrnovat vždy také podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů (zde také na základě lesního zákona), podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, jenž se nahrazují integrovaným povolením (§ 13 odst. 6 zákona).

Zákon dále obsahuje základní povinnosti provozovatele zařízení, např. povinnost spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení (§ 16 odst. 1 zákona), ustanovení o kontrole, změně a zániku integrovaného povolení apod.

Význam zákona

Zákon se praktických lesníků ani většiny lesnických subjektů a jejich činnosti bezprostředně nedotkne, protože oni nebudou žadateli o vydání integrovaného povolení. Zákon má zásadní význam pro investory zařízení a pro orgány SSL, jejichž působnosti při ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa se přímo dotýká.

Zákon o integrované prevenci je novým právním předpisem a je předčasné ho hodnotit. Teprve praxe ukáže, zda je při integrovaném rozhodování možno dostatečně propojit činnost více správních úřadů tak, aby nebyla oslabena ochrana zájmů v jejich působnosti podle zvláštních předpisů.

Adresa autora:
JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.
MŽP, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.